Poradenství Zakotvení sociální práce •Solidarita/koncept bližního, lidská práva, inkluze, sociální spravedlnost – sociální vyváženost, kvalita života, sociální fungování, lidská důstojnost, teorie, přístup, metody a techniky • •Teorie – většinou míníme vědeckou konstrukci, vědecký konstrukt •V současnosti – rovnítko mezi teorií a vědeckým, posláním, odstup od kritického a hloubavého tázání po hodnotě a významu vědy v kontextu politiky, chápání, konečnosti a smrtelnosti • Pojem teorie •Theoria je nepostradatelná pro každého, kdo hledá moudrost, štěstí a dobrý život ve sféře praxis (starobylý řecký výraz) •Teorie se vztahuje ke každodennímu životu • •V moderní době se objevují tendence rovnosti mezi teorií a vědeckým poznáním •Zanedbávání teorie v původním významu znepokojuje řadu filozofů (Husserl) • Vztahy mezi teoriemi •Sociální, politická a právní teorie •Sociální myšlení má hodnotu, když do popředí zájmu klade politické otázky (Arendtová) •Člověk je od přírody politický tvor (Aristoteles) •Občané, kteří neměli zájem o politické dění - označovali Řekové jako idiotes •Sociální teorie není ničím pokud se nevztahuje k politice (který systém vlády podporuje svobodu, spravedlnost a rovnost….atd.) •Sociální teorie a psychologie •Sociální teorie a humanitní vědy – antropologie, filozofie,…) • •Teorie je uvažování o místě a funkci vědy •v lidské existenci • Názory filozofů •Husserl •Věda se musí vrátit k původním zdrojům a významům pro každodenní život v přirozeném světě. • • •Aredtová •Teorie mají morální a politickou odpovědnost s ohledem na křehkost pozemských zdrojů a smrtelnost lidského žití • Provázanost mezi teorií, metodologií a praxí •Výzkum nelze skládat pouze z teorií, postrádal by vztah ke skutečnému světu, kdyby se skládal pouze ze sběru dat, postrádal by řád a smysl •Teorie dat jsou prázdné, data bez teorií postrádají smysl (Kant, 1781) •Sociální teorie vyvěrá z každodenního života, rozhovorů, interakcí a diskusí •Každý obyčejný člověk je v podstatě teoretik, každý člověk je filozof (Gramsci, 1926) Význam teorií pro sociálního pracovníka (Turner 1979) •Vysvětlovat jevy a předvídat je •Srovnávat případy a situace •Vysvětlovat vlastní profesní činnosti jiným lidem a dávat prostor pro jejich přezkoumávání •Opravovat teorii nebo upravovat vlastní jednání, které je s teorií v rozporu •Zvýšit pocit sebejistoty pracovníka •Porovnávat explikační sílu a užitečnost teorií mezi sebou • •Sociální práce se tedy vyznačuje schopností integrovat, využívat a modifikovat různorodé poznatky ve snaze pomáhat lidem při obnově jejich sociálního fungování. • …existuje však i stanovisko •…znalost teorií a specifických postupů nemusí být v SP podstatná •Odbornost a formace srdce (dokumenty současné katolické církve – Křišťan, Musil) •Lze předpokládat, že i řada schopných pomáhajících mají nějakou teorii i východiska – maskované praxí •Šíře záběru přináší výhodu… • •Teoretické zázemí •usnadňuje praxi •Sociální pracovník musí jednat na základě kompaktního teoretického rámce •Část teorie čerpá z jiných vědních oborů • Typy teorií (podle Fookové, 1993) •Obecná – zaměřena na politické, ekonomické a sociální struktury společnosti •Praktické – metody a způsoby práce, efektivita působení •Specifické – návody na uplatnění specifických zkušeností a znalostí • v praxi • Podle Sibeona, 1990 •Teorie formální qPsaná a respektovaná mezi členy profesní a akademické komunity •Teorie neformální qSoubor znalostí, hodnot a zkušeností z praxe •Teorie o sociální práci, sociální práce a teorie klientova světla • Výzkumy aplikace teorií sociální práce v praxi •Má být teorie sociální práce vědecká nebo praktická? •Není těch teorií příliš mnoho (víc než sto, některé protichůdné, atd.)? •Jsou vůbec využitelné (často jsou vypůjčené z jiných oborů, problém s aplikací)? • Zacházení s teorií v praxi (výzkum mezi studenty, Barbourová, 1984) •Obecné povědomí (nedokázali zařadit, matné povědomí, neznalost zdrojů) •Pragmatický přístup (fragmenty teorií, které považují za důležité) •Osobní styl aplikace teorie ( pouze takovou, která je jim blízká) • Posouzení a volba teorie •Sociální pracovníci mají k dispozici velký počet teorií •Málo teorií pojímá situace klienta komplexně •Potřeba využívat větší množství teoretických znalostí •Eklektický přístup – snaha využívat více teoretických modelů současně •Někteří autoři se stavějí za důsledné uplatňování jednoho modelu • Eklektický přístup •Klient by měl mít možnost těžit ze všech dostupných poznatků •Empirické zkušenosti z praxe jsou validní a měly by teorii modifikovat •Teorie pokrývají různé úrovně a oblasti •Řada aspektů je shodná (například zahájení a ukončení práce s klientem) •Lidské bytosti jsou mnohostranné • Úvaha •Teorie není v sociální práci nadbytečným luxusem. Vzhledem k stále narůstajícím problémům ve společnosti, je čím dál důležitější, aby problém klienta posuzoval odborník z různých úhlů a perspektiv. •Příkladem mohou být nejrůznější oblasti, například týrané děti, jejichž situaci nedokáže sociální pracovník zhodnotit, poněvadž nemá odvahu podat návrh na předběžné opatření, vzhledem k tomu, že si není vědom ani právních, ani morálních imperativů situace a neumí určit svou pozici vzhledem k rodině, dítěti a společnosti. •Stejné příklady můžeme hledat v oblastech práce se seniory a v dalších. • Humanistické a existenciální teorie •Úkolem sociálního pracovníka v takto orientované sociální práci je pomáhat lidem • •V reflexi sebe samých •V odhalování významů, které pro ně prožívaná situace může mít •V pochopení, jak tato jejich interpretace světa a zkušeností na ně zpětně působí • Humanismus v sociálni práci •Přístup orientovaný na klienta •Nejvýznamnějším autorem je Carl R. Rogers, který ovlivnil sociální práci. •Vliv je ovšem nepřímý a působí zejména tam, kde se součástí pomoci stalo poradenství •Člověk je chápán jako osobnost •Má právo na svoji důstojnost a rozvoj, jeho podstata je přirozeně dobrá, zaslouží si respekt •Člověk je schopen uvědomit si vlastní hodnoty •Člověk je schopen uspořádat a hodnotit své pocity, myšlenky a chování •Člověk je schopen se sám rozvíjet •Člověk je schopen konstruktivní změny • •K humanistické tradici sociální práce patří i řada humanistických a terapeutických škol, které mají společné rysy: •Pro sebeporozumnění jsou podstatné vztahy k druhým lidem •Strach pramení ze ztráty druhých a z osamění •Pocity viny vznikají, když člověk není schopen kreativity •Svoboda a odpovědnost jsou klíčové charakteristiky lidského bytí • Nejdůležitější je vztah Vytvořit si prostor Poradenství podle C.Rogerse Teze •Není nejdůležitější odbornost •Projevit zájem •/pozor na prvotní nadšení – může být rizikové/ Carl Roger •Velmi bezpečná nabídka •Klient nepotřebuje experství •Klient ví velmi dobře, co potřebuje •Klient se bojí •Potřebuje vytvořit bezpečný prostor •Proto jsou velmi důležité všechny kodexy •(etický kodex sociálního pracovníka, aj.) •V angličtině se používá consulting •– výstižnější než poradenství Není moc vhodné dávat rady (když si nevím rady, mohu udělat něco takového...) •Není moc vhodné dávat rady Tři podmínky •Empatické naslouchání (zrcadlení, parafráze, koalice...) •Něco ve smyslu autencity (jsem, kým jsem, začínám, například: jsem začátečník...mladý...netvářit se jako expert, musím být pravdivý) •Absolutní bezpodmínečné přijetí klienta (mám právo odmítnout, snažit se porozumět) To je to léčebné •V tu chvíli si mohu odpustit ambice být expert •Někdy je důležité, jen si tak popovídat •Radou mohu zabít komunikaci > Systemici (dodávají ještě jiný pohled) •Hledání zdroje člověka •Sebeuzdravení •Nejhorší je klišé, experti podle časopisů •Psychologie sociální práce z nás neudělá experty • •Když dávám rady, přebírám zodpovědnost za chování klienta Pozor •Kde se ve mně bere ta jistota, že radím dobře •Člověk někdy mluví o jiných věcech, než jaké chce probrat •Rychlé interpretace •...závěry,... to máte proto, protože máte problém s ženami... •Pozor na vlastní stereotypy Oblast stereotypů •Kulturní •Třídní •Gender •Přizpůsobit se i jazykem člověka, nenadřazovat se •Hodnoty, citlivé téma •Těžko se žije v jinakosti, lidé se necítí dobře v jinakosti (velké firmy – kdekoliv na světě něco stejné – př. Hilton) Někdy je třeba přistoupit na tuto hru…. •Derogace – mluvení z patra •Interogace – výslech ne! •Invalidace – snižování toho, co klient říká (když mluví o banální věci jako o něčem zásadním – může to mít svoje příčiny • Doporučení – pořádně nastudovat systematický přístup, psychodynamiku,... •Dělej cokoliv, když si to dokážeš reflektovat, že je to pomáhající •Vměšování se, rozhodování za klienta...pro některé směry...musí přijít správný čas •Falešná empatie, koalice, spolupartnerství – nevytvářet, nemá terapeutický účinek •Klientovy může být dobře...to je vše •V terapii je chyba ztratit strach... Při rozhovoru Nejsou vhodné uzavřené otázky, lépe je pokládat otevřené...jak, co, kdy, proč... Hranice rozlišení •Někdy to může vypadat tak, že chci získat co nejvíc informací o člověku kvůli sobě •Moc se zaplétá •Moc se v tom vyzná •Někteří klienti pak nechtějí vyhledat odbornou pomoc, zneklidňuje je, jak moc se v nich odborník vyzná •Klient se chce cítit bezpečně Mnohomluvnost pracovníka je problém •Pracovník není charismatický kněz, který vidí do svědomí •Je užitečné nemluvit •Nechat ticho •Co nejekonomičtěji •Říct jedno slovo •Hledat, čekat •Když klient řekne – teď nevím, nechat ticho, zbavit se pocitu trapnosti... Jak začít rozhovor •Kontrakt – dohoda – smlouva ve všech situacích •Rámec dohody •Rozumím tomu správně, že.... •Dovednost – parafráze – parafrázuji, co člověk říká, tlumočím to •Cítím v tom.... •Chovám se empaticky, vciťuji se •Snažím se vyhnout slovům…teď Vám rozumím •Reagovat i na neverbální projevy •Zrcadlení – rozumím tomu, co vidím a slyším...zopakuji to, co vidím a slyším •Odzrcadlíme, abychom mohli přemýšet •Tohle jako bych cítil z toho, co říkáte •Práce s emocemi • Ukázka •Klient – terapeut – pozorovatelé •Zkoušet parafázovat – 10 minut •Opravdová situace •Užitečná první otevřené otázka – propojení •Pozor – případy z praxe (K.K. Vyhoďme ho z kola ven) •Ocenění klienta...jak se cítíš teď...