Projevy nadání – vzdělávání nadaných •Lekce 3 •Vytvořeno ve spolupráci s J. Škrabánkovou Opakování – matka moudrosti Bystré versus nadané dítě •Zná odpovědi • Zajímá se •Odpovídá na otázky – podle požadavku U • •Má dobré nápady • Je vůdcem skupiny • •Přijímá úkoly a poslušně je vykonává •Klade otázky •Je velmi zvědavé •Diskutuje o detailech, myslí do hloubky •Má neobvyklé nápady •Je samostatné, často pracuje samo •Úkoly přijímá kriticky, dělá jen to, co je baví Bystré versus nadané dítě •Poslouchá se zájmem • •Lehce se učí •K naučení potřebuje 6-8 zopakování •Chápe významy • •Preferuje vrstevníky •Plní zadání •Vyjadřuje vlastní názory a pocity •Většinu věcí již zná •K naučení potřebuje 1-2 zopakování •Samostatně vyvozuje závěry •Preferuje dospělé •Iniciuje vlastní projekty • • • Bystré versus nadané dítě •Je vnímavé •Přesně reprodukuje • •Baví ho škola •Absorbuje informace •Je "technikem" •Dobře si pamatuje •Je vytrvalé při sledování •Je spokojené se svým učením a výsledky • •Je vysoce vnímavé •Přichází s novým způsobem řešení •Baví ho učení •S informacemi pracuje •Je "vědcem„ •Kvalitně usuzuje •Sleduje velmi pozorně • •Je velmi sebekritické • • • • • • CHARAKTERISTIKY NADANÝCH DĚTÍ •Jazyk a učení: •mluví a čtou velmi časně a mají velkou slovní zásobu, •rády diskutují, •mají specifický učební styl, •mají nadprůměrný rozsah pozornosti, •ptají se na mnoho otázek, •mají rozvinutépozorovací schopnosti a pamatují si informace, které viděly nebo •slyšely, •problémy jsou pro ně výzvou, vybírají si složité aktivity, jako např. šachy, sbíraní •rozmanitých věcí, a to dříve než v 5 letech, zajímají se o knihy, atlasy a encyklopedie, •zajímají je kalendáře, hodiny, puzzle, •jsou šikovné v kreslení, hudbě a dalších druzích umění. CHARAKTERISTIKY NADANÝCH DĚTÍ •Psychomotorický vývoj a motivace: •chodí brzy a vykazují raný nebo zrychlený vývoj jemné motoriky v psaní, vybarvovaní a stavění věcí; •milují úkoly, které vyžadují přemyšlení; •jsou puzeny k tomu prozkoumavat věci, jsou zvědavé, ptají se proč; •chtějí „obsáhnout“ a osvojit si prostředí, baví je učení, mají široké zájmy; •jsou extrémně aktivní a orientované na cíl. CHARAKTERISTIKY NADANÝCH DĚTÍ •Osobnostně – sociální charakteristiky: •potřebují méně času na spánek; •jsou více zavislé na dospělých co se týče komunikace; •mnohem efektivněji interagují s dospělými než s dětmi; •mají problémy s nestálostí (nedůsledností) dospělých; •jsou citliví na nečestnost a neupřímnost ze strany dospělých, silná potřeba spravedlnosti; •zajímají se o témata jako jsou smrt, válka, světová bída. Výzkum nadání •Diagnostika nadání – samostatná přednáška – IQ •Systematicky jako první Terman – začátek 20. let dvacátého století longitudinální studie (1500 dětí a jejich děti) •děti z jeho vyzkumného vzorku, které později „něčeho dosáhly,“ byly nejen vysoce inteligentní, ale i vysoce zdatné po strance socialní a emoční. •Havigerová – diagnostika u předškoláků •Portešová – diagnostika – 1. stupeň - matematika •Podle Maureen Neihart (přednáška v Praze 2011 podle J. Škrabánkové) před 20-ti lety bylo za nadané považováno dítě, které se dobře chovalo, bylo úspěšné, toužilo po pochvale, dítě s dobrým sebevědomím, spokojené, nepřekračující osnovy, ale takové, kterému chybí dovednost učit se sám do hloubky. •Uvádí následující aktuální typologii nadaných žáků: Aktuální typologie nadaných žáků 1. úspěšný nadaný - charakteristika: •V posledních letech se změnilo chápání tohoto typu nadání: •je úspěšný ve škole; •záleží mu na tom, aby se líbil učitelům a dostával dobré známky; •je konformní, závislý; •volí bezpečné činnosti, vyhýbá se riziku; •většinou je milován rodiči i učiteli, • obdivován vrstevníky. • Podpora pro tento typ nadaného doma a ve škole: •předkládat složitější problémy k řešení; •akcelerovat výuku; •povzbuzovat rozvoj nadání; •systematicky povzbuzovat odvahu riskovat a osamostatňovat se. • 2. kreativní nadaný - charakteristika: •má silnou vnitřní motivaci; •je androgynní (člověk mající značné množství projevů chování a prožívání, vlastností a rysů osobnosti mužských (maskulinních) i ženských (feminních) – prof. Kohoutek); •má snížené sebeovládání; •je emocionálně labilní; •má vysokou míru energie; •má malý zájem vyhovět očekávání okolí, může být v konfliktu s vrstevníky. • Poznámka: Je potřeba ptát se, v jakých oblastech je • kreativní, ne jak je kreativní! • Podpora doma pro tento typ nadaného a ve škole: •odměňovat neotřelé myšlení; •odměňovat a podporovat překonávání překážek (plnění obtížných úkolů); •poskytnout mentoring; •zajistit možnost vzdělávání v oblasti nadání (zajistit někoho, kdo ho povede); •tolerovat typ výrazně odlišný od průměru (v dospělosti vyšší nebezpečí psychických poruch ve srovnání s průměrnou populací, • především u výtvarně a literárně nadaných). • 3.„utajený“ nadaný - charakteristika: •M. Neihart i zde uvádí, že v posledních letech došlo ke změnám v chápání tohoto typu nadání. • snižuje/znevažuje své nadání; •má pocit, že ho okolí nutí vzdát se ctižádostivosti; •pociťuje nesouhlas okolí s jeho cíli; •úspěch pokládá za zradu své skupiny; •opouští příležitosti k rozvoji svého • nadání, nemá zájem (nechce) je • využívat. • Poznámka •Tento typ nadání se týká především nižších sociálních skupin a vyskytuje se zejména mezi ženami. •Testy často velmi málo vypovídají o akademickém úspěchu tohoto typu, proto je není vhodné brát jako hlavní měřítko posuzování „utajeného“ nadání („underground“ gifted). •Skupinu těchto nadaných je vhodné zkoumat spíše podle výkonů při práci. • Podpora doma pro tento typ nadaného a ve škole: •vytvořit vstřícné prostředí pro vzdělávání; •pomoci jim vyrovnat se s vnitřními rozpory; •naučit je sociálním dovednostem tak, aby mohli uspět v různých situacích v rámci společnosti, ve které žijí; •otevřeně diskutovat o tom, „co stojí“ cesta k úspěchu (diskuse o řadě témat je velice důležitá, např. diskuse o genderových otázkách. Je také vhodné společně se dívat • na filmy a pak si o nich povídat…) • 4. antisociální nadaný -charakteristika: •vytváří krizové situace, působí rušivě; •potýká se s vážnými psychickými problémy; •má problémy s chováním; •není motivován učitelem udílenou odměnou; •je problémový, vzteklý, nezodpovědný; •má nerealistická očekávání od sebe samého; •vyhledává vzrušující zábavy; •má výchovné problémy; •nedovede si poradit s každodenním nezdarem. • Poznámka •Tento typ nadání byl poprvé popsán v roce 1989, je hodně ovlivnitelný kamarády a rodinou. •Existují dvě hlavní skupiny, do nichž se větví - větší skupina je prosociální, menší skupina má kriminální sklony. • Antisociálnímu typu je těžko pomoci, pokud pomoc přijde pozdě. • • Podpora doma pro tento typ nadaného a ve škole: •nutná podpora a řád!!! •nutná profesionální pomoc (poradenství - individuální, skupinové, rodinné); •projevovat empatii; •nabídnout konfrontaci a zodpovědnost; •nesnižovat jim laťku (může být interpretováno jako ztráta důvěry v jejich schopnosti!); •vztah s mentorem (velice důležité!). • • 5. „dvakrát výjimečný“ nadaný charakteristika: •M. Neihart také u tohoto typu nadání uvádí změny v jeho chápání. •často je neúspěšný ve škole; •má sociální a emocionální problémy; •má problémové chování; •je náchylný k úzkostem a depresi; •má nízké sebevědomí (např. ve škole); •ve škole je nespokojený („otrávený“); •ve srovnání s ostatními typy nadaných je nezralý. • (Dvojí výjimečnost) •Je obtížné ji u dětí diagnostikovat. •Hendikep a nadání se mohou často vzájemně kompenzovat nebo maskovat, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné (někdy i podprůměrné, líné…) •Mezi nejčastější kombinace rozumového nadání a diagnózy patří : •Nadané děti se specifickými vývojovými poruchami učení - zejména s dyslexií, dysortografií, dysgrafií. •Nadané děti s poruchami chování - ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders – hyperaktivita s poruchou pozornosti), ADD (Attention Deficit Disorders- porucha pozornosti) •Nadané děti s Aspergerovým syndromem. Poznámka •Od počátku osmdesátých let 20. století studie obecně charakterizují „dvakrát výjimečné“ děti jako ty, které jsou jednak výjimečně nadané a navíc mají nějaký diagnostikovaný handicap (fyzický, psychický nebo vývojovou poruchu učení). Tato identifikace se aktuálně hodně změnila a testy z 80. let jsou dnes kritizovány pro závažné psychologické a teoretické nedostatky. • Pro „dvakrát výjimečné“ nadané je velmi důležité, aby byla podporována jejich sociální kompetence a také emocionální stránka jejich osobnosti. Intelektově jsou vždy před svými vrstevníky, sociálně a emocionálně však bý se zdají o 3 - 4 roky „mladší“ než jejich • vrstevníci. • Podpora doma pro tento typ nadaného a ve škole: •používat různá měřítka úspěchu; •zjistit, jak dítě funguje ve třídě; •zajistit hodnocení v rámci jeho kurikula; •ptát se dítěte; •zdůrazňovat talent, brát ohledy na postižení; •prioritou by měly být dostatečně obtížné úkoly v oblasti jejich hlavního • zájmu. • 6. nezávisle se učící nadaný charakteristika: •je vytrvalý, klade si cíle; •vyhledává náročné úkoly; •je výkonný; •je odvážný; •má dobré sebeovládání; •může, ale nemusí, považovat akademické vzdělání za jednu ze svých priorit; •dokáže se vyrovnat se zklamáním a neúspěchem. • • Podpora doma pro tento typ nadaného a ve škole: •více podpory, ne méně! •pomoc při zvládání sociálních a psychologických těžkostí související s jejich úspěchem; •naučit je, jak mají sami sebe řídit; •vytvořit podpůrný tým; •najít mentora. • Zajímavost k aktuální typologii nadaných •Maureen Neihart se zabýval otázkou, zda uvedené typy nadání jsou stejně vnímány ve všech zemích světa. •Podle jejích závěrů se identifikace typů nadaných v Evropě a v Asii liší. •Např. v Asii je v současnosti mnoho nadaných typu 6 „nezávisle se učící nadaný“, zatímco typ 1 „úspěšný nadaný“, se zde vyskytuje velmi málo. • • Disproporce ve vývoji nadaných •U nadaných jedinců může docházet k různým disproporcím ve vývoji. •Ve výuce se tyto disproporce mohou jevit jako neschopnost – např. sestavení aparatury v chemii, slabé výkony v Tv. •Nebezpečí frustrace – nepochopení ze strany učitele, rodičů. •Dvojí výjimečnost – nadané děti s určitým hendikepem (dislexie, ADHD…). Nejčastěji uváděné disproporce Vysoká úroveň Nízká úroveň 1. psychický vývoj 1. tělesný vývoj 2. intelektová úroveň 2. emocionálně-sociální úroveň 3. verbální složka intelektu 3. neverbální složka intelektu 4. zrychlené myšlení a řeč 4. pomalé psaní, slabé grafomotorické projevy 5. logické myšlení, brilantnost úvah 5. mechanické myšlení, získávání poznatků 6. logické, problémové učení 6. klasické, pamětní učení 7. tvořivost, nové originální prvky řešení problémů 7. klasické chápání a použití ověřených vzorů a modelů 8. zájem o řešení komplikovaných, neznámých úloh 8. upřednostňování mechanických, jednotvárných a lehkých úloh 9. potřeba nových informací 9. držení se předepsaného, osnovami určeného učiva •může působit problémy při aktivitách, které vyžadují pohybové dovednosti; •experimentování - žák s touto disproporcí chápe princip experimentu, navrhuje řešení, ale není schopen řádně manipulovat s chemickým nádobím nebo sestavit aparaturu; •Matematika – rýsování •Fyzika – měření •Biologie - mikroskopování • • • 1. Disproporce mezi psychickým a tělesným vývojem •může být zdrojem problémů při skupinové výuce • •někteří učitelé se mylně domnívají, že každý nadaný žák rád pomáhá spolužákům • •žák s uvedenou disproporcí obvykle nechce pracovat ve skupině • • možné problémy při zařazování výukových strategií založených na spolupráci žáků (např. projektová výuka) • • 2. Disproporce mezi intelektovou a emocionálně-sociální úrovní •může být zdrojem problémů při projevu nadaného žáka •učitelé, kteří nemají potřebné dovednosti pro práci s nadanými, považují některé neverbální projevy žáka za drzé chování •obdobně jako předchozí disproporce může i tato být zdrojem konfliktů při skupinové práci nebo i při práci ve třídě •např. žák s uvedenou disproporcí dává najevo, že spolužák nebo i učitel nepostupují dostatečně rychle při řešení úlohy, udělali chybu apod. • • 3. Disproporce mezi verbální a neverbální složkou intelektu •projevují se především při výpočtech nebo zápisu složitých vzorců a rovnic • •pokud se žák neprojeví verbálně, může se dokonce učitel domnívat, že žák uvedené dovednosti neovládá • •projevy - nechuť dělat si poznámky, psát na tabuli, nechce psát písemku… 4. Disproporce mezi zrychleným myšlením a řečí a pomalým psaní a slabými grafomotorickými projevy •je zdrojem konfliktů mezi nadaným žákem a učitelem, který autoritativně trvá na dodržování zažitých postupů, pracuje se všemi žáky stejnými metodami a neuplatňuje individuální přístup • •nevhodný přístup učitele může způsobit, že nadaný žák přestane své úvahy a návrhy prezentovat, nebo dokonce ztratí o výuku zájem • • 5. Disproporce mezi logickým myšlením, brilantností úvah a mechanickým myšlením a získáváním poznatků •je podobně jako předchozí disproporce velmi častá • •výzkumy potvrzují, že nadaní žáci preferují logické myšlení a řešení problémů • •při osvojování dovedností je nutné tuto skutečnost respektovat a volit adekvátní postupy • •nebezpečí demotivace nadaného žáka, jestliže je nucen k doslovnému opakování • • 6. Disproporce mezi logickým, problémovým učením a klasickým pamětním učením •je obdobně jako předchozí disproporce častá a je potřeba na ni reagovat, aby žák nebyl demotivován • •je nevhodné, když učitel vyžaduje, aby žák dodržoval klasické postupy, a odmítá žákovy originální postupy • •při procvičování učiva s žáky ve třídě zadat individuální práci nadanému žákovi • 7. Disproporce mezi tvořivostí, novými originálními prvky řešení problémů a klasickým chápáním a použitím ověřených vzorů a modelů •má stejnou podstatu jako předchozí disproporce • •je nutné ji respektovat při výběru učiva a jeho fixaci • • je nutné zdůraznit individuální přístup učitele k žákům, aby rozvíjel potenciál všech žáků podle jejich možností • • 8. Disproporce mezi zájmem o řešení komplikovaných, neznámých úloh a preferencí mechanických, jednotvárných a lehkých úloh •problémy s udržením pozornosti nadaného žáka při výuce problematiky, která jej nezajímá • •je výzvou pro učitele, aby volil takové metody, které podporují zájem nadaného žáka a umožňují jeho rozvoj i v jiných oblastech, než na které se soustřeďuje jeho zájem. • • 9. Disproporce mezi potřebou nových informací a držení se předepsaného, osnovami určeného učiva Jak reagovat na uvedené disproporce •Musíme učitele naučit: • - diagnostika nadání; • - individuální přístup; • - volba vhodné metody; • - příprava materiálů. • • • Výzkum nadání •Systematicky jako první Terman – začátek 20. let dvacátého století longitudinální studie (1500 dětí a jejich děti) •děti z jeho vyzkumného vzorku, které později „něčeho dosahly,“ byly nejen vysoce inteligentni, ale i vysoce zdatné po strance socialni a emočni Rodiče nadaných žáků •Nutná spolupráce • •Někdy obtížná komunikace – někteří se bojí toho, že mají nadané = jiné dítě • •Někdy se naopak rodiče bystrých žáků dožadují uznání nadání • RVP a nadaní •Rozšířené v roce 2013 Identifikace nadání- RVP •Dlouhodobý proces -metody pedagogické, psychologické, pedagogicko-psychologické i laické. •Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfolio žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci. RVP – vyhledávání nadaných •U mladších žáků (do 9 let) – možnost záměny mimořádného nadání a nerovnoměrného (zrychleného) vývoje – viz bystré děti z podnětného prostředí – později mohou pohybovat v pásmu lepšího průměru. •Při vyhledávání mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům s vývojovou poruchou učení nebo chování, s tělesným handicapem, žákům z odlišného kulturního a znevýhodňujícího sociálního prostředí. •Pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka mohou učitelům se souhlasem zákonných zástupců žáka poskytnout psychologové v síti pedagogicko-psychologických poraden. • Vybraná pravidla pro učitele nadaných žáků •ŠKRABÁNKOVÁ, Jana. Formy práce s talentovanými studenty gymnázia ve výuce chemie. In XX. mezinárodní kolokvium o řízení osvojovacího procesu: sborník příspěvků. Vyškov : Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 2002, s. 405. •Učitel: •musí aktivně pracovat na svém dalším vzdělávání (autoedukace); •musí dbát na přehlednost učiva; •nesmí slevit z náročnosti (např. na úkor zpestření a aktualizace učiva) •nesmí autoritativně a bez možnosti dialogu s žákem trvat na zažitých formulacích, uvedených v učebnicích; •musí hledat argumenty na vědecké bázi, které v diskusi • obstojí, ne dohadovat se a domýšlet řešení, • která si neověřil; •Učitel: •musí být připraven jak odborně, tak pedagogicky a psychologicky, aby dokázal řídit edukační proces jednoznačně, avšak demokraticky a velkoryse •velmi často musí kreativně a invenčně jednat v jediném okamžiku •musí připustit nedostatečnou znalost a hledat nápravu v dodatečném dostudování (řešením je například odsunutí odpovědi do následující hodiny) •musí umět využít potenciálu žáků pro zefektivnění výuky, například: • - zpracování počítačových programů • - příprava demonstračních experimentů včetně fundovaného komentáře • - zapojení do soutěží • - tvorba jednoduchých vědeckých projektů • - příprava aktualit z různých informačních zdrojů, vztahujících se k právě probíranému tematickému celku nebo dokládající jeho spojení s • jinými odvětvími. • •Učitel: •musí individuálně přistupovat k jednotlivým žákům a nebagatelizovat jejich neustálé otázky; •musí být ochoten konzultovat s žáky také mimo vlastní vyučování (je však nutné hned zpočátku žákům vysvětlit, že mnoho jejich dotazů učivo předbíhá a dát jim ke zvážení, zdali není lepší s otázkami chvíli počkat, aby se s problematikou více seznámili); •nesmí připustit, aby došlo k utlumení zájmu žáků; •musí čas ve vyučovací jednotce zorganizovat tak, aby žáci zmíněný časový tlak nepociťovali příliš intenzívně. Posloupnost, v níž jsou pravidla uvedena, není závazná a neodráží jejich hierarchii. Psychické potřeby žáka •(a) sociální potřeby - identifikace, pozitivní vztahy (učitel-žák), prestiž, vliv, autonomie kompetence (kladné i záporné) • •(b) výkonové potřeby - dosažení úspěchu, vyhnutí se neúspěchu (kladné i záporné) • •(c) poznávací potřeby - zájem o vyučovací předmět (pouze kladné) • Motivace a nadání •Všechny modely nadání obsahují motivaci •Tříkruhová teorie nadání Josepha Renzulliho - pro rozvoj nadání je nutný motivační prvek - nazývá jej „angažovanost v úkolu“ (task commitment). •Mönksův model - nahrazuje angažovanost v úkolu obecněji „motivací“. • •Rozvoj nadání podle Mönkse závisí z velké části na podporujícím prostředí – ve školním prostředí, je problémem vysoký počet žáků ve třídách, který neumožňuje individuální přístup učitele. •Péče o nadané vyžaduje vhodné podmínky – materiální i formální (formy výuky) + vzdělaní učitelé. • Motivace nadaných žáků •častý mýtus – nadané žáky není nutné motivovat •opak - mimořádně nadaní žáci jsou obvykle úzce zaměřeni a jejich motivace je obtížná •při motivaci je nutné přihlížet k celé řadě faktorů - disproporce ve vývoji nadaných žáků k nim také patří Zásady motivování žáka •individuální motivování •variabilita •přiměřenost •optimální míra motivace •formování spektra potřeb žáků •tvorba zájmu •přechod od vnější motivace k motivaci vnitřní •přechod od kvantity motivace k její kvalitě •potlačování záporné motivace •cílevědomost •systematičnost •provázanost s dalšími technologickými prvky výuky • Modely práce s nadaným žákem ve škole - změny v organizaci školního prostředí - RVP •Široká škála - malé úpravy v chodu běžné základní či střední školy ve prospěch nadaného až zřízení speciální třídy nebo zřízení speciální (segregované) školy pro tyto žáky •Nejméně využívaná metodou přístupu ke vzdělávání nadaných je domácí vzdělávání – běžné např. USA, Francie, Velká Británie – u nás jen 1.stupeň •Individuální vzdělávací plán •Přizpůsobení obsahu výuky: –obohacování učiva –akcelerace Obohacování - metody •Jde především o rozšíření znalostí, dovedností, pochopení a zájmů za hranici běžného kurikula. • •Mělo by vždy probíhat na úrovni vývojových potřeb žáka. • •Příklady obohacování: · exkurze · zapojení do soutěží · odpolední vzdělávací kluby · odborníci ve výuce · využívání technologií •extra materiály – knihovna, stavebnice, přístup na Internet -souvislost s obsahem hodin- lze je využít v době, kdy děti předčasně dokončí úkol, nebo pro motivaci, -pečlivě vybrané hračky či hry mohou podnítit pozorovací a plánovací schopnosti dítěte – rozvoj kreativity. – Obohacování - cíle •Základní cíle obohacování podle odborníků: • •1. zlepšení schopnosti analyzovat a řešit problémy; • •2. rozvoj silných, hlubokých a hodnotných zájmů; • •3. stimulovat originalitu, iniciativu a sebekontrolu. Akcelerace •Akcelerací se rozumí urychlování vzdělávacího procesu – žák zvládá učivo mnohem rychleji než spolužáci. • •Mezi formy akcelerace se řadí např. předčasný vstup na vyšší úroveň vzdělávání, přeskakování ročníků, akcelerace v rámci jednoho vyučovacího předmětu. • •Seskupování studentů s lepšími výsledky v určitých předmětech. • •Mimoškolní aktivity – vzdělávací kurzy nabízené na vyšší úrovni, univerzitní, celoroční školní docházka a • korespondenční kurzy (např. Talnet). Kdy přistoupit k akceleraci •Akcelerace = razantnější zásah do průběhu studia žáka. •Akcelerace je doporučována pouze pro děti v pásmu horních 2% inteligence – mimořádně nadané. •Nutné zjistit příčiny – často nátlak učitelů ale především rodičů. •Učitel, který bude s dítětem spolupracovat, musí s akcelerací souhlasit, stejně tak musí souhlasit rodiče a dobrovolně souhlasit i sám akcelerovaný žák. •Dítě by mělo být v dané oblasti excelentní, emocionálně stabilní a být připraveno na to, co ho čeká (např. starší spolužáci – viz nebezpečí akcelerace) – posouzení odborníka (psycholog). Klady akcelerace •Úroveň studijních požadavků je adekvátní schopnostem nadaného – nízké nároky demotivují (underacheivement); •větší konkurence – starší spolužáci; •zvýšená produktivita nadaných dětí – musí se vyrovnat s náročnějšími úkoly; •méně monotónní práce a nudy - zvýšená motivace; •vyvarování se konfliktů s vrstevníky, kteří nesdílejí jejich zájmy a schopnosti. Zápory akcelerace - 4 oblasti •3. Sociální: · limitované možnosti rozvinout sociální schopnosti v kolektivu starších spolužáků; · nedostatek času a možností spřátelit se s vrstevníky a odmítání staršími spolužáky; · chybí sociální aktivity vhodné jeho věku. • 4. Omezené mimoškolní možnosti: · méně možností účastnit se mimoškolních aktivit s vrstevníky; · fyzická nevyspělost omezuje jejich začlenění do fyzických aktivit se spolužáky . Modely práce s nadanými •1. Aplikace Bloomovy taxonomie ve výuce nadaných (Winebrennerová, 2001) - nadaní mají své •vědomosti vzhledem ke •svým zájmům dostatečně •široké - ve výchovném • procesu se doporučuje •začít hned se třemi •nejvyššími úrovněmi • Model autonomního studenta (G. Betts) •Cílem metody je rozvoj žáka směrem k autonomnímu, nezávislému studiu. • •Model pracuje s kognitivními, emocionálními a sociálními potřebami nadaných studentů. • •Poskytuje osobní pochopení pro individuální rozvoj v obohacovaných učebních oblastech. • • Model se postupem času včleňuje do vyučovacího procesu a v jeho průběhu se z žáka závislého na učitelových instrukcích stává samostatný jedinec, který si sám vybírá oblast svého studia a řídí celý • proces sebeučení. Komponenty modelu autonomního studenta •1. Orientace – žák si uvědomí své specifické charakteristiky, pozná vlastní schopnosti a bude obeznámen se samotným vzdělávacím programem. • •2. Individuální rozvoj – tato dimenze je zaměřena na vytváření a rozvíjení kognitivních, emocionálních a sociálních dovedností a postojů, potřebných pro celoživotní učení. • •3. Obohacující aktivity – soustřeďují se na získávání zkušeností v učebním obsahu, který není pokryt běžným kurikulem. • 4. Semináře – vytvářejí příležitosti pro práci žáků v menších skupinách. •5. Prohloubení studia – cílem je podpora a rozvoj vlastních zájmů prostřednictvím dlouhodobé práce v malých skupinách. • Žáci sami rozhodují o tématu a jeho zpracování, o • výsledku produktu i způsobu hodnocení. Další modely •Abraham J. Tannenbaum - model matice obohacování - programové rozšiřování obsahu, které obvykle nabízí až vysokoškolské učivo. Poté vyzývá k přizpůsobení učiva akcelerovaným studentům. • •„Model plánování individuálního vzdělávání“ Donalda J. Treffingera - zdůrazňuje, že nadaní mají různé druhy silných stránek, které mají být rozeznány a má se s nimi pracovat rozličnými metodami - zahrnuje individualizovanou běžnou výuku, vhodné obohacování, efektivní akceleraci a samostatné učení. • •Model pro výuku matematicky nadaných studentů (SMNM) - Camilly Persson Benbow - pro nadané studenty v oblasti matematiky - využívá akceleraci - mezi využívané možnosti patří předčasné zahájení kurzu, dřívější ukončení střední školy, zvládnutí dvou či více let školní docházky v jednom roce, účast na vysokoškolských kurzech již při SŠ, účast na letních vzdělávacích táborech apod. Renzulliho „model otáčivých dveří“ •Je založen na metodě obohacování – postaven na dobrovolnickém základě – žáci nejsou vybíráni – hlásí se sami, ale postupně „odpadají“ •„Obohacující triáda“ – metody ve třech následných stupních • Metody I. typu - cíl vyvolat zájem o nějakou oblast; získat přehled o struktuře a možnostech - zájmová centra ve třídě, exkurze, diskuse s odborníky. •Metody II. typu - rozvoj procesů myšlení a cítění. Cílem je kognitivní a afektivní trénink, zručnost v samostudiu a pokročilé dovednosti zkoumání a práce s informačními zdroji. Trénují se také schopnosti ústní, písemné i vizuální komunikace. •Metody III. typu - zkoumání reálných problémů – • samostatný výzkum, rozvoj zájmu, motivace, • samostatnosti a tvořivosti nadaných účastníků. • DĚKUJI ZA POZORNOST •Kontakt trnova@ped.muni.cz