NAUČENÁ BEZMOCNOST FAKTORY KOMPLIKUJÍCÍ ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE Rizikové faktory - vrozené, získané, individuální, sociální… Dispozice k poruchám chování Odolnost a zvládání zátěže NAUČENÁ BEZMOCNOST LEARNING HELPLESSNESS (SELIGMAN) Opakované nepříznivé zkušenosti Předpoklad • že způsob reagování na události nemůže ovlivnit výsledky • nemůže kontrolovat a řídit běh věcí • ať podnikne cokoli, na nepříznivém výsledku se nic nezmění Nedokáže zopakovat úspěšnou strategii • Pokud se něco povede, neví co a nedokáže se poučit z úspěchu (Čáp a Mareš 2001)  Krajně nízké, negativní sebehodnocení  Vychází z přesvědčení žáků, že „jejich neúspěchy vždy a plně vycházejí z jejich vnitřních nedostatečných předpokladů a že při neúspěchu nelze na chodu událostí nic změnit, nemá smysl pokoušet se aktivně o nějaký zásah či změnu“ (Gage, Berliner 1984, dle Čáp a Mareš 2001)  Tendence k pasivitě Okolí toto přesvědčení podporuje „jak nízkým hodnocením a sebuskutečňující předpovědí, tak také tím, že mnohde je výhodnější být považován za žáka neschopného než za nesvědomitého, líného“ (tamtéž) Sebeuskutečňující (sebesplňující) předpověď: Okolí kategoricky vyjadřuje „názor, že určité dítě stejně neuspěje, že stejně bude pokračovat v neukázněném chování či přestupcích. Dítě přejímá tento názor, přestává se snaží o lepší výkon a lepší chování. Předpověď se uskutečňuje“ (Čáp a Mareš 2001) SYNDROM NEÚSPĚŠNÉ OSOBNOSTI (HELUS 2004) Upevněný specifický prožitkově-postojový psychický komplex založený na zkušenosti s neúspěchem Nepříznivý vliv na budoucí jednání a výkony – v souvislosti s úspěchem/neúspěchem Silný vliv sociálního okolí (rodina, škola) • Důraz na neúspěch, selhání, chyby • Srovnávání s druhými – ti jsou „vždy lepší“ SYNDROM NEÚSPĚŠNÉ OSOBNOSTI (HELUS 2004) Po upevnění je syndrom vlastností odolnou vůči změně Žák/dítě  Nevěří ve své schopnosti, je přesvědčen, že na úkoly nestačí  Nevynakládá úsilí, protože to nemá smysl (vždyť „jsem málo schopný“), a proto je lépe rezignovat či se nějak úkolu vyhnout  Orientuje se na jiné životní oblasti, kde může svou žákovskou neúspěšnost kompenzovat (život v partě)  Zaujímá vůči škole a učiteli kritické či nepřátelské postoje. SYNDROM NEÚSPĚŠNÉ OSOBNOSTI (HELUS 2004) Syndrom funguje jako vnitřní znevýhodnění. Ač funguje v rovině psychických činitelů je jeho základ v sociální interakci – v reakci okolí na jeho neúspěchy Jeho fungování předpoklad „neúspěšnosti“ dále potvrzuje, neboť blokuje aktivitu Vzniká začarovaný kruh Dlouhodobější, intenzivní práce s dítětem v úkolových situacích – možnost učinit zkušenost s úspěchem a podstatně relativizující dopady neúspěchu Práce s chybou Helus – Dítě v osobnostním pojetí 9.3 „Působní komunikace na osobnost, její jednání a vývoj“ • Syndrom naučené bezmocnosti • Syndrom neúspěšné osobnosti 9.4 „Promítání mezilidských vztahů a komunikace do osobnosti“ Ch. H. Cooley – looking-glass self G.H. Mead Sebeneplňující se proroctví (R.K. Merton) Thomasův teorém „definice situace“ LITERATURA Čáp J., Mareš J. 2001. Psychologie pro učitele. Praha: Portál Helus, Z. 2004. Dítě v osobnostním pojetí. Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele a rodiče. Praha: Portál