Dimenze

Škála

Hirerarchie (vzdálenost moci, mocenský odstup): do jaké míry je daná společnost ochotna akceptovat nerovný způsob rozdělení moci v organizacích. Závěry z dostupných dat tak naznačují, že úroveň nerovnosti ve společnostech neurčují pouze vůdci, ale zejména jejich podporovatelé prostřednictvím jejich vůle tuto disproporci přijmout a podřídit se jí. Hofstede připouští, že ve všech společnostech je možné spatřit nerovnost, nicméně v některých kulturách je tato nerovnost mnohem patrnější než v ostatních.

velká vzdálenost

malá vzdálenost

Pravda (vyhýbání se nejistotě): do jaké míry je společnost ohrožena nejednoznačnými situacemi a jak jim zabraňuje zaváděním pravidel. Vyhýbání se nejistotě automaticky není možné považovat za vyhýbání se riziku. Tato dimenze spíše pojednává o toleranci společnosti pro dvojznačnost. Jinými slovy značí, jakým způsobem se jedinci vyrovnávají se situacemi, které neznají. Takové situace jsou nové, neznámé a od těch známých odlišné. Aby se kultury, jež mají relativně vysokou snahu vyhýbat se nejistotě, proti novým situacím ochránily, nastavují striktní sociální normy, zákony a pravidla. Vše, co je v rozporu s jedinou „absolutní pravdou“, je považováno za nežádoucí a je trestáno.

silné vyhýbání

slabé vyhýbání

Identita: rozsah závislosti jednotlivce na kolektivu a míra volnosti pro individualitu. Tato dimenze se zabývá na společenské úrovni stupněm integrace jedinců do skupin. Pro individualistické kultury jsou typické velmi volné společenské a rodinné vazby, přičemž od jedince se očekává, že se především bude zajímat o blaho své či své nejbližší rodiny. Naproti tomu kolektivistické kultury již od narození začleňují jedince do silných a soudržných skupin a kladou velký důraz na širší pojetí rodiny. Tyto skupiny jsou ochotny jedince chránit a podporovat výměnou za jeho loajalitu.

kolektivismus

individualismus

Gender: do jaké míry určuje pohlaví role mužů a žen ve společnosti. Tato dimenze souvisí s tím, zda v dané společnosti převažuje vliv hodnot spojených s mužským, či ženským pohlavím. Hofstede díky svému výzkumu, zjistil, že zatímco rysy femininních hodnot jsou si napříč zeměmi velmi podobné, v případě maskulinních hodnot se výsledky pro jednotlivé státy mohou značně lišit. Maskulinně orientované společnosti mají tendenci prosazovat agresivní, asertivní a ambiciózní přístup, naproti tomu femininní společnosti jsou spíše umírněnější, solidární a snaží se o nalezení vhodného konsenzu.

feminita

maskulinita

Hodnoty: do jaké míry společnost vychází

z tradic minulosti a co je důležité pro budoucnost

. Cílem této dimenze je zjistit, jaké země jsou orientovány dlouhodobě a jaké spíše krátkodobě. Znaky dlouhodobé orientace je například cílení na budoucí výsledky, dlouhodobé investice, v případě krátkodobé orientace lze hovořit o preferenci okamžitých výsledků a plnění závazků.

dlouhodobá časová orientace

krátkodobá časová orientace

Tato poslední a zároveň nejnovější dimenze kultury byla ve spolupráci s Minkovem přidána do teorie až v roce 2010. Vychází také na rozdíl od předchozích z nových dotazníkových šetření a ve skutečnosti slabě negativně koreluje s pátou dimenzí. To znamená, že dlouhodobě orientované společnosti jsou spíše zdrženlivě a krátkodobě orientované kultury spíše požitkářské. Požitkářství souvisí s relativně svobodným uspokojováním potřeb a tužeb společnosti umožňujícím jedincům užívat si života. Naproti tomu zdrženlivost souvisí s potíráním individuálních tužeb a potřeb jedinců prostřednictvím velmi přísných sociálních norem.

Požitkářství

zdrženlivost