PRŮBĚŽNÁ
PEDAGOGICKÁ PRAXE
11.6.2020
4 kroky plánování cílů
 Analýza současného stavu
Kde jsme nyní?
 Stanovené cílů
Kde bychom chtěli být? Kam směřujeme?
 Strategie
Jak se tam dostaneme?
 Kontrola
Jak poznáme, že jsme se tam dostali?
Plán osobního pedagogického rozvoje
 oblast, do které cíl míří
 jak si v současnosti v dané oblasti vedu
 formulace cíle na školní rok
 cesta
 jakou podporu potřebuji a co je prostředkem naplnění cíle
 čím doložím, že jsem cíl (s)plnil (v portfoliu, v náslechových
hodinách)
 jak se splnění tohoto cíle odrazí v práci a výkonech dětí
(učitelů) naší školy
 k jakému dlouhodobému cíli mířím
(Schenková, H., 2020)
Cíl průběžné pedagogické praxe
 Zadání PPP - EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE;
 Analýza současného stavu – Rámec profesních kvalit
…, kritéria efektivní komunikace;
 Formulace konkrétních cílů pro příští semestr –
Hodnocení studenta …;
 Jak toho dosáhnu - prostředky k naplnění cíle – praxe,
literatura, analýza videa;
 Jak doložím, že jsem došel k cíli – portfolio studenta.
Skupinová práce
Hodnocení studenta na průběžné pedagogické praxi
4. Pro příští semestr navrhuji tyto cíle svého profesního rozvoje:
Prodiskutujte, nad cíli profesního rozvoje, které jste si
stanovily:
- Směřují ke zkvalitnění mých komunikačních dovedností?
- Jsou jejich formulace konkrétní?
- Jsou vyhodnotitelné?
Profesní činnosti
V Rámci profesních kvalit učitele jsou vyjádřeny v podobě kritérií kvality v osmi
oblastech:
1. Plánování vzdělávací nabídky
2. Prostředí pro učení
3. Procesy učení
4. Hodnocení vzdělávacích pokroků dětí
5. Reflexe vzdělávání
6. Rozvoj školy a spolupráce s kolegy
7. Spolupráce s rodiči a širší veřejností
8. Profesní rozvoj učitele
2.1 vytváří prostředí vzájemné úcty a
respektu
 je ke každému dítěti zdvořilý a důsledně vyžaduje od dětí, aby byly zdvořilé
vůči sobě navzájem, vyhýbá se ironii;
 dává prostor k vyjádření vlastních zkušeností, názorů a představ dětí;
 projevuje vstřícnost, vřelost, zájem a respekt každému dítěti.
Učitel jde dítěti příkladem v chování a jednání. Měl by tedy být sám vzorem
respektujícího chování (Kopřiva et al., 2008). Používá popisný jazyk, který dětem
umožňuje lepší orientaci v sobě, ale i v prostředí celé třídy. V jeho komunikaci
nepřevládají jeho názory, zkušenosti a požadavky na děti, ale naopak častěji se
obrací na děti s dotazy na jejich názory a zkušenosti. Využívá aktivní naslouchání
a pozitivní neverbální komunikaci (úsměv), projevuje zájem o děti.
2.3 vyjadřuje dětem důvěru a pozitivní
očekávání, podporuje jejich sebedůvěru:
 staví na silných stránkách dítěte;
 vytváří situace, ve kterých může dítě prožít úspěch, podporuje snahu dítěte,
povzbuzuje ho („Zkus to ještě jednou, už jsi blízko, to dokážeš, neboj se…“).
V souladu s RVP PV „podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý,
dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a
přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval
stejně jako odsudků“. Zaměřuje se na silné stránky, tzn. oceňuje, co se dítěti již
podařilo a neupozorňuje na to, co se dítěti nedaří. Využívá dětí, které mají větší
zkušenosti nebo se jim daří některé činnosti víc k tomu, aby např. vedly
skupinovou práci.
3.5 komunikuje s dětmi způsobem, který
odpovídá jejich věku, kultivovaně, jasně,
srozumitelně
 při vzdělávání používá spisovnou češtinu;
 vyjadřuje se jazykem srozumitelným pro děti;
 hojně využívá prostředky neverbální komunikace.
Učitel používá jednoduché výrazy, ale nerezignuje při tom na odborný jazyk.
Srozumitelnost neznamená používat zdrobněliny. Naopak, těm se vyhýbá. Tam,
kde je to vhodné, např. při oceňování dětí, používá např. zvednutý palec,
zvednuté obočí jako znak údivu apod.
Efektivní komunikační dovednosti a postupy
KOPŘIVA, P. et al., Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2005
 popis, konstatování - Vidím (slyším), že...
 informace, sdělení - Je potřeba…; Tohle děláme (tak a tak)...;
Pomůže, když…; Když…, tak…
 vyjádření vlastních očekávání a potřeb - Očekávám, že... Pomohlo by
mi, kdyby...
 možnost volby - Uděláš to tak… nebo tak…? Můžeš si vybrat.
 dvě slova - Kostky,…!
 prostor pro spoluúčast a aktivitu dětí - Co s tím uděláme? A co si o
tom myslíš ty?
 empatická reakce - Hm, chápu …
 já-výroky - Opravdu se zlobím … Teď už jsem fakt naštvaná …
Pozorovací arch
Učitelka při komunikaci s dětmi:
 povzbuzuje a oceňuje je,
 zaměřuje se na pozitiva,
 dává jim možnost volby,
 umožňuje jim spoluúčast na řešení situací a konfliktů,
 popisuje a přijímá jejich emoce bez předsudků,
 dává jim možnost, aby kladly otázky,
 je oslovuje jménem,
 využívá pozitivní popis,
 je zdvořilá/ý,
 naslouchá jim,
 dokáže se jim omluvit,
 vyjadřuje svá očekávání,
 snižuje polohu a udržuje oční kontakt,
 upozorňuje na pravidla chování …
UŽ VÍTE JAKÝ BUDE VÁŠ CÍL?
Děkuji za pozornost.