Rizikové skupiny •jedinci se znevýhodněného sociokulturního prostředí (zanedbanost dítěte nemusí být spojena s psychickou deprivací, závažná je sekundární psychická deprivace odejmutých dětí) •etnické skupiny (komunita romská, ukrajinská vietnamská, ruská)- vykořeněnost, nižší sociální postavení •zkušenost institucionální péče (citová deprivace, emocionální plochost, sociální nezkušenost – absence modelů chování a vztahů v rodině, hospitalismus = adaptace na prostředí ústavu) •traumatizující zážitek (posttraumatická porucha, flashbacky, somatizace, narušení vlastní identity, latentní období propuknutí PCH, PE) •jedinci s diagnózou ADHD Kauzální faktory PCHE kriminal_man.jpg Monofaktoriální teorie kauzalit NATIVISTICKÉ •Důraz na biologické, vrozené příčiny PCH –Deficit organismu –Struktura mozku –Genetické příčiny •Př. Lombrosova teorie „rozeného zločince“ ENVIRONMENTALISTICKÉ •Důraz na prostředí jako příčinu vzniku PCH –Výchova –Sociální učení •Př. Deprivační teorie crop-125471-kojenec.jpg Multifaktoriální teorie kauzalit •Odmítá tvrzení, že náprava PCH je otázkou vůle jedince •Stěžejní roli ve vzniku PCH hraje souběh vlivů biologických psychologických sociálních Triáda rizikových faktorů ve vývoji poruchy chování Rizika spojená s osobností dítěte •váží se na fyzickou, psychickou konstituci a sociální zkušenost patří sem: •faktory fyzického zdraví – nedonošenost, nízká porodní váha, postižení, nemoc, porodní úraz, chronická onemocnění •faktory vnitřních dispozic – nízká inteligence, obtížný temperament, hyperaktivita, impulzivita Rizika spojená s rodinou dítěte •základní rizika spočívají v nedostatku „vřelosti – lidského tepla“ patří sem: •rodinné stresory – konflikty mezi rodiči, postnatální deprese, nízká vzdělanost, tísnivá finanční situace •nastavení rodinného systému – struktura a hierarchie rodiny (neúplná rodina, nezletilá matka, nezaměstnanost rodičů atd.) Školní rizika •nepřipravenost na vstup do školy + neschopnost přizpůsobit se požadavkům •nedostatek pozitivní interakce se spolužáky a učiteli •neúspěch a izolace •vyhledávání ostatních dětí s podobnými potížemi (problémové vrstevnické party) •bludný kruh neúspěchu Rizika spojená se společností •Životním podmínky – socioekonomické znevýhodnění, hustota zalidnění a materiální životní podmínky, místo bydliště •Patologické formy chování v okolí – násilí, kriminální činnost… •Kulturní a morální hodnoty – sociální nebo kulturní diskriminace, násilí v médiích •Konflikt aktuálních a historických socializačních požadavků (odlišnost požadavků rodiny, školy…) Multifaktoriální teorie kauzalit Teorie resilience •Na vznik a vývoj poruchy chování mají vliv faktory: •RIZIKOVÉ –Zvyšují pravděpodobnost vzniku PCH –Ochranný skleník? •PROTEKTIVNÍ –Tlumí dopad či mohou omezit a vyloučit vliv faktorů rizikových –Tlumiče, nárazníky proti nepřízním –Potřeba je posilovat •Žádný z faktorů sám o sobě, izolovaně nelze pokládat za příčinu poruchy chování •Faktory interagují a kumulují se Resilience („odolnost“) - definice Schopnost jedinců, navzdory vystavení nepříznivým individuálním či sociálním okolnostem, směřovat k využívání zdrojů zdraví, včetně využívání příležitostí zažívat zkušenost životní spokojenosti, jednak schopnost rodiny, komunity a kultury tyto zdroje zdraví a příležitosti k prožívání životní spokojenosti jedinci poskytnout způsobem pro danou kulturu přiléhajícím. INDIVIDUÁLNÍ Rizikové faktory Protektivní faktory Komplikované těhotenství a porod Neurologické problémy Raný deprivační syndrom Psychické trauma Pozitivní temperament Odolný neurobiologický systém Raná poškození CNS, ADHD, neklid, impulzivita, poruchy koncentrace Zvýšená pohotovost k agresi Nedostatečná sebekontrola Zvýšená potřeba extrémních zážitků Emoční labilita Prosociální orientace Pozitivní sebepojetí, sebekontrola Smysl pro humor Pozitivní orientace do budoucnosti Emoční stabilita Frustrační tolerance INDIVIDUÁLNÍ Rizikové faktory Protektivní faktory Rizikové chování Expozice mediálnímu násilí Intolerantní postoj k delikvenci Hodnotový systém, úroveň morálky Nízká úroveň kognitivních dispozic a potencialit k učení, jazyková bariéra, sociální nezralost Kognitivní potenciál Komunikační dovednosti Nízká schopnost empatie Empatie a citlivost k druhým RODINNÝ SYSTÉM Rizikové faktory Protektivní faktory Slabá nebo chybějící vazba (attachment) Negativní emoční vztah rodič – dítě (odmítání) Jistá vazba (attachment) Pozitivní akceptující vztah rodič – dítě Pečující klíčová osoba Trestající, laxní nebo nekonzistentní disciplína Nízká supervize a participace Život v sociálně vyloučené lokalitě Přiměřená rodičovská supervize Důsledná disciplína s jasnými pravidly RODINNÝ SYSTÉM Rizikové faktory Protektivní faktory Dlouhodobý rodinný konflikt Manželská opora Funkční komunikační systém Nestabilita rodinného prostředí Separace od rodičů, úmrtí Nedostatečně diferencované role Rodičovská participace a pozitivní hodnocení Jasné vymezení rolí Nízký SES, chudoba, nezaměstnanost Kriminální chování, závislosti, zanedbávání, týrání v rodině Vřelá emoční a podporující výchova 5061690.gif.jpg kojeni-16.jpg Charakteristika jisté vazby JAKO DÍTĚ 1.Schopnost separace od rodiče 2.Hledání podpory rodiče, v případě nejistoty, strachu. 3.Návrat rodiče je provázen pozitivními emocemi. 4.Preference rodiče před cizími osobami. JAKO DOSPĚLÝ 1.Dlouhodobé důvěrné vztahy. 2.Sklon ke zdravému sebevědomí. 3.Sdílení pocitů s přáteli a partnerem přináší příjemné pocity. 4.Vyhledávání sociální podpory. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121244562-jadro/207562235800028-pohlad-me/ ŠKOLA Rizikové faktory Protektivní faktory Problematický vztah ke škole, nízká motivace, slabý školní výkon Vysoká hodnota vzdělání, závazek ke škole Opakovaný neúspěch Syndrom naučené bezmocnosti Nepodporující učitel Vyčlenění z kolektivu spolužáků Úspěch, uznání a účast v aktivitách Prožívání školy jako akceptující a smysluplné Podporující učitel Protektivní potenciál školy •Bezpečné prostředí školy •Víra v potenciál žáků, vysoká očekávání •Dobrý vztah učitel - žák •Příležitost zažít úspěch (opakovaný neúspěch začne žák připisovat vnitřním, stabilním a globálním příčinám) •Kvalitní vazby mezi spolužáky VRSTEVNÍCI Rizikové faktory Protektivní faktory Role odmítaného Oslabené sociální vazby Nevhodné trávení volného času, nuda Delikventní vrstevníci Členství v gangu Přátelské vztahy s vrstevníky (zapojení v aktivitách) KOMUNITA Rizikové faktory Protektivní faktory Problematický vztah ke škole, nízká motivace, slabý školní výkon Vysoká hodnota vzdělání, závazek ke škole Opakovaný neúspěch Syndrom naučené bezmocnosti Nepodporující učitel Vyčlenění z kolektivu spolužáků Úspěch, uznání a účast v aktivitách Prožívání školy jako akceptující a smysluplné Podporující učitel Darwin se rozhodl, že u sebe bude mít vždy tužku a blok, když zjistil, že si velmi lehko pamatuje důkazy, které jeho teorii podporovaly, ale velmi lehce zapomíná na důkazy, které jeho teorii vyvracely. I my máme tendenci mít pouze selektivní paměť, pokud se jedná o naše žáky a studenty. Učitel vybírá pouze ty podněty, které potvrzují jeho charakterizaci studenta Klasifikace poruch chování skatule.png Klasifikace •Vymezují druhy PCH •Jsou databází terminologie pro komunikaci odborníků •Systematizují prostor pro sdílení poznatků o poruchách chování, jejich výskytu, projevech •Poskytují podněty pro hodnocení vývoje chování a výběr intervence I. MEDICÍNSKÉ klasifikace •Nejvíce užívané i v pedagogice •Diagnostický a statistický manuál IV podle Americké psychiatrické asociace –dnes více do Evropy •MKN 10.revize z roku 1993 –v Evropě víceméně zažitá •Mezinárodní klasifikace funkčnosti, postižení a zdraví – fungování člověka (fyzická, mentální kondice –a sociální prostředí) – kvalita života, zapojení F90–F98 Poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a v dospívání MKN 10. revize 1)hyperkinetické poruchy (F90) 2)poruchy chování (F91) 3)smíšené poruchy chování a emocí (vázány na citovou labilitu)(F92) 4)emoční poruchy (F93) 5)poruchy sociálních funkcí (F94) Hyperkinetické poruchy F90 . 0 Porucha aktivity a pozornosti Nedostatek pozornosti s hyperaktivitou Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou Nepatří sem: hyperkinetická porucha s poruchou chování . 1 Hyperkinetická porucha chování Hyperkinetická porucha sdružená s poruchou chování Poruchy chování F91 . 0 Porucha chování vázána na vztahy k rodině . 1 Nesocializovaná porucha chování . 2 Socializovaná porucha chování . 3 Opoziční vzdorovité chování Smíšené poruchy chování a emocí F92 . 0 Depresivní porucha chování . 8 Jiné smíšené poruchy chování a emocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví •WHO •Popisuje člověka z pohledu jeho zdraví a fungování a vyhodnocuje dopady deficitů plynoucích z jeho postižení na sociální prostor jeho života ve smyslu jeho aktivní role v něm •Neklasifikuje osoby, ale popisuje a klasifikuje jejich situace v řadě okolností. •http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf II. PEDAGOGICKÉ klasifikace •Seitzova klasifikace •Klasifikace Klugeho •Rámcový profil •Školská klasifikace Klasifikace Seitzova Determinující faktory: Determinanty prostředí na základní sociální úrovni jedince jako například osobnostní kvalita rodičů, širší pozadí rodinného prostředí a životní podmínky, ve kterých dítě vyrůstá. Třídící projevy: Odlišnosti v projevech chování dítěte. Sledované jevy: Funkce tohoto odlišného chování pro dítě samotné, význam a pojetí funkce rodičovské role, dopady sociálního prostředí z biografie jedince. Klasifikace Klugeho •Systematizace problémového chování ve školním prostředí •Na základě rozhovorů s učiteli: •Problémy v práceschopnosti •Problémy ve vztazích ke spolužákům •Problémy ve vztazích k učitelům •Problémy s dodržováním pravidel •Problémy ve vztahu k tělesným funkcím - fyziologie •Problémy v oblasti emocí Klasifikace Klugeho Determinující faktory: problémy v práceschopnosti – nesoustředěnost, nezájem o školní práci, nesamostatnost, malá odpovědnost za úkoly. Třídící projevy: problémy v oblasti emocí – hravost, zvýšená pohotovost k pláči, výbuchy vzteku. Klasifikace Klugeho Sledované jevy: Problémy v dodržování školního a třídního řádu a pravidel – pozdní příchody, hlučnost, skákání, běhání, odbíhání z místa, ze třídy apod. Problémy ve vztazích ke spolužákům – časté bití, napadání spolužáků, postrkování, lhaní, krádeže, pocit ohrožení. Problémy ve vztahu k tělesným funkcím – neklid, neposednost, okusování nehtů, cumlání palce, pomočování, vnitřní napětí a křeč, problémy v řeči. Rámcový profil The Boxall Profile •Anglické školy, Bennathanové •Součást metodiky intervence ve školách hlavního proudu •68 položek v 5 kategoriích: •Způsoby organizace vlastních zkušeností dítěte –Pozornost, zapojení do aktivit •Stupeň internalizace kontrolních mechanismů –Stabilita, vnímavost, schopnost vycházet s ostatními •Sebeomezující rysy –Nezapojení, sebeodmítání, •Nerozvinuté chování –Neúčelné a nediferencované chování, nedůslednost •Podporující chování –Ohledy k ostatním, přiměřené vnímání sebe sama Školská klasifikace •poruchy chování vyplývají z konfliktu: záškoláctví, lhaní, krádeže •poruchy chování spojené s násilím: agrese, šikana, loupeže •poruchy chování související se závislostí III. DIMENZIONÁLNÍ klasifikace PCHE jako extrémní forma běžného chování •Klasifikace = rámec pro vyhodnocení míry odlišnosti od běžného chování •Quay, Peterson •ASEBA •Myschker Klasifikace ASEBA EXTERNALIZOVANÉ PORUCHY CHOVÁNÍ Porušování norem a pravidel Agresivní chování Nedostatek pocitu viny při špatném chování, lhaní, podvádění, krádeže Ničení cizího majetku, odmítání poslušnosti ve škole, rvačky, vyhrožování INTERNALIZOVANÉ PORUCHY Depresivní symptomy projevů s úzkostným chováním Uzavřenost s depresivními projevy Psychosomatické potíže Plačtivost, pocity zbytečnosti, neschopnosti, tematizace sebevraždy, ustrašenost, úzkostnost Málo se raduje, svěřuje, nešťastný, smutný, depresivní, bez zájmu, nezapojuje se Závratě, bolesti hlavy, nevolnosti, častá únava NESESKUPENÉ DIMENZE Sociální problémy Psychické problémy Problémy v pozornosti Osamělost, pocity zneužívání, žárlivost na vrstevníky, neoblíbenost Ulpívavé myšlení, divné myšlenky, chování Nesoustředěnost, neklid, impulzivita, špatné školní výkony Klasifikace MYSCHKERA • poruchy chování s externími vlivy: agrese, hyperaktivita, porucha pozornosti, impulzivita • poruchy chování s interními vlivy: strach, komplex méněcennosti, úzkostnost, ztráta zájmu o dění, poruchy spánku • nezralé sociální vztahy: snížení schopnosti koncentrace, infantilní chování, snadná unavitelnost, snížená výkonnost • socializovaná delikvence: násilnické chování, vznětlivost, nezodpovědnost, poruchy vztahů IV. SOCIÁLNÍ klasifikace •porucha chování se sociálním základem - disociální chování – odlišuje se od běžných norem, nepřiměřené, nespolečenské •asociální porucha chování – v rozporu s morálkou a sociálními normami, ovlivňuje samotného jedince • porucha chování antisociálního rázu, delikvence, již porušení právních norem Perspektivní přístup k poruchám chování Bez.png Jak se (ne)reaguje na nevhodné chování Učitelé nezřídka reagují spíše na chování než na potřebu, kterou dítě svým chováním vyjadřuje, což může vést v případě problematických projevů chování k jeho zhoršení •Reakce na chování x Vyjádřená potřeba •Srovnáváni s normou x Projev chování jako indikátor potřeby Dva přístupy k poruše chování NORMATIVNĚ ZAMĚŘENÝ •Chování z hlediska norem společnosti •Přístup vychází z potřeb společnosti •Př. : –Disociální, asociální, antisociální chování –Sociálně patologické jevy •Pozornost obrácená na problém PERSPEKTIVNĚ ZAMĚŘENÝ •Chování z hlediska důsledků pro edukaci jedince –Porucha chování jako bariéra (socializace, vzdělávání) •Přístup vychází z potřeb dětí –Odlišnosti (v postojích či strategiích chování) zakládají potřeby dětí •Pozornost obrácená na stav naplnění potřeb •Hledání cest ke změně ve smyslu otevřené budoucnosti Dva přístupy k poruše chování NORMATIVNĚ ZAMĚŘENÝ PERSPEKTIVNĚ ZAMĚŘENÝ SEGREGACE DÍTĚ JE PŘÍJEMCE INTERVENCE A PÉČE INKLUZE DÍTĚ AKTIVNÍ SPOLUTVŮRCE ZMĚNY zak-nestastny.jpg „Odlišné“ postoje žáků s PCH •Škola není místem, kam rádi chodí •Škola není místem, kde zažívají úspěch •Nevěří ve spravedlivé hodnocení učitelů •Nemají pocit, že si jich ostatní lidé váží nebo že jsou důležití , že o nich přemýšlí •Nevěří, že učitele zajímá jejich názor •Ostatní jsou upřednostňovány (Vojtová, 2010) Perspektiva a posilování edukačních příležitostí x nálepka u dítěte s PCHE Snaha vyloučit překážky, které by mohly bránit naplňování potencialit žáka, v jeho cestě k dospělosti a nezávislosti mnohdy označení dítěte, které je negativně vnímána dítětem i jeho okolím NÁLEPKA Nálepkování/ etiketizace/labelling •„nálepka“ – označení dítěte, za dítě s problémem, s problémovým chováním, s poruchou chování •etiketizace odklání pozornost od příčin daného chování •negativní stigma podporuje tendence dětí s poruchami chování cítit se nešťastně, podhodnocovat své možnosti Negativní vlivy nálepkování na osobnost žáka dítě s PCHE má tendenci • cítit se nešťastně • podhodnocovat své výkonnostní možností •mívá problémy v navazování vztahů •jejich vztah k sobě i druhým mívá negativní charakter Ønegativní signály, kt. v sociální interakci dostávají z vnějšího okolí postupně ovlivňuje negativně sebeobraz Ønegativní sebeobraz a sebepojetí vliv na aspirační cíle Ørizika, kt. nálepka přináší se mohou stát bariérou na cestě k perspektivní socializaci nálepka S O C I A L I Z A C E BARI ÉRA negativní sebeobraz Nálepka jako bariéra socializace nálepka Relativita posuzování chování - faktory 1.Interaktivní vlivy • subjektivní posouzení - ! vlastní příčinou může být interakce s posuzovatelem •vztah s negativním nábojem – negativní pocity znemožňují objektivní posouzení a najití perspektivního řešení konkrétního problému •„bludný kruh“ problémového chování – vzájemné odmítání Relativita posuzování chování - faktory 2. Sociokulturní standarty • normy komunity, ve které dítě žije •očekávání sociální skupiny •konflikt norem komunity/ rodiny a školy Relativita posuzování chování - faktory 3. Sociální kontext životní situace jedince •narušení /trhliny v celkovém sociálním systému (elementy – osobnost dítěte, komunita, škola) •životní situace dítěte (nevyhovující, ohrožující •vnímání PCH v kontextu způsobů, jakými se s dítětem jedná, jak k němu přistupuje okolí (rodiče, sourozenci, učitelé, spolužáci ...) •úprava životní situace jako intervence Bezpečná škola, kázeň, pravidla Povinnosti školy při individualizaci výuky •podmínky vzdělávání • poradenská pomoc • podmínky při ukončování • hodnocení •organizace a forma vzdělávání •asistent pedagoga Podmínky efektivní výuky žáků s PCHE •Prostorové uspořádání •Obeznámenost pedagogů s problematikou PCH •Případná tvorba vlastních učebnic •Dva pedagogové ve výuce •Spolupráce s odborníky •Individuální nebo skupinová péče •Přípravné a speciální třídy •Využívání speciálně-pedagogických metod a forem práce •Nižší počet žáků ve třídách Bezpečné prostředí školy •Posiluje motivaci a zlepšuje neuropsychické předpoklady žáků i učitelů k plnění úkolů • Navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu a úzkostných stavů, posiluje sebehodnocení a sebevědomí • Působí na žáky formativně • Zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků a rodičů Vhled a organizace (Kouninova metoda): Kounin zjistil, že žáci hodnotí učitele jako ty, kteří „jsou v obraze“ v případě, že: - když se objeví kázeňské problémy, učitel soustavně zakročuje proti nesprávnému jednání přesně u těch žáků, kteří problém vyvolali, - když se objeví dva kázeňské problémy současně, učitel řeší nejprve ten vážnější, - učitel rozhodně zasahuje v případech nespolupracujícího chování dřív, než se mu toto chování vymkne z rukou nebo než je ostatní začnou napodobovat. Spolupráce prostřednictvím komunikace (Ginottova metoda) - vyhněte se „nálepkování“ – učitelé by se neměli chovat k žákům sarkasticky a neměli by jim dávat negativní označení, - negativní vliv chvály – měla by se chválit práce žáků, ne žáci samotní, - zaměření na cíl. Dreikusova metoda Demokracie ve třídě – učitel by neměl být ani příliš tvrdý ani příliš povolný; žáci by měli spolurozhodovat o pravidlech chování, nést důsledky… Nenechat se zatáhnout do „boje o moc“ ve třídě, odvést pozornost od žáka, který se snaží ji upoutat vyrušujícím chováním. Asertivní kázeň (Metoda Canterových) -ani hostilní, ani submisivní; charakteristická je přímost, spontánnost a přiměřenost, -asertivní výcvik „trvání si na svém“; přesné vymezení, jaké chování nebude tolerováno a jaké bude vyžadováno, -povzbuzování spolupracujícího a eliminace nespolupracujícího chování (viz také behaviorální metoda); očekávání podpory rodičů, pedagogů, vedení školy. Behaviorální metoda – podmiňování reakcí -naučené reakce, -modifikace chování, -ojedinělé chování a vzorce chování, -kladné zpevňující podněty, -destruktivní kladné zpevňující podněty, -trest, destruktivní trest, negativní zpevnění.