Doporučuji prostudovat celou Helusovu knihu Dítě v osobnostním pojetí, zde nabízím alespoň část, kterou vnímám pro naše účely jako stěžejní. Zaměřte se na téma vývojových předpokladů pro rozvoj osobnosti a na situace, kdy jsou tyto předpoklady nenaplňované či jejich naplňování je blokováno - zde je souvislost s poruchou chování, kterou vnímáme (viz kupř. Vojtová 2008) jako zvláštní bariéru/překážku mezi dítětem a jeho rozvojem. Ač o tom Helus zde nepíše, lze uvažovat o tom, že dopady toho, co označujeme za poruchu chování, mají v sobě riziko, že budou představovat takovou překážku.

Níže uvádím tři prezentace, v nichž stručně pojednávám o některých východiscích etopedie, následně o edukačním procesu v etopedii (výchova a vzdělávání) - fáze prevence, intervence a rehabilitace, a ve třetí se věnuji tzv. naučené bezmocnosti, která je pro řadu dětí s PECh (poruchy emocí a chování) typickou zkušeností.

Problematika cílových skupin vymezuje zároveň dvě věci - jednak okruh "příjemců" pozornosti etopedie a jednak fáze vývoje poruchy chování (od bezproblémové situace až po poruchy emocí a chování). 

Poruchu emocí a chování lze chápat jako zvláštní bariéru v životě dítěte (viz Vojtová 2008). 

Prezentace se základními informacemi o syndromu ADHD a s informací o rozdílu mezi tzv. specifickými poruchami chování (ADHD) a poruchami emocí a chování (PECh). ADHD lze chápat jako rizikový faktor pro rozvoj PECh. V tomto duchu o ADHD píše i doc. Pešatová, viz níže.

K tématu ADHD a ADD doporučuji shlédnout asi 45 min dokument na youtube (v češtině)

Ukázky, jak může vypadat intervence ve třídě - na systémové úrovni (příklad dotazníku pro třídu) a na individuální úrovni (práce s dítětem za pomoci kontraktu, smlouvy)