7. PŘEDNÁŠKA: LOKALIZAČNÍ FAKTORY PRŮMYSLU JH 2020 Lokalizační teorie Lokalizační faktory Vývoj lokalizačních teorií Weberův lokalizační trojúhelník •Alfred Weber (1909) •Nejlepší umístění podniku je takové, u kterého jsou minimalizovány náklady •místo s nejmenšími náklady = optimální místo •Přepravní náklady doplnil náklady na pracovní sílu, další faktor – aglomerační výhody •Přepravované materiály dělí •ubikvitní suroviny nebo zdroje, které jsou v území rozmístěny rovnoměrně v dostatečném množství a v požadované kvalitě a za stejnou cenu) •lokalizované (některé suroviny jsou dostupné jen v omezené míře) •Definuje materiálový index – množství vstupních surovin připadajících na jednu tunu výrobku, zahrnuty nikoli všechny potřebné suroviny ale jen ty, které je nutno dopravovat • Vývoj lokalizačních teorií II •August Lösch (1940) - teorie tržních zón •hlavní faktor firem: maximalizace zisku •rozpracoval Christallerovu teorii centrálních míst, aplikoval ji na rozmístění průmyslu •vzájemná interakce firmy a okolního prostředí •podnik působí zpětně na okolní prostředí (okolní podniky) =>„ekonomická krajina“ • •Walter Isard (1956) •faktor dopravních nákladů a lokalizační trojúhelník •dopravní vstup = pohyb jednotky hmotnosti na jednotku vzdálenosti •využití rozvíjející se počítačové techniky a uplatnění matematicko-ekonomických modelů christal7.gif Poválečný vývoj - Teorie růstových pólů •François Perroux •=> hospodářský růst světa probíhá pod vlivem působení dominujících ekonomik několika málo zemí na ostatní země => východiskem teorie pólů je poznatek, že růst se neprojevuje všude naráz ale jen v určitých místech => hnací a hnaná odvětví a póly rozvoje •Póly rozvoje – takové jednotky, které rozsahem své produkce převyšují výrobu ostatních firem v okolí, mají schopnost vykonávat tlak na své okolí a povahou svých činností jsou předurčené sehrávat vedoucí roli v ekonomice regionu; Póly růstu vyvolávají v oblasti své působnosti toky zboží a služeb. Při hlavních pólech vzniká řada pólů vedlejších a odvozených a jednotlivé činnosti se polarizují. •Hnací odvětví – nemůže existovat sama o sobě, ale v dané lokalitě se vytváří „průmyslový komplex“ pro určitou skupinu činností – a to nejen produkce ale i marketing, výzkum, apod. • Koncentrace firem •„třetí Itálie“ • italští ekonomové Bagnasco, Becattini a Brusco, •způsob organizace (struktury) výroby, fungování trhu práce, aktivity místních •institucí v regionech severní Itálie (Toskánsko, Emilia-Romagna, Veneto), •nepatří mezi tradiční průmyslové oblasti, po válce etapa rychlého hospodářského •růstu • průmyslová produkce specializovaných malých a středních podniků, •-pospolitost místních komunit, pocit sounáležitosti s místní kulturou a tradiční hodnoty •místních obyvatel •úspěšné výrobní okrsky •Bádensko-Württembersko, okolí francouzského Lyonu,Silicon Valley, soustředění inovačních firem podél silnice číslo 128 kolem Bostonu. Teorie prostorových děleb práce Globální produkční sítě •= Global Production Networks (GPN) •vztahy mezi firmami, dodavatelé x odběratelé •pozice konkrétní firmy ve struktuře •silová asymetrie, MNCs si určují své dodavatele •globální dodavatelé, dodavatelé I. a II. úrovně, lokální dodavatelé III. úrovně • pozici je možné změnit •Pavlínek a Ženka (2011), up-grading v průmyslových firmách Dělení lokalizačních faktorů Přírodní lokalizační faktory •Výskyt komplexu surovin dostupných v daném regionu formuje jeho prostorovou strukturu a má velký vliv na rozvoj •Struktura vytvořená v období rozvoj těžby obvykle získá nový charakter v pozdějších obdobích (nové impulsy rozvoje) • •Se zkvalitněním dopravy – pokles významu jako lokalizačního faktoru •Voda •Při lokalizaci analýza z hlediska kvantity a kvality •Řada výrobních oborů spotřebovává velké objemy vody •Největší spotřeba – chemický průmysl, rafinace ropy, energetický průmysl, hutnictví železa a barevných kovů, průmysl papíru a celulózy •Na kvalitu vody náročné – potravinářský prům. •Klima •Faktor lokalizace s klesajícím významem, možnost klimatizace •Vliv na kvalitu produkce – při výrobě fotografických materiálů, zpracování vlny •Kvalita ovzduší důležitá pro farmaceutický a kosmetický prům. • Přírodní lokalizační faktory •Suroviny •Význam surovin typický v období počátků rozvoje průmyslu – první manufaktury a továrny vznikaly v oblastech s dostatečným výskytem surovin (dřevo, uhlí, železná ruda, sklářské písky, oblasti chovu ovcí, pěstování lnu, obilovin…) •Neobnovitelné (minerální, nerostné) x obnovitelné (biomasa) •Minerální suroviny •Rudné (zpracovatelné na kovy – železná ruda, rudy barevných a drahých kovů) •Energetické (ropa, zemní plyn, uhlí, uran…) •Chemické (fosfáty, nitráty, ropa, draselné soli…) •Stavební (stavební kámen – žula, pískovec; vápenec, jíly, písky, štěrky…) •Ostatní (sklářské písky…) • Socioekonomické lokalizační faktory Socioekonomické lokalizační faktory II Socioekonomické lokalizační faktory IIi