Evaluace v mateřských školách Zora Syslová OBSAH 1.Teoretická východiska a zákonné normy 2.Systém vlastního hodnocení v MŠ 3.Cíle a kritéria vlastního hodnocení 4.Prostředky průběžného sběru informací 5.Proces autoevaluace 1. Teoretická východiska nAutoevaluace je systematické a plánované hodnocení na základě předem stanovených kritérií, které směřuje ke zkvalitnění práce školy a je prostředkem pro zavádění a řízení změn ve škole. > n EVALUACE PLÁNOVÁNÍ Pohled zpět Pohled dopředu Cyklus 1 Cyklus 2 Z P R Á V A > Teoretická východiska nHodnocení - používá se v běžné školní praxi a širokou veřejností k náhodnému nebo každodennímu posouzení úspěchů i proher a zaujímání stanovisek k vlastní práci i práci druhých (hodnocení žáků, hodnocení práce učitelů...). n nEvaluace – termín má komplexnější význam, dosud užívaný spíše v oblasti teorie, vědy a výzkumu. Ve vztahu ke škole jde o systematicky plánovitý a cíleně řízený proces hodnocení a posuzování sledovaných jevů. n HODNOCENÍ (neřízené hodnocení) EVALUACE (řízené hodnocení) Kritéria: nejsou vymezena; indikátory výkonu nejsou stanoveny explicitně; nesdíleny mezi partnery. Kritéria: vymezena explicitně a odsouhlasena; stanovené specifické oblasti priorit, založené na vymezených cílech; formulovány indikátory výkonu. Evaluační plán: není přesně stanoven; není jasné, co kdo bude dělat; není konzistentní s cíli, není připravován záměrně, je použit v případě potřeby. Evaluační plán: je strukturovaný; je jasná odpovědnost; explicitní vztahy s cíli; vyžaduje detailní plánování. Metody: nejsou předem stanoveny; metody nekonzistentní; nepromyšlená analýza dat. Metody: systematické; přesně určené zdroje dat; použit reprezentativní vzorek; evaluační nástroje odpovídají metodám použitým pro sběr dat; vypracování zprávy. > Rozlišení evaluace podle charakteru hodnotících procesů: n nExterní evaluace - zaměřuje se na celkové fungování systému školy jako instituce. Její cíle jsou stanoveny zvnějšku, stejně tak metody a formy hodnocení i jeho měřítka a kritéria. Jedním z typů externí evaluace, se kterými se školy nejvíce setkávají je hodnocení Českou školní inspekcí. n nInterní evaluace - hodnocení vnitřní, nazývá se nejčastěji vlastním hodnocením nebo autoevaluací. Základním cílem je hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání, kterých škola v určitém období dosáhla, hodnocení efektivnosti jednotlivých vzdělávacích činností probíhajících ve vlastní pedagogické práci školy. Externí evaluace nČŠI nZřizovatel nKritický přítel nBenchmarking (návštěva MŠ) > Vztah interní a externí evaluace n Interní a externí evaluace nejsou vzájemně protichůdné. Představují dvě stránky hodnocení, které mají jiný účel a kladou si proto poněkud odlišné cíle a úkoly. Oba dva tyto typy hodnocení jsou pro vyhodnocování práce jednotlivých škol důležité, vzájemně nezastupitelné a nepostradatelné. Obě by měly přispívat ke zkvalitnění práce školy ve prospěch dítěte. Sdílená kritéria nČŠI nhttps://www.csicr.cz/cz/DOKUMENTY/Kriteria-hodnoceni nProjekt Komplexní systém hodnocení nhttps://www.csicr.cz/Prave-menu/Projekty-ESF/Komplexni-system-hodnoceni > Cesta ke kvalitě nhttp://www.nuv.cz/ae/cesta-ke-kvalite-multimedialni-dvd?highlightWords=cesta+kvalit%C4%9B -Informace -Evaluační nástroje -Inspirace (příklady dobré praxe) > Východiska evaluace nDvouúrovňové kurikulum nRVP PV nŠVP > Zákonné normy n§ 12 zákona 561/2005 Sb. o předškolním , základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) – vlastní hodnocení n nRámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání - autoevaluace Školský zákon nHodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení ČŠI. nVlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. nHodnocení školy může provádět také zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. n > RVP PV nAutoevaluace poskytuje škole zpětnou vazbu ke korekci vlastní činnosti a současně slouží jako východisko pro další práci. n nRVP PV, 2018, s. 37 n > Výroční zpráva ČŠI nV mnoha případech je hodnocení formální a pedagogové již dále se zjištěnými informacemi důsledně nepracují. Nedaří se stále nastavit efektivní funkční evaluační systém v oblasti naplňování ŠVP a v kvalitě personálních podmínek v souvislosti s realizací vzdělávacího procesu. Převažuje formální popis a pozitivní hodnocení. Ředitelé prozatím většinou nedokážou vyhodnotit zejména slabé stránky vzdělávacího procesu a systematicky s hodnocením dále pracovat. > 2. Systém autoevaluace nTen by měl stanovit: nKoho nebo co evaluovat nPodle jakých kriterií nJakými nástroji, prostředky, způsobem nKdy, jak často nKdo se na evaluaci bude podílet Oblasti autoevaluace n nPodmínky nProcesy – práce učitelek nVýsledky dětí (kompetence/očekávané výstupy) Evaluace by měla být: nSystematická – v jasně vymezených oblastech nProváděná pravidelně nPodle předem stanovených a přijatých kriterií nPředem stanovenými nástroji, prostředky, způsoby nS vědomím, že je základem rozhodování pro další plánování a jednání Tabulka Oblasti/podoblasti - cíle Kritéria Prostředky Kdy Kdo nPodmínky nKritéria vytvořená na základě požadavků RVP PV nKritéria v dotazníku INDI MŠ (školy v projektu podpory zdraví) nKaždodenní vyhodnoc ped. činnosti. nZpětná vazba TČ nProcesy nZnaky prožitkového učení nZnaky partnerské komunikace učitelky s dítětem nVyváženost řízených a spontánních činností nPodíl skupinové, individuální a frontální činnosti nZpůsob plánování MŠ nHodnocení TK nZáznamy o dětech nSebehodnocení uč. nKontrolní a hospitační činnost nVýsledky nSdružené ukazatele (SUKy) (školy v projektu podpory zdraví) nOčekávané výstupy oblastí RVP PV nebo kompetence (co dítě zpravidla dokáže na konci předškolního období) nHodnotící + evaluační zpráva nDotazník INDI MŠ včetně Dotazníku pro rodiče Klíčové otázky nJaká je úroveň….. ve vaší škole nJak jste to zjistili? (způsob vlastního hodnocení – nástroje, kritéria, rozsah, frekvence….) nJak využíváte získané informace? (konkrétní přínos vlastního hodnocení pro školu – návrh, realizace a účinnost opatření) n od Jarky obrázek husy 3. Cíle vlastního hodnocení nOblast – podoblast: nPodmínky - věcné prostředí n nCíle vlastního hodnocení: nSledovat, zda prostředí podporuje děti ve spontánní realizaci jejich zájmů a momentálních nápadů. Kritéria n(jako určitá měřítka, k nimž se hodnocení vztahuje) zásadně odlišují subjektivní hodnocení od evaluace. Pomáhají hodnotit sledované jevy podle určitých znaků kvality, nikoli podle zkušeností, postojů. > Indikátor n– nebo-li ukazatel kvality. „Pro přesnější a spolehlivější zjištění může být užitečné tato kritéria více konkretizovat, popř. je rozpracovat do podoby konkrétních ukazatelů (indikátorů)“. Kritérium je vnímáno jako měřítko, které určuje žádoucí stav. Indikátor popisuje konkrétní projevy, specifikuje podrobnější rysy a vlastnosti daného kritéria. Někteří autoři (Vašťatková, 2006; Hausenblas, 2008) označují indikátory jako „vodítka“, díky nimž můžeme prokázat úroveň kvality sledovaného jevu. n (SMOLÍKOVÁ, 2008, s. 10) > nKritérium nHračky a pomůcky jsou uloženy viditelně, aby si je mohly děti samy brát. nIndikátory nHračky a pomůcky jsou rozmístěny v otevřených policích do výšky dětských očí. nDěti se nemusí učitelky ptát, zda si mohou hračku půjčit.Týká se to všech hraček i pomůcek, tzn. i výtvarného materiálu (barvy, plastelína, nůžky), náčiní a nářadí pro cvičení apod. > Kvalita školy a autoevaluace > 4. Prostředky pro autoevaluaci nHodnocení podmínek vzdělávání nHodnocení procesů vzdělávání nHodnocení výsledků vzdělávání n n Prostředky pro hodnocení výsledků nRoK (SUKy) n n n n PREDICT > 10 oblastí Oblasti Popis 1. Gramotnost Rozvíjí předčtenářskou, předmatematickou a technickou gramotnost, má povědomí o cizích jazycích. 2. Zdraví Chová se zodpovědně ke zdraví svému i druhých, dbá o své tělo. 3. Komunikace Aktivně používá verbální i neverbální komunikaci k vyjádření svých myšlenek, k dorozumění se s druhými. 4. Sebepojetí Poznává sebe sama. 5. Respekt Chová se ohleduplně, tolerantně a s respektem k druhým. 6. Aktivita Projevuje aktivní zájem o okolí a uvědomuje si, že je jeho součástí. 7. Samostatnost Umí se samostatně rozhodovat, za svá rozhodnutí zodpovídá. 8. Přístup k učení Aktivně a zodpovědně přistupuje k učení. 9. Pravidla Dodržuje pravidla soužití, chápe práva a povinnosti svoje i druhých. 10. Řešení problémů Navrhuje různá řešení problémů, zdůvodňuje je a přizpůsobuje se jim. > > RESPEKT Dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování: vnímá spravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost. Ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje: v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku: je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy. Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí. Je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem. Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou: dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování. > Prostředky pro hodnocení podmínek vzdělávání - INDI nINDI MŠ n n 7 > Prostředky pro hodnocení procesů vzdělávání nRámec profesních kvalit učitele MŠ nhttps://munispace.muni.cz/book?id=551 nKompetentní učitel (Začít spolu) nVTI > Rámec profesních kvalit učitele MŠ n1. Plánování vzdělávací nabídky n2. Prostředí pro učení n3. Procesy učení n4. Hodnocení vzdělávacích pokroků dětí n5. Reflexe vzdělávání n6. Rozvoj školy a spolupráce s kolegy n7. Spolupráce s rodiči a širší veřejností n8. Profesní rozvoj učitele n > > Prostředky průběžného sběru informací nHodnocení TVP (TČ) nSebehodnocení učitelky nHospitace ředitelky nVedení záznamů o dětech Jméno dítěte Zná některá povolání a ví, co je jejich náplní práce Ví, jaké povolání mají jeho rodiče Dokáže některá povolání napodobit či popsat Ví, kde v blízkém okolí konkrétní povolání najít Chápe, že povolání je důležité Linda Zelenková ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ David Franta ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Michal Seďa ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Josef Hicl ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Sára Kunčová ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Sofie Kunčová ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Lada Krajcarová ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Vojtěch Vágner ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Katrin Halmová ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Kryštof Mikmek ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Karel Macek ☺ ☺ ☻ ☺ ☺ Adam Pláteník ☺ ☺ ☻ ☺ ☺ Tereza Fodorová ☻ ☺ ☻ ☺ ☺ Anežka Šubová ☻ ☻ ☻ ☺ ☺ Olga Hiclová ☺ ☻ ☺ ☺ ☺ Julie Valová ☺ ☻ ☺ ☺ ☺ Hodnocení TVP n > 5. Proces autoevaluace nMotivační etapa nPřípravná etapa nRealizační etapa nEvaluační etapa nKorektivní etapa > Motivační etapa nMotivační etapa souvisí se získáváním (motivováním) zaměstnanců a dalších osob pro podílení se na autoevaluaci. Bez jejich přesvědčení o jejím smyslu není možná její úspěšná realizace. Bez porozumění účelu evaluace jsou prováděny evaluační procesy formálně, beze snahy měnit zaběhnuté způsoby práce. nNezastupitelnou roli při vytváření autoevaluačního systému sehrává ředitelka mateřské školy. Důležitým momentem rodícího se systému autoevaluace je způsob, jakým ředitelka komunikuje s ostatními, jak umí naslouchat názorům druhých, na jaké úrovni je týmová práce v mateřské škole. n > Přípravná etapa nPřípravná etapa je charakteristická promýšlením a zpracováváním autoevaluačního plánu; stanovením cílů, postupů, pravidel a úkolů osob podílejících se na autoevaluaci. Plán autoevaluačního procesu zaznamenaný ve školním vzdělávacím programu by měl obsahovat údaje o všech komponentech – oblastech hodnocení, cílech a kritériích, prostředcích (nástrojích), zodpovědnosti jednotlivých aktérů hodnocení a časových intervalech. n > Realizační etapa nRealizační etapa souvisí s praktickým získáváním informací a dat podle stanoveného plánu. Při ní často dochází ke změnám a úpravám v souvislosti s aktuální situací a potřebami školy. Jde v podstatě o sbírání informací a důkazů o vzdělávání v mateřské škole. Aby byl pohled co nejobjektivnější, je dobré využít více zdrojů, tzn. hodnotících nástrojů, ale i pohledu více hodnotitelů (např. ředitelky, učitelek, provozních zaměstnanců, rodičů). n > Evaluační etapa nEvaluační etapa je zaměřena na třídění a vyhodnocování dat, které slouží jako podklad pro plánování rozvoje školy a její činnosti v dalším období. Tento krok zpravidla připadá na ředitelku mateřské školy. Ta všechny získané údaje (ze všech dostupných nástrojů) zpracovává a analyzuje. Měla by údaje pojímat komplexně a propojovat je v jejich celistvosti vzhledem k výsledkům předškolního vzdělávání. n > Korektivní etapa nKorektivní etapa završuje celý proces autoevaluace. Zaměřuje se na promýšlení a formulování opatření a konkrétních aktivit, které by měly vést ke zvýšení kvality práce ve sledovaných oblastech. n > nV každé škole probíhá autoevaluace individuálně, podle zkušeností aktérů, velikosti školy a jejího zaměření, podmínek atp. Všechny výše jmenované fáze jsou svým způsobem specifické a žádnou z nich nelze zcela vynechat ani jakkoli nahradit. >