OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ZÁKLADNÍ POJMY A VÝCHODISKA JUDr. Jana Dudová, Ph.D. Pojem veřejné zdraví  Objektivně zjistitelný zdravotní stav populace související s kvalitou života  Souvislost se stavem životního prostředí WHO,1951  „Veřejné zdraví je věda a umění předcházet nemocem, prodlužovat život, podporovat a rozvíjet psychické a fyzické zdraví a zdatnost prostřednictvím organizovaného úsilí společnosti – sanitací, ozdravováním životního prostředí, kontrolou přenosných infekčních nemocí, vzděláváním jednotlivců v otázkách osobní hygieny, organizací lékařské a ošetřovatelské služby s důrazem na časovou diagnostiku a léčbu nemocí, tedy s důrazem na prevenci, a rozvojem sociálního aparátu, který zajistí každému jednotlivci životní standard adekvátní pro udržení zdraví. Tuto pomoc je třeba organizovat tak, aby každý občan měl zajištěno své, narozením získané právo na zdraví a dlouhověkost.“ „New Public Health“  Koncepce New Public Health již komplexně zahrnuje problematiku ochrany veřejného zdraví do kontextu zdravých životních podmínek.  směr, ve smyslu kterého jsou životní podmínky (fyzikální, sociální a ekonomické prostředí) hlavními determinantami zdraví.  rozpoznávání vlivů životního prostředí na veřejné zdraví a navrhování řešení chránící zachování lokálních a globálních ekosystémů. „Environmental Health“  „Environmental Health“ zahrnuje aspekty lidského zdraví, včetně kvality života, které jsou určeny fyzickými, biologickými, sociálními a psychosociálními faktory životního prostředí. Vychází z teorie a praxe hodnocení, oprav a předcházení těch negativních faktorů životního prostředí, které mohou potenciálně ohrozit zdraví současných a budoucích generací“ (odborné gremium členských států Evropského regionu WHO, 1993). Principy EH  Prevence  Mezioborové součinnosti a spolupráce  Integrace  Zachování a zlepšování životních podmínek  Rovnost a ochrana znevýhodněných skupin obyvatelstva  Účast veřejnosti na ochraně životních podmínek Vývojová východiska celosvětově  Stockholm, 1972  Rio de Janeiro, 1992  Johannesburg, 2002  Valné shromáždění OSN, 1977 „Zdraví pro všechny do roku 2000“  Evropská charta životního prostředí a zdraví, Frankfurt n. Mohanem, 1989  Káhira, 1994,  Helsinská deklarace, 1994 … WHO  Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti veřejného zdraví  omezování úmrtnosti, nemocnosti a postižení zejména u chudých a sociálně slabých skupin populace; podpora zdravé životosprávy a omezení zdravotních rizik vyplývajících z ekologických, ekonomických a sociálních podmínek, rozvoj spravedlivějších a efektivnějších zdravotnických systémů. Ochrana veřejného zdraví v EU  Čl. 168 SFEU zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví.  v působnosti členských států zůstává stanovení zdravotní politiky, organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně rozdělování na ně vyčleněných zdrojů.  V intencích článku 191 SFEU (bývalý článek 174 Smlouvy o ES) politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů, jakož i k podpoře opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a to zejména boje proti změně klimatu. Akční programy  šestý akční program EU pro ochranu životního prostředí na období 2002 – 2010 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES in Úřední věstník L 242, 10/09/2002) vztah mezi zdravím a životním prostředím  Sedmý akční program EU pro ochranu ŽP „Spokojený život v mezích naší planety“ - do r. 2020, mimo jiné snižování rizika pro zdraví člověka http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/factsheets/7eap/cs.pdf  Druhý akční program EU v oblasti zdraví pro období 2008 – 2013 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007). V úzké spolupráci se členskými státy je realizací tohoto programu pověřena Evropská komise, resp. její Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele (Executive Agency for Health and Consumers, EAHC).  Třetí akční program EU v oblasti zdraví pro období 2014 – 2020. Identifikace, podpora a šíření postupů sloužících k efektivní prevenci před onemocněními stejně jako dalších opatření na podporu zdravíhttp://www.mzcr.cz/obsah/zakladni- informace_3056_8.html  Vynutitelnost? Východiska ochrany zdraví v podmínkách ČR  význam jednotlivých determinant zdraví na celkové zdravotní politice zpracovávané Ministerstvem zdravotnictví ČR  „očekávaná délka života“ (střední délka života, resp. naděje na „dožití“)  Vazba environmentálních vlivů na očekávanou délku života je v České republice sledována a zkoumána Ministerstvem životního prostředí ČR a promítá se mimo jiné i do Situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje ČR publikované tímto ministerstvem. Koncepce Zdraví 2020 Národní strategie prevence nemocí a podpory zdraví, vychází z koncepce WHO „Health for all“ navazuje na „Zdraví 21“, vazba na udržitelný rozvoj a ekonomické aspekty Zdravotní determinanty a ekonomika Ústavně zaručená práva  Čl. 6 – právo na život  Čl. 31 – právo na ochranu zdraví  Čl. 35 – právo na příznivé životní podmínky  Čl. 7 – právo na nedotknutelnost osoby a ochranu jejího soukromí  Čl. 28 – právo na uspokojivé pracovní podmínky  Čl. 11 – výkon vlastnického práva  Čl. 41 – normativní zakotvení na úrovni zákona Zákon o ochraně veřejného zdraví  Organizační zabezpečení  Ochrana vybraných dílčích veřejných zájmů  Požadavky na ochranu zdraví při vybraných činnostech  Sankční aparát  vymahatelnost Principy ochrany veřejného zdraví  Princip nejvyšší ochrany a trvale udržitelného rozvoje  Princip předběžné opatrnosti  Princip prevence  Princip informovanosti a účasti veřejnosti  Princip únosného zatížení Životní prostředí člověka  § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí: životním prostředím se rozumí „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, organismy, ekosystémy a energie“. Z uvedeného vymezení však mohou vyplývat pochybnosti, zda za součást životního prostředí je považováno pouze „přírodní“ prostředí nebo i prostředí „umělé“, tj. vytvořené člověkem. Zákon o ochraně veřejného zdraví  § 2 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ZOVZ): veřejným zdravím se rozumí „ zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních a pracovních podmínek a způsobem života“. Ochrana zdraví a její povaha  ochrana zdraví je chápána jako originální subjektivní právo veřejné, které (pokud není zákonem stanoveno jinak) nepřechází na právní zástupce a náleží pouze oprávněnému subjektu. Z výše uvedeného lze dovodit, že se jedná o právo „hraniční“ s výrazným přesahem převažující veřejnoprávní roviny do roviny práva soukromého. Právo na ochranu veřejného zdraví  normativní systém, kterým stát regulačně působí na společnost za účelem uspořádání společenských vztahů směřujících k ochraně veřejného zdraví a tím i k zajištění reprodukce a rozvoje společnosti a zachování samé podstaty lidského bytí.  soubor právních norem a institutů regulujících společenské vztahy související s ochranou a reprodukcí zdravých životních podmínek a člověka. Organizační zabezpečení  výkon státní moci: řada subjektů, a to jak na ústřední úrovni, tak i na úrovni místní. Na ústřední úrovni se v rámci své působnosti dle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), jakož i speciálních právních předpisů.  Ministerstvo zdravotnictví a další… Orgány ochrany veřejného zdraví  Ministerstvo zdravotnictví společně s krajskými hygienickými stanicemi a Ministerstvy obrany a vnitra tvoří soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví Věcná působnost zákona o ochraně veřejného zdraví  Hluk, vibrace  Neionizující záření a ionizující záření  Chemické látky  Hygienické aspekty vody, půdy, ovzduší …..  Havárie a epidemie Stanovené rizikové faktory ve vazbě na:  Výrobky  Potraviny  Léky  Služby Přípustná míra znečišťování  Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy. Tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. Mezní hodnoty by měly být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností (srov. § 12 zákona o životním prostředí). Hodnocení zdravotních rizik  ZOVZ pojem „hodnocení zdravotních rizik“ vymezuje jako posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života (srov. ustanovení § 2 odst. 3 ZOVZ). Specifika ochrany zdraví spotřebitele  Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele  Potravinové právo  Zdravotní nezávadnost potravinového řetězce  Udržitelná výroba a spotřeba Specifika ochrany zdraví pacienta  Kvalita zdravotní péče  Pojem pacient  Právo na informace  Informovaný souhlas  Právo na volbu lékaře (zařízení) a léčebného postupu  Léky a alternativní přístup  Právo post mortem