Inteligence – nadání -talent Lekce 2 Synonyma ??? •Inteligence - nadání – talent – jedná se o synonyma??? • Synonyma ??? •Inteligence - nadání – talent– jedná se o synonyma??? •Běžná komunikace - tyto pojmy jsou často užívány bez rozlišení. •Odborná komunikace – je nezbytné jasně vymezit jejich obsah a správné používání. • Definice inteligence •pravděpodobně nejdůležitejší termín, který současná psychologie zná; •mnoho definic – nejsou sjednoceny Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem. •Inteligence je schopnost zpracovávat informace, tedy všechny dojmy, které člověk vnímá. (J. P. Guilford) • Definice, které uvádí Menza: Inteligence je všeobecná schopnost individua vědomě orientovat vlastní myšlení na nové požadavky, je to všeobecná duchovní schopnost přizpůsobit se novým životním úkolům a podmínkám. (Wiliam Stern) Inteligence je vnitřně členitá a zároveň globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnávat se svým okolím. (David Wechsler) Inteligence - historie •inteligencí jako výrazným specifickým fenoménem některých jedinců se zabývali již antičtí filosofové (Sokrates – Platón – Aristoteles) •Sokrates - vzdělání pro všechny jedince ve společnosti - tyto jedince by následně rozdělil do tří kategorií, na vládce, řemeslníky a vojáky Platón a inteligence •podobenství povozu s kočím; •inteligenci zde zastupuje kočí, který řídí vůz se dvěma koňmi – dvě části lidské podstaty - impulsivní část a myslící část - kočí (inteligence) je však oba ovládá. •Dle Platóna každý jedinec má tyto 2 části, ale inteligence jim dává směr. Biologický determinismus Platóna •V jeho díle postřehy o vyváženosti vlivu prostředí a dědičnosti. • Zastával názor, že veškeré lidské chování a myšlení je determinováno biologickými faktory (genetickými, ontogenetickými aj.) a může jimi být zcela vysvětleno. • Aristoteles •oddělil poznání od vnímání; •objevil a popsal čtyři duševní funkce: vyživovací, vnímací, motivační a rozumovou; •rozumová složka (inteligence) hodnotí a zařazuje vnější vjemy tak, jak je vnímají smysly; •inteligence na rozdíl do ostatních složek mysli není společná rostlinám a zvířatům. • Komenský •Problém s výchovou (příloha) •„Onen kůň nás učí, že mnoho zdárných hlav hyne vinou učitelů, kteří z koňů činí osly, poněvadž neumějí ovládat ty, kteří jsou hrdí a svobodomyslní.“ • Definice inteligence •Konec 19. a na počátek 20. století - velký rozmach výzkumu inteligence - první významné snahy oficiálně teoreticky definovat inteligenci v psychologickém kontextu. •Významní odborníci - Francis Galton, Alfred Binet, William Luis Stern ,Jean Piaget. Francis Galton •bratranec Charlese Darwina; •sám mimořádně nadaný – četl ve dvou letech (v pěti četl Homéra); •poprvé používal pojem inteligence ve vztahu k rozumové činnosti; •nadšený evolucionista – vyvodil z Darwinových poznatků, že dědičnost musí být příčinou rozdílů v inteligenci a schopnostech jednotlivých lidí. Galtonovo „šlechtění“ •kvalitativní zlepšení lidské populace prostřednictvím přirozeného výběru je příliš pomalé a nahodilé; •kontrolovaný umělý výběr by mohl a měl zrychlit rozvoj lidstva a jemně vyladit požadované vlastnosti lidí podobně jako při domestikaci zvířat a rostlin. Galton kontroverzní osobnost •„Kdyby byla věnována jen dvacetina úsilí a nákladů, které jsou vydávány na šlechtění koní a dobytka, na zlepšení kvality lidí, jakou plejádu geniálních osobností bychom mohli stvořit!“ • Alfred Binet •1905 - první moderní inteligenční test označený jako Binet-Simonova inteligenční škála; •po úpravách dalších autorů (Theodore Simon, Lewis M. Terman, William Stern) dala tato škála základ pro běžně používané moderní inteligenční testy, hovorově nazývané IQ testy. Luis Stern •Je autorem myšlenky inteligenčního kvocientu, který definoval jako podíl mentálního věku a věku chronologického •V současnosti se preferuje odvozený kvocient označovaný jako odchylkové neboli deviační IQ, u kterého se porovnává úroveň rozumových schopností jedince vzhledem k průměru populace. •během svého života publikoval několik testů inteligence a podílel se na testech Army alfa a Army beta, používaných pro výběr důstojníků během první světové války - první masové nasazení inteligenčních testů - první byl pro gramotné, druhý pro negramotné adepty. Jean Piaget •zkoumal inteligenci jako nejvyšší formu rozumových schopností člověka: • „Inteligence představuje stav rovnováhy, k němuž směřují všechny postupné adaptace senzomotorické a poznávací a též všechny asimilační a akomodační styky mezi organismem a prostředím.“ Moderní pojetí inteligence •R. Sternberg: „schopnost dosažení úspěchu v životě a zajištění (si) osobního standardu v kontextu konkrétních sociokulturních podmínek, v nichž se jedinec nachází“ •E. Landau: „schopnost sbírat informace a využívat je v různých situacích“ Gardnerova teorie mnohočetných inteligencí •Inteligence je: „… soubor dovedností, které umožňují jedinci vyřešit skutečné problémy nebo obtíže, s nimiž se setkává, a pokud je to třeba, dosáhnout účinného výsledku; inteligence také umožňuje problémy nacházet nebo vytvářet a tím klade základy pro osvojení si nových vědomostí“. • „České“ definice •Blatný a Plháková: „Inteligenci můžeme definovat jako individuální kvalitu a úroveň myšlenkových operací, která se projevuje při řešení různých problémů. Mezi tyto problémy spadají každodenní úkoly, řešení nezvyklých praktických situací a dokonce i vysoce teoretické abstraktní otázky.“ Inteligence - nadání •Existuje mnoho pojetí a klasifikací pojmu inteligence - tedy existuje mnoho různých odpovědí na otázku, co je to inteligence •ALE nelze ztotožňovat pojem inteligence s pojmem nadání. •ALE – dle Laznibatové: „Inteligence je základním kamenem pro vysvětlení nadání.“ Definice nadání •opět mnoho různých definic; •koncem 80. let minulého století existovalo více než sto různých definic nadání – dnes určitě více; •způsobeno rozsáhlostí problematiky – různé úhly pohledy = různé definice. Nadání dle Havighursta a DeHaana •nadání lze chápat jako manifestované, komplexní, společensky hodnotné a vzácné. •specifikují šest základních oblastí, kde se vyšší schopnost může projevit: •intelektová schopnost •schopnost tvořivého myšlení •vědecká schopnost •schopnost sociálního vůdcovství •mechanické schopnosti •talent ve výtvarném umění Nadané děti •Děti schopné vysokého výkonu zahrnují ty, které demonstrují prospěch anebo potenciál v jakékoliv jedné či více z těchto oblastí: • všeobecné intelektové schopnosti • specifická/jednotlivá akademická •způsobilost • kreativní a produktivní myšlení • schopnosti vůdcovství • výtvarné umění • psychomotorické schopnosti." Škrabánková : „Termín nadaný žák označuje žáka s diagnostikovaným potenciálem vlastností a schopností v intelektové, sociální, motorické nebo estetické oblasti, v níž vykazuje opakovaně výkony nad rámec běžné populace a je schopen tento potenciál rozvíjet a aplikovat.“ Vladimír Dočkal z Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie v Bratislavě: „Nadání je komplex všech vlastností, které se účastní realizace činnosti, je tedy relativně stabilní složkou osobnosti, která reguluje vykonávání činnosti.“ DOČKAL, Vladimír a kol. Psychológia nadania. Bratislava: SPN, 1987. Joan Freemanová, zakladatelka mezinárodní společnosti ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj) a poradkyně britské vlády uvádí: „Vysoce nadaní jsou ti, kteří vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti, ať už v celém spektru nebo v omezené oblasti, nebo ti, jejichž potenciál ještě nebyl pomocí testů ani experty rozpoznán. FREEMAN, Joan. Educating the Very Able. Ofsted, London, 1998. Paul Witty, spolupracovník Center for Gifted Education, Williamsburg, Virginia, se domnívá, že: „Nadané nebo talentované je to dítě, které soustavně vykazuje významné výkony v jakékoliv hodnotné oblasti snažení.“ In KHATENA, Joe. Educational psychology of the gifted. John Wiley and Sons, New York. 1982. Nadání nebo talent •Francoys Gagné: rozlišuje mezi nadáním a talentem: „Pojem nadání znamená vlastnictví nebo používání netrénovaných a spontánních přirozených schopností minimálně v jedné dominantní oblasti, na úrovni mezi 10 nejlepšími procenty svých vrstevníků. Na druhou stranu talent poukazuje na vyšší zvládnutí systematicky rozvíjených schopností, dovedností a znalostí alespoň v jedné oblasti na úrovni mezi 10 procenty těch vrstevníků, kteří se danou oblastí aktivně zabývají. Tento model představuje pět oblastí nadání: intelektuální, tvořivé, sociálně-afektivní, senzomotorické a „ostatní“ (tj. mimosmyslové vnímání). Tyto přirozené dovednosti, které mají jednoznačný genetický základ, se projevují při plnění všech úkolů, se kterými se dítě ve škole potýká.“ •GAGNE, Francoys. A Differentiated Model of Giftedness and Talent [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné na : http://www.nswagtc.org.au/info/definitions/gagnemodel.html • Renzulliho model nadání Mönksův model Gagneho diferenciální model talentu a nadání •Schopnosti (aptitudes) mají původ v genetické struktuře organismu – to umožňuje vysvětlit rozdily v talentovaných výkonech. Schopnosti rozčlenil do pěti následujicich kategorií: •intelektualní, •kreativní, •senzoricko-motorické, •socio-emocionalní (socio-afektivní), a jiné. •Pro rozvinutí talentu je přimo nutná přitomnost těchto •schopností v pásmu nadprůměru, přičemž jako vlivy tohoto vývoje zde fungují jak osobnostní, tak i vnější faktory prostředí. Není tedy možne být talentovaným jedincem bez toho, abychom dříve • byli jedincem nadaným – obráceně tato kauzalita neplatí. Sternbergův pentagonální model •Nejprve model triarchický model – uvádí 3 elementy n •adání: vzorce analytické, tvořivé a praktické. • •Po výsledcích výzkumů stanovil 5 kriterií – musí se vyskytovat u jedince, abychom jej mohli označit za •nadaného: výtečnost, výjimečnost, produktivita, prokazatelnost a hodnota. Tannenbaumův model •navrhl pět faktorů, které určují a definují nadání. Úspěch závisí na kombinaci všech těchto faktorů, avšak neúspěch může způsobit selhání pouze jediného z nich. Jedná se o: • nadprůměrnou obecnou inteligenci (superior general inteligence) •výjimečné speciální schopnosti (exceptional special aptitudes) •neintelektové facilitátory (nonintellective facilitators) •vlivy prostředí (environmental influences) •náhoda, štěstí (chance or luck) • Podrobněji předchozí kritéria: 1) výtečnost (excellence criterion): jedinec musí vynikat v jedné nebo více dimenzích nad svými vrstevníky, 2) výjimečnost (rarity criterion): dovednost jedince je na vysoké urovni oproti jeho vrstevníkům, 3) produktivita (productivity criterion): oblast, ve které jedinec vyniká, musí vést k produktivitě, nebo potenciální produktivitě, 4) prokazatelnost (demonstrable criterion): výtečnost, která je jedinci vlastní, musí být prokazatelná v jednom nebo více validních testech a měřeních, 5) hodnota (value criterion): výtečnost vlastní jedinci musí být oceňována společnosti, ve které jedinec žije. Bystré versus nadané dítě •Zná odpovědi • Zajímá se •Odpovídá na otázky – podle požadavku U •Má dobré nápady • Je vůdcem skupiny • •Přijímá úkoly a poslušně je vykonává •Klade otázky •Je velmi zvědavé •Diskutuje o detailech, myslí do hloubky •Má neobvyklé nápady •Je samostatné, často pracuje samo •Úkoly přijímá kriticky, dělá jen to, co je baví Bystré versus nadané dítě •Poslouchá se zájmem • •Lehce se učí •K naučení potřebuje 6-8 zopakování •Chápe významy • •Preferuje vrstevníky •Plní zadání •Vyjadřuje vlastní názory a pocity •Většinu věcí již zná •K naučení potřebuje 1-2 zopakování •Samostatně vyvozuje závěry •Preferuje dospělé •Iniciuje vlastní projekty • • • Bystré versus nadané dítě •Je vnímavé •Přesně reprodukuje • •Baví ho škola •Absorbuje informace •Je "technikem" •Dobře si pamatuje •Je vytrvalé při sledování •Je spokojené se svým učením a výsledky • •Je vysoce vnímavé •Přichází s novým způsobem řešení •Baví ho učení •S informacemi pracuje •Je "vědcem„ •Kvalitně usuzuje •Sleduje velmi pozorně •Je velmi sebekritické • • • • • • Příčiny nepopularity a problémů s vrstevníky •Ptaní se na věci, které se netýkají tématu, jemuž se věnuje skupina, •mluvení o sobě a svých problémech, • přítomnost pocitů, názorů a zájmů, které se neshodují s těmi, jež sdílejí ostatní, •nesouhlas se skupinou, •nastolovaní nových témat, •strhávání pozornosti na sebe, •snaha o kontrolu aktivit skupiny, •obecné narušovaní práce skupiny. • Putallaz, M & Gottman, J., M. (1981). Social Skills and Group Acceptance. In S.R.Asher & • J.M. Gottman (Eds.). The development of children´s friendship. New York. Cambridge • University Press, 116 – 149. • Lovecky, D.V. (1995). Highly Gifted Children and Peer Relationships. Counceling and • Guidance Newsletter, 5 (3), 2, 6 – 7. DĚKUJI ZA POZORNOST •Kontakt trnova@ped.muni.cz