1. Individuální informace 2. Analýza signálů a jejich význam A) sociální okolí B) způsoby vyjadřování 3. Signály užívané k vyjadřování potřeb a emocí A) primární potřeby B) emoce C) požadavky 4. Využití nesymbolické komunikace A) různé formy komunikace B) intencionalita C) srozumitelnost 5. Využití symbolické komunikace 1. Individuální informace • Datum narození • Stanovená diagnóza (?) • Průběh vzdělávání – délka docházky, charakter školy (např. speciální školy) • Speciálněpedagogická, rehabilitační a další péče 2. Analýza signálů a jejich významu A) Sociální okolí – zvyky • Způsob navázání kontaktu • Důležité osoby – signály rozpoznávání • Důležité předměty – signály rozpoznávání • Důležité aktivity a události – způsob, jakým dítě dává najevo, že jsou pro něj tyto aktivity důležité • Signály vyjadřující požadavek • Zvířata v domácím prostředí – reakce dítěte • B) Způsoby vyjadřování • Způsob vyjádření ano/ne • Způsob vyjádření požadavku (např. hračky) • Způsob vyjádření saturace „už nechci, mám dost“ • Způsob vyjádření ukončení činnosti „nechci pokračovat“ • Způsob vyjádření zájmu o zahájení činnosti • Způsob upoutání pozornosti další osoby 3. Signály využívané k vyjádření potřeb a emocí A) Primární potřeby • Vyjádření stavu, potřeby: • hlad – chuť jíst/žízeň – chuť pít • únava a nepohodlí • potřeba/ukončení – toaleta • chlad/teplo • „necítím se dobře, něco mě bolí“ • fyzických obtíží (např. svědění) • potřeby útěchy, pomazlení • neporozumění B) emoce • Způsob vyjádření spokojenosti • Způsob vyjádření smutku • Způsob vyjádření vzteku • Způsob vyjádření překvapení • ………. C) požadavky • Vyjádření nechuti být s nějakou osobou, komunikovat s ní • Způsob, jakým dá dítě najevo svou přítomnost • Způsob požádání o svolení • Způsob požadování vysvětlení situace, zájem o události v okolí • Výrazy, které dítě užívá k vyjádření pozdravu, uvítání 4. Zhodnocení kompetencí pro nesymbolickou komunikaci • Zhodnocení veškerých signálů nebo chování užívaného ke komunikaci • Výběr toho, co dítě ke komunikaci užívá A) Různé formy komunikace • Změna svalového napětí • Orientace hlavy, těla • Ticho • Vokalizace • Konvenční, běžná gesta • Mimika • Manipulace s předměty • Auto-agresivita, sebepoškozování • Slova • Užití věcí pro řešení problému B) Intencionalita • Modifikace vyjadřovacích prostředků k dosažení cíle (hlasitější mluva, křik, vyšší intenzita pohybu) • Snaha/schopnost vyjádřit se konvenčně, aby druzí porozuměli • Vyčkávání reakce komunikačního partnera • Projev radosti, spokojenosti při dosažení cíle C) Srozumitelnost komunikačních signálů Signály v chování – zloba, vztek… Zhodnocení komunikačních signálů – míry jejich srozumitelnosti pro cizí osoby D) Reakce na neporozumění • Nevydařená interakce • Strategie dítěte v této situaci – rychlost, pohotovost • Chování, když neuspěje napoprvé? 5.Zhodnocení kompetencí pro symbolickou komunikaci • Hodnocení porozumění (…..a jakým) • slovům • obrázkům • piktogramům • fotografiím • konvenčním gestům • čtení/psaní • nápodoba zvuků • komolení slov • užití konvenčních gest • užívání prvků znakového jazyka (nebo jiných vizuálně-motorických systémů) • užívání výše uvedeného (Cataix-Negre, 2011) (Glennen & DeCoste, 1997) Komunikační potřeby – témata ke komunikaci – zhodnocení potřeb budoucího uživatele + spolupráce s jeho komunikačními partnery ◦ Téma zvládá ◦ Rád/a by o tématu mluvil/a ◦ Prozatím není téma důležité ◦ Každodenní komunikace (oblékání, jídlo, denní režim) ◦ Každodenní činnosti (hobby, domácí práce) ◦ Práce/škola ◦ Společenské aktivity (hry, „káva“…) ◦ Specifické interakce (banka, lékárna, dopravní prostředky, restaurace) ◦ Historky (události, plány, k pobavení…) ◦ Instrukce pro pečovatele apod. ◦ Aktuální události ◦ Pocity a emoce ◦ Fyzické potřeby/obtíže ◦ Jiné…. Komunikační prostředí/situace - Domácí prostředí, zaměstnání/škola, komunita - Komunikace „tváří v tvář“ - Skupinová interakce, diskuze - Telefonická komunikace - Se známými/rodina, přátelé - S neznámými lidmi - S pečovateli ne/obeznámenými s AAK Komunikační modality – shrnutí forem komunikace, které daná osoba užívá z pohledu širšího spektra komunikačních partnerů + hodnocení srozumitelnosti: ◦ Oční kontakt ◦ Mimika ◦ Gesta ◦ Ukazování na předměty, místa….. ◦ Ukazování na fotografie, obrázky…. ◦ Vokalizace – zvuky, které nejsou vždy srozumitelné ◦ Vizuálně-motorické systémy ◦ Mluvená řeč – izolovaná slova ◦ Mluvená řeč – slovní spojení – 2 slova ◦ Mluvená řeč – slovní spojení – 3 a více slov ◦ Psaní/kreslení ◦ Komunikační deník/tabulka s fotografiemi ◦ Komunikační deník/tabulka s obrázky ◦ Komunikační deník/tabulka se slovy a abecedou (čtení, hláskování) ◦ Komunikační pomůcka+ popis ◦ Komunikační software + počítač ◦ Kombinace metod Komunikační dovednosti – situace ◦ Zvládá úspěšně – aktuálně je náročné – aktuálně není důležité ◦ Typický komunikační prostředek – hodnocení efektivity ◦ Upoutání pozornosti ◦ Představení se ostatním ◦ Zahájení konverzace ◦ Udržení konverzace (turn-taknig, komentování) ◦ Změna, zavedení nového tématu ◦ Přerušení rozhovoru ◦ Kladení otázek ◦ Reakce na uzavřené otázky ◦ Reakce na známé, rutinní otázky (Jak se máš, co jsi dělala o víkendu?) ◦ Reakce na méně známé otázky, vyžadující specifickou odpověď (Co budeš dělat na Velikonoce?) ◦ Detailní popis, diskuse ◦ Vyprávění příběhu, vtipu ◦ Vyjádření příkazu ◦ Sdělení komunikačnímu partnerovi – „nerozuměl/a jsem“ ◦ Reakce na situaci, kdy komunikační partner neporozuměl sdělení uživatele AAK ◦ Zopakování sdělení, pokud je nesrozumitelné ◦ Přeformulování sdělení uživatele ◦ Hláskování ◦ Orientace v komunikační pomůcce – hledání sdělení Sdělení komunikačním partnerům ◦ Nepřerušujte mě! ◦ (Ne)odhadujte, co chci říci! ◦ Dejte mi čas navíc – abych mohla sdělit, co potřebuji! ◦ Pokládejte mi otázky (k zúžení tématu) ◦ Vyzvěte mě ke komunikaci J ◦ Zpomalte, když mluvíte se mnou (s uživatelem AAK) ◦ Výzva k využití psaní, kresby, gest k usnadnění porozumění ◦ Zjednodušte otázku, výrok ◦ Pomozte při hledání pojmů v komunikační pomůcce ◦ Jiné…. Tobii [online] (Glennen & DeCoste, 1997)