GVS JARO 2020 1. PŘEDNÁŠKA ÚVODNÍ INFORMACE + ÚVOD DO ZEMĚDĚLSTVÍ JH 2020 Struktura přednášek GVS •ZEMĚDĚLSTVÍ •Úvod do zemědělství •Lokalizační faktory •Zemědělství ve světě •Společná zemědělská politika EU •Vliv zemědělství na životní prostředí • • PRŮMYSL •Úvod do průmyslu •Lokalizační faktory průmyslu •Těžba, hutnictví a energetika •Ostatní odvětví průmyslu •Moderní průmysl, High-tech INFORMACE O ZKOUŠCE •4 kredity • •Odevzdání zadaných cvičení ve stanoveném termínu a odpovídající kvalitě. Bez odevzdání cvičení není možné absolvovat zkoušku. •Závěrečná písemná zkouška obvykle obsahuje 12 otevřených otázek hodnocených 12 body. K úspěšnému zvládnutí je potřeba dosáhnout min. 7 bodů. • •Písemná zkouška může být nahrazena ústní zkouškou. ÚVOD DO SE GEOGRAFIE •Socioekonomická geografie studuje formování, fungování a vývoj sociálních, kulturních a ekonomických prvků, složek, jevů či procesů v prostoru (jev – část procesu či prvku) •Socioekonomická geografie studuje diferenciaci, integraci a organizaci prostorových socioekonomických prvků v krajinné sféře •V obou definicích vystupuje prostor, resp. prostorový aspekt nebo pojetí, charakteristické pro celou skupinu vědních disciplín (geografických, prostorových, regionálních). • •Struktura SE geografie – dílčí disciplíny: •geografie obyvatelstva a sídel (představuje páteř celého systému) •geografie ekonomická (často dále členěna na část výrobní a nevýrobní) •geografie politická (orientující se na politické a správní struktury) - dodnes není obecná shoda, zda ji zařadit mezi dílčí disciplíny socioekonomické geografie nebo na její úroveň • Výsledek obrázku pro social and economic geography ÚVOD DO GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční disciplína. Souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici • •Geografie zemědělství se zabývá studiem druhů a výsledků využití půdy, systémem rostlinné a živočišné výroby v jejich vztahu ke způsobu hospodaření, faktorům přírodního prostředí, obyvatelstvu a jeho způsobům výroby a ostatním hospodářským odvětvím. • •Dále se zaměřuje na studium a klasifikaci forem územní organizace zemědělské výroby, na stanovení výrobních typů zemědělství zemědělskou regionalizaci a analýzu zemědělských regionů (RAKITNIKOV 1970) • •Při plnění těchto úkolů se při socioekonomicko-geografické interpretaci územních rozdílů zemědělské výroby hodnotí nejen rozdílnost podmínek přírodního prostředí, ale i stupeň intenzity a produktivity výroby • Ekologická a krajinotvorná funkce -Kulturnost krajiny -Ekologická stabilita a rozmanitost -Správa přírodních zdrojů - POČÁTKY GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Práce z 1. poloviny 19. století •popis jednotlivých regionů •Na přelomu 19. století •zkoumání vlivu přírodních faktorů, •Podmínek rozmisťování zemědělské výroby •Po 1. světové válce •otázky zajištění potravin a problémy ekonomického rozvoje •využití země, typologie a regionalizace zemědělství • •Mezi zakladatele geografie zemědělství je řazen J. H. von Thünen – teorie o rozmisťování zemědělské výroby (1826) •W. Götz – vymezení geografie zemědělství (regionalizace zemědělství) •J. P. du Grenédan – první učebnice geografie zemědělství (1903) •ČR: První práce na počátku 20. stol. (V. Dvorský, F. Štůla), Věžník, P. Spišiak (SR), Bičík, V. Jančák • Výsledek obrázku pro J. H. von Thünen Výsledek obrázku pro J. H. von Thünen Von Thünen model: Teorie rozmístění zemědělské výroby Image result for city intensive agriculture forest resources grain farming Image result for city intensive agriculture forest resources grain farming Image result for city intensive agriculture forest resources grain farming GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ DNES •Více propojena s geografií venkova •Hlavní témata geografie zemědělství ve vyspělých zemích •Zemědělská politika •Dodavatelsko-odběratelské vztahy •Vývoj venkovského prostředí •Globální problém hladu •problematika rozvojových zemí • Výsledek obrázku pro agriculture sustainable development VÝVOJOVÉ SMĚRY GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Image result for agriculture ZEMĚDĚLSTVÍ •Je možné charakterizovat jako vědomé obhospodařování půdy za účelem výroby rostlinných a živočišných produktů pro uspokojování potřeb lidské společnosti •Zemědělská výroba je hospodářská činnost, kterou společnost uskutečňuje, organizuje, a tedy i rozmísťuje v rámci určitého prostoru, ve společenských a přírodních podmínkách značně regionálně diferencovaných •Z toho plyne i rozdílná kvalita zemědělské výroby mezi jednotlivými regiony (státy) •Zemědělství, jako odvětví materiální výroby, slouží svými produkty především k uspokojování základní existenční potřeby člověka – je zdrojem potravin rostlinného i živočišného původu nutných k výživě obyvatelstva. •Zemědělská výroba se tak podílí rozhodující měrou na vývoji životní úrovně společnosti. •Mimo potravin pro spotřebu v čerstvém stavu a surovin, zpracovaných potravinářským průmyslem, je zemědělství též producentem různých surovin pro jiná průmyslová odvětví. •Zemědělství se vyznačuje velkou závislostí na přírodních podmínkách. Tato závislost má svou příčinu především v objektivní realitě přírodou daného územního rozmístění ploch zemědělské půdy, která slouží zemědělské výrobě jako její základní výrobní prostředek. •Hlavním obsahem zemědělství je biologická prvovýroba, v níž činnost člověka spočívá v usměrňování růstu rostlinných a živočišných organismů. • Image result for neolithic revolution HISTORIE ZEMĚDĚLSTVÍ POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V HOSPODÁŘSTVÍ Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky •Zemědělská výroba produkuje menší část z hrubé hodnoty materiálních statků vytvořených lidskou společností. •Na celkové produkci materiální výroby se podílí 15–20 %. •Problém stanovení skutečné produkce – podíl naturální (samozásobitelské) produkce – odhady •V rámci světového průměru tak existují značné regionální diference •Absolutně objem zemědělské výroby stále roste, avšak podíl na materiální produkci se nadále snižuje. •ZV se rozvíjí pomaleji než průmyslová výroba, vliv přírodního prostředí, nižší produktivita práce apod. •Zemědělská výroba musí respektovat určitý rytmus výrobního procesu s daleko menší kontrolovatelností vnějšího prostředí a vlivů. •Ani rychlý růst vkladů do ZV, nemusí vždy vést ke zvýšení tempa rozvoje • Image result for share of employment in agriculture Image result for geography layers Image result for otazník Zdroje dat v geografii zemědělství •FAO •Ministerstvo zemědělství (Zelená zpráva, publikace Zemědělství) •ČSÚ – Agrocenzus (2010,2020) •LPIS (veřejný registr půdy) – uživatelé půdy, typ hospodaření •Výzkumný ústav meliorizace a ochrany půdy – BPEJ, eroze, půdní sondy •Atlas, mapové portály, GIS