8. PŘEDNÁŠKA: TĚŽEBNÍ A ENERGETICKÝ PRŮMYSL JH 2020 Těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin Současnost •Nárůst spotřeby a těžby surovin díky rozvoji rozvíjejících se ekonomik (Čína, Indie, Taiwan, Mexiko…) •-> růst cen komodit •Změna teritoriálního rozmístění těžby surovin •Problém – ekologické aspekty těžby surovin – vliv na vývoj a vzhled krajiny – dominance antropogenních tvarů reliéfu (haldy, lomy…), při chemickém způsobu těžby – ohrožení povrchových i podzemních vod Těžba energetických surovin •Fosilní paliva: •Uhelná řada: rašelina, lignit, hnědé uhlí, černé uhlí, antracit •Živičná řada: ropa, roponosné písky, roponosné břidlice, zemní plyn, hydráty metanu, ozokerit, minerální vosky, asfalt •Radioaktivní suroviny: •Uran, thorium, radium • Pramen: Sestaveno podle Der Fischer Weltalmanach 93, Frankfurt am Main 1992. Poznámka: x) Především energie mořského dmutí, geotermické zdroje, sluneční energie (příp. energie větru), o nichž se předpokládá, že k r. 2000 budou mít reálný ekonomický význam. Černé uhlí Černé uhlí •V posl. desetiletích – teritoriální restrukturalizace •Státy Z Evropy (Francie, Belgie, V. Británie, Německo, ČR, Polsko …) ustupují od těžby a zavírají doly <- zvyšování ceny práce na evr. trzích a snižování cen dovozců •Rusko, Kazachstán, USA, Kanada – po poklesu v 90. letech mírný nárůst •Největší nárůst – Čína, Indie, Austrálie, Indonésie, JAR, Kolumbie • Hl. oblasti těžby: SV Číny SV Indie Pánev Newcastle v Austrálie Apalačské pohoří a SV USA JAR – Transvaal (Johannesburg) Německo – Porúří a Sársko Hornoslezská pánev v Polsku Kuzbas Rusko – Pečorská, Lenská, Ukrajina – Donbas Černé uhlí v ČR tezba_uhli_graf.jpg img11.gif img12.gif Hnědé uhlí •Energetická surovina, těžba objemově menší než ČU, povrchové doly •Max. světové těžby v r. 1989, v 90. l. – snížení •Těžba důležitá ve státech, kde je jedinou surovinou – balkánské země – Řecko, Srbsko, Bulharsko, Makedonie, BiH • Největší producent Německo, další: USA, Rusko, Austrálie, ČR (v první 10) Ropa •Výskyt v pórovitých horninách mezi nepropustnými vrstvami, cca 85 % z písčitých a 15 % z vápencových vrstev •Těžba pomocí vrtů – obtížná – prům. výtěžnost cca 35 % (zbytek nevytěžen), začátek v 2. pol. 19. stol. – Rusko a USA •Po r. 1900 nárůst těžby – vyšší využití motorů (auta, letadla) během 1. sv. v., 2. sv. v. •V současnosti hl. energetický zdroj a široké využití v chemickém průmyslu •Vliv těžby na mezinárodní vztahy – rozvojové země bohaté na ropu začaly vyvíjet politický tlak skrze OPEC (*1960, Bagdád) •V současné době 12 států – Alžírsko, Angola, Indonésie, Irák, Írán, Kuvajt, Libye, Nigerie, Katar, Saudská Arábie, SAE, Venezuela – sídlo ve Vídni •Kartel určující objem a cenu exportované ropy pomocí těžebních kvót •V 70. letech – kontrola ropného průmyslu státy Středního východu, snaha o zajištění většího vlivu rozvojových zemí na světových záležitostech – problémy pro země dovážející ropu – nedostatek paliva na světových trzích •Od 80. let – rozvinuté země hledají nová naleziště, zavádění úsporných opatření, snižování spotřeby ropy („3. průmyslová revoluce“) => opětovný pokles cen ropy, který nastal znovu v 90. letech Ropa •Těžba: •Perský záliv (Saudská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt, SAE) •Rusko •Venezuela •Cca ½ vytěžené ropy je předmětem mezinárodního obchodu •Přeprava z místa těžby sítí ropovodů nebo tankery •Oblasti importu: •Evropa (bez Noska, VB a Ruska) •USA •Japonsko •Čína •Prvotní zpracování v rafinériích (největší v USA, Číně, Rusku, Japonsku, Indii a J Koreji) ropa-12.jpg Zemní plyn •Směs plynů nahromaděná v zemské kůře •Z velké části vázán na ložiska černého uhlí nebo ropy •Využití v energetice na poč. 20. stol., dlouho vypouštěn jako odpadní plyn •Větší rozvoj plynárenské energetiky až v 2. pol. 20. stol. •Využití původně vázáno na místa těžby, později síť dálkových plynovodů a přeprava tankery v kapalném stavu • Oblasti těžby: Oblast Kaspického moře, Západosibiřská nížina Perský záliv (Írán, Katar, méně Saudská Arábie, SAE) USA, Venezuela, Alžírsko Nejhustší síť plynovodů v USA, Rusku a Blízkém východě Uran •90. léta 20. stol. – recese těžby •V posledních letech – opět oživení – strategický materiál • (proto některé státy nezveřejňují údaje o těžbě) • Těžba: Kanada Austrálie Kazachstán Niger Rusko Namibie Uzbekistán, USA 800px-Uranium_production_world.PNG Výroba elektrické energie •Rozvoj výroby el. E je spojený s rozvojem průmyslu - Výroba el. energie má ve světě rostoucí trend •Dostatek el. energie je základním předpokladem úspěšného fungování hospodářství •V procesu přeměny primárních zdrojů dochází ke ztrátám – efektivita spalovacího procesu – ztráty kolísají mezi 10–90 % (nejefektivnější hydroelektrárny, pak jaderné a tepelné – zemní plyn, ropa, černé uhlí, hnědé uhlí) •Největší spotřeba v S Americe, Evropě a V Čína + Japonsko •Výroba zajišťována ze 2/3 v tepelných elektrárnách, 17 % jaderné elektrárny, 15 % vodní, 2 % ostatní • • Lokalizační faktory Úzká vazba na zdroj primárních paliv, energii a značné množství vody Původně – vznik elektráren přímo v pánvích nebo ve velkých městech s velkou spotřebou Později – menší vazba na zdroje a spotřeby (především jaderné el.), někdy lokalizace do energeticky deficitního regionu Důležitá konstelace faktorů bezpečnostních, geologických, tektonických, (klimatických, hydrologických) • Jaderná energetika •K 1. lednu 2015 bylo ve 30 státech světa v provozu 437 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 377 728 MWe. •1. 1. 2017 bylo ve 30 státech v provozu 447 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 391 386 MWe. Ve výstavbě je jich 60 ve 14 zemích. •Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 11 % světové elektřiny. •Ve výstavbě je jich 70 ve 14 zemích. •Plánuje se výstavba 183 reaktorů. • Nejvíce jaderných zdrojů USA (99), Francie (58), Japonsko (43), Rusko (35), Čín a(35), Jižní Korea(25), Indi e(22), Kanada (19), Ukrajina a Velká Británie (obě 15). Alternativní zdroje energie Ren2008.png Hydroelektrárny Fotovoltaika •Využití potenciálu řek •Výhoda – nízká cena výroby, nevyčerpatelnost zdroje, nezatěžování ŽP •Nevýhoda – velké zásahy do krajiny, vysoké vstupní investice •2 typy: •V horských oblastech – založeno na spádu toku – obvyklé velké množství malých vodních energetických stupňů (Alpy, Skandinávie) •Na velkých nížinných řekách – založeno na velkém průtoku (Čína, Brazílie, USA, Rusko) • Těžba rudných surovin železná ruda Měď •Jedním z nejdéle využívaných kovů • ve slitině s cínem (bronz) sloužila od starověku k výrobě šperků, nástrojů a zbraní •V 2. pol. 20. stol. – růst významu díky rozvoji elektrotechnického průmyslu (vodič) •Světová produkce roste • 676px-Copper_-_world_production_trend.svg.png Více než 1/3 světových zásob v Chile Další producenti: USA, Peru, Čína, Austrálie, Indonésie Rusko, Polsko Bauxit •Výchozí surovina pro výrobu hliníku (nejvyužívanější barevný kov) •Využití nejvíce v automobilovém a leteckém průmyslu •Zásoby: především v tropickém pásu •Těžba roste • Karibská oblast (Jamajka, Guyana, Surinam) Z Afrika (Guinea, Siera Leone) Austrálie Čína Brazílie bauxite-pisolitic-14.jpg Nikl •Využití k zušlechťování železa (zejména na výrobu nerezové oceli) a jako legovací kov v barevné metalurgii a na elektrolytické pokovování (tzn. přidávání do základního kovu jiný kov pro zlepšení jeho mechanických vlastností) •Koncové použití niklových slitin zejména v dopravě, chemickém průmyslu a elektrotechnice •Těžba roste •Největší rezervy má Austrálie, Kuba, Kanada • OLOVO ZINEK Rusko, Kanada, Austrálie Růst v Číně, Brazílii, Kolumbii •Využití na výrobu plechů, ochranu železa před korozí a výrobu slitin •Výskyt společně s dalšími kovy v polymetalických rudách, často jako vedlejší produkt při těžbě zinku •Využití v automobilovém průmyslu (baterie), telekomunikacích a elektrotechnickém průmyslu •Největší zásoby: Austrálie, Čína, Kazachstán •Růst těžby • Čína, Peru, USA Čína, Austrálie, USA, Peru Švédsko, Irsko, Polsko 800px-World_Zinc_Production_2006.svg.png DRAHÉ KOVY • •Často v polymetalických ložiscích •Surovinou pro fotografický průmyslu a šperkařství •Zásoby: Polsko, Čína, USA STŘÍBRO ZLATO Peru, Mexiko, Čína, Austrálie JAR, Austrálie, Čína, USA Vnímáno jako ekonomický kov Využití: elektrotechnika, výroba šperků Zásoby: JAR, Austrálie, Peru, Rusko • 676px-Silver_-_world_production_trend.svg.png Gold_(mined)2.png