Předškolní vzdělávání dětí se
speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí nadaných.
Lucie Štěpánková
Vymezení pojmů
Dítětem se speciálními vzdělávacími
potřebami (SVP) se rozumí osoba, která k
naplnění svých vzdělávacích možností nebo
k uplatnění nebo užívání svých práv na
rovnoprávném základě s ostatními
potřebuje poskytnutí podpůrných
opatření.
Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné
úpravy ve vzdělávání a školských službách
odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu
prostředí nebo jiným životním podmínkám
dítěte, žáka nebo studenta.
Podpůrná opatření
5 stupňů podpory (podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti), která
spočívá v:
a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,
b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a
školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně
pedagogické péče,
c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,
d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebních pomůcek, využívání
komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a
podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými
vzdělávacími,
f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
g) využití asistenta pedagoga,
h) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového
jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob
poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole
nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo
i) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo
technicky upravených.
Formy vzdělávání dětí se SVP
 v mateřské škole nebo třídě zřízené pro děti s
mentálním, tělesným, zrakovým nebo
sluchovým postižením, závažnými vadami
řeči, souběžným postižením více vadami nebo
autismem (ŠZ §16 odst.9),
 v běžné třídě mateřské školy.
Zamyšlení
 Integrace nebo inkluze?
Integrace předpokládá větší přizpůsobení dítěte škole
 Při integraci pomáháme dítěti začlenit se do třídy.
Nečekáme, že se nějak zvlášť přizpůsobí třída, nebo
učitel, pomocí podpůrných opatření se snažíme
přizpůsobit dítě většinovému vzdělávání.
Inkluze se snaží přizpůsobit edukační prostředí dětem.
 znamená zcela opačný pohled na dítě. Za cíl si klade
poskytnout mu takové edukační prostředí, ve kterém
najde optimální podněty pro svůj rozvoj. A protože
takových dětí máme celou třídu – a každý je jiný s jiným
spektrem schopností a potřeb – musíme postavit svůj
plán zcela jinak, než když připravujeme práci pro
skupinu, o které si myslíme, že je homogenní a mohou v
ní všichni žáci pracovat na stejných úkolech.
Speciální vzdělávací potřeby
Příčiny SVP:
 narušená komunikační schopnost
 mentální postižení
 tělesné postižení
 kulturní a životní podmínky
 specifické poruchy chování
 sluchové postižení
 zrakové postižení
 poruchy autistického spektra
Narušená komunikační
schopnost
Různorodý charakter od lehkých odchylek v artikulaci až po
úplnou ztrátu schopnosti komunikovat.
 poruchy vývoje řeči (opožděný vývoj řeči, vývojová
dysfázie),
 poruchy článkování řeči (dyslálie),
 psychogenní poruchy řeči (př. mutismus),
 narušení zvuku řeči (př. huhňavost),
 narušení plynulosti řeči (koktavost, breptavost),
 symptomatické poruchy řeči (narušená komunikační
schopnost provází jiné dominující postižení nebo
onemocnění, např. mentální, sluchové, zrakové
postižení či PAS).
Jazykové roviny
fonetickofonologická
–
zvuková stránka
řeči
lexikálně-sémantická
– obsahová stránka řeči,
slovní zásoba
morfologicko-syntaktická
– gramatická stránka řeči
pragmatická
– sociální uplatnění komunikačních schopností
Podpora v MŠ
 Včasné zajištění odborné logopedické intervence.
 Vhodná je prevence zacílená na rozvoj všech rovin
jazykového projevu předškoláků.
 V komunikaci s dětmi hovoříme tak, abychom jim byli
pozitivním vzorem.
 V rámci aktivit v denním programu nabízíme dostatek
příležitostí pro rozvoj ve všech jazykových rovin.
 Dětem s poruchami plynulosti řeči poskytujeme
emocionální podporu.
 U dětí s narušeným porozuměním používáme krátká
jednoznačná sdělení, která můžeme doprovodit
obrázkem, fotografií, demonstrací či jinou formou
vizuální podpory.
Mentální postižení
 Celkově narušený psychomotorický vývoj
 Lehké mentální postižení
 Středně těžké mentální postižení
 Těžké mentální postižení
LMP 
Zřetelný deficit v myšlení (omezená schopnost abstrakce, dedukce,
úsudku, logického myšlení);
 Řeč může být po formální i obsahové stránce narušená (malá slovní
zásoba, obsahová chudost řeči);
 Opožděný vývoj hrubé a jemné motoriky, poruchy pohybové koordinace;
 Nerovnováha aspirací a výkonů;
 Krátká doba výkonu v důsledku nedostatečného sebeovládání;
 Absence zvídavosti;
 Stereotyp ve hře;
 Kolísavost emocí, impulzivnost, zvýšená sugestibilita, úzkostnost;
 Infantilnost osobnosti;
 Zpomalený rozvoj sociálních dovedností;
 Zvýšená závislost na rodičích a druhých lidech;
 Zvýšená potřeba uspokojení a jistoty.
Podpora v MŠ
 V komunikaci s dítětem používáme jednoduchá sdělení, při
sdělování pokynů a postupů současně demonstrujeme, co
od dítěte očekáváme.
 Krátká jednoznačná sdělení můžeme doprovodit obrázkem,
fotografií, piktogramem či jinou formou vizuální podpory.
 V komunikaci s dítětem nepoužíváme méně obvyklá slova a
abstraktní pojmy.
 Nacvičujeme s dítětem praktické úkony sebeobsluhy, aby
v rámci svých možností dosáhlo co možná největší
samostatnosti.
 V rámci aktivit zaměřených na rozvoj dítěte (zejména v
oblasti rozvoje kognitivních schopností) vycházíme z
aktuální úrovně rozvoje u konkrétního dítěte, nikoliv z
očekávaných schopností a dovedností pro daný věk.
Tělesné postižení
Jako osobu s tělesným postižením označujeme člověka, který
je omezen v pohybových schopnostech v důsledku poškození
pohybového aparátu nebo jiného organického poškození.
Motorika může být postižena od mírné formy až po těžkou.
Děti s tělesným postižením tedy představují heterogenní
skupinu s různou mírou potřeby podpory při vzdělávání a
sebeobsluze.
 Obrny centrální a periferní - dětská mozková obrna
 omezená motorická schopnost pohybu
 stereotypní pohybové vzory
 strnulé držení těla
 narušená rovnováha
 obtíže v jemné motorice
 Deformace
 Malformace
 Amputace
Podpora v MŠ
 Zabezpečíme možnost pohybu dítěte v prostorách školy
pomocí dostupných technických prostředků nebo
lidských zdrojů
 Využíváme kompenzační (technické a didaktické)
pomůcky pro efektivní rozvoj schopností dítěte.
 Pomocí hry učíme dítě pohybovým stereotypům, které
bude potřebovat ve škole, a zejména v běžném životě
(např. úchop předmětů různé velikosti, manipulace s
předměty denní potřeby).
 Dítě by se mělo také naučit být co nejvíce samostatné v
sebeobsluze.
Kulturní a životní podmínky
Vymezení na základě aspektů sociálního znevýhodnění dle
úrovně:
 jedince – např. jazyková odlišnost, odlišná sexuální
orientace, nápadnosti ve fyzickém vzhledu, zanedbaný
zevnějšek;
 rodiny – např. odlišný životní styl rodiny, týrání,
zneužívání, zanedbávání, velká pracovní vytíženost
rodičů, absence jednoho z rodičů, odloučení dítěte od
biologické rodiny;
 sociálního prostředí – sociálně vyloučené lokality,
azylové domy nebo prostředí s výskytem rizikového
chování;
 ekonomicko-sociálního statusu – chudoba, ztráta
materiálního zázemí v důsledku předlužení, migrace,
nevyhovující bytové podmínky či nestálé bydlení,
kulturní a náboženská odlišnost.
Podpora v MŠ
Nárok na zajištění tlumočnických služeb!
 Zprostředkováváme dětem podněty, které jim chybí v domácím
prostředí.
 Veškeré aktivity komentujeme, seznamujeme dítě s názvy činností
a předměty v nich užívanými, demonstrujeme způsob, jakým se
pracuje s pomůckami.
 Necháváme dítěti zažít úspěch.
 Častěji střídáme činnosti vyžadující koncentraci pozornosti s
činnostmi
 na pozornost méně náročnými.
 Podněcujeme dítě ke kladení otázek, hledání souvislostí mezi jevy.
 Pozitivní motivací posilujeme formy interakce s ostatními dětmi i
dospělými, které respektují zásady společenského chování.
 S vhodnými formami a prostředky podpory všestranného vývoje
dítěte seznamujeme také rodiče (přizváním ke sledování aktivit s
dětmi, ukázkou vhodných didaktických hraček).
Specifické poruchy chování
Nedostatkem termínu „problémy v chování“ je, že se
používá pro všechny děti, které nesplňují přijímané normy
chování. V rámci diagnostiky je nezbytné, aby hodnocení
poruchy bylo uzpůsobeno potřebám, možnostem a
schopnostem dětí více než požadavkům společnosti.
 ADHD
 ADD
 Porucha opozičního vzdoru
 Psychické poruchy
 Emoční poruchy
Podpora v MŠ
Podpora v mateřské škole
 Zaměřujeme se na zjištění účelu náročného chování a dítě
učíme jiné přijatelné způsoby, jak jej dosáhnout.
 Snažíme se zjistit spouštěče problémového chování a
eliminovat je.
 Posilujeme žádoucí projevy chování a zvládání situací.
 Strukturujeme čas a činnosti, vizualizace.
 Omezujeme množství podnětů v jejich bezprostředním
okolí.
 Využíváme motivaci pramenící ze zájmů dítěte a
bezprostřední pozitivní zpětnou vazbu.
 Práci/úkoly dělíme na menší časové úseky
 Psychomotorický neklid nepotlačujeme, ale snažíme se jej
usměrnit.
Sluchové postižení
 vzniká následkem organické nebo funkční vady
v kterékoliv části sluchového analyzátoru (převodní x
centrální).
 závažnost od lehké nedoslýchavosti až po úplnou
hluchotu
Kochleární implantát
Podpora v MŠ
 Dodržujeme zásady usnadňujících komunikaci pedagoga
s dítětem se sluchovým postižením:
 Dítě má předem vědět, o čem se bude komunikovat
(téma);
 mluvčí má mít dobře osvětlenou tvář, neměl by stát ve
stínu, mluvidla by neměl mít zakrytá;
 mluvčí počká, dokud s ním neslyšící nenaváže oční
kontakt;
 mluvčí správně a výrazněji artikuluje (artikulaci
nepřehánět);
 mluvčí používá krátké věty.
Se zásadami komunikace s dítětem se sluchovým
postižením seznámíme také děti a provozní zaměstnance
mateřské školy. U dětí s kompenzačními pomůckami
(sluchadlo, kochleární implantát) pravidelně kontrolujeme
funkčnost kompenzační pomůcky.
Zrakové postižení
 Snížení zrakové ostrosti - vyžaduje v porovnání s
normou zmenšení vzdálenosti nebo zvětšení
objektu
 Omezení zrakového pole (zúžení popř. výpadek
jeho části) - patologické změny zrakového pole,
které vedou k narušení vizuálního obrazu prostoru,
a to k jeho zmenšení a/nebo deformaci.
 Porucha barevného vidění
Podpora v MŠ
 Prostředí je bezbariérové, s ohledem na zrakové postižení dítěte pro ně
maximálně bezpečné
 Nalepením pásek výrazné barvy označíme kritická místa, kde by mohlo
dojít k úrazu dítěte (schody, vystouplé hrany nábytku), velké skleněné
plochy opatříme výraznou barevnou výzdobou, výrazně označíme místo
dítěte
 Při vzdělávání využíváme zejména reálné předměty a demonstraci.
 Při práci s obrázky využíváme jednoduché obrázky s výraznou konturou a
barvami bez velkého množství detailů
 Zajistíme, aby dítě nosilo brýle pokud možno při všech činnostech. Je-li
dítěti předepsán okluzor („klapka na oko“), měl by být důsledně
používán.
 Dodržujeme předepsanou zrakovou hygienu.
 Využíváme vhodné kompenzační (technické, zvláště optické a
didaktické) pomůcky a hračky.
Poruchy autistického spektra
 Autismus
 Aspergerův syndrom
 Rettův syndrom
 „Autistická triáda“
 Komunikace
 Způsoby chování, zájmy a
aktivity
 Sociální interakce a
sociální chování
Podpora v MŠ
 Strukturujeme denní program i prostředí MŠ.
 V prostředí MŠ vyčleníme bezpečný prostor, ve kterém
může dítě pobývat, když potřebuje být samo.
 Snažíme se předcházet nenadálým změnám v prostředí
MŠ a v programu dne.
 Na plánované změny dítě v předstihu připravíme.
 Ostatní děti vedeme k akceptaci zvláštního chování
dítěte
 Dítě nebudeme nátlakem nutit do skupinových aktivit
s ostatními dětmi.
 V komunikaci používat jasná, spíše kratší vyjádření.
 Zapojíme do jeho činnosti. Projevujeme zájem o hračku
nebo aktivitu, které se věnuje, napodobujeme jeho hru.
Vzdělávání dětí nadaných
 Dítě, které při adekvátní podpoře vykazuje ve
srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné
či více oblastech rozumových schopností, v
pohybových, manuálních, uměleckých nebo
sociálních dovednostech.
Podpora v MŠ
 Nadaným dětem dáváme příležitost k rozvoji nabídkou aktivit
odpovídajících úrovni jejich rozvoje (nikoliv jejich věku).
 Dbáme na to, aby dítě dostávalo dostatek příležitostí a podpory k
celkovému rozvoji, i v oblastech, které jsou oslabeny
 Podporujeme rozvoj sociálních interakcí nadaných dětí, dbáme na
to, aby odlišné aktivity, které jim k podpoře jejich rozvoje
předkládáme, nebyly důvodem jejich vyčlenění z kolektivu.
 Schopnosti a dovednosti nadaných dětí využíváme v rámci
vrstevnického učení způsobem, který bude vycházet z osobnostních
charakteristik dítěte
 Akceptujeme skutečnost, že vývoj dítěte může být nerovnoměrný
 a neklademe na něj stejně vysoká očekávání ve všech oblastech
vývoje.
Otázky k zamyšlení:
 Vysvětlete pojem strukturované učení. Jak byste jej
konkrétně aplikovali v MŠ?
 Srovnejte získané informace o vzdělávání dětí se SVP s
realitou, kterou jste měli možnost vidět během praxe.
 Jak byste organizovali spolupráci učitele a asistenta
pedagoga ve třídě?
 Jsou nějaké důvody, proč není vhodná inkluze dítěte se
SVP v běžné MŠ?
Doporučená literatura
 http://www.raabe.cz/nase-projekty/welcome-projekt-
erasmus/welcome-vystupy.aspx
 MERTIN, V. GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky
mateřské školy. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-799-X
 OPATŘILOVÁ, D. (ed), Pedagogicko-psychologické
poradenství a intervence v raném a předškolním věku u
dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno:
Paido, 2006. ISBN 80-210-3977-9
 PIPEKOVÁ, J. (ed), Kapitoly ze speciální pedagogiky.
Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0