MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ • •podporuje rozvoj osobnosti dítěte •vyrovnávání nerovnoměrnosti ve vývoji (Asperger) •speciálněpedagogická podpora •diagnostická funkce •reedukační funkce •rozvoj komunikace •rozvoj sociálních dovedností •individuální přístup •sebeobsluha ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ •RVP ZV •Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální –I. díl – vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením –II. díl – vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami •specifika didaktiky u žáků s MP –společné vyučování žáků s mentálním postižením je didakticky náročné –didaktika žáků s MP řešila především problém, aby nemusela být vázána na předpoklady učení –ukazuje se možnost vyjít ze sociálních nabídek –obecné cíle jsou specifikovány v učebních plánech, jejichž obsah směřuje: k zmocnění se života, k vedení k co největší samostatnosti, k schopnosti jednat a začlenit se do společnosti OMEZENÍ V JEDNÁNÍ •nedostatečná schopnost plánování •stereotypní jednání (PAS) •fixace na situace, osoby •nápadnosti v chování •krátká doba výkonu v činnosti • •učení prostřednictvím jednání: –vychází ze zkušeností druhých –je to možnost učení, které vede k osvojení si základních cílů: •vést žáky co k největší samostatnosti •vést žáky k společenskému uplatnění • FORMY DIFERENCIACE • •diferenciace: –v podpoře učení –v úrovni požadavků –v počtu úkolů –v dimenzování času za použití médií –ve flexibilních skupinách –systém dvou učitelů • •vycházet ze zájmů, aby se pozitivně ovlivnila školní motivace PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ • •snížené počty žáků ve třídách •vhodně upravené prostředí •speciální učební metody •výběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáků •učitele se speciálně pedagogickou kvalifikací •speciální zařízení a kompenzační pomůcky v závislosti na potřebách žáků a závažnosti jejich postižení •učebnice, které odpovídají úrovni rozumových schopností žáků (existují pro všechny předměty) VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE •má mimořádné stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu •charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura: –dovednosti získané ve vzdělávacím oboru jsou potřebné pro kvalitní jazykové vzdělání a důležité pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání –užívání češtiny jako mateřského jazyka v mluvené i písemné podobě umožňuje poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti –při realizaci vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že žáci se učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama –tři složky – Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova • ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – SLOŽKY •Komunikační a slohová výchova –1. a 2. stupeň (čtení, naslouchání, mluvený projev, písemný projev) •Jazyková výchova –1. stupeň (zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba, pravopis) –2. stupeň (zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba, pravopis, obecné poučení o jazyce) •Literární výchova –1. stupeň (poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání, tvořivé činnosti s literárním textem, základní literární pojmy) –2. stupeň (tvořivé činnosti s literárním textem, způsoby interpretace literárních a jiných děl, základy literární teorie a historie, literární druhy a žánry) • • METODY ČTENÍ ZŠ, ZŠS •analyticko-syntetická metoda –1. etapa jazykové přípravy na čtení •předslabikářové období – fonematický sluch, analyticko-syntetická činnost –2. etapa slabičně analytického způsobu čtení •slabikářové období – čtení otevřené slabiky ve slovech •čtení zavřené slabiky na konci slov •čtení otevřené slabiky trojpísmenné •čtení slov se slabikotvorným l, r slov s ě, dě, tě, di, ti –3. etapa plynulého čtení slov •vázaní slabik •automatizace čtení METODY ČTENÍ ZŠ, ZŠS • •globální metoda – –vychází z tvarové psychologie, základem je postup od celku k jednotlivým částem –na začátku výuky je slovo, doplněné konkrétním pojmem, pak následuje analýza slova na písmena –1. etapa přípravy na čtení –2. etapa paměti – obrázek + slovo –3. etapa vlastního čtení – etapa analýzy syntézy –4. etapa automatizace ve čtení METODY ČTENÍ ZŠ, ZŠS •sociální čtení –metoda vzdělávání žáků s MP –stimulace zapojení do života –spolupráce s rodinou –vede k rozvoji slovní zásoby –je cíl i prostředek –sestavování pro žáka, velmi individuální a využitelné pro jeho samostatnost –3 složky: •soubory obrázků a textů •soubory obrázkových symbolů (procesní schémata-soubory zobrazených strukturovaných činností) •slova a skupina slov –Sociální čtení, sociální počty (Hemzáčková, 2007) METODY ČTENÍ ZŠ, ZŠS • METODY ČTENÍ ZŠ, ZŠS • • TŘI SKUPINY ŽÁKŮ – ZŠS • •1. skupina – mají problémy s vnímáním písmen, kombinace postižení, mají šanci číst jiné texty – procesní schémata • •2. skupina – zvládají počátky čtení, písmena si pamatují, jsou však stále na jedné úrovni, jejich vývoj stagnuje, pamatují si slovo jako obraz, vázne porozumění, globální čtení • •3. skupina – funkční čtenáři, využití globálního čtení je přínosné, pomocí globálního čtení se jejich dovednosti rozvíjejí=větší společenské uplatnění, přechod k metodě analyticko-syntetické, čtení je aktivní METODIKA POČÁTEČNÍHO PSANÍ •základem přípravy na psaní je rozvoj hrubé a jemné motoriky •jemná motorika zahrnuje grafomotoriku, mimiku a vizuomotoriku – pohybovou aktivitu se zpětnou zrakovou vazbou •hrubá, jemná motorika a manuální zručnost je rozvíjena denně běžnými činnostmi • •analyticko-syntetická metoda –vychází z fonetického zápisu mluvené řeči –dochází při ní k syntéze písmen do slabik a slabik do slov • •globální metoda –staví na zrakovém základě, vychází z tvarové psychologie PSANÍ – A-S METODA • PSANÍ – G METODA • • HODNOCENÍ • •podklady pro klasifikaci získávají vyučující: –soustavným diagnostickým pozorováním žáků –sledováním jejich připravenosti na vyučování –různými druhy písemných, praktických a pohybových činností –kontrolní písemné práce –analýza různých činností žáka –projektové a skupinové práce – •nezbytnou součástí klasifikace jsou vzájemné konzultace mezi jednotlivými vyučujícími ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ • •ZŠS se odlišuje od ZŠ organizačními formami vzdělávání a obsahovým zaměřením výuky • •učivo je redukováno na osvojení základních dovedností v jednotlivých vzdělávacích oblastech a oborech, prakticky zaměřených činností a pracovních dovedností • •pro výuku je třeba vytvořit optimální podmínky, které vyžadují klidné, nestresující prostředí poskytující pocit bezpečí a umožňující koncentraci na práci METODY PRÁCE – ZŠ, ZŠS • •nonverbální komunikace – VOKS – komunikační systém •sociální učení, sociální čtení •globální metoda •integrovaná výchova •strukturované učení •týmové vyučování, kooperativní •otevřené vyučování •terapeutické metody – snoezelen, ergoterapie, dramaterapie, hipoterapie... • SOCIÁLNÍ UČENÍ •sociální dovednosti –podporují sebedůvěru jedince –sociální dovednost – učením získané předpoklady pro adekvátní sociální interakci a komunikaci –SD – schopnost přirozeným způsobem vyjádřit své potřeby, mluvit o svých pocitech a zároveň dbát potřeb druhých •sociální učení –učení potřebné k osvojení osobních a sociálních kompetencí –podpůrné pedagogické opatření –pomáhá dětem vyrovnat se s konfliktními situacemi –důležité je prostředí, kde dítě vyrůstá –metody – hra, divadlo, autogenní tréning –u žáků s MP je cílem dosažení takové sociální úrovně, že žák nebude svým chováním ve společnosti nápadný a přitom zůstane sám sebou KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM VOKS • •pomocný obrázkový systém •VOKS učí aktivně komunikovat •klient musí pochopit funkce komunikace •umět pozorovat – vědět, že předmět existuje i když zmizí •funguje systém střídání – výměna rolí v komunikaci •VOKS není komunikace na povolení •děti na obrázek neukazují, ale partnerovi přinášejí •v prvních lekcích obrázek vyměňují za pamlsek •přinese-li obrázek míče – dostane skutečný míč – výměna smysluplná •komunikace je motivující – při nácviku dítě dostává to, co chce PODSTATA KONCEPCE SNOEZELEN •Snoezelen je multismyslové prostředí vytvořené pro určitého uživatele, jehož cíl je vždy specificky individuální • •každá místnost Snoezelen koncentruje obrovské množství vjemů na úzkém prostoru • •každá místnost by měla být „kouzelná, šokující, unášející“ a její koncepce by měla být založena na (zvláště emotivním) zážitku • •hlavní ideou koncepce je: …vše je dovoleno, nic se nemusí… • •cílem pobytů je vždy zpětný efekt pozitivního rázu ZAMĚŘENÍ KONCEPCE SNOEZELEN •Snoezelen jako terapie – –vychází z psychoterapie a speciálních pedagogických terapií – –terapie musí obsahovat jasný cíl, předem naplánovanou organizaci, podmínky, postup a fáze – –terapie musí vycházet z komplexní diagnostiky a musí být průběžně hodnocena a sledována – –vždy musí následovat zpětná vazba a evaluace – –doporučuje se využívat terapeutických metod a prvků různých terapií ZAMĚŘENÍ KONCEPCE SNOEZELEN • •Snoezelen jako podpora edukačního procesu – –specifika jen v ČR –prostředek uvolnění a podpora soustředění –podpora seberealizace –snížení agresivního a autoagresivního chování –podpora vnímání –rozvoj komunikace –socializace a resocializace –„neutrální půda“ (nejen pro děti) ZAMĚŘENÍ KONCEPCE SNOEZELEN •Snoezelen jako volnočasová aktivita – –zvláště pro osoby s těžkým a souběžným postižením více vadami (také pro seniory) – –dva protipóly: relaxace a aktivace (vyvolaná pasivně samotným prostředím – nemotivovaná pouze průvodcem) – –pro uživatele je volnočasový Snoezelen „zaměstnáním“ (doporučujeme svobodnou volbu činností, dostatek času a prostoru, zdůrazňujeme osobní prožitek!) VIZUÁLNÍ PERCEPCE, STIMULACE VIZUÁLNÍHO VNÍMÁNÍ • •světélkující tubusy naplněné vodou či jinými látkami – např. voskem •otáčející se nebo se jinak pohybující reflektory, které způsobují světelné efekty na stěnách a v prostorách pokojů •celkové různé druhy osvětlení pokojů podle efektů barev •světélkující a fosforeskující různě dlouhá vlákna •maxi bublifuky • SLUCHOVÁ PERCEPCE, STIMULACE SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ •zvukové pomůcky • •různé druhy hudebních a doprovodných nástrojů • •zvukové hračky • •tzv. přivolávače deště • •větrné a pohybující se zvonkohry • •zabudované audio a stereo zařízení ve zdech, které naplňuje pokoj relaxační i aktivační hudbou HAPTIKA, TAKTILNÍ STIMULACE • •pokoj je pokryt koberci – zčásti podlahy a zčásti zdi • •využívají se matrace a vodní lůžka • •tzv. haptické chodby, kde se shromažďují taktilní pomůcky, ať už závěsného charakteru, tak statické pomůcky • •podlahy, které v závislosti na doteku a kontaktu tělem dítěte spojují haptiku s vizuálním či sluchovým vjemem • •pomůcky vytvářející pohodlí místnosti – podlahové rohože, sedáky, polštáře, rozkládací pohovky apod. ČICH, VŮNĚ A ČICHOVÉ VJEMY • •pozitivně ovlivňující vůně, vůně vyvolávající zážitky a aktivující paměť dítěte (typicky skořice, která navozuje atmosféru Vánoc a radosti) • •použití difuzérů, aroma lamp, vonných svíček a dalších efektů ovlivňujících naše emoce skrze čich je opravdu při této práci esenciální • CHUŤ, STIMULACE CHUŤOVÝCH VJEMŮ • • •velmi ovlivňuje náladu, celkovou dispozici klienta, tedy zvláště klienta s MP • • •je dobré mít v pohotovosti tabulku čokolády pro případ odměny, aktuálního zvládnutí situace nebo pouze změny • LITERATURA •Bajo, I., & Vašek, Š. (1994). Pedagogika mentálne postihnutých: psychopédia. Bratislava: Sapientia. • •Černá, M. a kol. (2015). Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum. • •Dolejší, M. (1983). K otázkám psychologie mentální retardace. Praha: Avicenum. • •Filatova, R. (2014). Snoezelen-MSE. Frýdek-Místek: Kleinwächter Josef. • •Hemzáčková, K., Pešková, J., Jiřík, J. (2014). První čtení: učební pomůcka pro alternativní výuku čtení s využitím globální metody. Praha: Parta. LITERATURA •Janků, K. (2010). Využívání metody Snoezelen u osob s mentálním postižením. Ostrava: Ostravská univerzita. • •Švarcová, I. (2011). Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál. • •Vágnerová, M. (2014). Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. • •Valenta, M., & Müller, O. (2013). Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta. • •Vančová, A. (2005). Základy pedagogiky mentálne postihnutých. Bratislava: Sapientia.