V této části se však budeme věnovat pouze závislosti na:

a)      internetu

b)      on-line hrách

c)      sociálních sítích

d)      mobilních telefonech

Závislost na internetu

Definice

Terminologie je v této oblasti velmi nejednotná, což svědčí o tom, že je to problematika poměrně nová. Závislost na internetu může najít pod termíny netoamnie/netolismus/internet addiction disorder. Někteří odborníci se snažili zařadit závislost na internetu do 5. revize diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DMS). Tyto snahy jsou však zatím neúspěšné. Problematikou závislosti se ve velké míře zabývají v Číně a Severní Koreji. Uvádějí, že až   30 % osob mladších 18 let je ohrožených závislostí na tomto médiu. Vznikly zde tak různá poradenská centra, v Číně mohou hrát pouze online hry 3 hodiny denně, potom je systém odhlásí (Závislost na internetu, 2012).

Obecně lze závislost na internetu definovat jako nadměrné používání internetu, které negativně ovlivňuje jedince v oblasti psychologické, sociální, pracovní nebo školní. Některé výzkumy ukázaly, že neexistuje závislost na internetu obecně, ale spíše na jednotlivých aplikacích či webech, nejčastěji na těch, které umožňují obousměrnou komunikaci (online hry, online komunikace, stránky s pornografickým obsahem) (Závislost na internetu, 2012). Peele (1991) popisuje psychologickou stránku závislosti jako něco, co nám dává příjemné pocity, které neumíme získat jinak. Tyto pocity v nás na chvíli zablokují nepohodu, nejistotu či bolest. Právě vnímání toho, že jsme „v bezpečí a v pohodě“ vede k tomu, že se neustále vracíme k tomu, co nám tyto příjemné pocity dává. Pocity vzrušení, euforie a radosti typicky posílí návykové vzorce užívání internetu. Lidé závislí na internetu se cítí jinak, když jsou off-line a když jsou on-line. Tyto pocity je vhodné využívat při hledání spouštěčů, které vedou k nadměrnému užívání internetu. Spouštěčem mohou být aplikace na internetu, city, poznání sebe sama a životní událost (Young, 1999).

Diagnostika závislosti

Neexistují přesná kritéria pro diagnostiku závislosti na internetu, jelikož je to zcela individuální. Existuje ale skupina příznaků, které závislost na internetu spojuje. Jedná se o ztrátu pojmu o čase stráveném na internetu, izolace od rodiny a přátel, potíže s dokončováním úkolů, pocit viny a zároveň pocit euforie při trávení času na internetu. Mezi fyzické nežádoucí účinky, které závislost na internetu přináší, patří poruchy zraku a suché oči, či napjaté vidění, syndrom karpálního tunelu, poruchy spánku, nadváha či obezita, poruchy a bolesti krční páteře a zad. Léčba bývá náročná, zejména je důležité rozpoznat základní problémy, které vedly ke vzniku závislosti na internetu. Je nutné u jedince vybudovat nové zájmy a činnosti, posílit jeho sociální podpůrné sítě v rámci rodiny a přátel. Nejčastěji se jedná o psychoterapii a kognitivně-behaviorální terapii, která je dlouhodobá, stejně jako u patologického hráčství, tak i u závislosti na internetu, je důležité již od dětství pěstovat jiné zájmy a zdravý životní styl, kontrolovat práci dětí na počítači, využívat rodičovské zámky a působit preventivně v rodině i ve škole (srov. Abreu, C. N., Young, K. 2011; Nešpor, K. 2011; Saisan, J., Smith, M., Robinson, L., Seagal, J. 2016).

Specifika nadměrného užívání internetu u dětí ve školním věku (Blinka, 2015).

• 6-12 let
• Ve větší míře začínají užívat internet
• Problematika závislosti  se objevuje v menší míře x nadměrné užívání je poměrně časté

Pokud je, tak je problémem rodinného systému

• Rodiče věnují minimální pozornost potřebám dětí
• Dysfunkční vztahy
• Neúspěšnost v oblasti výkonu

Nadměrné užívání u dospívajících (Blinka, 2015).

• 13-20 let
• Nejvyšší prevalence závislosti i nadměrného užívání internetu
• Internet se stává spolehlivým a přístupným prostředkem ke zvládání emoční přecitlivělosti a lability
• Nejčastěji se závislost/nadměrné užívání spojuje se sledováním videí, častým navštěvováním chatu, sociálních sítí a hraním online her

Zde si můžete přečíst zajímavou zprávu o tom, jak se chovají rodiče ve vztahu ke svým dětem v online prostředí: 

Závislost na online hrách

Stručný úvod k hrám a online hrám

Psychologický slovník (Hartl, Hartlová, 2000) definuje hru jako jednu ze základních lidských činností, k nimž dále patří učení a práce; u dítěte je smyslová činnost motivována především prožitky, u dospělých má hra závazná pravidla, cíl nikoli pragmatický, ale ve hře samé.

Hry nejsou nebezpečné – je však důležité, aby odpovídaly věku dítěte.

Význam her

• Podpora tvořivosti a interakce, mohou hrát důležitou roli v sociálním a intelektuálním rozvoji
• Pomáhají uvádět nováčky do IT problematiky
• Hry vyžadují dodržování pravidel => posilování smyslu pro sebeovládání a samostatnost
• Rozvoj strategického myšlení a schopnosti řešit problémy
• Mohou ovlivnit rozvoj motorických a prostorových schopností u menších dětí

Dělení dle principu PEGI systému ((Pan-European Game Information) 

• PEGI 3, 7, 12, 16, 18 (věkový rating)
• Označení na zadní straně balení hry indikuje důvody, proč hra obsahuje určitý rating
• PEGI 3
  • vhodný pro všechny věkové skupiny
  • Jistá úroveň násilí je v humorném kontextu (Bugs Bunny nebo Tom a Jerry)

• • Hra neustále naznačuje, že jde o čirou fantazii (nemělo by dojít k asociaci s postavou reálného života)
    
• Bez zvuků a scén, které by mohly děsit
• PEGI 7
  • Podobné jako PEGI 3 x obsahují scény, které mohou nahánět hrůzu
• PEGI 12
  • Určitá míra násilí, stále vůči fantazijním postavám
  • Násilí vůči lidem nesmí být vyjádřeno graficky
  • Vulgární projevy bez sexuálního významu
• PEGI 16
  • Násilí a sexuální aktivity jsou ve hře zobrazené stejně, jako v reálném životě
  • Extrémní vulgární mluva, používání tabáku a drog, vykreslení kriminálních aktiivt
• PEGI 18
  • Pro dospělé
  • Zobrazení hrubého násilí, které může vyvolat odpor

Závislost na online hrách

V této části se budeme věnovat především online hrám, pro které se vžil název MMO (z anglického massively multiplayer online). V rámci těchto her je v jeden okamžik přítomno mnoho hráčů, kteří spolu mohou být v interakci. Právě tyto hry mohou uspokojit téměř všechny lidské potřeby, tak jak je známe z pyramidy potřeb od Maslowa (fyziologické potřeby jsou často potlačovány). Uspokojení potřeb je ve virtuálním světě snadné, protože neúspěch můžeme pouhým opakováním změnit v úspěch (Kopecký, 2011).

Mezi nejčastější hry patřící do skupiny MMO jsou role playing games, online hry na hrdiny (World of Warcraft), MOBA jsou hry, kde hráči opakují krátké, několikaminutové bitevní sekvence mezi sebou (Legue of Legends, World of Tanks).

MMO hry mají oproti offline počítačovým hrám specifické znaky, které mohou napomoci ke vzniku závislosti (Blinka, 2015).

Znaky (srov. Williams a kol., 2008; Cole a Griffiths, 2007; Király a kol., 2014; Blinka, Šmahel, 2011):

• Intenzivní hraní (průměrně 25 hodin týdně)
• Hraní bez přestávek (herní seance bez přestávky – více než 10 hodin)
• Sociální aspekt – pro úspěch je nutná komunikace a kooperace s dalšími hráči 
• Postupný vývoj postavy či herního účtu
• Neomezenost (není možné je dohrát); Perzistentní svět (vyvíjí se, i když samotný hráč právě nehraje).

Hraní online her je charakterizováno jako závislost pokud jsou přítomny tyto faktory (Blinka, 2015):

a)      Význačnost

b)      Změny nálad

c)      Tolerance

d)      Syndrom z odnětí

e)      Konflikt

f)       Relaps

Závislost na online hrách můžeme tedy popsat jako činnost, která se postupně stává zásadní v životě hráče a nad kterou ztrácí kontrolu.

Větší riziko vzniku závislosti se projevuje obecně u lidí s psychosociálními a emočními potížemi, nebo lidmi mající poruchy pozornosti a jsou impulzivní (Blinka, 2015).

Porucha hraní internetových her

Gaming disorder – herní porucha

• MKN – 11
• Schváleno v roce 2018
• V ČR platná od roku 2022

5 a více kritérií po dobu 12 měsíců

• Zaujetí hraním her
• Příznaky odvykacího stavu
• Tolerance – chceme více času
• Neúspěšné pokusy kontrolovat své hraní
• Ztráta zájmů
• Pokračuje i přes problémy
• Klamání okolí o rozsahu hraní
• Úleva od špatné nálady
• Ztráta nebo narušení vztahu s okolím 

Zde si můžete přečíst více k závislosti na hrách. Je zde také velmi zajímavý výzkum.  

Závislost na sociálních sítích

Závislost na sociálních sítích (SNS – social networking sites) jsou nepotvrzeným fenoménem, protože neexistují prevalenční, longitudinální studie. Přesto se nadměrné používání komunikačních aplikací může stát problémovým. Existují tři modely popisující psychosociální souvislosti nadměrného používání SNS. Patří sem:

1. sociálně kompenzační hypotéza
2. zvýšená míra narcismu
3. nízká míra svědomitosti a tendence k prokrastinaci (Blinka, 2015).

Závislost na mobilním telefonu

Závislost na mobilním telefonu by měla vykazovat přítomnost faktorů, které byly popsány u závislosti na online hrách. Problémové užívání mobilního telefonu může vést k narušení běžné komunikace. Lidé jej používají v sociálně nevhodných situacích, mají potřebu telefon neustále kontrolovat, jsou schopni strávit telefonováním či smskováním velké množství času. Pokud jsou bez telefonu, tak pociťují úzkost, strach, nervozitu a snaží se, co nejrychleji k mobilnímu telefonu dostat.

Zpráva týkající se užívání mobilních telefonů a internetu dětmi

Více naleznete na: https://www.rozhlas.cz/zaznamy/radiozurnal#/2018-09-24/16 (od 16 hodin).

radiozurnal.jpg

Zdroje:

BÉM, P., KALINA, K. Úvod do primární prevence – východiska, základní pojmy a přístupy. In KALINA, K.  Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády, 2003. s. 274-284.

BLINKA, L. Online závislosti. Praha: Grada Publishing, a.s., 2015. ISBN 978-80-247-5311-9.

BLINKA, L.; ŠMAHEL, D. Addiciton to Online Role-playing Games. In YOUNG, K.S. Internet addiction: A handbook and guide to evaluation and treatemnet. NJ: John Wiley & Sons, 2011. s. 73-90.

CHOU, CH.; CONDRON, L.;BELLAND, J.C.. A Review of the Research on Internet Addiction. Educational Psychology Review[online]. 2005, 17(4), 363-388 [cit. 2016-02-01]. DOI: 10.1007/s10648-005-8138-1. ISSN 1040-726x. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10648-005-8138-1.

COLE, H.; GRIFFITHS, M.D. Sociail interacitons in massively multiplayer online role-playing gamers. Cyberpsychology and Behavior, 2007, 10 (4), 575-583.

KIRÁLY, O. NAGYHYÖRY, K.; GRIFFITHS, M.D.; DEMETROVICS, Z. Problematic online gaming. In ROSENBERG, K.P. Behavioral addictions: Criteria, Evidence and Treatment. London: Academic Press, 2014.

MARCO, C. CHÓLIZ, M. Tratamiento cognitivo-conductual de la adiccion a videojuegos de rol online:fundamentos de propuesta de tratamineto y estudio de casa. Anales de Psicología. 2014, 30 (1), s. 46-55.

NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 4., aktualiz. Praha: Portál, 2011, 173 s. ISBN 978807367908

PEELE, S. The truth about addiction and recovery: The life process program for outgrowing destructive habits. New York, NY: Simon & Schuster, 1991.

SAISAN, J.; SMITH, M.; ROBINSON, L.; SEGAL, J.. Internet and Computer Addiction: Signs, Symptoms, and Help for Balancing Your Time Online and Off [online]. In: 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.helpguide.org/articles/addiction/internet-and-computer-addiction.htm

SCOOLE, D. M.; MAZEROLLE, L. Schoole-based drug prevntion programs: A review of what works. Australian and New Zealand Journal of Criminology. 2008, 41 (2), s.259-286.

SEKOT, A. Úvod do sociální patologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 193 s. ISBN 978-80-210-5261-1.

SHOTTON, M.A. Computer Addiction? A study of computer dependency. London: Taylor and Francis Ltd., 1989. IBSN 0-203-21063-8.

VACEK, J. Nelátkové závislosti [online]. In: 2014 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/566/5158/Technologicke-zavislosti.

VACEK, J.; VONDRÁČKOVÁ, P. Behaviorální závislosti: klasifikace, fenomenologie, prevalence a terapie. Česká a slovenská psychiatrie. 2014, 110 (6) s. 326-332.

WILLIAMS, D.; YEE, N.; CAPLAN, S.E. Who plays, how much, and why? Debunking the stereotypical gamer profile. Journal of Computer-Mediated Communication. 2008, 13, s. 993-1018.

YOUNG, K.S. Internet Addiction: Symptoms, Evaluation, And Treatment. Clinical Practice [online]. 1999, 17. [cit. 2016-04-23] Dostupné z: http://www.netaddiction.com/articles/symptoms.pdf

YOUNG, K.S.; ABREU, C. N. Internet addiction: a handbook and guide to evaluation and treatment. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2011, xvii, 289 p. ISBN 9780470551165.