6. PŘEDNÁŠKA: ÚVOD DO GEOGRAFIE PRŮMYSLU JH 2020 VZNIK GEOGRAFIE PRŮMYSLU •Společně se zemědělstvím tvoří geografii výrobní sféry •Geografie průmyslu je věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi průmyslovou výrobou a ostatními složkami krajiny, studiem zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu jako výsledku projevu těchto vztahů (Ivančička, 1964) •18. a 19. století spíše popisné práce •Geografie prům. se začala formovat na počátku 20. století –součást ekonomické geografie •Důraz na historický vývoj charakteristických rysů, •V této době byl průmysl chápán jako sekundární krajinná složka, jejíž rozvoj byl podmíněný přírodními faktory (antropogeografický přístup). •Geografie průmyslu zabývá studiem vzájemných vztahů a podmíněností mezi průmyslovou výrobou a ostatními geografickými jevy a procesy. •Hlavním úkolem je studium zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu. • • • Průmyslová výroba •Průmyslem se zabývají také další vědní obory ekonomika průmyslu ekonomika jednotlivých výrob, technologie (neprostorové aspekty) •Dodnes velmi významnou disciplínou •produkuje cca 70 % jeho celkové materiální produkce a zaměstnává asi 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva světa •významné rozdíly ve vyspělých a rozvojových zemích •Podíl průmyslové výroby na HDP ve většině vyspělých zemí klesá, •Ale podíl průmyslových výrobků a polotovarů v mezinárodní směně trvale roste. • •Rozmístění průmyslové výroby je ovlivňováno souborem mnoha činitelů •specifické nároky na suroviny, energii, investice a pracovní síly Průmyslová výroba - Historie •Počátky rozvoje průmyslu lze klást do druhé poloviny 18. století ( 70. léta) •přeměny feudálních manufaktur na první průmyslové závody •v odvětví textilní výroby – parní stroj => umožnil lokalizaci závodu kdekoliv •1. průmyslová revoluce – rozvoj strojírenství a metalurgie se šíří z Anglie do Evropy a USA • •II. rozvojová fáze průmyslové výroby - 2. polovina 19. století •urbanizační procesy a prudký vzestup výroby – vznik monopolů •rozvoj hospodářství v USA (volná půda – zakládání farem) •masové zavádění strojů •zvyšování přesnosti strojírenství fordismus „Nic na světě není tak těžké, rozdělíte-li si to na malé práce“. Henry Ford •Podle nového způsobu výroby automobilů pomocí montážní linky • •Masová produkce standardizovaných výrobků spojených se systematicky rostoucím trhem masového konzumenta •důraz na cenu •regulovaný keynesiánskými makroekonomickými opatřeními 13.jpg III. Etapa průmyslové výroby •Postfodrdimus/postmodernismus: •Počátky v 70. letech na vrcholu fordismu do současnosti •Nový systém kapitalistické akumulace, který se zformoval jako reakce na krizi fordismu •Období charakteristické: •pokles zájmu o výrobky masové produkce •vzestup zájmu o více specializované výrobky a vyšší kvalitu (lidé chtějí mít věci více osobního charakteru, ochotni za kvalitu zaplatit více), •maximalizace flexibility a inovací=> důvod- snaha adekvátně odpovědět na existující poptávku na trhu po různorodých a specializovaných produktech=> flexibilní produkce a masová zakázková výroby •více specializované výrobky vyžadují kratší produkční doby => vyústění do menších a produktivnějších systémů (vzdalování od velkých továren s uniformní produkcí, přibližování malým podnikům s rozličným sortimentem) •pružnější výroba- zisk zajištěn novou technologií (pružnější výrobní proces ovládán pružnějšími systémy a pružnější formou řízení) •vycvičení pracovníci - požadavek zvládnutí práce s náročnějšími a složitějšími technologiemi (nutnost- lepší výcvik=> bude větší zodpovědnost a samostatnost) •decentralizace práce v nehierarchicky utvořených pracovních týmech III. Etapa průmyslové výroby •poválečná fáze • 2. světová válka je prahem k nové bouřlivé fázi prostorového rozvoje průmyslu •politické osamostatňování původně silně závislých oblastí a jejich industrializací (jejich orientace na vznik základní struktury průmyslu) •V tradičních průmyslových oblastech toto období končí v r. 1974, tj. energetickou krizí, spojenou s prosazením nového oceňování surovin •70. - 80. léta •do konce 80. let ukončená likvidací blokového rozdělení světa světového průmyslového vývoje •od počátku 90. let •spojena nejprve s tendencí k výrazným přesunům průmyslového rozvoje •od poloviny desetiletí celková globalizace světové ekonomiky • fordpost.gif Kritika postfordismu •podle kritik postfordismus neexistuje argument => nejde o celkovou transformaci, ale integraci některých nových přístupů do tradičních fordistických metod • •neofordismus- období modifikace tradičních fordistických metod • •Anna Pollert- tvrdí, že metody masové produkce stále převládají v mnoha odvětvích, zejména ty, které jsou zaměřeny na spotřební trhy deindustalizace •Další z typických jevů pro II etapu průmyslového vývoje •Pokles zaměstnanosti v průmyslu (hl. u výrob s nižší přidanou hodnotou) a na to navazující sociální a ekonomické změny •Typický jev pro vyspělé světové ekonomiky -> přesun výrob do tranzitních nebo rozvojových zemí (delokalizace výroby) -> růst terciérního sektoru • •a) Outsorcing – najmutí zahraničního dodavatele •b) Offshoring – založení dceřiné společnosti v zahraničí • • deindustalizace •V rámci deindustrializace také rozvoj high-tech oborů •Obory s nadprůměrnou úrovní uplatňovaných vědeckých a technických znalostí a systematickým zaváděním inovací ve výrobních procesech (elektronika, optické a lékařské přístroje) •Na základě úzké spolupráce průmyslu s vědeckou základnou vznikají specializovaná inovační a technologická centra – vědeckotechnické parky (technologické, vědecké) •Instituce orientované do oblasti vědy, nových technologií a inovací – hl. cílem je zajišťování transferu technologií a podpora inovačního podnikání (viz dále) • Globalizace průmyslu Top 10 největších nadnárodních společností Obsah obrázku text, mapa Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti • • Problémy globalizace •Rozvoj industrializace v rozvojových zemích – avšak nepřirozený a nestal se základem pro ekonomický růst daných zemí (podniky jsou základem vertikální struktury nadnárodní společnosti a ne horizontální) • Geografie Průmyslu v ČR Geografie Průmyslu v ČR •70. léta – ČSAV – regionalizace průmyslu – průmyslový region definován jako území tvořené jádrem a širším zázemím jádra, spojeným s ním dojížďkou pracovníků do průmyslu (např. J. Mareš) •Další témata g. průmyslu 70. a 80. let: •Dojížďka zaměstnanců do průmyslových závodů •Vliv průmyslu na ŽP •Potenciál průmyslové výroby pro regionální rozvoj •Po roce 1989: •Analýza transformace ekonomiky ČR (L. Kopačka, V. Toušek…) •Vliv zahraničních investic v průmyslu na regionální rozvoj (M. Viturka) •Změny v průmyslu a jejich vlivu na rozvoj měst a regionů •P. Pavlínek – proces transformace a přechod postkomunistických zemí střední a východní Evropy na tržní hospodářství • KLASTRY Klastry Co může klastr: zlepšit výsledky společností do nich zapojených, zvýšit počet inovací, iniciovat vznik nových firem, zvýšit export, přilákat atraktivní investice, podpořit výzkumnou základnu, podpořit rozvoj kraje… Přínosy pro firmy: poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady, snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci, zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu, zvyšují rychlost přenosu informací a technologií, zvyšují moc a hlas menších firem, podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury, umožňují efektivní propojení a partnerství,… Klastry v ČR http://www.czechinvest.org/podporene-klastry-v-cr KLASTRY V ČR •CLUTEX - klastr technické textilie, o.s. (2006) •CREA Hydro&Energy, o.s •CzechBio - asociace biotechnologických společností ČR, z.s.p.o. (2008) •Czech Stone Cluster •Český nanotechnologický klastr, družstvo •EKOGEN, o.s. (klastr zabývající se zpracováním jemných anorganických odpadních materiálů ve stavebnictví v JČK) •Energoklastr •Klastr ENVICRACK (výzkumná a vývojová činnost v oblasti využívání alternativních zdrojů energie) •Enwiwa •Hradecký IT klastr (2008) •IT Cluster •Klastr českých nábytkářů •Klastr přesného strojírenství •Kompozitní materiály •MedChemBio (2009) •Moravskoslezský automobilový klastr •…… • Klastry ve světě – global_innovation_clusters_L.gif