1110 eunnl«» HI01WMVWgV5ižg!ágL Pozorováni« analýza činností *"aJ^}ádíine pozorování a rozbor vlastní Za nejsilnčjší zdroj poznán d I ěk dok ce5tu k(erá je aitívU, díléle V któdrmMn^mPNp ^m(nk za kterých se ri„„osl v obecníiita postupu FACH"^"Tontolova. pomoc-, kterou dflCd posky-re.iu.ur, které,. P^^™ůf™ mUŽeDle dítěte zeptat, jaké má z činnosti bijeme, vidíme výsledek a současné « pocity. Ovšem ne máme S' ÄÄÄ přinesl i rozbor výsledků činnosti. Individualizace ||1100] je nezbytná podmínka pro zvyšován vkonnosi, českého Školství. Podstatné pro individualizaci přístupu k žákovi [e, aby učitel tulo myšlenku přijal za svou. Dále. aby mel bohatj repertoár pedagogických dovednosti a současně podmínky pro jejich naplnění. Duležiié jsou rovněž údaje o dítěti použitelné přímo pii individualizované Intervenci. Tato nezbytná individualizace vsak \ yžaduje ještě mnohem > hodnější podmínky, iiež má naše současnč školští í. 11 c stávajících podmínkách vsak lze nacházel dílci zdroje individualizace: zvýraznil podii rodičů na učeni, uznal vyznám mimoškolního vzdělání, posiloval míru samostatného učeni děli. Důležitý je v léto souvislosti l\ P [1J3150J. při jehož naplňováni představuje intervence podstatnou součást. KAPITOLA 4# Etická hlediska intervence Cásl pravidel, kterými se řidl Škola, žáci i jejich rodiče, se dá vtěsnal do zákonů, vyhlášek, pracovních či Školních řádů. Nicméně všechny exisiujlcf situace se do nich nevejdou a v takovém případě je potom jenom na učiteli, jak se rozhodne a jak bude jednaL V řade situací rovněž neexistuje jediné a už vůbec ne jediné správné řešení. Pak se pouze uči-* k,'CrrmU hledisku dá Predn°s'- V k°n'"tu neformálních Ití ĽI .""k " ^"án< <"»'»""licích učitele mluvíme např. o elic-v řámdl t "Z n'\">uS"é,w chová'" neb° ° aplikované etice á I h d ľ í ,nCS°f Vl Tŕasn"sLi i- » Prtvč praktické napliío-učľtelú a ško^ i oř^rozhn I w ^ hraje slále větší roli při hodnoceni praľ del « ' <> ">">* Školy. Uplatnení etických Na dXľt^eÄ'nII1^',ľ 'i,kľhknii Rosických opatření, očekáváme z"-fsénľálĽh,dľ? práv* m™n* od kterého i celého českého školství "S" ' PreS1ÍŽe Povolánl "*"ele, škol) *£^£™batem™tx^i nu,n J Cl"Tk nU,lfil°- &k°la deklaruje *^^.!ffifift5»* dopředu ' » Pní-•' Plodně aby je schvalovali. Rovněž 16 . etická hlbuisk A iMT.iTS| některé edukační (pripadne intervenční) poslunv vP tu„i„ . , , krétní historické době samy sebou. Totéž „lati i ľvm S, i J u Um' v ko"" řešeni výchovných situací. Také v tomto AtaděESS? ^ k™ " p"' „hvvklé některé ison rloknn^ Pnpaac CMSlU|í způsoby v dané dobč ÄÄlľÄnyľh 1 "ff 5 že žák poruší pravidla. Jiné pak ,L v Ki a rozhodnuli školy či samolného učilele a slouží k i»iit»ni,.ľ \ a ľ, vr třídě aby mohl učitel efektívne .^ÄASÄTMÄ plnil společenskou objednávku, musí mit nástroje a prostředky, jak dovést žáky k lejímu naplněni. Cásl pravidel má technickou povahu, jsou eticky spíše neutrálni n lze je niijľt např. v oblasti tzv. managementu třídy (fl3825|. ' Existuje však řada vyučovacích obsahů, edukačních postupů i dalších postupů školy, které nejsou zcela běžné, vymykají se obvyklým zvyklostem, dále situaci které nelze zachytil předpisy, objevuje se celá řada mimořádných okolnosti, při kterých nelze využil běžné vzdělávací nebo výchovné postupy. Někdy stačí drobnosl a obecně známé situace i postup nabudou zcela jiný význam. Jestliže ledy konkrétní vyučovaný obsah nebo intervence učitele má výrazněji vybočil z obvyklých zvyklostí běžné výuky a výchovných zásahů, je slušné (žádoucí, nutné) požádal o souhlas zákonné zástupce žáka. Tento souhlas se může vztahovat k určitým aktivitám obecně u škola jej může od rodičů získat při zápisu do školy nebo na začátku školního roku bez ohledu na to. jestli se u konkrétního dítěte skutečně uplatní nebo ne (např. v případě, že dltč nenf zvladatelné, jde si sednout na rozhovor ke školnímu elopedovi) nebo před každou konkrétní akcí (např. žáci budou testováni v rámci projektu PISA). Rodičům, kteří si takový postup nepřeji, musí být dána příležitost vyjádřil se a uplatnit svůj nesouhlas. Ani souhlas rodičů však neopravňuje školo k uplatnění takových postupů, které by byly v rozporu s právními normami (neni např. přijatelné, aby učitel akceptoval povolení rodičů: „Jen mu klidně jednu vražte, když nebude poslouchal, on je zvyklý a jinak neposlechne."). V některých případech stačí rodiče dopředu pouze informoval. U některých opatřeni lze obecně oznámit záměra niisledně při každé aktuální situaci rodičům oznámil, že situace nastala (např. když dítč nedokončí práci, dokončuje ji pod dohledem učitele mimo vyučováni. Učitel vydá rodičům signál a druhý den po vyučování žák práci dokončí). Jeslliže se škola např. rozhodne pro použili genetické metody výuky člení (je zatím méně obvyklá než tradiční analyticko-synlelické), měla by to rodičům dopředu ozná-mita případně podrobněji vysvětlil [1)4120]. Rodiče si to samozřejmě mohou přečísl na stránkách školy, ale mohou to přehlédnout, neuvedomil si souvislosti, dopad na domácí přípravu. Pokud snad néklerý rodič má zásadní námitky vůči léto metodě výuky, musí dál díle do jiné Školy. V tomto případě jde víceméně 0 technickou "záležitost, která se nedotýká intimní osobni nebo rodinné slěry, žiy olnlch cílů a hodnot zastávaných rodiči, představ o smyslu života apod., a lze prolo očekával spiše neutrální reakce rodičů. V současnosti se však např. můžeme setkal s námitkami některých rodičů proti sexuální výchově, možná 1 proti etické výchově. Rodiče nesouhlasí např. s načasováním informaci (chtěli by je dítěti poskytovat později), ani s formou a obsahem (o některých věcech by se podle nich nemělo s dítětem mluvit na veřejností a už vůbec ne mimu rodinu). Jakkoli můžeme souhlasil s názory odborníků, že z hlediska prevence pohlavních chorob, šíření AIDS, nežádoucích těhotenství a dalších pádný.h racionálních důvodů, je žádoucí, aby děti byly seznamovány ^""'^ X" tikou dříve, než dojde k problému a přesto, že neklen rocliče se ci« otet o pr b e- sssíäs sis ÄS5SSSSS mravní a osobnostní rozvoj konkrétního dítěle - tu mai, plnou odpovědnostza i anj aDS0|utn( pravomoci. Princip inJnrmova výlučně rodiíe.takže nemu • pMpadě. Škola by mela rodičům posk„_ „ého souhlasu by n ČI plaw sc rodjř rozhodne. PokJädáme za slu/né rÄÄ^. - uvedcních ob,as"1 ° ■«».•• ww, dál rodičům práv.,...---- . dítě se výuky těchto předmětů nezu ■i ví,- dohře védét, jesUi určité chováni a jednání, pracovní Rodiče nemuseli vid) "J^,, aWuální dobi (nad)standard, vstřícno"/ -■— -lohodJnost, nešvar nebo dokonce např. pro. postup) fl P '"*"*'...,,|* np7nalOSL P "i-..... n,i|)i bentfí,í"TÄS ucitcle/odborníka. Měli by se dověděl, (osl. jde fZl&Xl^tonM^o učitele nebo pohled konWu.1 školy S výrazním rozrůzňováním rodin musíme poěl-něž výrazne lišit v lom, co pokládají (i celého školského systému- -tet s dm že se jednotliví rodiče budou roi. zaieštěpřijatelné a už nepřijatelné pravomoci učitelů. I se vzrůstajícím portem ÍMÍimiírantú v českých Školách |C třeba počítal s rozmanitosti v očekáváních „d ľ! nŮuiosb- respektovat různé pohledy [13915]. Vzhledem k této rodičovské rozmanitosti bv méli rodiče dostávat pokud možno jasná vodítka, V průběhu doby dochází ve společnosti k názorovým posunům na přijatelnost některých metod Zatímco před jistou dobou bylo povoleno UU ve skulách tělesné treslal (předmětem nesouladu mohla být intenzita trestání), následně by ly některé mír-nějši ľorm) telesného trestání tolerovány (starší generace si pamatují i místní názvy úderu přes ruce nebo do hlavy typických pro konkrétního učitele), v současnosti a v české společnosti jde o absolutné nepřijatelný způsob intervence ze strany učitele. Zkusme si představit jaký poprask mezi rodiči i v médiích by způsobilo, kdyby učitel naplácal dítéti na prsním stupni ve třídě „na holou". Přitom před čtyřiceti, padesáti roky by se asi nikdo ani příliš nezarazil. Je slušné informovat dopředu i díle. Je jisté, že dítč nemá rozhodovací pravomoci, řadč problémů nerozumí, nemá zatím nástroje na jejich uchopení. Nicméně zdůvodňovat skutečnost, že dítéti nic nevysvčtlujeme tím, že dítč mnoha věcem nerozumí, není příliš profesionální. Učitel je odborník a musí najít lakový způsob výkladu, aby i menši dítč porozumelo. A už vůbec není přijatelné dítč klamal, sdělovat mu dopředu nepravdivý účel a smysl opatření. Ve Škole se vyskytuje řada neočekávaných situací, při kterých učitel musí bezprostředné jednat a ani s mimořádnými opatřeními nemůže čekat na souhlas rodičů. V lakovém případe by mčl uplatnit následující zásadu: jeho zásah sice patrné způsobí Škodu, la by měla byt odhadnuta jako nesrov natelně menší nei možná Skoda, které tímlo zásahem bude zabráněno PňlKUD | řel Ht" ľ™ "e Ve'kém *— a ner8aOTľ na b«*né výchovné pro-**mÍľoínľrT T mírné náS!" (p™ařené ™™stem učilele), kterým ™tTwXZ"r VMTwkt°™'že I«k ^čka dopadne, se uitt. Z.wľľľ ľ„.Vat;.neuposlechne P** f ~ v tomto případe Papi- ze Země a byl na ^^^XlTl^. ^""^ reakce, nicméné nepomerená „S í ildSky ™*^ ■*£ sebe. Učitel není primárně poradenský pracovník ,ako je např. školní psycholog 19 1115 i«-iioi)isKiíE£i— --T^ľném režimu. Ostatní učitelé by se mdli dověděl _ „„ postupuje v poněkud odl.sn z n|c(jisk k príslušného pouze tv informace, které jsou, pro st|> na základě kterých učitel Sta - nepotřebuji tedy znát Secnny ^ Q nežfK,n( info „ ěl pravé k medenému rfvěrujoc ^ |ze konstatovat, se vztahuje i na né a na daIšl odbo^ vaj, R rm pro cucké chováni že v průběhu doby se v česk sp s(_ jako spravné a p0vinné informovat odborníka vůči klientovi, W»« bez výslovného souhlasu klienta získá-klienla stále více, zatímco ostanu . vailménéarnénéinorma . ^ ^ . ^ ^ ^ ^ Důvěrnost informaci rl"""° ško|c a budu spoléhat na to, žc se tato „důvěrně" sdělím dalším °son™ k . ho njdiřum. Pokud očekávám, že budu tadiskrétnost nedonese h aut ir|formace s ostatními učiteli, je vhodné pokládal za ítofttósifl«^«[. od nezle|iIého žáka. Takové jednání posiluje získal dopredu souhlas i posiluje ii může sděliL že určitou informaci říká pouze důvěru k učiteli. I.M^u^SéS iné osoby. Učitel nesmí bez souhlas,, učiteli a nepřeje si, ao) seji srmi k|eré sc dovfdgi mimoděk, náhodou, či dokonce drby* od legálně získa učitele ODUznei korekmč se musí učitel choval, chce-li si „chova uchovat iáka nebo jeho rodičů použít«°«av maJ.ch mřstech a vesnicích je pro vědomosti či dol ných údajů. O to užkosUivěji korekmč se musí i důvéru rodiřů i žáků. Sdělování výsledků a hodnocení žáka nesmí býl pomnící, zejména v případe kritekvel, výhrad bv nemělo být ani veřejneT^našTedně rozhodnutím samotného žáka, co sdělí ostatním. To však nenmze platil při běžné formě ústního zkoušení v hodině. I zde by se však měl učitel s výjimkou známky držel popisu a hodnocení výkonu a výsledků a zdržet se hodnocení samotného žáka. Přijatelné je veřejné sdělování, co a jak se dá na výkonu vylepšit. Nepřijatelné je použití „valy', ledy slovních projevů učitele, kterými si snad ulevujc nad „fatálními" neznalostmi žáka, dává najevo své rozčuľovaní, nicméně z hlediska dalšího učení žáka nebo třídy nepřinášejí žádné informace. Jako zcela nepřijatelné dnes hodnotíme, když. učitel žáka neho jeho výkony zesměšňuje, vysmívá se mu, útočí na jeho osobní citlivá místa - na osobni problémy a nedostatky, na blízké osoby, věci, které má rád. Ani případná výchovná opatření školy nesmějí vést k ponížení dítěte. Přestože mediálně jsou mnohem přitažlivější případy fyzického trestání, více dnes respeklu-jeme, ie i psychické alaky vůči dítěti jsou stejně odsouzeníhodné. Psychický komfort dllěle ve škole lak stoji na předním míslě. Hodnocení nesmí být dlouhé, jinak hrozí nebezpečí, že žák přestane vnímat a následné i poslouchal. V modifikované podobě platí předcházející řádky i pro sdělování informací o dítěti rodičům. Nepříznivé informace o jednotlivých žácích rozhodně nepatří na schůzku se všemi rodiči. S,o TÍpr?vádrnou intervencí dltěU ubližovat a škodit. Při jakékoli indi-každěhn "Ái." Íurayé, intervenci je nutné respektovat důstojnost a integritu osoi„"t*tfkMl"' Pr°" ieh0 vúli zási>">'. ^ " *tftaJI feno osobni integrity důstojnosti, intimity, sebecitu. Co to znamená konkrétné? reakce, kZuvÄlÄ«'e,ľ P" """děpodobnos. jeho neadekvátní toho. c„ je hud"°"l*o následek sv é akce. Posouzen/ situace by ,o asi mohlv b/i tľhľzí Z' l "s mUS'dnpřpdu "Jhadovat, které aeemi a také ze znalosi, vvvoinvjľ fk',läc,losu- Podle analogie s jinými situ-se samotného dítěte. SoučľsnŕmST™,°f f}' Wkd5 ,e "ejiednoduäsí zeptat společnosti v ,é,0 době. P„™UCk to Z ZVyklos" uvyklých v české 5 t0 CTamcnä' Je děU nesmi Uouct, nicméně ET1CIU HLEDISKA INTERVENCE nepokládá se už za vhodné ani posílal dčti do kouta, klepal je přes ruce ukazovákem, tahal )e za vlasy, uši, nechávat je psál „iresty". Učitel používá ve své práci pouze metody, které jsou empiricky ověřené (evidence-based, tedy založené nu důkazech) nebo alespoň úředně schválené. Nevyzkoušené výchovné a vzdělávací postupy může učitel vytvářet a experimentálně ověřoval |en se souhlasem zákonných zástupců děti a vedení školy. Současné používá pouze takové metody, ke kterým je kvalilikován např. Um, Ze absolvoval odpovídající specializační vzdělání. Jistě nemáme na mysli takové metody jako je rozhovor s dítětem, ve kterém patrné žádný učitel speciálně školen nebyl, přesto nelze s dětmi nemluvit. Jde spíš o použili metod intervence, které nesplňuji lato kritéria |fl1240) nebo takových, které mají blízko k psychoterapii. U lakových metod hrozí reálně nebezpečí, že se odkryje problém, uvolní nečekané emoce a „ěilel k jejich zvládnutí nemá ani kvalifikaci, ani prostor a čas. Učitel nemůže odmítnout pomoc žádnému žákovi školy, bez ohledu jaké jsou jeho aprobace, zkušenosti, zaměřeni. Měl by být s to poskytnout alespoň krizovou intervenci [1)3205]. V případě, že se setká š problémy, jejichž řešeni nespadá primárně do jeho kompetence, v jejichž řešení nebyl proškolen, nemá na jejich předpokládané řešení dostatek času, měl hy klientovi urychleně doporučil (a případně i domluvit) příslušného odborník,-,, nejprve výchovného poradce, a případně po konzultaci s ním odborné zařízení. Za neetické se naopak pokládá, jestliže se učitel pustí do řešeni problému, k jejichž řešeni není kompetentní, které výrazně přesahují jeho základní poslání. Riziko poškození klienta je pak příliš velké a současně by toto své počínání učitel neobhájil. Není vhodné, aby učitel dal svou profesi k dispozici podnikatelským aktivitám a obchodním zájmům, včetně reklamy a marketingu, a lo ani v případě, že by z loho neměl osobní finanční prospěch či jiné hmotné výhody. Učitel nesmi přijímat finanční odměnu nebo jiné hmotné výhody od výrobců zboží či poskytovatelů služeb za to, že jim umožní odbyt nebo uplatnění v rámci výchovně--vzdělávacího procesu. Učitel nebude prosazoval užití výchovně-vzdělávacích metod, postupů, prostředků a pomůcek, na nichž je osobně finančně nebo jinak hmotné zainteresován. Nebude využíval ani vztahy s rodiči žáků ve svůj prospěch. Při aplikaci etických pravidel je však třeba používat zdravý rozum. Jestliže jc na vesnici jediný zedník, nebude učitel shánět jiného jen proto, že učí jeho syna. Když učitel vytvoří pomůcku a následně ji komerčně uplatní, nepřestane ji používat jen proto, že z loho má zisk. Pedagogičtí pracovníci neuprednostňuj! žádného žáka, ani žádný segment třídy, aplikuji rovny přístup ke všem dětem. Pro některého učitele může komplikaci této rovnosti představovat intenzivnější dlouhodobá spolupráce s žákem (klientem). Ta může v ést k tomu, že učitel mnohem lépe zná jeho situaci, má k němu vytvořený hlubší vztah a následně má tendenci se k němu choval jinak než k dalším žákům v e stejné situaci. Někteří učitelé maji příznivější vztahy k určilé skupine ve třídě (např. dobři matematici, šikovní sportovci, členové pěveckého kroužku, kluci). Uvádíme několik přikladu řešení etických otázek na různých úrovních školství. PŘÍKLAD V jednom návrhu MSMT se objevilo, že informovaný souhlas bude obsahovat pouze jednostranné informace ukazující na nevýhodu určitého typu školy. Jednak to neodpovídá konceptu informovaného souhlasu, současně by takový přistup byl nemravný. 21 t115 ^»nmsK A PRO INTERVENCI VE ŠKOLÁCH orotože každé opatření, tedy i návštěva kterékoli školy, má vedle pozitivních i negativní AtAS bodnou, na základě plné informovanost, Učitelé řeší dilema zda hodnotit nedostatečnou známku na vysvědčení žáka. jehož £SXlt£^ sponzorem škol, Vzhledem k nastaven, fmancovaní škol jde sice ze ménao problém vedení školy, nicméně i učitel si musí odpovědět na otázku, jak se rozhodne Zejména když může následovat případe omezen, finančních příspěvků na rozvo, školy i možné propouštění, když víc žáku školu opustí. V současném systému boje o každého žáka musí i škola velmi hlídat, aby se nedopouštěla neetického jednání tím že se chová nekolegiálně k druhým školám napr. tím, ze znevažuje jejich prácí, vedení, uvadl negativní zkušenosti žáků. kteří kvůli nespokojenosti přestoupili z těchto škol. Podobné etické dilema řeší učitelé u žáka v deváté třídě. Když mu dají nedostatečnou, hrozí reálné nebezpečí, že jeho otec jim poničí auta. Přitom chlapec za krátkou dobu opustí školu a vzhledem k jeho studijnímu zaměření rozhodně nehrozí, že by jim SŠ vyčítala nepřiměřené benevolentní hodnocení. Učitelka velmi brzy zjistila, že třída, kterou v září dostala, má hluboké mezery v učivu a její hodnocení vůbec neodpovídá loňské klasifikaci. Chce-li co nejvíc látky dohnat, bude muset žáky výrazněji zatížit i domácí přípravou, je rovněž pravděpodobné, že ani známky nebudou tak pěkné jako vloni. Určité bude srovnávána s předchozí učitelkou - hrozí reálné nebezpečí nepříznivého přijetí. Jak moc může „hodiť' problém na předcházející učitelku? O respektu, který věnuje veřejnost učitelům, rozhodují nepochybně jejich odborné i profesní dovednosti, nicméně stále vetší roli v průběhu času hraje jejich mravné jednání. Učitel už nikdy nebude ta výlučná osoba, jako tomu bylo v minulosti, která přináší dětem netušené a jinak nedosažitelné včdomosli a s víceméně neomezenou nadvládou nad dítětem. Stále však je skutečný vzor pro dítč a má Šanci být i mravní autorita pro dítě i pro rodiče. Z tobolo hlediska opravdu není učitelské povoláni pouhé řemeslo, ale i posláni. Shrnuli Etická stránka profese ffl1110] učitele nabývá v současnosti na významu. Týká se všech složek jeho profesní činnosti, tedy i intervence. Jednotlivá etická pravidla bývají obsažena v etickém kodexu učitele. Mnoho i velmi banálních situací v sobě obsahuje i etický rozměr. V textu jsou rozebrány některé běžné etické zásady a uvedeno několik příkladů, při kterých učitel musel zohlednit i etický rozměr problému. 22 111S Mkdi každí opatření tedy i návšteva kterékoli Stoly, mé «<"e pozihvních i negativ,,, UMM řeSi tk. zda hodnom nedostatečnou známku na vysvedčení iika. lehoi otec,, velm, štedrým sponzorem Školy Vzhledem J nastavení nnan^vání Skol /ae Slce zejména o problém vedeni školy, nicmáná i učitel simus, odpovede, na otázku, jak se rozhodne Zejména když múze následovat případné omezení finančních příspěvků na rozvoj školy i moíné propouštím, když vlc žáků Školu opusti V současném s/s. tému boje o každého žáka musl i Škola velmi hlídal, aby se nedopouStéla neetického ,ednáni tím že se chová nekolegiální k druhým školám např. Irm, že znevažuje jejich práci, vedení, uvádí negativní zkušenosti žáků, kteří kvůli nespokojenosti přestoupil, z těchto Skol Podobná etickí dilema řeSI učitelé u žáka v deváté třídí. Když mu dají nedostatečnou, hrozí reálné nebezpečí, že /eho otec jim poničí auta Přitom chlapec za krátkou dobu opustí Školu a vzhledem k jeho studijnímu zamíření rozhodné nehrozí, že by ;im sS vyčítala nepřiměřené benevolentní hodnocení. Učitelka velmi brzy zjistila, že třída, kterou v září dostala, má hluboké mezery v učivu a její hodnoceni vůbec neodpovídá loňské klasifikaci. Chce-li co nejvíc látky dohnat bude muset žáky výrazněji zatížil i domácí přípravou, je rovnéi pravdepodobné, že ani známky nebudou tak píkné jako vloni Určití bude srovnávána s předchozí učitelkou - hrozi reálné nebezpečí nepříznivého přijetí. Jak moc může _hodir problém na předcházející učitelku? 0 respektu, který venuje veřejnost učitelům, rozhodují nepochybné jejich odborné i profesní dovednosti, nicméně stále větší roli v prúbéhu rasu hraje jejich mravné jednáni. Učitel už nikdy nebude ta výlučná osoba, jako tomu bylo v minulosti, která přináší détem netušené a jinak nedosažitelné vedomosti a s víceméně neomezenou nadvládou nad dltétem. Stále však je skutečný vzor pro dílé a má šanci být i mravní autorita pro dítě i pro rodiče. Z tohoto hlediska opravdu není učitelské povolání pouhé řemeslo, ale i poslání. Shrnuti Etická stránka profese [1)1110) učitele nabývá v současnosti na významu lyká se všech složek jeho profesní činnosti, tedy i intervence. Jednotlivá nekferé hMl!c "^huie 1 elick> roznlér- v rozebranj "ml^SŮ^auv?deno nék0,ik BHkJad0. P" šerých uči-iei musel zohlednit i eticky rozmér problému. ----tr'Tll.l. A IMISÍCH liriBOHNÍKÚ 1120 Kvalifikační předpoklady učitele a dalších odborníků pro poskytování intervence Intervence 1111005] je znněně široký pojem, který zahrnuje činnosti sahající od působeni nneznáeodborniků (poskytují ji např. vrstevníci - peer programy, dále asistenti a koneckonců i rodiče) přes všechny aktivity učitele a výchovného poradce, a* po vysoce specializované činnosti, které mohou poskytovat pouze speciálně vyškolení odborníci. Učitel by se mél zorientovat v jednotlivých službách ii odborných profesích, aby věděl, kde má sám hledat radu a pomoc při problémech žáků a současné, kam adekvátně doporučoval klienta. Za velmi důležité východisko veškeré intervence pokládáme uplatnění etického principu, na základě kterého maže každý odborník poskytoval pouze takové služby, ke kterým je oprávněný 1111110]. Oprávněnost znamená dostatečnou obecnou i speciální kvalifikaci v konkrétní oblasti. Z toho vyplývá, že žádný lékař, psycholog, speciální pedagog, ani učitel nemohou vykonával všechny činnosti v rámci své profese, ale jejich specializací jc např. kardiológie, školní psychologie, logopedie, český jazyk. Vzhledem k šíři oboru je pravděpodobné, že i v rámci této specializace nebývá odborník kvalifikován pro všechny problémy ani pro všechny způsoby intervence. V CR musíme počítal s větší univerzálností odborníků vzhledem k jejich relativně malému portu. Učitel (ani výchovný poradce) rozhodně nemá plnou zodpovědnost za volbu odpovídajícího odborníka, ke kterému případně díle doporučuje. Je však nepříjemné a renomé učitele to u rodičů nikterak nezvýší, když doporučí nevhodného specialista. Učitel by se alespoň částečně měl zorientovat v charakteru problému, aby podle závažnosti doporučoval adekvátní instituci: např. při každém osobním problému dítěte není třeba se obracel na pedopsychiatrickou ambulanci, dostačující je PPP nebo dokonce výchovný poradce, v případě výraznějších výchovných problémů je vhodné doporučit přímo SVP (je-li k dispozici). Rodiče by měli hýl dopředu rovněž poučeni, že v oblasti psychologie a pedagogiky ani vychválený a opravdu kvalitní odborník nemusí vyhovoval právě jim. Kvalita odborníka jc obtížně ke sdělení. Existují rozmanité představy klientů, jak by se měl odborník choval, jak jednat, co by měl říkat. Všem těmto představám nemůže vyhověl jeden obecné nejlepšl odborník. Je dobré zformulovat si požadavek (např. vytvořil vhodnou intervenci pro Iřídu, poskytnout relevantní doklad o poruše, pracoval s rodinou) a následně hledal nejvhodnějšího odborníka. Podstalnou součásti působení odborníků v těchto oblastech je i to. jak se jim podaří navázat kontakt, jak na rodiče a na dítě zapůsob! [H1235]. V případě, že neexistuje vhodná možnost volby, je nutné odborníkovi jasně sdělovat požadavky. Učitelé (i rodiče) někdy podléhají mýtu odborníka a mají pocit, že se dovědí zcela odlišný postup intervence, že se seznámí s nějakou kouzelnou technikou, pomocí které se problémy vyřeší do druhého dne. Spatřuji analogii v působení lékaře, kterv jim d.1 antibiotika, a do druhého dne zmizl teploty i pollže. 1120 23 Pedagogická intervence u žáků ZS Výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 31. 10.2010 0, Wolters Kluwer česká republika im ' *j meritum . a.tiorka MERITUM Pedagogická intervence u žáků ZS odpo. čd"á redaKior ^ Nadrida Erelová Editoři: L. Krejčová a V. Mertin Autorský kolektiv No zpracováni tohoto výkladu se podíleli. -častili, d/l 3-kap. 2 - ŕást I - kap. fi: íásl III. díl 2 - kap .. dli 3 - k.ip. I, 4: dli li - kap. 3 - ŕást III. díl 3 - kap. I - čásl III. díl 2 - kap. 5, li - Část III. díl 3 - kap. J -íásl III. dli I - kiip. 5 - ŕásl III. díl I - kap I. 2, 4. 7; rast II! dli 2 - kap. 7; díl 3 - kap. 3: dli 4 -kap. 2. 3, 4. 3; díl 6 - kap. 1, 2 -ŕást II - kap. 1.2. 5. 4 -část III. díl 2 - kap. 2 - ŕást I - kap. I. 2. 3. 4. 3. 7. 8. 9: - ŕást III. díl I - kap. 5. 6: díl 2 - kap. 3. 7: díl 4 - kap. I - ŕást III. díl 4 - kap. 6 -ŕást II-kap. 1,2. 3,4 - ŕásl III. díl 5 - kap. 2 - ŕást III. díl 5 - kap. 3. 4: díl (i - kap. 4, 5.6 - ŕásl III. díl 2 - kap. 8 - ŕásl III. díl 2 - kap. I Up. j*naBuälová Kadlecová, DIS. Mgr.el vlf=r-Diivíd Cáp Dnc.PhDMInnaCilIcnimá.CSc. PhDr Blanka lloi.saro> á Ph.D. PliDr. PetrHrouiek, Ph.u. PhDr. Kristýna Krejčová piiDr. Lenku Krejčová, PhD. \ljrr. Petra koultia Mp. TnmaS Merlin PhDr. Vaclav MerttO PhDr. Monika Morgenslernova. Ph.D. Mgr. Kalen'na SluSnS PhDr. Eva Sfrova. Ph.D. PhDr. Iva Stdlos ska. Ph.D. PhDr. Jana Vfrhovi PhDr. Daniela3odackova RnDr. Jinrich Kitzberper Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná ŕásl tohoto tlila nesmi být reprodukována nebo kopírováni r jakékoliv formé. bez předchozího souhlasu nakladatele. Dílu nebij jeho Čistí ndze přetisknout, ani jinak užít včetně ulid \ elektronické podobě. Chráněno je lenovéuspořádániIgrafická úprava a zapovídá se i jejich napodobování. Právo na ochrano pred nekalou soutěží zůstává nedolřeno. Součásti vykladu MERITUM je bezplauiá aklualizare na internetových stránkách «ww.akluahzareknih.cz. 0 Wolters Kluwer ISB\: 978-dO-7557-605-5 \IERITl M-výkladová rada lnlernel:»vv«.akt„ali/areknih.ez l--niad:rizeni5kolv(Svvkrr.rz C Wolters Kluwer Cn.,. s„ 2oin četla Wolters Kluwer ČR, a. s. I Nákladového nádraží (i 130 00 Praha 5 tel.: 246 040 40(1 lav: 246 040 401 »wvi.Yvkcr.cz Podpoře. ""».vvklT.cz - 'I*™. i^p™.Z"Z7T'" ííf v EU: ,w, , riziku - meritum! Výkladová rada W nlters Kluwer CR. a. s. MERITUM je řada právních a ekonomických publikaci, které v jednom svazku poskytuji úplný a aktuální výklad dané problematiky. rylo publikace umožni čtenářům rychlé řešeni problémů, kleré přináší praxe. Každý svazek |e zpracován lak. aby nabídl úplnou Informaci o daném tématu, výklad je probt doprovázen příklady, souvisejícími předpisy, judikaturou a literaturou. Jedinečnost výkladu spočívá v názorností, jasném a stručném způsobu vyjadřováni, směřujícímu vždy k MERITU včci. Texl je systematicky členěn s využitím původní grafické úpravy zdúra/.ňujícf významné pasáže; číselný rejstřík (=marpinální čísla) vede čtenáře a umožňuje rychlou orientaci z několika pohledů. S výkladem mále také zajištěny spolehlivé informace o všech zmenách v příslušné oblasti formou bezplatné aktualizace na internetových stránkách. Uvítáme všechny Vaše podnět} a připomínky, které nám pomohou zlepšil tuto výkladovou radu. Rada MERITUM je spolehlivým průvodcem, s nímž rychle překonáte úskalí, která přináší každodenní pravé. Wolters Kluwer CR, a. s. listopad 2010 Internet: ww vv.uktualizaceknih.cz e-mail: rizeniskoly@wkcr.cz