1
Učební úlohy – základ učitelského povolání
Tereza Češková
Zadání, cíle, literature – odkaz na učební materiály
Učební úloha je „každá pedagogická situace, která se vytváří proto, aby zajistila u žáků dosažení určitého učebního cíle“ (Průcha, Walterová, & Mareš, 2013,
s. 325). Nejčastěji má podobu otázky, za učební úlohu ale můžeme považovat i jakýkoliv pokyn, který směřuje k učení. Podle Seela (1981, s. 7–8) zahrnuje
úloha „věcné vztahy či objekty, které učitel vybírá na základě specifických cílů s ohledem na požadované učební procesy a předkládá je žákům v
časoprostorově vymezených učebních situacích“. Slavík, Dytrtová a Fulková (2010, s. 31) shrnují, že učební úloha mj. zakládá edukativní situaci a podmiňuje
její formu, organizaci a průběh. Je tedy patrné, že učební úlohy nelze ve výuce chápat jako soubor izolovaných jevů a je třeba dbát nejen na jejich vhodné
zadání, ale i na průběh řešení.
Zadání učební úlohy se musí odvíjet od cíle. „Cílem školního vzdělávání rozumíme zamýšlený a očekávaný výsledek výchovně-vzdělávací práce, k němuž
učitel v součinnosti s žáky směřuje“ (Nelešovská & Spáčilová, 2005, s. 43). Nejdřív si tedy musíme uvědomit, co chceme žáky naučit, k čemu je přivést, až pak
hledáme způsoby a prostředky. Cíle musí vycházet z kurikula, musí být jednoznačné, konzistentní (z nižších lze vyvodit vyšší a naopak), přiměřené a
kontrolovatelné. Učitel by tedy měl být schopen v nějakém okamžiku říct, zda byly cíle splněny, či ne. Existuje několik taxonomií, jež nám mohou při
reprodukci, je nasnadě, že žáci zapojí pouze kognitivní procesy na nejnižší úrovni, a naopak, klade-li učitel úlohy vyšší koggnitivní náročnosti, např.
problémové, žákům nestačí pro jejich vyřešení pouze jednoduché myšlenkové operace a nutí je tak zapojit mnohem složitější kognitivní procesy. Za úlohy
vyšší kognitivní náročnosti považujeme úlohy směřující na aplikaci, analyzování, hodnocení a tvoření a zároveň takové, které nelze zodpovědět na základě
probíraného učiva – srov. Gall et al., 1978). Je třeba upozornit, že neplatí přímá úměra čím více úloh vyšší kognitivní náročnosti, tím lépe. Výzkumně
potvrzený optimální poměr úloh vyšší kognitivní náročnosti vůči úlohám ostatním je 25−30 % (srov. Gall et al., 1978; Mullis et al., 2009).
Literatura
Anderson, L. W., & Krathwohl, D. R. (2001). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. New York:
Longman.
Bloom, B. S. (Ed.). (1956). Taxonomy of Educational Objectives. New York: David McKay.
Gall, M. D., Ward, B. A., Berliner, D. C., Cahen, L. S., Winne, P. H., Elashoff, J. D., & Stanton, G. C. (1978). Effects of questioning techniques and recitation on student learning.
American Educational Research Journal, 15(2), 175−199.
Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.
Krathwohl, D. R., Bloom, B. S., & Masia, B. B. (1964). Taxonomy of educational objectives: The classification of educational goals. Handbook II: The af fective domain. New
York: David McKay.
2
Mullis, I. V., Martin, M. O., Ruddock, G. J., O’Sullivan, C. Y., & Preuschoff, C. (2009). TIMSS 2011 Assessment Frameworks. Chestnut Hill: TIMSS & PIRLS International Study
Center.
Nelešovská, A., & Spáčilová, H. (2005). Didaktika primární školy. Olomouc: Univerzita Palackého.
Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Ramsden, P. (1984). The Context of Learning. In F. Marton, D. J. Hounsell, & N. J. Entwistle (Eds.), The Experience of Learning (s. 124–143). Edinburgh: Scottish Academic
Press.
Seel, N. M. (1981). Lernaufgaben und Lernprozesse. Stuttgart: Kohlhammer.
Simpson, B. J. (1966). The classification of educational objectives: Psychomotor domain. Illinois Journal of Home Economics, 10(4), 110-144.
Slavík, J., Dytrtová, K., & Fulková, M. (2010). Konceptová analýza tvořivých úloh jako nástroj
učitelské reflexe. Pedagogika, 60(3–4), 223–241.
Další zdroje:
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V…. & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání
a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.
Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Masarykova univerzita.
Tabulka 1
Taxonomie kognitivních cílů (Bloom, 1956), rev. Andersonem a Krathwohlem (2001)
Cílová kategorie (úroveň osvojení) Typická slovesa k vymezování cílů
1. Zapamatovat
– termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace,
reprodukce znalostí
definovat, identifikovat, vytvořit seznam, vyjmenovat, opakovat,
vzpomenout si, rozpoznat, zapsat, spojit, zopakovat, podtrhnout,
zvýraznit
2. Rozumět
– převod z jedné formy komunikace do druhé,
jednoduchá interpretace, extrapolace (vysvětlení)
vybrat, uvést příklad, předvést, popsat, určit, rozlišovat, vysvětlit,
vyjádřit, říci vlastními slovy, vybrat, přeformulovat, sdělit, přeložit,
simulovat, vypočítat, zkontrolovat, změřit
3
3. Aplikovat
– použití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony,
principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné
myšlenky v konkrétních situacích)
aplikovat, demonstrovat, interpretovat údaje, načrtnout, zobecnit,
uvést vztah mezi, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit,
vyzkoušet, rozlišit, připravit, zaznamenat
4. Analyzovat
– rozbor komplexní informace (systému, procesu) na
prvky a části, stanovení hierarchie prvků, vysvětlení,
zdůvodnění, princip jejich organizace, vztahů a
interakce mezi prvky
analyzovat, provést rozbor, najít vztah, porovnat, shrnout, dát do
souvislostí, seřadit do logických posloupností, identifikovat příčiny
a následky, kategorizovat, diskutovat, klasifikovat, kombinovat,
odhadnout, odvodit, zpochybnit, vyřešit, diagnostikovat
5. Hodnotit
– posouzení materiálů, podkladů, metod a technik
z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo
která žák sám navrhne
kritizovat, obhájit, ocenit, posoudit, podpořit názory, oponovat,
prověřit, srovnat s normou, vybrat, uvést klady a zápory,
zdůvodnit, zhodnotit
6. Tvořit
– složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího
celku, složení nového uspořádáním (pojmů a principů)
upravit, organizovat, formulovat, reorganizovat, složit, navrhnout,
spravovat, řídit, vytvořit systém, zrekonstruovat, předpovědět