Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie • V ČR se na VD pohlíží jinak než v angloamerických zemích • zůstává zde aktuální pojem „VD“, který již anglicky mluvící země opustily • důvodem je fakt, že název vývojová dysfázie (developmental dysphasia), připomínal stavy související s poškozením mozku po CMP či jiné získané poruchy řeči (Leonard, 1998 In Webster, & Shevell, 2004) • proto se v souč. době v AJ používá pro potíže u nás zahrnované pod pojem VD označení „Specific Language Impairment“ (specifické postižení jazyka) - SLI Co si pod pojmem VD resp. SLI představit? • opožděný a aberantní vývoj řeči s postižením všech složek jazyka (potíže ve slovní zásobě, gramatice, syntaxi a narušení zvukové stránky řeči (Novák, 1997) • zahraniční definice – např. pojetí Riceové: „narušení jazykového vývoje, které nedoprovází obecné narušení intelektu“ Podobně Leonard (1997): • „…děti s vývojovou dysfázií (SLI) vykazují klinicky signifikantní postižení receptivní nebo expresivní stránky jazyka bez přítomnosti dalších zjevných příčinných faktorů jako je sluchové postižení, mentální retardace, mozkové poškození nebo psychické onemocnění…“ SLI není jen o jazyce • má mnohem různorodější • a složitější obraz • který přesahuje rámec čistě fatické poruchy (Conti-Ramsden, 2009). Vymezení VD (SLI) – shrnutí: • vrozené poškození řečového vývoje, ne získaná porucha • značný podíl na etiologii má dědičnost • jazykový vývoj se v jednom nebo spíše více aspektech odchyluje od normy - obvykle normy ani nedosáhne (je zpožděný a aberantní) • potíže se projevují v různých složkách jazyka • symptomy jsou poměrně odolné vůči terapeutické péči Jaká je etiologie VD?: 1. Genetické vlivy • vliv dědičnosti a různých genetických odchylek na vznik SLI je již mnoha studiemi dostatečně prokázán (Leonard, 2009; Rice, 1997; Newbury, Bishop, & Monaco, 2005 aj.) • zkoumání veškerých projevů SLI by pro genetický výzkum nebylo účelné - soustředí se na dílčí oslabení (na krátkodobou sluchovou paměť, sluchové rozlišování, gramatiku) • v souvislosti s SLI se zatím jako nejrelevantnější jeví změny na chromozomech 16, 19, 13 a 3 (Newbury, Bishop, & Monaco, 2005; Webster, & Shevell, 2004) 2. Vlivy prostředí • mechanismy působící na vyvíjející se plod, ovlivňující porod a období krátce po něm • působení toxinů (alkohol, drogy, jedy), virů a bakterií • mechanických traumat (komplikované porody) • hypoxie či asfyxie apod. • rizikové faktory - nízká porodní váha (pod 2500g), nízký APGAR skór (pod 5 bodů), pořadí narození (minimální riziko u prvních dětí, čím vyšší pořadí, tím větší) (Prathanee, Thinkhamrop, & Dechongit, 2007) 3. Neurobiologie • stavba a fungování CNS, zjm. mozku • hovoří se jak o odlišné organizaci mozkové tkáně, tak o zapojení jiných oblastí při výkonu různých činností u jedinců s dysfázií a bez ní 4. Kognitivní procesy • SLI vzniká na základě oslabení centrálního sluchového zpracování zvukových signálů • to zahrnuje větší množství operací (lokalizaci zvuku, sluchovou diskriminaci, rozeznání zvukové struktury, schopnost identifikovat a rozeznat oslabené akustické signály…) • to vše dále ovlivňují vyšší kognitivní procesy jako paměť, pozornost a učení (Dlouhá, 2003). 5. Fonologické uvědomování • schopnost rozložit mluvenou řeč na jednotlivé segmenty (slova, slabiky, hlásky) • ty od sebe navzájem odlišit, příp. mezi sebou porovnat • potíže v úlohách zaměřených na tyto procesy se u dětí s SLI vyskytují často (Bishop, & Snowling, 2004) • obvyklé bývají např. neúspěchy v rozlišování párových hlásek z hlediska znělosti, tvrdosti nebo délky. 6. Rychlost a kapacita zpracování zvukových podnětů • při sluchových vyšetřeních dysfatiků • signifikantně delší reakční časy v úkolech týkajících se • rozlišování tónů či řečových zvuků (Tallal, 1980). 7. Fonologická paměť • deficity v krátkodobé (následně i dlouhodobé) sluchové paměti se pro dysfázii zdají být nejpříznačnější (Webster, & Shevell, 2004) • tato oblast může být zkoumána pomocí opakování pseudoslov (např. krákamap, loštabo) • potvrzuje se, že i když se potíže s vyjadřováním časem minimalizují, nízké výkony v těchto testech přetrvávají dále (Bishop, & Snowling, 2004). 8. Sémantické reprezentace • vytváření a používání tzv. sémantických sítí • tj. ukládání slovní zásoby, její třídění a adekvátní aplikace • mnohdy není u jedinců s VD na dostatečné úrovni. Projevy VD • porucha značně heterogenní • projevuje se velkým množstvím symptomů • některé jsou na první pohled (poslech), zcela zjevné • jiné zůstávají skryty pod povrchem Projevy v oblasti jazyka a řeči • ačkoli mnozí autoři před tím varují (Novák, 1997; Smolík, 2009), v praxi se ukazuje, že dosud splývá pojem vývojová dysfázie s mnohočetnou vadou výslovnosti, která dlouho přetrvává a je poměrně odolná vůči terapii • na první pohled zřejmé narušení zvukové stránky jazyka není zdaleka jediným příznakem, který se pod diagnózou VD skrývá • další projevy nejsou tak manifestativní, proto mohou unikat pozornosti • pomoc lze hledat v prozkoumání hlubších jazykových struktur, zejména morfologicko-syntaktické roviny, a nalezení tzv. diagnostických markerů vývojové dysfázie Foneticko-fonologická rovina: • často je narušení této roviny nejsledovanějším rysem vývojové dysfázie (ne vždy musí být přítomno!!!) • obtíže ve vnímání a následně i ve výslovnosti hlásek a slov • při sluchovém rozlišování mají děti potíže s určováním distinktivních rysů (znělosti, tvrdosti…) • vadná výslovnost (vynechávání hlásek, zaměňování, přesmykování slabik či zkracování slov) Lexikálně-sémantická rovina: • první slova se objevují mnohem později • déle trvá, než začnou tvořit vícesložkové promluvy • obohacování slovníku u nich dříve dosáhne tzv. plató, kdy už dále téměř nepostupuje (Leonard, 1998 in Webster, & Shevell, 2004) Lexikálně-sémant. rovina pokrač.: • výzkumy prokázaly, že potíže se s postupujícím věkem prohlubují • zatímco u tříletých dětí s VD (pomineme-li opoždění nástupu řeči) jsou růstové křivky slovní zásoby podobné intaktní populaci • v pozdějším věku jsou rozdíly výraznější • nárůst diskrepance přichází zejména s počátkem tvorby víceslovných vět (Hick, Joseph, Conti-Ramsden, Serratrice, & Faragher, 2002) Lexikálně-sémant. rovina pokrač.: • déle přetrvává převaha podstatných jmen nad ostatními slovními druhy • mnohdy jsou konkrétní výrazy nahrazovány obecnými termíny nebo zájmeny • vázne i užití sloves, kdy se děti spoléhají na několik základních typů a jiné nepoužívají (Hick, Joseph, ContiRamsden, Serratrice, & Faragher, 2002) • omezená délka a složitost vět i celých promluv. Morfologicko-syntaktická rovina: • potíže v této rovině se týkají užití morfémů, zjm. koncovek (skloňování a časování) • správného řazení či používání slov ve větě • může se objevit jejich vynechání či pořadí nepřirozené pro daný jazyk Přidružené symptomy – 2 skupiny: • potíže související s emocionálním a sociálním rozvojem dítěte v závislosti na jazykovém znevýhodnění • oslabení kognitivních procesů 1. Socio-emocionální oblast • narušení vývoje řeči může mít NEGATIVNÍ SYSTÉMOVÝ DOSAH NA CELÝ ŽIVOT JEDINCE • narušení základní komunikace s rodiči, potíže s učením • děti s SLI se hůře prosazují, mají nižší frustrační toleranci • pokud mají při plnění úkolu ve škole potíže, obrátí se raději na učitele než spolužáka (Stanton-Chapman, Justice, Skibbe, & Grant, 2007) Kognitivní oblast a další projevy • motorické abnormality • poruchy pozornosti a hyperaktivita • nerovnoměrný vývoj • narušení orientace v čase a prostoru • narušení zrakové diferenciace • narušení paměťových funkcí • narušení sluchové percepce • přítomnost SPU Vztah vývojové dysfázie a SPU • obě „diagnózy“ byly po léta řešeny odděleně • v poslední době se objevují názory, že by mohlo jít o jeden a tentýž problém • který se jen odlišně projevuje ve své závažnosti • v různých stadiích vývoje • a s měnícími se nároky kladenými na jedince ze strany společnosti (Bishop, & Snowling, 2004) Vztah vývojové dysfázie a SPU • obě poruchy velmi často vyskytují současně • dle údajů amerických výzkumů mělo v patnácti letech 43% dětí s SLI také dyslexii (Snowling, Bishop, & Stothard, 2000) • naopak 51% dětí s dyslexií naplňovalo kritéria pro SLI (McArthur, 2000 et al. in Webster, Shewell, 2004) Vztah vývojové dysfázie a SPU • je prokázáno, že u dětí, které špatně čtou, je častý i řečový deficit (Stark, Tallal, 1988 in Bishop, & Snowling, 2004) • zpočátku byl tento fakt považován za důsledek dyslexie (horší čtení s sebou přináší např. nižší slovní zásobu či omezené sémantické schopnosti) • podrobnější analýzy problému vedou k názoru, že vzájemný vztah psané a mluvené řeči není takto prostý • v anamnéze osob s dyslexií se často objevují i potíže ve vývoji řeči Podobnosti mezi dyslexií a SLI: • obě poruchy jsou vývojové, projevy v určité míře a podobě přetrvávají po celý život • obě poruchy mají multifaktoriální etiologii s prokazatelným vlivem dědičnosti • některé změny v mozkové tkáni jsou podobné • určité procento případů zůstává neodhaleno Podobnosti mezi dyslexií a SLI: • základem bývá deficit centrálních sluchových funkcí (diferenciace, časových posloupností a krátkodobé fonologické paměti) • symptomy se dají do jisté míry korigovat • obraz poruchy překračuje její vymezení, tj. rámec mluveného či psaného jazyka Rozdíly mezi dyslexií a SLI: • genetický základ dyslexie je trochu odlišný než u SLI (Bishop, & Snowling, 2004) • změny v cytoarchitektonice mozku dětí s SLI se v oblasti planum temporale vyznačují mnohem větší abnormální symetrií a celkový objem mozkové hmoty je menší než u dětí s SPU (Webster, & Shevell, 2004) • narušení kognitivních procesů u dyslektiků nemusí být stejné jako u dětí s SLI (Rice, 1997) Vztah mezi SPU a SLI: • VZTAH mezi oběma skupinami obtíží je VELMI ÚZKÝ • děti s VD (i zdánlivě vyřešenou) jsou vystaveny většímu riziku vzniku dyslexie, dysgrafie či dysortografie • na to by měly být připraveny nejen ony, ale také jejich rodiny a především učitelé