PRŮBĚŽNÁ
PEDAGOGICKÁ PRAXE
14. 2. 2020
Organizační pokyny
Praxe v MŠ
 6.3. 8:00 – 13:50
 13.3. 8:00 – 13:50
Reflektivní semináře
 Pá 14. 2. 8:00–9:50 učebna 38/34
 Pá 27. 3. 8:00–9:50 učebna 38/34
Požadavky na zápočet
 100% účast na pedagogických praxích ve
fakultních mateřských školách.
 Hodnocení praxe s potvrzením o docházce (viz
Hodnotící formulář).
 Ukázka deníku praxe.
Úkoly pro praxi:
 Zjistit, jaká dokumentace je vedena v mateřské škole i
v rámci třídy, pořídit kopie, výpisy.
 Zaznamenat různé druhy interakcí a komunikace učitelů s
dětmi do deníku praxe.
 V průběhu hospitací (např. na pobytu venku) sledovat
interakce i dalších učitelů s dětmi.
 Sledovat případnou komunikaci učitelů s rodiči (rozhovory,
informace na nástěnkách, atd.)
 Dle možností se případně zúčastnit pedagogické rady, akce
školy a navštívit mateřskou školu v odpoledních hodinách.
Deník praxe
 Postřehy, poznámky z praxe.
 Dokumenty pořízené v mateřské škole (plány,
pracovní listy, ŠVP…).
 Záznamy interakcí a z pozorování.
 Cokoliv dalšího, vztahujícího se k praxi.
Komunikace v předškolním vzdělávání
Základním postojem pro vztahy i výchovu je respekt
a partnerský přístup k dětem (jen s respektem
můžeme děti učit respektu). Znamená to chovat se
a komunikovat s dětmi jako s dospělými, kterých si
vážíme a které respektujeme.
Výchovné (komunikační) styly
Mocenský (autoritativní) –
 pevné vedení, hlavně příkazy a zákazy
 základním mechanismem je odměna a trest.
Důsledkem je vzdor, nebo poslušnost. Dítě bude málo iniciativní (je zvyklé na
vedení a příkazy), může toužit po tom, někoho také řídit (agresivita).
Liberální
 volná výchova
a) volnou výchovu jako důsledek nezájmu nebo nedostatku času, která
vede k zanedbání dítěte
b) volnou výchovu z přesvědčení správnosti, vede k tomu, že děti jsou
zvyklé dělat si, co chtějí
Demokratický
 základem této výchovy jsou předem dohodnutá pravidla a kompromisy,
jde o přijetí zodpovědnosti
Demokratický styl - efektivní komunikační
dovednosti a postupy
 popis, konstatování - Vidím (slyším), že...
 informace, sdělení - Je potřeba…; Tohle děláme (tak a tak)...;
Pomůže, když…; Když…, tak…
 vyjádření vlastních očekávání a potřeb - Očekávám, že... Pomohlo by
mi, kdyby...
 možnost volby - Uděláš to tak… nebo tak…? Můžeš si vybrat.
 dvě slova - Kostky,…!
 prostor pro spoluúčast a aktivitu dětí - Co s tím uděláme? A co si o
tom myslíš ty?
 empatická reakce - Hm, chápu …
 já-výroky - Opravdu se zlobím … Teď už jsem fakt naštvaná …
Komunikace založená na demokratickém
přístupu
 je založena na rovnocennosti a respektování důstojnosti = partnerský
přístup
 eliminuje rizika výchovy založené na nerovném, mocenském vztahu
mezi dospělými a dětmi
 zajišťuje výchovné vedení, které je v souladu s demokratickým stylem
výchovy
 jednou ze základních komunikačních dovedností tohoto přístupu je
zvládání negativních emocí nejen u dětí ale i sám u sebe
Autoritativní a liberální styl - neefektivní
způsob komunikace
 výčitky, obviňování - Ty zase (vždycky, nikdy, pořád)…!
Kdybys aspoň…!
 poučování, vysvětlování, moralizování - Měla by sis
uvědomit, že…
 kritika, zaměření na chyby - Tohle jsi udělal/a špatně!
 lamentace, citové vydírání - Já (někdo) kvůli tobě…
 zákazy, varování - Nedělej to, nebo se ti stane…!
 negativní scénáře, proroctví - Z tebe jednou vyroste…
 nálepkování - On je takový…
 pokyny, příkazy - Udělej… Okamžitě běž a udělej…!
vyhrožování - Přestaň…, nebo…! Běda, jestli…!
 křik
 srovnávání, dávání za vzor - Podívej se na…, vezmi si
příklad z …
 poukazování na vlastní zásluhy - Já pro tebe…, a ty…!
 řečnické otázky - Ty snad chceš…? Copak ty nechceš…?
 urážky, ponižování - Ty jsi ale…
 ironie, shazování - To je náš génius! To ses teda
vyznamenal!
Efektivní komunikace
 Mluvit o chování, problému, nikoli o osobě
 Zaměřit se na „tady a teď“, to znamená nevracet se k
minulosti (ty pořád…, ty nikdy…), ale ani neodhadovat
budoucnost (co z tebe vyroste?).
 Říkat dítěti, co má nebo může dělat, nikoli co nemá,
nesmí.
 Přibírat děti ke spoluúčasti na řešení (neřešit všechno
sami).
Rizika trestů odměn a pochval
 vyjadřují nerovnocenný vztah
 jsou nástrojem vnější motivace (manipulace)
 snižují význam a hodnotu činnosti, která má být vykonána
 představují rizika pro emoční, sociální a morální vývoj
 poškozují sebeúctu a narušují vztahy (dítě, které je před
ostatními vychvalováno a dáváno za vzor, může mít dost
obtížnou sociální pozici)
 potlačují tvořivost a chuť zabývat se věcmi do hloubky
 představují závazek, břemeno
Co namísto pochval a trestů?
 hovořit o chování, co se povedlo: „Vidím na obrázku
kytičky a stromy.“
 poskytovat dětem konkrétní zpětnou vazbu „Slyšela jsem,
jak ses Klárce omluvila, že sis půjčila její fixy bez
dovolení.“
 namísto obecného, paušálního hodnocení „Ty jsi hodný,
šikovná …“ hodnotit podle zásady teď a tady se to
povedlo.
 využívat sebehodnocení . „Co si myslíš, že se podařilo?“
Děkuji za pozornost