1. Výběr učebnic pro výzkum
Pro potřeby výzkumu k diplomové práci byly vybrány dvě verze učebnice od společnosti
FRAUS. Konkrétně se jedná o učebnici Zeměpis 8. třída pro základní školy a víceletá gymnázia
z roku 2013 a 2016. Výzkum se snaží postihnout vývoj učebních úloh v učebnici této
společnosti. Obě učebnice jsou poměrně nové a dělí je od sebe pouze 3 roky (2. vydání z roku
2013 a 3. vydání z roku 2016). Další důvod výběru je fakt, že společnost FRAUS je velmi
oblíbena v prostředí českých škol. Pavliščová (2017) ve svém výzkumu k bakalářské práci
zjistila, že z celkového počtu 53 škol využívá učebnici FRAUS 38 % dotazovaných. Druhé
v pořadí, učebnice České geografické společnosti, Nové školy a SPN, potom využívalo shodně
14 % škol, což je výrazný rozdíl. Výhodou učebnic je také fakt, že k oběma dílům existují
příručky pro učitele, které vysvětlují učební úlohy, díky čemuž lze jednodušeji odhalit záměr
autorů u daných učebních úloh.
Zpracováním učebnic se zabývaly dva zcela odlišné kolektivy autorů, tudíž by novější
učebnice neměla být pouze aktualizací té starší. Dají se tedy očekávat výraznější změny.
Výzkumem učebních úloh bych chtěl zjistit, zdali se učební úlohy ve dvou po sobě jdoucích
dílech změnily, viz cíle práce.
1.1. Výběr konkrétního tématu pro potřeby hodnocení učebních úloh
Pro potřeby hodnocení učebních úloh byla vybrání jedna kapitola z každé učebnice.
Kapitola byla vybrána tak, aby se shodovala v obou učebnicích a nastala zde možnost přímého
porovnání. Kapitola nese ve starší učebnici název: Česko - přírodní poměry (strana 74 - 85).
Konkrétně jsou zde probírána tato témata: Stará Česká vysočina a mladé Karpaty, Působení
ledovce u nás, Mozaika české krajiny, Surovinové zdroje na našem území, Ochrana krajiny a
přírody. V novější učebnici z roku 2016 nenajdeme přímo kapitolu přírodní poměry, protože
jak přírodní poměry, tak například hospodářství a obyvatelstvo jsou uvedeny pod jednou velkou
kapitolou Česko. Ekvivalentní témata jsou tedy obsažena zde. Jsou nazvány takto: Z nížiny na
vrcholky hor, Rodinné stříbro, Rozmarné počasí, Na střeše Evropy, Rozmanitost přírody,
Příroda, nebo člověk, Krajina, ve které žijeme.
Můžeme tedy vidět, že přírodní poměry České republiky jsou v obou učebnicích pojaty
odlišným způsobem. V diplomové práci se dále budu zabývat konkrétnějším rozborem rozdílů
ekvivalentních témat.
2. Analýza souborů učebních úloh v učebnicích FRAUS Zeměpis 8. třída
2013, 2016
2.1. Podle operační struktury s využitím Taxonomie učebních úloh podle
D. Tollingerové (operační analýza)
2.1.1. Hodnocení souboru úloh FRAUS 2013
a) Poznávací náročnost souboru učebních úloh FRAUS 2013
Tab. 1: Poznávací náročnost souboru učebních úloh FRAUS 2013
Učebnice Fraus (2013)
Zeměpis 8. třída
Číslo
úlohy Zadání úlohy Kategorie
1 Jakým způsobem ovlivňuj zemský povrh vnitřní a vnější… 2.3
2 Vysvětli vznik vrásy. 2.3
3 Jak se nazývá děj, při kterém vzniká? 1.2
4 Jaký je rozdíl mezi minerálem a horninou? 1.2
5 Jak vznikají horniny? 2.3
6 Co je to zlom? 1.2
7 Jak vzniká? 2.3
8 Ukaž na mapě Evropy celý karpatský oblouk. 2.1
9 Popište základní odlišnosti ve vývoji České vysočiny… 2.2
10 Které horniny se nejčastěji vyskytují v České vysočině… 1.2
11 Ve které části ČR, z hlediska geologického vývoje, žijete? 2.1
12 Které horniny se v okolí vašeho bydliště vyskytují? 2.1
13 Zjisti názvy útvarů, které vznikly působením ledovce. 2.1
14 Jaký je rozdíl mezi horským a pevninským ledovcem? 1.2
15 Pokuste se vysvětlit, jak se na své současné místo dostaly… 3.2
16 Podle čeho je odlišíme od běžných skalních výstupů? 2.5
17 Kde se dnes v Evropě nacházejí ledovce? 1.2
18 Popiš, jak vypadal život lidí v neolitu. 2.2
19 Jak ovlivnily ledové doby vývoj reliéfu území Česka? 1.4
20 Zjisti názvy ostatních ledovcových jezer na Šumavě. 2.1
21 Vytvořte ve skupinách koláž z obrázků kulturních krajin… 4.3
22 Připomeňte si pojem kulturní krajiny, který znáš… 1.2
23 Co znamená slovo hamr? 1.2
24 K jakým účelům se používalo dřevo původních lesů? 1.2
25 Ve školním atlase najděte podrobné horopisné členění… 2.1
26 Zamysli se, jak se liší podnebí v závislosti na nadmořské… 2.7
27 Vzpomeňte si na pojmy nížina a vysočina. 1.2
28 Se kterými vlhkomilnými dřevinami se můžeme setkat… 1.2
29 Vyhledejte na mapě nejrozsáhlejší oblasti rovin… 2.1
30 Které řeky je odvodňují? 2.1
31 Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě pánve. 2.1
32 Pro které z nich jsou typická ložiska hnědého, pro které… 2.1
33 Uveďte příklady brázdy a kotliny. 2.1
34 Jaký význam mělo jejich budování? 2.7
35 Co měl Jakub Krčín společného s jižními Čechami? 1.2
36 Který šlechtický rod se zasloužil o vznik rybníků… 1.2
37 Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě pahorkatiny. 2.1
38 Ve kterých pahorkatinách naleznete pískovcová skalní… 2.1
39 Pro které moravské pahorkatiny je typické pěstování… 2.1
40 Vysvětli, jak se ve vrchovinách projevuje půdní eroze. 3.2
41 Čím bývají často ohroženy smrkové monokultury? 1.2
42 Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě příklady vrchovin. 2.1
43 Které z vrchovin propojují pohoří v českém pohraničí? 2.1
44 Která z našich vrchovin je nejrozsáhlejší? 2.1
45 Čím je významná Děčínská vrchovina? 2.1
46 Zjistěte, které zajímavosti lze navštívit v Broumovské… 2.1
47 Ukažte na mapě Drahanskou vrchovinu. 2.1
48 Zjisti si více informací o horolezcích. 2.1
49 Jak člověk pozměnil původní druhovou skladbu lesů? 2.2
50 Jaký to má vliv na zdravotní stav a odolnost lesních… 2.7
51 Připomeň si, jak se mění ve vztahu k zeměpisné šířce… 2.7
52 Zjistěte příklady chráněných rostlin vyskytujících se v… 2.1
53 Jaký význam má pro území státu hranice tvořená… 2.7
54 Vyjmenujte hornatiny lemující státní hranici. 2.1
55 Uveďte názvy jejich nejvyšších vrcholů. 2.1
56 Které z hornatin dosahují nadmořské výšky přes 1000 m? 2.1
57 Určete, ve kterých hornatinách zasahují vrcholové partie… 2.1
58 Vysvětli, co znamená pojem teplotní inverze. 2.3
59 Zopakuj si pojmy povodí, rozvodí, úmoří na příkladu… 1.2
60 Kde pramení řeky uvedené v tabulce na s.81? 1.2
61 Kde pramení? 1.2
62 Kterými státy protékají ostatní řeky uvedené v tabulce? 1.2
63 Které z nich vytvářejí přirozenou hranici mezi státy? 1.2
64 Ke kterým úmořím patří řeky uvedené v tabulce? 1.2
65 K povodí, které větší řeky patří toky protékající regionem… 1.2
66 U kterého města byl obrázek pořízen? 1.2
67 V atlasu vyhledejte největší vodní nádrže ČR. 2.1
68 Zpracujte jejich přehled a doplňte informacemi, které… 4.1
69 Které vodní nádrže se vyskytují ve vašem regionu? 2.1
70 Které další přehrady vytvářejí tzv. vltavskou kaskádu? 1.2
71 Porovnejte údaje o řekách ČR s údaji o největších… 2.5
72 Které z českých řek jsou rájem vodáku? 1.2
73 Co je to evakuace? 1.2
74 Co je to výšková stupňovitost? 1.2
75 Které výškové stupně jsou zastoupeny v Česku? 1.2
76 Uveďte příklady jednotlivých typů krajin vyskytujících… 2.2
77 Dokažte tvrzení, že přes území ČR prochází evropské… 3.5
78 Podle map v atlasu zjistěte, které nerostné suroviny… 2.1
79 Které suroviny se těží ve vašem regionu? 2.1
80 Kam se vytěžené suroviny odvážejí? 2.1
81 Kde a k čemu se využívají? 2.7
82 Jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými… 2.5
83 Znáte některé příklady využití sluneční a větrné energie… 1.2
84 Co je to geotermální energie? 1.2
85 Zjisti, co znamená pojem devastovaná krajina. 2.1
86 Vyskytuje se někde ve tvém okolí taková krajina? 1.2
87 Která činnost vedla k jejímu vzniku? 2.7
88 Vzpomeň si, ve kterém státě Evropy se geotermální… 1.2
89 Vyhledej na internetu, které typy rekultivace se… 2.1
90 Jak ovlivnila těžba uhlí a rud místní krajinu? 1.2
91 Které oblasti ČR jsou touto činností nejvíce poznamenány? 1.2
92 Kde se ještě na našem území těžilo v minulosti černé uhlí? 1.2
93 Jaký je rozdíl mezi černým uhlím, hnědým uhlím a lignitem? 2.5
94 Ve kterém průmyslovém odvětví se koks využívá? 1.2
95 Zjisti, co znamená pojem výhřevnost paliva. 2.1
96 Sestav pořadí paliv podle výhřevnosti. 2.2
97 Kde se těží? 2.1
98 Jaký je pravděpodobně původ vltavínů? 1.2
99 Vyhledejte na mapě, odkud a do kterých našich měst… 2.1
100 Zvažte, zda těžba nerudných surovin způsobuje devastaci… 3.2
101 Jmenujte suroviny, které se využívají k výrobě energie. 2.2
102 Kde se u nás těží? 2.2
103 Uveďte lokality na území České republiky, ve kterých… 2.2
104 Jakého jsou asi původu? 3.3
105 Které suroviny musíme dovážet? 1.2
106 Co si představujete pod pojmem druhová rozmanitost? 1.2
107 Zjisti, co může hrozit těm návštěvníkům, kteří poruší… 2.1
108 Připravte ve skupinkách krátkou charakteristiku těchto… 4.3
109 Která z chráněných krajinných oblastí leží nejblíže… 2.1
110 Vypracujte návrh výletu do této lokality. 5.4
111 Zjistěte, které přírodní rezervace a památky se nacházejí… 2.1
112 Co je předmětem jejich zřízení? 2.1
113 Zjistěte, existují-li v okolí vašeho bydliště některá… 2.1
114 Která další místa by si by si podle vašeho názoru… 3.4
115 Která chráněná území vymezuje státní ochrana krajiny… 2.2
116 Vysvětlete, v čem spočívá rozdíl mezi národními parky… 2.5
117 Uveďte příklady chráněných území v Česku. 2.2
118 Zařaďte je do kategorií podle stupně ochrany. 2.6
Zdroj: vlastní zpracování
Soubor učebních úloh učebnice starší verze z roku 2013 zahrnuje všechny kategorie
taxonomie kognitivních cílů podle D. Tollingerové.
b) Pestrost souboru učebních úloh FRAUS 2013
Tollingerová ve své taxonomii kognitivních cílů uvádí celkem 26 podkategorií - operací,
které jsou zahrnuty do 5 hlavních kategorií. Pestrost souboru učebních úloh se soustředí na
obsažení zmíněných podkategorií. Sledovaný soubor z učebnice FRAUS 2013 obsahuje 118
učebních úloh. Z celkem 26 podkategorií je zde obsaženo 15 podkategorií, 11 podkategorií je
tedy zcela vynecháno. Nade všemi podkategoriemi vyčnívají dvě, a to podkategorie 2.1 - úlohy
na zjišťování faktů (41x) a 1.2 - úlohy na reprodukci jednotlivých faktů, čísel, pojmů apod.
(38x). V pořadí třetí podkategorie zastoupena v souboru učebních úloh je podkategorie 2.2 úlohy
na vyjmenování a popis faktů (výčet, soupis, apod.) zastoupena celkem 10x. Celkem 7x
je v souboru obsažena podkategorie 2.7 úlohy na zjišťování vztahu mezi fakty (příčina,
následek, cíl, prostředek apod.). Na pátém místě se shodně umístily dvě podkategorie, a to 2.5
- úlohy na porovnání a rozlišování (komparaci a diskriminaci) a 2.3 úlohy na vyjmenování a
popis faktů (výčet, soupis, apod.). Nejpočetnějším zástupcem 3. kategorie, a to konkrétně
podkategorie 3.2 úlohy na výklad (interpretaci, vysvětlení významu, smyslu, apod.) je v souboru
pouze 3x.
Při pohledu na tato čísla a fakt, že podkategorie 2.1 a 1.2 společně zastupují učebních úloh
z celkového počtu 118 můžeme usoudit, že se nejedná o příliš různorodý soubor. Tato malá
různorodost může vést k tomu, že výuka bude velmi stereotypní a nebudou se střídat
myšlenkové operace
Tab. 2: Pět nejčastěji se vyskytujících podkategorií v souboru učebních úloh FRAUS 2013
Zdroj: vlastní zpracování
c) Poznávací hodnota souboru učebních úloh FRAUS 2013
Tab. 3: Poznávací (operační) hodnota souboru učebních úloh FRAUS 2013
Kategorie Počet úloh Procenta
1.0 39 33 %
2.0 69 58 %
3.0 6 5 %
4.0 3 3 %
5.0 1 1 %
Celkem 118 100%
Zdroj: vlastní zpracování
Při pohledu na tabulku učebních úloh souboru vytvořeného z učebnice FRAUS 2013
vyplývá, že drtivá většina úloh se stahuje k 1. a 2. kategorii taxonomie. První kategorie
zastoupena 33 % vyžaduje po žácích pouze pamětní reprodukci poznatků, tudíž nad úkoly
nemusí příliš přemýšlet. U druhé kategorie úlohy vyžadují jednoduché myšlenkové operace
s poznatky, tedy opět není kladen důraz na složitější myšlenkové operace. Z celkového počtu
118 učebních úloh se do kategorie 3 a výš dostalo pouze 10 úloh neboli 9 % úloh. Na nejvyšší
kategorii poté dosáhla pouze jedna úloha, což je velmi tristní zjištění. Při práci s těmito úlohami
se žák většinou nedostane do hlubší roviny, vědomosti tedy zůstanou pouze povrchové, což
vede k tomu, že si učivo nezapamatuje na delší čas.
Pořadí Podkategorie Počet úloh
1. 2.1 41
2. 1.2 38
3. 2.2 10
4. 2.7 7
5. 2.5, 2.3 5
d) Didaktická hodnota souboru učebních úloh FRAUS 2013
Didaktickou hodnotu souboru učebních úloh zjistíme tak, že porovnáme poznávací hodnoty
souboru s výukovým cílem, který stanovil autor (Kalhous a kol., 2009). Díky vytvoření
metodické příručky k učebnici, není u starší i novější verze nutnost kontaktovat přímo autory
učebnice. Metodická příručka od firmy FRAUS je ke starší verzi poměrně podrobně
zpracována. Ke každému tématu, které se v učebnici vyskytuje jsou vypracovány cíle, klíčové
kompetence, motivační složka, poznámky, atd. Právě stanovené cíle nám poslouží k určení
didaktické hodnoty souboru učebních úloh. Nutno dodat, že k verzi z roku 2013 příručka není
vyrobena a používá se ta z roku 2007, která ovšem i na tuto učebnici sedí.
Při zkoumání poznávací hodnoty souboru učebních úloh jsme zjistili, že většina úloh se
situuje do 1. a 2. kategorie, tedy úloh vyžadující pamětní reprodukci a jednoduché myšlenkové
operace. Pokud se podíváme na konkrétní cíle z příručky pro učitele najdeme zde například tyto
formulace: ,,Žák má představu o zásobách a rozmístění surovinových zdrojů na území ČR…“,
,,Podle map dokáže vymezit oblasti těžby…“, ,,Dokáže uvést konkrétní příklady míst a
lokalizovat je…“, ,,Charakterizuje jednotlivé typy krajin podle výškové stupňovitosti…“,
,,Rozumí pojmu evropské rozvodí…“, ,,Uvědomuje si vliv těžby na krajinu…“, ,,Ví, jakým
způsobem ovlivňoval ledovec tvářnost povrchu na našem území…“ atd. (Peštová a kol., 2007).
Při pohledu na stanovené cíle se poznávací hodnota souboru učebních úloh v podstatě zcela
shoduje. Autoři učebnici si nekladou cíle vyšší kognitivní náročnosti a od toho se odvíjí i
skladba učebních úloh. Kalhous a kol. (2009) uvádí, že učební úlohy musí vyžadovat značné
mentální úsilí řešitele, jelikož jen takovéto úlohy mohou myšlení žáka nejen zapojovat, ale i
rozvíjet. Zjištění toho, že se zde tak neděje je z mého pohledu velmi negativní, neboť
myšlenkové operace se drží stále ve stejné linii a žáka učivo neosloví, tudíž si jej nezapamatuje
na delší dobu.
2.1.2. Hodnocení souboru úloh FRAUS 2016
a) Poznávací náročnost souboru učebních úloh FRAUS 2016
Tab. 4: Poznávací náročnost souboru učebních úloh FRAUS 2016
Učebnice Fraus (2016)
Zeměpis 8. třída
Číslo úlohy Zadání úlohy Kategorie
1 Ukaž průběh hranice na mapě. 2.1
2 Zopakuj si z přírodopisu, jak šla za sebou jednotlivá… 1.2
3 Zjisti, ve kterém geologickém období se převážně… 2.1
4 Vyhledej na mapě nejvyšší vrcholy dalších pohoří… 2.1
5 Ukaž na mapě další šumavská ledovcová jezera. 2.1
6 Zjistěte, jaký byl největší rozsah posledního… 2.1
7 Zjistěte, jak hluboká je propast Macocha. 2.1
8 Zjisti, jak vznikl termín kras. 2.1
9 Vyhledej na mapě Česka krasové oblasti, pískovcová… 2.1
10 Čím se liší reliéf České vysočiny od pohoří Západních… 2.5
11 Uveďte příklady pohoří v každé z těchto jednotek. 2.2
12 Jak vznikla jezera na Šumavě? 1.3
13 Uveďte příklady oblastí s krasovým reliéfem… 2.1
14 Které z nich jsou oblíbenými turistickými cíli? 2.1
15 Zjisti, co se označuje geopark. 2.1
16 Pokus se zdůvodnit jejich stabilitu. 3.3
17 Zjisti význam slova fosílie. 2.1
18 Které přírodní zdroje považujete za rodinné stříbro… 1.2
19 Zjistěte, které města zažila v minulosti mimořádné… 2.1
20 Z atlasu zjistěte, které rudné suroviny se u nás těží. 2.1
21 Jaké má výroba dopady na životní prostředí? 2.7
22 Zjisti příklady dalších horních měst. 2.1
23 Odkud k nám dováží černé uhlí? 2.1
24 Jak se půda chrání? 1.3
25 Vyhledej v odborné literatuře přesný význam slova… 2.1
26 Zjisti, kdy skončila poslední doba ledová. 2.1
27 Zjistěte, jaké jsou příčiny a důsledky vzniku podzolů… 2.7
28 Které funkce plní v krajině les? 2.7
29 Které minerální prameny znáš? 1.2
30 Co lesy ohrožuje? 2.7
31 Které piješ? 1.2
32 Kde se u nás těží fosilní paliva? 2.2
33 Kde se nacházejí naše nejúrodnější půdy? 2.2
34 Kde jsou u nás hlavní oblasti kvalitních podzemních… 2.1
35 Srovnejte uvedené klimatické extrémy s hodnotami… 2.5
36 Proč má oceánické a kontinentální proudění tak… 2.7
37 V čem spočívají hlavní rozdíly mezi oceánickým a… 2.5
38 Jak se nazývají zařízení k měření teploty, tlaku… 1.2
39 Jaké průměrné srážky a teploty má místo, ve kterém… 2.1
40 Zopakuj si, v čem spočívá rozdíl mezi pojmy počasí… 1.2
41 Jak může sucho zasáhnout výdaje vaší rodiny? 5.1
42 Čím je způsobena vyšší koncentrace znečišťujících… 3.3
43 Které údaje lze vyčíst z kartodiagramu. 3.2
44 Zjisti, které znečišťující látky vznikají při spalování… 2.1
45 Která znáte aromatické uhlovodíky? 1.2
46 Které nemoci jsou časté v oblastech se znečištěným… 1.3
47 Co označoval výraz ozdravovna? 1.2
48 Zjistěte konkrétní data o změnách produkce… 2.1
49 Které vlivy a jakým způsobem se v našich… 1.3
50 Rozdělte je na globální, kontinentální a lokální. 2.6
51 Jaké jsou důsledky sucha? 1.2
52 Jak se lze připravit na sucho připravit? 5.2
53 Za jakých podmínek dochází k teplotním inverzím? 1.3
54 Jaké jsou důsledky? 1.2
55 Vypiš si názvy řek, které protékají vašim regionem. 2.2
56 Zjistěte, jak vznikly názvy řek ve vašem okolí. 2.1
57 Zjisti, jak se řekne voda španělsky, italsky… 2.1
58 S pomocí vhodných map zjistěte, do jaké míry se… 2.1
59 Zjistěte, které části vaší obce jsou ohroženy… 2.1
60 Zjistěte v mapě další, byť méně známé, oblasti… 2.1
61 Zjistěte, kde se stáčejí nejčastěji prodávané… 2.1
62 Popiš proměny krajiny podél řeky, která protéká… 2.2
63 Popiš, jak rybník prospěšný pro krajinu a jak pro… 3.6
64 Vysvětlete, jaké výhody a nevýhody vyplývají z… 3.6
65 Jmenuj hlavní příčiny povodní. 2.2
66 Ukaž na mapě největší přirozené a umělé vodní… 2.1
67 Které další nepůvodní druhy žijící u nás znáte? 1.2
68 S pomocí mapy odhadni, ze kterého francouzského… 2.2
69 Zjistěte, jaké problémy způsobují invazní druhy… 2.1
70 Uveďte příklady přizpůsobení rostlin a živočichů… 2.1
71 Který z ekosystémů na obrázcích má vyšší druhovou… 3.3
72 Uveďte význam lesa pro krajinu a pro člověka. 1.3
73 Proč člověk odlesňoval a odlesňuje krajinu? 2.7
74 Popište důsledky odlesnění neuváženého rozsahu. 2.7
75 Vysvětlete, proč mají predátoři na vrcholu potravní… 3.2
76 Kde se u nás nacházejí rozsáhle souvislé lesní plochy? 2.1
77 Zjistěte, jak vypadala krajina vašeho regionu, než… 2.1
78 Popište její proměnu do současného stavu. 2.3
79 Které druhy z naší přírody ustupují a které se naopak… 1.2
80 Jak se změnilo druhové složení našich lesů? 1.4
81 Které problémy přinášejí smrkové monokultury… 1.2
82 Zjistěte aktuální verze tohoto zákona, kteří Honzovi… 2.1
83 Vyhledejte další názory příznivců a odpůrců… 2.1
84 Ke které skupině přikláníte? 3.6
85 Obdobné informace vyhledejte také o plánovaném… 2.1
86 Která chráněná krajinná oblast je nejblíže k vaší… 2.1
87 Zjistěte, jaký je hlavní důvod této ochrany. 2.1
88 Najděte příklad území, které je národní přírodní… 2.1
89 Vyhledejte příklady chráněných druhů rostlin… 2.1
90 Co může způsobit jejich úbytek? 2.7
91 Znáš další příklady živočichů, kteří vyvolávají… 1.2
92 Zjisti, které kategorie druhů jsou rozlišovány… 2.1
93 Vysvětlete, rozdíl mezi územní a druhovou ochranou… 3.6
94 Uveďte několik příkladů chráněných krajinných… 2.2
95 Vysvětlete význam pojmů rekultivace a revitalizace. 1.2
96 Proč je území Polska jednotvárnou, poměrně málo… 2.7
97 Co víš z dějepisu o neolitické revoluci? 1.3
98 Porovnejte informace z mapy zemědělských… 2.5
99 Sestavte z těchto informací popis pro místní krajiny. 5.4
100 Kdo je autorem obrázku? 1.2
101 V čem se liší pahorkatina a vrchovina, v čem rovina… 2.5
102 Zjisti více o jejich historii. 2.1
103 Popiš život v takovém místě před 200 lety, 100 lety… 3.3
104 Co způsobují časté teplotní inverze na Ostravsku? 2.7
105 Popište situaci z pohledu zdraví člověka. 3.3
106 Jaká všechna možná řešení této situace vás napadají? 5.2
107 Která ohrožení vytváří v jednotlivých typech krajin… 2.7
108 Vysvětlete, jak se změnilo působení člověka na… 3.2
109 Který z popsaných typů krajin se vyznačuje… 1.2
110 V kterém z uvedených typů krajiny žijete? 1.2
111 Popište ho. 2.2
Zdroj: vlastní zpracování
Soubor učebních úloh novější verze učebnice FRAUS 2016 zahrnuje kategorie 1, 2, 3 a 5,
chybí tedy 4. kategorie vyžadující sdělení poznatku dle taxonomie kognitivních cílů D.
Tollingerové.
b) Pestrost souboru učebních úloh FRAUS 2016
V souboru učebních úloh z novější verze učebnice najdeme celkově 111 učebních úloh. Jak
již bylo výše zmíněno taxonomie obsahuje celkově 26 podkategorií, z toho se zde objevuje
celkově 15 podkategorií. Při podrobnějším rozboru zjistíme, že zcela jednoznačně je zde
nejčastěji zastoupena kategorie 2.1 - úlohy na zjišťování faktů (42x), což je 38 % všech úloh.
Další v pořadí, stejně jako starší verze jsou zastoupeny úlohy 1.2 - úlohy na reprodukci
jednotlivých faktů, čísel, pojmů apod. (18x). Rozdíl mezi 1. a 2. místem je v této verzi poměrně
výrazný, více než 50 %. Třetí nejčastěji objevující operací je 2.7 - úlohy na zjišťování vztahu
mezi fakty (příčina, následek, cíl, prostředek apod.), která je zastoupena 11x. Také podkategorie
2.2 - - úlohy na vyjmenování a popis faktů (výčet, soupis, apod.) se objevuje poměrně často a
to konkrétně 9x. Na pátém místě pomyslné tabulky se nachází podkategorie 1.3 - úlohy na
reprodukci definic, norem, pravidel, apod. (7x). Nejpočetnějším zástupcem 3. kategorie je
podkategorie 3.3 - úlohy na vyvozování (indukci) s 5 zástupci. 4. kategorie, jak již bylo zmíněno
se zde neobjevuje a 5. je nejpočetněji zastoupena 2x v konkrétní operaci 5.2 - řešení
problémových úloh.
Při zjištění, že jedna konkrétní podkategorie z 26 možných zastupuje 38 % lze usoudit, že
soubor je velmi orientován tímto směrem. Úlohou žáků ve výuce je tedy vyhledávání různých
faktů, to, kde je mají hledat bude řešeno v práci později. Celkový součet pěti nejčastěji
opakujících se podkategorií tvoří celkem 78 % celkového souboru učebních úloh. Toto zjištění
opět poukazuje na malou různorodost souboru a případnou stereotypnost výuky ve které nebude
zastoupena dostatečná frekvence střídání myšlenkových operací.
Tab. 5: Pět nejčastěji se vyskytujících podkategorií v souboru učebních úloh FRAUS 2016
Pořadí Podkategorie Počet úloh
1. 2.1 42
2. 1.2 18
3. 2.7 11
4. 2.2 9
5. 1.3 7
Zdroj: vlastní zpracování
c) Poznávací hodnota souboru učebních úloh FRAUS 2016
Tab. 6: Poznávací (operační) hodnota souboru učebních úloh FRAUS 2016
Kategorie Počet úloh Procenta
1.0 26 23 %
2.0 69 62 %
3.0 12 11 %
4.0 0 0 %
5.0 4 4 %
Celkem 111 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Pokud se tentokrát na výsledky podíváme z opačného konce, vidíme že v tomto souboru
učebních úloh není ani jedenkrát zastoupena 4. kategorie, tudíž autoři vůbec nekladou důraz na
sdělení poznatků z vyučování. Ve 4 případech ze 111 se požaduje po žácích tvůrčí myšlení, což
také není vysoké číslo a rozhodně tento údaj stojí za zamyšlení proč tomu tak je. Z operací vyšší
kognitivní náročnosti z tohoto výzkumu vyšla nejlépe 3. kategorie zastoupena 11 %, což již
značí jistý posun. Z tabulky poté můžeme vyčíst, že kategorie 1 je zastoupena 23 %. Suverénně
nejčastěji se ovšem žáci setkávají s kategorií číslo 2. Tomuto faktu nahrává také to, že v této
kategorii vytvořila Tollingerová nejvíce podkategorií, a to celkově 8. Celkově opět platí
převážná většina, konkrétně 85 % učebních úloh se nedostalo do kategorií s vyšší kognitivní
náročností.
d) Didaktická hodnota souboru učebních úloh FRAUS 2016
Příručka pro učitele k novější verzi učebnice je založena na stejném principu jako předchozí
díl, nově přibyla popsaná vazba na RVP ZV, kterou najdeme u každé kapitoly. Příručka je
z mého pohledu dobře a podrobně propracována a učitelé si s ní ve výuce mohou pomoci. Cíle
kapitol jsou zde také dobře popsané, tudíž lze bez problémů určit didaktickou hodnota souboru
učebních úloh.
V učebnici z roku 2016, stejné jako v té z roku 2013 převažují učební úlohy kategorie 1 a
2, tedy nižší kognitivní náročnosti. Kategorie 3 a víš ale zaznamenala posun o 6 %, takže by se
to mělo projevit i v cílech autorů. Cíle autorů se opravdu trochu vyvinuly, opět zde převažují
ty lehčí, ale autoři se snaží také o vytvoření složitějších cílů. V příručce se často opakují cíle
s těmito aktivními slovesy: ,,Žák vlastními slovy popíše…“, ,,Na mapě lokalizuje oblasti…“,
,,Jmenuje hlavní faktory…“, Vlastními slovy definuje…“, ,,Vymezí základní typy krajiny…“,
,,Identifikuje hlavní prvky…“, ,,Rozliší základní typy ochrany přírody…“ (Marada a kol.,
2016). Z těchto příkladu vidíme, že převažují opět nižší kognitivní cíle. V příručce se ovšem
nachází také cíle vyšší kognitivní náročnosti jako u kapitoly Rozmarné počasí: ,,Na základě
práce s klimadiagramem zhodnotí podnebí v dané lokalitě, Ze zjištěných dat sestrojí
klimadiagram.“ (Marada a kol., 2016, str. 48). K prvnímu cíli v učebnici najdeme v učebnici
příslušnou učební úlohu s vypovídající vyšší kognitivní náročností. Učební úlohu na sestrojení
klimadiagramu bohužel autoři zcela vynechali, tudíž je velmi zvláštní, že to uvádí jako jeden
z cílů kapitoly. V příručce pro učitele tento cíl není také dále rozvíjen.
2.1.3. Srovnání výsledků učebnice FRAUS 2013 a 2016 podle operační struktury
s využitím Taxonomie učebních úloh podle D. Tollingerové (operační analýza)
V tomto oddíle se budeme zabývat rozdílem ve výsledcích obou učebnic a pokusit se
postihnout onen progres v novější verzi učebnice, pokud se zde nachází.
První kategorií, kterou jsme si rozebírali byla poznávací náročnost učebních úloh. Zde
bylo zapotřebí si učební úlohy utřídit a zařadit pod jednotlivé kategorie. U první učebnice se
učební úlohy rozmístily do všech kategorií, což ovšem neplatí o novější verzi. Zde se bohužel
nepodařila nalézt ani jedna úloha spadající do 4. kategorie, ve které mají žáci sdělit své
poznatky. Poznávací náročnost učebnách úloh tedy vyšla lépe u verze z roku 2013, což může
být překvapující.
Další kategorií, kterou lze podle Tollingerové hodnotit, jr soubor učebních úloh, kde je
hodnocena pestrost souboru úloh. Dostatečnou pestrostí bychom měli předejít návykovému
řešení (Kalhous a kol., 2009). Při pohledu na naše výsledky se ovšem o dostatečné pestrosti
nemůžeme příliš bavit. U obou učebnice bylo z 26 podkategorií celkem 11 zcela vynecháno.
Učebnici z roku 2013 vévodí dvojice podkategorií 2.1. a 1.2., tyto dvě podkategorie zastupují
dohromady 67 % celkového soubor učebních úloh, což jasně dokazuje, že se nejedná o pestrý
soubor. Dalším špatným zjištěním je to, že podkategorie vyšších kognitivní náročnosti se téměř
nevyskytují. Ovšem ani při pohledu na novější verzi z roku 2016 nevidíme větší progres. Zde
zcela dominuje kategorie 2.1. zastoupena 42 krát, žáci by s trochou nadsázky měli skoro
v každé druhé učební úloze něco hledat, zjisti či vyčíst. Další podkategorie jsou již zastoupeny
rovnoměrněji. Ovšem ani zde se mezi prvních pět nedostal ani jeden zástupce kategorie 3 a výš.
Pozitivním zjištěním je alespoň to, že podkategorie 3.6. je zastoupena 6x, 3.3. celkem 5x.
Celkově výsledky pestrosti souboru úloh ukazují jistý progres novější učebnice, ten ovšem není
příliš velký.
Další kategorií ke zhodnocení byla poznávací (operační) hodnota souboru učebních
úloh, která je dána tím, do které do kategorie třídění jsme zařadili většinu úloh. V obou
případech učebnice je poměrně jasně nejčastěji zastoupena kategorie učebních úloh číslo 2,
neboli učební úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky. Následuje
kategorie číslo 1, která se ve verzi 2013 vyskytuje o 10 % častěji. Zde vidíme progres novější
učebnice. Můžeme si to převést tak, že ve starší verzi učební úlohy kategorie 1 tvoří každou
třetí úlohu, zatímco v novější verzi každou pátou, což lze považovat za lepší výsledek. Pokud
budeme hodnotit kategorie vyžadující složitější myšlenkové operace (3, 4 a 5) společně,
dostaneme se v učebnici 2013 na 9 % a v učebnici z roku 2016 na 15 %. V těchto číslech vidím
opět progres, který tvoří 6 %. Autoři novější učebnice se tedy snaží zaměřit více na učební
úlohy s vyšší kognitivní náročností, což je pozitivní zjištění. Otázka je ovšem z jakého důvodu
zcela vynechali 4. kategorii. Češková a Knecht (2016) uvádí, že učební úlohy vyšší kognitivní
náročnosti by měly být zastoupeny v 25-30 % k dosažení ideálního poměru. Starší verzi tedy
chybí něco okolo 16 % a novější 10 % k tomu, aby těchto čísel dosahovaly.
K určení didaktické hodnoty souboru učebních úloh jsme potřebovali zjistit cíle ke
kterým mají úlohy směřovat. K tomuto bylo zapotřebí využít příručky pro učitele. V obou jsou
cíle jasně popsány na začátku kapitoly. Jak se ukázalo v obou případech si autoři kladou nižší
cíle a z toho vyplývá i skladba učebních úloh. Jak jsme zjistili již dříve v obou knihách je velká
převaha 1. a 2. kategorie a cíle tomu odpovídají. Autoři si tedy správně zvolili náročnost
jednotlivých učebních úloh ke splnění vytyčených cílů. Problémem je ovšem zajištění
rozmanitosti a pestrosti úloh v souboru, jak již bylo zmíněno. Myšlenkové operace většinou
nepřekračují 2. kategorii. Novější verze v tomto srovnání vychází lépe, neboť zde si autoři
alespoň některé cíle vyšší náročnosti zvolili, ne vždy k tomu ovšem vytvořili odpovídající
učební úlohu.
2.2. Propojení učebních úloh s učebnicí či atlasem
V tomto bodu analýzy se práce snaží postihnout, zdali autoři učebnice vytvořené učební
úlohy propojují s ostatními prvky učebnice. Jde jak o prvky verbální, tak i nonverbální.
Vzhledem k velké provázanosti učebnice se školním atlasem, je i ten zařazen do kategorií
provázanosti. Každá učební úloha byla řešena jak v kontextu s verbální, nonverbální stránkou
učebnice, ale i s pomocí příručky pro učitele, neboť zde autoři často vysvětlují své záměry
s učebními úlohami.
2.2.1. Hodnocení souboru úloh FRAUS 2013
x – učební úlohy bez propojení na text v učebnici, obrázek či na mapu v atlase
Text – učební úlohy s propojením na text v učebnici
Obrázek – učební úlohy propojené s obrázkem
Atlas – učební úlohy s propojením na atlas či mapu v atlase
Tab. 7: Provázanost jednotlivých učebních úloh učebnice FRAUS 2013
Učebnice Fraus (2013)
Zeměpis 8. třída
Číslo
úlohy Zadání úlohy Propojení
1 Jakým způsobem ovlivňuj zemský povrh vnitřní a vnější… X
2 Vysvětli vznik vrásy. X
3 Jak se nazývá děj, při kterém vzniká? Obrázek
4 Jaký je rozdíl mezi minerálem a horninou? X
5 Jak vznikají horniny? X
6 Co je to zlom? X
7 Jak vzniká? X
8 Ukaž na mapě Evropy celý karpatský oblouk. Atlas
9 Popište základní odlišnosti ve vývoji České vysočiny… Text
10 Které horniny se nejčastěji vyskytují v České vysočině… Text
11 Ve které části ČR, z hlediska geologického vývoje, žijete? Mapa
12 Které horniny se v okolí vašeho bydliště vyskytují? Atlas
13 Zjisti názvy útvarů, které vznikly působením ledovce. X
14 Jaký je rozdíl mezi horským a pevninským ledovcem? X
15 Pokuste se vysvětlit, jak se na své současné místo dostaly… Obrázek
16 Podle čeho je odlišíme od běžných skalních výstupů? Obrázek
17 Kde se dnes v Evropě nacházejí ledovce? X
18 Popiš, jak vypadal život lidí v neolitu. X
19 Jak ovlivnily ledové doby vývoj reliéfu území Česka? Text
20 Zjisti názvy ostatních ledovcových jezer na Šumavě. X
21 Vytvořte ve skupinách koláž z obrázků kulturních krajin… X
22 Připomeňte si pojem kulturní krajiny, který znáš… X
23 Co znamená slovo hamr? X
24 K jakým účelům se používalo dřevo původních lesů? X
25 Ve školním atlase najděte podrobné horopisné členění… Atlas
26 Zamysli se, jak se liší podnebí v závislosti na nadmořské… X
27 Vzpomeňte si na pojmy nížina a vysočina. X
28 Se kterými vlhkomilnými dřevinami se můžeme setkat… X
29 Vyhledejte na mapě nejrozsáhlejší oblasti rovin… Atlas
30 Které řeky je odvodňují? Atlas
31 Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě pánve. Atlas
32 Pro které z nich jsou typická ložiska hnědého, pro které… Atlas
33 Uveďte příklady brázdy a kotliny. Atlas
34 Jaký význam mělo jejich budování? X
35 Co měl Jakub Krčín společného s jižními Čechami? X
36 Který šlechtický rod se zasloužil o vznik rybníků… X
37 Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě pahorkatiny. X
38 Ve kterých pahorkatinách naleznete pískovcová skalní… Atlas
39 Pro které moravské pahorkatiny je typické pěstování… Atlas
40 Vysvětli, jak se ve vrchovinách projevuje půdní eroze. Text
41 Čím bývají často ohroženy smrkové monokultury? X
42 Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě příklady vrchovin. Atlas
43 Které z vrchovin propojují pohoří v českém pohraničí? Atlas
44 Která z našich vrchovin je nejrozsáhlejší? Atlas
45 Čím je významná Děčínská vrchovina? Atlas
46 Zjistěte, které zajímavosti lze navštívit v Broumovské… Atlas
47 Ukažte na mapě Drahanskou vrchovinu. Atlas
48 Zjisti si více informací o horolezcích. X
49 Jak člověk pozměnil původní druhovou skladbu lesů? Text
50 Jaký to má vliv na zdravotní stav a odolnost lesních… Text
51 Připomeň si, jak se mění ve vztahu k zeměpisné šířce… X
52 Zjistěte příklady chráněných rostlin vyskytujících se v… X
53 Jaký význam má pro území státu hranice tvořená… X
54 Vyjmenujte hornatiny lemující státní hranici. Atlas
55 Uveďte názvy jejich nejvyšších vrcholů. Atlas
56 Které z hornatin dosahují nadmořské výšky přes 1000 m? Atlas
57 Určete, ve kterých hornatinách zasahují vrcholové partie… Atlas
58 Vysvětli, co znamená pojem teplotní inverze. X
59 Zopakuj si pojmy povodí, rozvodí, úmoří na příkladu… X
60 Kde pramení řeky uvedené v tabulce na s.81? Tabulka
61 Kde pramení? Tabulka
62 Kterými státy protékají ostatní řeky uvedené v tabulce? Tabulka
63 Které z nich vytvářejí přirozenou hranici mezi státy? Tabulka
64 Ke kterým úmořím patří řeky uvedené v tabulce? Tabulka
65 K povodí, které větší řeky patří toky protékající regionem… X
66 U kterého města byl obrázek pořízen? Obrázek
67 V atlasu vyhledejte největší vodní nádrže ČR. Atlas
68 Zpracujte jejich přehled a doplňte informacemi, které… X
69 Které vodní nádrže se vyskytují ve vašem regionu? Atlas
70 Které další přehrady vytvářejí tzv. vltavskou kaskádu? X
71 Porovnejte údaje o řekách ČR s údaji o největších… Tabulka
72 Které z českých řek jsou rájem vodáku? X
73 Co je to evakuace? X
74 Co je to výšková stupňovitost? Atlas
75 Které výškové stupně jsou zastoupeny v Česku? Text
76 Uveďte příklady jednotlivých typů krajin vyskytujících… Atlas
77 Dokažte tvrzení, že přes území ČR prochází evropské… Mapa
78 Podle map v atlasu zjistěte, které nerostné suroviny… Atlas
79 Které suroviny se těží ve vašem regionu? X
80 Kam se vytěžené suroviny odvážejí? X
81 Kde a k čemu se využívají? X
82 Jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými… X
83 Znáte některé příklady využití sluneční a větrné energie… Obrázek
84 Co je to geotermální energie? X
85 Zjisti, co znamená pojem devastovaná krajina. X
86 Vyskytuje se někde ve tvém okolí taková krajina? X
87 Která činnost vedla k jejímu vzniku? X
88 Vzpomeň si, ve kterém státě Evropy se geotermální… X
89 Vyhledej na internetu, které typy rekultivace se… X
90 Jak ovlivnila těžba uhlí a rud místní krajinu? Text
91 Které oblasti ČR jsou touto činností nejvíce poznamenány? X
92 Kde se ještě na našem území těžilo v minulosti černé uhlí? Atlas
93 Jaký je rozdíl mezi černým uhlím, hnědým uhlím a lignitem? X
94 Ve kterém průmyslovém odvětví se koks využívá? X
95 Zjisti, co znamená pojem výhřevnost paliva. X
96 Sestav pořadí paliv podle výhřevnosti. X
97 Kde se těží? X
98 Jaký je pravděpodobně původ vltavínů? X
99 Vyhledejte na mapě, odkud a do kterých našich měst… Atlas
100 Zvažte, zda těžba nerudných surovin způsobuje devastaci… Text
101 Jmenujte suroviny, které se využívají k výrobě energie. Text
102 Kde se u nás těží? Text
103 Uveďte lokality na území České republiky, ve kterých… Atlas
104 Jakého jsou asi původu? Atlas
105 Které suroviny musíme dovážet? X
106 Co si představujete pod pojmem druhová rozmanitost? X
107 Zjisti, co může hrozit těm návštěvníkům, kteří poruší… X
108 Připravte ve skupinkách krátkou charakteristiku těchto… X
109 Která z chráněných krajinných oblastí leží nejblíže… X
110 Vypracujte návrh výletu do této lokality. X
111 Zjistěte, které přírodní rezervace a památky se nacházejí… X
112 Co je předmětem jejich zřízení? X
113 Zjistěte, existují-li v okolí vašeho bydliště některá… X
114 Která další místa by si by si podle vašeho názoru… X
115 Která chráněná území vymezuje státní ochrana krajiny… Text
116 Vysvětlete, v čem spočívá rozdíl mezi národními parky… Text
117 Uveďte příklady chráněných území v Česku. Atlas
118 Zařaďte je do kategorií podle stupně ochrany. Atlas
Zdroj: vlastní zpracování
Tab. 8: Procentuální vyjádření provázanosti učebních úloh FRAUS 2013 s učebnicí či atlasem
Propojení Počet úloh Procenta
Bez propojení 62 53 %
Atlas 31 26 %
Text 13 11 %
Tabulka 6 5 %
Obrázek 5 4 %
Mapa v
učebnici 1 1 %
Celkem 118 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Výše uvedené tabulky obsahují soubor s celkově 118 učebních úloh. Tyto učební úlohy
jsou provázány se čtyřmi složkami učebnice a s atlasem.
Nejvýraznější zastoupení najdeme v kategorii bez propojení, zde se jedná většinou o
operace s pojmy. Jako například: ,,Co to je evakuace?“, ,,Připomeň si pojem kulturní krajina,
který znáš ze 6. ročníku.“, ,,Zopakuj si pojmy povodí, rozvodí, úmoří na příkladu největší řeky
ve vašem kraji.“, atd. Fenoménem obou učebnic jsou také učební úlohy na zjišťování a
vyhledávání. Největším problémem těchto úloh je ten, že autoři neuvádí, ve kterých zdrojích
mají žáci odpovědi hledat. V učebnicích, v atlasech, v encyklopediích, v odborných
časopisech, na internetu? Úlohy, které odkazují na vyhledávání v textu, atlasu, slovníku, atd.
nejsou spojené s většími problémy. Ty nastávají především při práci s internetovými zdroji,
když autoři neodkáží na konkrétní odkaz. Pak je velmi těžké s těmito úlohami pracovat. Uvedu
příklady z této verze učebnice: ,,Zjisti názvy útvarů, které vznikly působením ledovce.“, ,,Zjisti,
co znamená pojem výhřevnost paliva.“, ,,Zjisti, co může hrozit těm návštěvníkům, kteří poruší
nařízení národního parku.“. Učitel se buď musí připravit dopředu a najít správný zdroj, v tomto
případě nám ovšem učebnice neulehčuje práci, což by měla, nebo se pokusit přímo se žáky ve
výuce hledat informace. Druhý způsob je ale časově náročný a ve vyučování, které trvá většinou
45 minut téměř nereálný, neboť těchto úloh se v obou verzích vyskytuje opravdu mnoho.
Celkem v této starší verzi učebnice celek bez propojení tvoří většinu všech učebních úloh, a to
konkrétně 53 %.
Další kategorie v pořadí jsou provázané učební úlohy na školní atlas. Zde se bavíme o
číslu 26 %, což z mého pohledu je dobrý výsledek, protože v zeměpise je práce s atlasem velmi
důležitá. V podstatě autoři odkazují zhruba každou čtvrtou úlohu na atlas. Konkrétně se ve
starší verzi učebnice jedná o Školní atlas ČR, Kartografie Praha (2000, 2001).
Na text v učebnici je navázáno celkem 11 % učebních úloh. Jedná se většinou o učební
úlohy na konci kapitoly, které zjišťují, co si žáci z probraného učiva zapamatovali, tzv. úlohy
ke zopakování.
V učebnici se také vyskytla jedna tabulka, na kterou autoři vymysleli celkem 6 úloh. Za
zamyšlení poté stojí, proč se zde takovýchto tabulek nevyskytuje více.
Dalším zástupcem jsou úlohy napojené na obrázky v učebnici. Zde se dostáváme
k velmi tristnímu zjištění, neboť obrázků učebnice nabízí velké množství. V této verzi učebnici
napočítáme něco okolo 50 obrázků v kapitole přírodní poměry České republiky! Výsledkem je
pouze 5 učebních úloh vztahujících se k těmto obrázkům. Tento fakt je na jednu stranu velmi
zarážející, při pohledu na obrázky ovšem zjistíme, že jsou v tak malém rozměru, že se s nimi
dá jen velmi těžko pracovat.
Mapy ve sledované kapitole v učebnici jsou celkem tři. Vztahuje se k nim však pouze
jeden pracovní úkol. Opět zde je k zamyšlení, z jakého důvodu se zde mapy vyskytují, když se
s nimi téměř vůbec nepracuje, čím se liší od map v atlase nebo co doplňují?
2.2.2. Hodnocení souboru úloh FRAUS 2016
Klimadiagram – učební úlohy vztahující se ke klimadiagramům.
Ostatní kategorie zůstávají stejné.
Tab. 9: Provázanost jednotlivých učebních úloh učebnice FRAUS 2016
Učebnice Fraus (2016)
Zeměpis 8. třída
Číslo
úlohy
Zadání úlohy Propojení
1 Ukaž průběh hranice na mapě. Atlas
2 Zopakuj si z přírodopisu, jak šla za sebou jednotlivá… X
3 Zjisti, ve kterém geologickém období se převážně… Atlas
4 Vyhledej na mapě nejvyšší vrcholy dalších pohoří… Atlas
5 Ukaž na mapě další šumavská ledovcová jezera. Atlas
6 Zjistěte, jaký byl největší rozsah posledního… X
7 Zjistěte, jak hluboká je propast Macocha. X
8 Zjisti, jak vznikl termín kras. X
9 Vyhledej na mapě Česka krasové oblasti, pískovcová… Atlas
10 Čím se liší reliéf České vysočiny od pohoří Západních… Text
11 Uveďte příklady pohoří v každé z těchto jednotek. Text
12 Jak vznikla jezera na Šumavě? Text
13 Uveďte příklady oblastí s krasovým reliéfem… Text
14 Které z nich jsou oblíbenými turistickými cíli? Text
15 Zjisti, co se označuje geopark. X
16 Pokus se zdůvodnit jejich stabilitu. X
17 Zjisti význam slova fosílie. X
18 Které přírodní zdroje považujete za rodinné stříbro… X
19 Zjistěte, které města zažila v minulosti mimořádné… X
20 Z atlasu zjistěte, které rudné suroviny se u nás těží. Atlas
21 Jaké má výroba dopady na životní prostředí? X
22 Zjisti příklady dalších horních měst. X
23 Odkud k nám dováží černé uhlí? X
24 Jak se půda chrání? X
25 Vyhledej v odborné literatuře přesný význam slova… X
26 Zjisti, kdy skončila poslední doba ledová. X
27 Zjistěte, jaké jsou příčiny a důsledky vzniku podzolů… X
28 Které funkce plní v krajině les? Text
29 Které minerální prameny znáš? X
30 Co lesy ohrožuje? X
31 Které piješ? X
32 Kde se u nás těží fosilní paliva? Text
33 Kde se nacházejí naše nejúrodnější půdy? Text
34 Kde jsou u nás hlavní oblasti kvalitních podzemních… Mapa
35 Srovnejte uvedené klimatické extrémy s hodnotami… Text
36 Proč má oceánické a kontinentální proudění tak… X
37 V čem spočívají hlavní rozdíly mezi oceánickým a… X
38 Jak se nazývají zařízení k měření teploty, tlaku… X
39 Jaké průměrné srážky a teploty má místo, ve kterém… X
40 Zopakuj si, v čem spočívá rozdíl mezi pojmy počasí… X
41 Jak může sucho zasáhnout výdaje vaší rodiny? X
42 Čím je způsobena vyšší koncentrace znečišťujících… X
43 Které údaje lze vyčíst z kartodiagramu. Klimadiagram
44 Zjisti, které znečišťující látky vznikají při spalování… X
45 Která znáte aromatické uhlovodíky? X
46 Které nemoci jsou časté v oblastech se znečištěným… X
47 Co označoval výraz ozdravovna? X
48 Zjistěte konkrétní data o změnách produkce… X
49 Které vlivy a jakým způsobem se v našich… Mapa
50 Rozdělte je na globální, kontinentální a lokální. Mapa
51 Jaké jsou důsledky sucha? Text
52 Jak se lze připravit na sucho připravit? Text
53 Za jakých podmínek dochází k teplotním inverzím? Text
54 Jaké jsou důsledky? Text
55 Vypiš si názvy řek, které protékají vašim regionem. Atlas
56 Zjistěte, jak vznikly názvy řek ve vašem okolí. X
57 Zjisti, jak se řekne voda španělsky, italsky… X
58 S pomocí vhodných map zjistěte, do jaké míry se… Atlas
59 Zjistěte, které části vaší obce jsou ohroženy… X
60 Zjistěte v mapě další, byť méně známé, oblasti… Atlas
61 Zjistěte, kde se stáčejí nejčastěji prodávané… X
62 Popiš proměny krajiny podél řeky, která protéká… Atlas
63 Popiš, jak rybník prospěšný pro krajinu a jak pro… X
64 Vysvětlete, jaké výhody a nevýhody vyplývají z… Text
65 Jmenuj hlavní příčiny povodní. Text
66 Ukaž na mapě největší přirozené a umělé vodní… Atlas
67 Které další nepůvodní druhy žijící u nás znáte? X
68 S pomocí mapy odhadni, ze kterého francouzského… Atlas
69 Zjistěte, jaké problémy způsobují invazní druhy… Text
70 Uveďte příklady přizpůsobení rostlin a živočichů… X
71 Který z ekosystémů na obrázcích má vyšší druhovou… Obrázek
72 Uveďte význam lesa pro krajinu a pro člověka. Text
73 Proč člověk odlesňoval a odlesňuje krajinu? Text
74 Popište důsledky odlesnění neuváženého rozsahu. Text
75 Vysvětlete, proč mají predátoři na vrcholu potravní… Text
76 Kde se u nás nacházejí rozsáhle souvislé lesní plochy? Atlas
77 Zjistěte, jak vypadala krajina vašeho regionu, než… X
78 Popište její proměnu do současného stavu. X
79 Které druhy z naší přírody ustupují a které se naopak… Text
80 Jak se změnilo druhové složení našich lesů? Text
81 Které problémy přinášejí smrkové monokultury… Text
82 Zjistěte aktuální verze tohoto zákona, kteří Honzovi… X
83 Vyhledejte další názory příznivců a odpůrců… X
84 Ke které skupině přikláníte? X
85 Obdobné informace vyhledejte také o plánovaném… X
86 Která chráněná krajinná oblast je nejblíže k vaší… Mapa
87 Zjistěte, jaký je hlavní důvod této ochrany. X
88 Najděte příklad území, které je národní přírodní… X
89 Vyhledejte příklady chráněných druhů rostlin… X
90 Co může způsobit jejich úbytek? X
91 Znáš další příklady živočichů, kteří vyvolávají… X
92 Zjisti, které kategorie druhů jsou rozlišovány… X
93 Vysvětlete, rozdíl mezi územní a druhovou ochranou… Text
94 Uveďte několik příkladů chráněných krajinných… X
95 Vysvětlete význam pojmů rekultivace a revitalizace. Text
96 Proč je území Polska jednotvárnou, poměrně málo… X
97 Co víš z dějepisu o neolitické revoluci? X
98 Porovnejte informace z mapy zemědělských… Atlas
99 Sestavte z těchto informací popis pro místní krajiny. Atlas
100 Kdo je autorem obrázku? Obrázek
101 V čem se liší pahorkatina a vrchovina, v čem rovina… Text
102 Zjisti více o jejich historii. X
103 Popiš život v takovém místě před 200 lety, 100 lety… X
104 Co způsobují časté teplotní inverze na Ostravsku? Text
105 Popište situaci z pohledu zdraví člověka. Text
106 Jaká všechna možná řešení této situace vás napadají? Text
107 Která ohrožení vytváří v jednotlivých typech krajin… X
108 Vysvětlete, jak se změnilo působení člověka na… Text
109 Který z popsaných typů krajin se vyznačuje… Text
110 V kterém z uvedených typů krajiny žijete? X
111 Popište ho. X
Zdroj: vlastní zpracování
Tab. 10: Procentuální vyjádření provázanosti učebních úloh FRAUS 2016 s učebnicí či atlasem
Propojení Počet úloh Procenta
Bez propojení 58 52 %
Text 31 28 %
Atlas 15 13 %
Mapa v
učebnici 4 4 %
Obrázek 2 2 %
Klimadiagram 1 1 %
Celkem 111 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z výše uvedených tabulek vyplývá, že soubor učebních úloh novější verze učebnice
čítá celkem 111 učebních úloh, které jsou navázány na 4 složky učebnice a atlas.
Stejně jako u starší verze učebnice učební úlohy v kategorii bez propojení zaujímají
celkovou většinu souboru, a to 52 %. Opět autoři v učebnici pracují s úlohami vztaženými
k operacím s pojmy. Pro příklad můžeme uvést tři tyto úlohy: ,,Co označoval výraz
ozdravovna?“, ,,Jak se nazývá zařízení k měření teploty, tlaku vzduchu, síly a směru větru a
srážek?“, ,,Které minerální prameny znáš.“ Novější díl klade ještě větší důraz na úlohy
zaměřené na vyhledávání v pro nás neznámých zdrojích. Autoři pro některé úkoly uvádí
v příručce pro učitele konkrétní odkaz na internetu, ale jedná se o výjimky. Můžeme uvést
příklad úlohy ke které v příručce pro učitele najdeme doporučený internetový odkaz: ,,Zjistěte
konkrétní data o změnách produkce jednotlivých znečišťujících látek během posledních třech
desetiletích.“ K této úloze autoři odkazují na grafickou ročenku Českého
hydrometeorologického ústavu s konkrétním internetovým odkazem. V tomto případě učitel a
žáci ví konkrétně s jakým materiálem pracovat a učebnice tak ulehčuji učiteli přípravu.
Bohužel ovšem k drtivé většině úloh na vyhledávání informací, např.: ,,Zjisti, které
znečišťující látky vznikají při spalování benzínu v motorech automobilů.“, nejsou uvedeny
zdroje a učitel je buď musí vyhledat sám nebo je žáci budou hledat sami a tato aktivita zabere
mnoho času.
Druhou nejpočetnější skupinou jsou úlohy napojené na text učebnice. Vidíme, že
poměrně velké procento (28 %) úloh vyžaduje k řešení vyvozování z textu. Většina otázek
vztažených k textu se nachází na konci kapitol a jedná se tedy o úlohy sloužící k zopakování
učiva stejně jako ve starší verzi učebnice.
Jako další v tabulce vidíme soubor učebních úloh propojených se školním atlasem.
Jelikož atlas k výuce zeměpisu neodmyslitelně patří, pouze 13 % úloh odkazující na něj není
z mého pohledu dostatečným číslem. Pravděpodobně úlohy pracující s atlasem jsou zde
odebrány kvůli vyššímu počtu úloh odkazující na pro nás neznámé zdroje, a také přibylo
učebních úloh spojených s textem.
Mapy jsou přímo v učebnici přiloženy 3. K těmto mapám jsou vytvořeny celkem 4
úlohy. Vzhledem k tomu, že nedosahují vysokých kvalit a neobsahují všechny náležitosti
mapy je otázkou, jestli by nebylo lepší úlohy směřovat ke školnímu atlasu, který obsahuje
lepší provedení map. Mapa popsána jako: Hlavní zdroje podzemních vod na území Česka ve
skutečnosti zobrazuje zdrojové oblasti, nikoliv konkrétní zdroje.
Učebnice opět obsahuje velké množství obrázků (okolo 40 v kapitole o přírodních
poměrech). K těmto obrázkům autoři vytvořili celkem 2 učební úlohy. Stejně jako u starší
verze je otázkou proč autoři dávají přednost kvantitě před kvalitou. Většina obrázků nemá
větší hodnotu než pouze ilustrační, najdeme zde ovšem i takové se kterými by se dalo
pracovat, ovšem bohužel jejich velikost je vždy velmi malá. Rozbor konkrétních obrázků
bude uveden v další části práce.
V učebnici se objevil také jeden klimadiagram, ke kterému byla vytvořena jedna
učební úloha. Jeho velikost dosahuje rozměrů 5x3cm, což není ideální pro práci s ním.
2.2.3. Srovnání výsledků učebnice FRAUS 2013 a 2016 podle propojení učebních úloh
s učebnicí či atlasem
Po vyhodnocení výsledků obou verzí učebnic separátně se teď budeme věnovat jejich
srovnáním mezi sebou stejně jako u hodnocení výsledků podle operační analýzy.
Obě verze shodně propojují učební úlohy se čtyřmi složkami učebnice. Rozdíl se
nachází pouze v tom, že ve starší verzi z roku 2013 se nachází úlohy vázané na tabulku a
v novější na klimadiagram. V obou případech jde o pouze jednu jedinou tabulku a jeden
klimadiagram. Zbytek úloh je napojených na stejné složky učebnice, a to text, obrázky a mapy.
Další shodnou kategorií tvoří úlohy, které odkazují na práci s atlasem. Z tohoto pohledu se tedy
propojenost učebních úloh příliš neliší, pojďme se ale podívat na výsledky podrobněji.
V obou verzích jednoznačně převažují úlohy, které jsme si označili jako bez propojení.
U verze z roku 2013 jde o 53 % u novější pak o 52 %, výsledky jsou velmi těsné, téměř až
totožné. Pokud přihlédneme k výsledkům z operační analýzy zjistíme, že zatímco ve starší verzi
nám velké procento těchto úloh tvoří operace s pojmy, v novější se operace s pojmy snížily, a
naopak se zvýšil počet úloh na vyhledávání v neznámých zdrojích, což vedle k vyrovnanému
výsledku.
Pořadí na druhém a třetím místě se prohodilo. Zatímco ve starší verzi autoři kladou větší
důraz na práci s atlasem (2013 - 26 %, 2016 - 13 %), v té novější naopak na práci s textem
(2013 - 11 %, 2016 - 28 %). Těžko říci z jakého důvodu autoři novější učebnice tolik ubrali na
využití atlasu, z mého pohledu je to škoda. Naopak pozitivně můžeme hodnotit větší využití
textové stránky, která zabírá velkou část učebnice, a proto je dobré s ní pracovat.
Další kategorie již nejsou zastoupeny tak výrazně jako tyto výše popsané. Využití map
v učebnici (2 mapy - 2013, 3 mapy - 2016) vyznívá lépe pro novější verzi, kdy autoři vytvořili
4 učební úlohy. Nejedná se ovšem o velký progres. Obrázky, jichž je v obou verzích velké
množství nejsou využity téměř vůbec. Zde můžeme vidět velký prostor pro zlepšení. Kvalita
obrázků již byla rozebírána výše v práci a konkrétní příklady si uvedeme v další části.
V novější verzi učebnice se nachází grafy, které nejsou vůbec využity a plní tedy pouze
ilustrační funkci, což je opět velká škoda.
2.2.4. Příklady problematicky zvolených učebních úloh
Po srovnání výsledků podle propojení učebních úloh s učebnicí či atlasem bych rád
přidal konkrétní příklady učebních úloh, které se u učebnici vyskytují a jeví se jako
problematické.
a) Ukázka problematických úloh na vyhledávání v neznámých zdrojích
Obr. 1: Ukázka úlohy: Vyhledejte další názory příznivců…
Zdroj: FRAUS 2016, str. 82
Jak již bylo několikrát zmíněno v obou verzích se objevují úlohy na vyhledávání, u
kterých autoři neudávají konkrétní zdroj. Na tyto typy úloh se zaměřuje především novější
verze učebnice, ze které je vybrána i tato učební úloha. Autoři po krátkém úryvku na začátku
kapitoly chtějí po žácích vyhledat názory příznivců a odpůrců potencionálního národního parku
Křivoklátsko a poté Jeseníky.
Pokusil jsem se tedy vyhledat tyto názory na internetu. Pokud zadáme do vyhledavače
Google: Národní park Křivoklátsko pro a proti zobrazí se nám okolo 70 zdrojů, ze kterých budu
muset alespoň několik projít, abych získal potřebné argumenty pro a proti vyhlášení národního
parku na tomto území. To samé platí i pro druhou část úlohy, ve které mají žáci vyhledat stejné
informace k vyhlášení národního parku v Jeseníkách. Než bych prošel alespoň 5 zdrojů o
každém potenciálním národním parku, budu muset přečíst asi 10 stran textu, což pro žáky 8.
třídy není nejsnazší úkol.
Na této ukázce učební úlohy, kde autoři neodkazují na konkrétní odkaz jsme si ukázali,
jak časově náročná je práce s těmito úlohami, nehledě na to, že ve výuce zeměpisu na základní
škole nemají žáci vždy potřebný přistup k internetu. Učitel by tedy dopředu musel zpracovat
materiál, podle kterého by žáci úlohu vypracovali.
b) Ukázka propojení obrázků s učebními úlohami
Obr. 2: Ukázka úlohy: U kterého města byl obrázek pořízen?
Zdroj: FRAUS 2013, str. 81
Fakt, že se v obou verzích učebnice vyskytuje velké množství obrázků (fotografií) již
byl v práci dříve zmíněn. Také to, že drtivá většina obrázků není využita. Jako příklad nám
bude sloužit uvedená dvoustrana ze starší verze učebnice, na které se nachází celkem 7 obrázků
a využit je ,,pouze“ jeden, slovo pouze je v uvozovkách neboť většinou není propojen s učební
úlohou ani jeden.
Tollingerová (1977) uvádí, že k naplnění didaktické informace, ke které by nonverbální
prvky měly směřovat je nestačí využít pouze jako ,,podívanou“. Nonverbální prvek se pro žáka
stává nápomocen pouze tehdy, když dokáže zprostředkovat nějakou informaci, bez které by se
žák neobešel.
Pokud se podíváme na konkrétní učební úlohu dozvíme se, že žáci by měli zodpovědět
o jaké město se na obrázku jedná. Rozměry tohoto obrázku jsou 2,5x2 cm, což opravdu není
velký rozměr se kterým by se dalo pracovat. Z příručky pro učitele se dozvíme, že jde o soutok
Labe a Vltavy u města Mělník. Učební úloha je zaměřena na nižší kognitivní náročnost,
konkrétně operaci s pojmy a nijak dále nerozvíjí klíčové kompetence. Bohužel však v této
velikosti zobrazení jen těžko můžeme s obrázkem dále pracovat. Tento problém přetrvává
v obou verzích učebnice. Autoři poskytují zbytečně velké množství obrázků na úkor jejich
velikosti a kvality. Zajímavostí je, že v novější verzi učebnice autoři opět využili téměř stejný
obrázek, tentokrát jej ale rovnou popsali.
Pojďme se podívat na příklad obrázku se kterým by se dalo pracovat dobře, ale nestalo
se tak a zůstal zcela nevyužit.
Obr. 3: Ukázka obrázku: ,,Rekultivace (Mostecko)“
Zdroj: FRAUS 2013, str. 82
Pokud už se autorům podařilo dostat do učebnice obrázek se kterým by žáci mohli
pracovat, úplně to z nějakého důvodu opomněli. Na straně 82 jsou celkem 4 obrázky
(fotografie), využity jsou jen 2, a to obrázek s větrnou elektrárnou a solárním kolektorem, kdy
se autoři ptají na využití sluneční a větrné energie u nás, opět se nejedná o složitější učební
úlohu. Tyto 3 obrázky elektráren nemají větší vypovídající hodnotu vzhledem k tomu, že
fotografie nezachycují jejich konfrontaci s okolím a v případě vodní a solární elektrárny je
nevidíme ani celé. S obrázkem příkladu rekultivace Mostecka se dá pracovat mnohem lépe.
Fotografie vybízí k otázce, proč je autodrom postaven na vyvýšeném povrchu, zatímco vedle
vidíme zatopenou plochu. Žáci by měli dojít na to, že zatopená plocha je vybudována na místě
kde se uhlí povrchově těžilo, zatímco autodrom na místě, kam se vyvážel přebytečný odpad.
Rázem se dostáváme do sféry úloh, při které žáci musí více přemýšlet, a ne pouze vyjmenovávat
holá fakta.