Terénní výuka v geografickém vzdělávání Pozn. toto není klasická prezentace, píšu to asi tak, jak bych to říkala J Kdyby vás něco zajímalo víc, ozvěte se. Hana Svobodová (67632@mail.muni.cz), kritizoval a doplnil Eduard Hofmann SZZ otázky k terénní výuce •5A. Na příkladu vybraného tematického celku učiva vysvětlete teorii i praktické možnosti využití terénní výuky v geografickém vzdělávání. •S oporou o znalost odborné literatury zdůvodněte klady a zápory využití terénní výuky v geografickém vzdělávání. S pomocí portfolia vyložte možnosti efektivního využití terénní výuky v geografickém vzdělávání. • •19C. Na příkladu popište hlavní zásady přípravy, realizace a hodnocení terénní výuky. •Na modelovém příkladu terénní praxe z České republiky rozdělte a popište terénní výuku podle obsahového, časového, lokalizačního a organizačního hlediska, popište bezpečnostní zajištění terénní výuky, její přínosy a možná negativa vč. způsobů hodnocení. • • Terénní výuka jako moderní téma •… už 100 let •ale poslední dobou stále nabývá na významu s rozvojem nových technologií, které drží děti více doma a ve třídě •(Pozn HS. zajímavé toto psát v době karantény, kde vídám lidi venku i na místě, kde dřív nebyli J) https://kindlingplayandtraining.co.uk/learn-outdoors/ Jak chápeme terénní výuku •Existuje celá řada rozdílných definicí •Naše definice vychází z definice Hofmanna (2003), kterou jsme upravili (Svobodová, Mísařová, Durna, & Hofmann, 2019, URL https://karolinum.cz/data/clanek/7441/OS_13_2_0095.pdf) následovně: •Terénní výuku definujeme jako „zastřešující“ pojem pro rozmanité formy výuky, jejichž společným rysem je realizace v terénu, mimo budovu školy. Terénní výuka může nabývat rozmanitých organizačních forem od vycházky, přes exkurze, terénní cvičení až po terénní výzkum. Pokud má mít jakákoli forma terénní výuky pro žáky přínos, musí být žáci v průběhu terénní výuky badateli aktivně shromažďujícími a zpracovávajícími informace z primárních i sekundárních zdrojů, za pomoci výzkumných metod a pomůcek jednotlivých vědních disciplín. •Důležité je to slovo „aktivně“, protože žáci by měli být jakkoli do realizace TerV vtaženi, neměli by být pouhými pasivními účastníky. • Postavení terénní výuky v Česku ve 20. a 21. století •Terénní výuka fungovala od první republiky v zejména v předmětech zeměpis, biologie, tělesná výchova a v pracovním vyučování – práce na školním pozemku •V období studené války k pobytu mimo školu ještě přibyl samostatný předmět branná výchova (opět paralela na karanténu - dnes by se branná výchova opět hodila, probíhala různá cvičení, každý žák měl svoji plynovou masku… tedy aspoň se to říkalo, osobně jsem viděla jen jednu J) •Tyto formy byly zakotvené i v posledním vzdělávacím programu před rokem 1989. Rozvoj nové výchovně vzdělávací soustavy z roku 1975 •Po roce 1989 v podstatě žádné koncepční změny neprobíhaly, kromě odstranění tendenčních politických tvrzení; terénní výuka realizována na bázi výletů, exkurzí apod. bez větší aktivity žáka •V RVP ZV (2005 - 2017) velmi obecné představení, ale terénní výuka je ve státním programu v RVP ZV i pro gymnázia ukotvena. Očekávané výstupy se týkají orientace, pozorování, zobrazování, bezpečný pohyb – to je málo, asi i proto stále většina škol realizuje klasické výlety, vycházky… •Na jedné straně je toho požadováno „málo“ na druhé straně to nebrání žádným učitelovým aktivitám v tomto směru!!! •Obecně převládá názor, že se v terénu v zeměpise nic nedělá, že se chodíme ven projít. Proto je důležitá ta dříve zmíněná aktivita žáka, nikdo si nemůže myslet (ředitel, rodič, žák), že „jen“ chodíme ven… Postavení terénní výuky v Česku do r. 89 – historické okénko od EH •Základní a střední škola •Pro zeměpis byly předepsány vycházky v každém pololetí, kde se měla procvičovat především orientace podle mapy a různé formy pozorování. Pak byly předepisovány exkurze do průmyslových, zemědělských a potravinářských podniků. •Pro biologii to bylo obdobné. •Pracovní vyučování probíhalo jednak ve školních dílnách a práce na pozemku na školní zahradě. Žáci se učili upravovat pozemek pro výsadbu různých plodin. •Tělesná výchova měla povinné kurzy plavání, v přírodě pak zejména povinný lyžařský kurz a zásady pobytu v přírodě. To mohlo probíhat formou vycházek a žáci se učili bezpečnému pobytu v přírodě a např. zásadám táboření. •Branná výchova. Měla předepsané minimálně dvě půldenní cvičení na podzim a na jaře. V anglosaských zemích by se dalo nazvat „Discovery learning“. Od konce 50. let to bylo spojeno s možností války. Obdobná cvičení probíhala jak v socialistickém tak v kapitalistickém bloku. Náplň byla rozdělena na část ve škole, kde se přezkoušely a dezinfikovaly plynové masky, zaevidovaly a uložily. Žáci si vyzkoušeli např. protichemický oděv a zásady protichemické očisty. Část ve škole končila evakuací jednotlivých tříd a pokračování bylo mimo školu. V případě dostupnosti v přírodě v blízkém okolí obce. Žáci se učiteli pohybovali např. po vyznačené trase a plnili doprovodné úkoly typu orientace v terénu, přenosu zraněného, střelba ze vzduchovky, hod granátem na cíl… Spousta těchto činností byla užitečná a hodila se i jako prevence nejen k válečnému stavu, ale i k předcházení škod způsobenými jinými, např. přírodními katastrofami, požárem apod. Zmrazení této činnosti po roce 1989 bylo způsobeno především jejím nadměrným zpolitizováním. •Činnosti typu rozdělávání ohně nebo jezdění na loďkách je dnes TOP v anglosaských zemích a my jsme to měli už dávno, jenže někdy se vylije vanička i s dítětem, což se přesně u nás stalo. •Další činnost se týkala školních výletů, které měly poznávací charakter, a organizovali je třídní učitelé s různým zaměřením. Z hlediska zeměpisu sledovalo více škol linii poznávání významných míst v blízkosti školy, jak přírodních, tak kulturních. Završením pak často bývala návštěva KRNAPU – Krkonoš a Prahy, jako hlavního města. •V souvislosti s životním prostředím v zasažených oblastech průmyslovou výrobou se uskutečňovaly školy v přírodě. Postavení terénní výuky v Česku do r. 89 – historické okénko od EH •VŠ •V návaznosti na tyto formy terénní výuky probíhala i příprava studentů na učitelských fakultách. •Zeměpis – to stejné co dnes, ale bez didakticky zaměřených předmětů (v našem případě Jedovnic). •Tělesná výchova – to stejné co dnes. •Branná výchova – ke všem kurzům 21 denní pobyt všech studentů PdF – vojenský režim. •Co chybělo: především koordinace, interdisciplinarita, progrese ve smyslu samostatnost… •90. léta – přechod od jednotné školy k pluralitnímu systému. Rozbití stávajícího stavu bez ohledu na věci, které byly užitečné. Zrušení branné výchovy, rušení povinných lyžařských kurzů apod. • Postavení terénní výuky v Česku po r. 89 •Naštěstí, v Česku byli osvícení lidi, mezi něž musíme počítat i • kteří potenciál terénní výuky poměrně brzo odhalili • a začali dělat užitečné věci • • a všechny ty věci nashromážděné za cca 20 let • (zatím) vyvrcholily ve vytvoření • (viz dále) Reakce na potřebu rozvoje terénní výuky •Kromě realizace terénní výuky (chápejme v řadě případů takové té klasické ve formě právě výletů, exkurzí) na všech stupních škol, vznikla i řada inciativ realizující venkovní výukové aktivity, je řada projektů a dalších aktivit – prvně vznikaly zahraničí, postupně i v Česku No Child Left Inside, Nový Zéland European Outdoor Education Network Reakce na potřebu rozvoje terénní výuky •V některých státech světa dokonce mají samostatné kurikulum pro terénní výuku •Austrálie: https://outdooreducationaustralia.org.au/education/curriculum-guidelines/ Reakce na potřebu rozvoje terénní výuky •Skotsko: https://education.gov.scot/Documents/cfe-through-outdoor-learning.pdf Reakce na potřebu rozvoje terénní výuky •Dánsko: https://www.naer.edu.tw/ezfiles/0/1000/img/67/Denmark.pdf •Zahraniční trendy sledujeme a inspirujeme se jimi do výuky i do výzkumu • •Hlavní předností zahraničních materiálů je, že se „umí prodat“ (vizuálně a vykřičet o sobě informace do světa), na což v Česku nikdo nemá kapacitu a pak to vypadá, že my nic nemáme a nic neděláme •K samostatnému oficiálnímu kurikulu terénní výuky máme daleko, ale v řadě výstupů jsme dál než v zahraničí (např. více tlačíme terénní výuku přímo do škol, v zahraničí to dělají spíše přes externí subjekty, pak jim to nesedí do kurikula, ale oni o tom umí hezky anglicky psát, to nám jde hůř ) Příprava na terénní výuku na KGE Bakalářský studijní program 1. ročník / 2. semestr Ze0109 Terénní cvičení z kartografie 2. ročník / 3. semestr Ze0119 Terénní cvičení z fyzické geografie 2. ročník / 4. semestr Ze0118 Terénní cvičení ze socioekonomické geografie 3. ročník / 5. semestr Ze0123 Zahraniční terénní praxe Evropa Navazující magisterský studijní program 1. ročník / 1. semestr Ze0154 Integrovaná terénní výuka – Jedovnice 1. ročník / 2. semestr Ze0159 Terénní praxe – Česká republika •Komplexnější přípravu na realizaci TerV na ZŠ neposkytuje žádné jiné geografické pracoviště v ČR •Podílíme se i na přípravě učitelů pro 1. stupeň, spolupracujeme s KTV •Tabulka uvádí jen dlouhodobé formy TerV, kterými jste prošli, ale v dalších předmětech jste byli mnohokrát něco zjišťovat v terénu – realizovali jste krátkodobé formy terénní výuky (minimálně vím o svých – zemědělství, průmysl, obchod, geografie Brna…) • Příprava na terénní výuku na KGE • •Na KGE řešíme terénní výuku v národním i mezinárodním prostředí: •Zeměpisná olympiáda – nedílnou součástí národního kole je práce v terénu, žáci ji obvykle dělají poprvé právě na ZO •Soustředění talentovaných studentů před mezinárodními geografickými soutěžemi iGeo a IESO – příprava studentů mj. na práci v terénu, což zahrnuje mapování, řešení problémových úloh v terénu až do návrhu řešení – viz graf (všechny činnosti uvedené v grafu je potřeba s žáky procvičovat) •Mezinárodní zeměpisná olympiáda, iGeo – HS je členem komise pro fieldwork •CALMAZ – síť učitelů propojující ZE a TV, zabýváme se právě terénní výukou • https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/stahnout-material/304 Žáci 8. třídy běžně zvládnou např. takovéto výstupy, jen je potřeba s nimi dané dovednosti pravidelně procvičovat. • Koncepce terénní výuky pro ZŠ Na příkladu námětů pro krátkodobou a střednědobou terénní výuku vlastivědného a zeměpisného učiva Další „naše“ materiály k terénní výuce https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js18/nametovnik/web/pages/uvod.html https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/871 V přípravě: https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9522-2019 . Toto je výstup 3-letého výzkumného projektu GAČR. Materiály pro výuku Odborné texty V přípravě je i Atlas pro outdoorové aktivity Toto všichni máte Koncepce terénní výuky pro ZŠ Terénní výuka z pohledu učitele formální část procesuální část zakotvení v kurikulu RVP ŠVP délka krátkodobá střednědobá dlouhodobá fáze přípravná realizační závěrečná role žáka forma lokalita pozemek školy městská krajina venkov. krajina organizace učitel externí (zde dál neřešeno) obsah metody cíl výstupy administrativa pomůcky příjemce informací vyvážená uč. -žák aktivní badatel tematický plán poskytovatel informací vyvážené role kouč Nejnáročnější je pro učitele přípravná fáze, ale když už ji jednou projde, tak má výuku nachystanou i pro další roky, navíc i do přípravy může zapojit žáky •Během školní docházky žáka by měl učitel se svými žáky v terénní výuce dospět z bodu A do bodu B •Prvně může být žák pasivnější, učitel poskytuje znalosti, žák se učí základní činnosti, postupně se role obrací, žák je postupně stále víc a víc aktivní, je samostatným badatelem, učitel má pouze roli „poradce“ A B •Toto jsou nejčastěji realizované formy TerV na 50 ZŠ v Česku. Předpokládáme, že minimálně u dvou prvních asi žák moc aktivity neprojeví. Vše naplánuje, zorganizuje a vede učitel. •BOV zde nevidíme vůbec. • •Kam bychom v ideálním případě měli dojít? • •Vše lze realizovat i v nižších ročních ZŠ, v zahraniční se často začíná smyslovou terénní výukou. •Jenže učitelé ve všem vidí problémy. Zkuste problém otočit ve VÝZVU. •Všichni přece ví (učitelé i výzkumníci), že terénní výuka má mnohem víc benefitů pro všechny zúčastněné než negativ. •Začněte od jednoduchých činností a jakmile si je žáci osvojí, postupte dál. Postupně se dostanete od „pozorovacího přístupu“ k „problémovému“, kdy žáci budou pracovat samostatně. Podobně to vidí např i Marada a Fenklová (2013): https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/376/pdf •Začněte krátkodobými formami TerV, které můžete realizovat na pozemku školy nebo v nejbližším okolí školy, ať už ve volné krajině nebo přímo v obci/městě. Stačí vám na to 1–2 vyučovací hodiny. Dlouhodobé formy se logicky nedají realizovat tak často. •Nevymlouvejte se na bezpečnost nebo jiné překážky. Když chcete naučit dítě plavat, jdete s ním do bazénu a taky si předem neříkáte, že se může utopit. U TerV je to stejné. Zásady tvorby koncepce terénní výuky na ZŠ •Když nastoupíte na ZŠ, seznamte se s TerV, kterou dělají kolegové. Spolupracujte. Pokud nedělají nic, ukažte jim, jak na to. Udělejte si pomůcky pro TerV, klidně začnete mapami, využívejte aplikace na telefonech, řada pomůcek jde jednoduše vyrobit. •Udělejte si vlastní koncepci terénní výuky podle následujících zásad: •Návaznost terénní výuky na učivo předchozích ročníků a progrese učiva •Propojenost s kurikulem a přímá návaznost na výuku v učebně •Propojenost různých forem terénní výuky z hlediska jejího trvání •Propojenost aktuálních témat s terénní výukou v různých typech krajiny •(Zřízení funkce koordinátora terénní výuky – to by měla být osoba, která ví, který učitel jde s žáky ven, co tam dělá apod., aby jednotlivé terénní výuky splňovaly výše uvedené 4 body) •Inspirujte se i jinde, existuje spousta návodů, metodik, zapojte se do projektů. I v Česku už je terénní výuka velké téma, kteří řeší řada institucí. Občas můžete využít i nabídky externích subjektů jako je Lipka, Rezekvítek, ale to už něco stojí a nebude vám to pasovat přímo do výuky, proto bychom byli rádi, kdyby učitelé ve větší realizovali i vlastní TerV. • https://ucimesevenku.cz/tajemstvi-skoly-za-skolou/ • European Outdoor Education Network Další zdroje • •Řezníčková, D. (2008). Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. •Online ke stažení: https://www.academia.edu/12137717/N%C3%A1m%C4%9Bty_pro_geografick%C3%A9_a_environment%C3%A1ln%C3%AD _vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_V%C3%BDuka_v_krajin%C4%9B • •A mnoho dalších, řada i veřejně ke stažení • • A to je všechno, ale sami víte, že je toho mnohem víc, však jste řadu forem TerV zažili i během svého studia na KGE. Zkuste si vzpomenout, jaké všechny činnosti jste si vyzkoušeli.