Bitva u Znojma, která se odehrála 10.-11. července 1809, tak trošku leží ve stínu slavnější bitvy u Slavkova, která se odehrála 2. prosince 1805. Přitom důsledky této bitvy byly dalekosáhlejší než se mohlo zdát. Jestliže bitva u Slavkova znamenala de facto zánik Svaté říše Římské a ztrátu rakouských území v Itálii, bitva u Znojma, ač se jednalo o jednu z největších rakouských proher, předznamenala pozvolný Napoleonův pád, započínající o tři roky později u Moskvy a roku 1813 u Lipska.  A je tu ještě jedna zajímavost. Bitvy u Slavkova se účastnilo odhadem 166 000 vojáků, bitvy u Znojma, v rozhodující fázi bojovalo více než 176 000 vojáků, jednalo se tak o největší bitvu napoleonských válek na našem území.

46523d5f 8cc3 4d48 8644 7b6caec4077c 338

Obrázek převzat z: mutualart.cz

Samotná bitva byla vlastně zbytečným střetem. Válečné štěstí se roku 1809 přiklonilo nejprve na stranu páté protinapoleonské koalice u Aspern, následně ale Francouzi drtivě zvítězili u Wagramu. Rakousko již bylo vyčerpáno a rozhodlo se, že bude nejlepší za dané situaci uzavřít mír. Vyjednavači však nebyli schopni Napoleona najít. Ke Znojmu přitáhlo 36 000 Francouzů, proti nim stálo 40 000 vojáků habsburské armády.  Během bitvy ale Francouzům pod vedením maršála Marmonta  přispěchal na pomoc André Masséna s dalšími vojáky. Když se u Znojma na Kraví hoře objevila posila dalších 100 000 francouzských vojáků, bylo jasné, že je bitva prohraná, bylo možné zcela zničit rakouskou armádu, ale Napoleon se rozhodl jinak, nechal pozvat parlamentáře rakouského vojska a  uzavřel ve Znojmě příměří.

Na francouzské straně si bitva vyžádala 3000 mrtvých a raněných, na rakouské straně jsou ztráty neznámé.  Francouzi ještě nějakou dobu zůstali ve Znojmě, zápis ve farní kronice říká:

„Dnes 11. července vstoupilo v platnost příměří, po kterém nepřítel obsadil brněnský a znojemský kraj. Po 110 dnů měl každý dům 2-4-6-10, také i více mužů v bytě a dobrém zaopatření, ty musel každý občan ze svých vlastních prostředků vydržovat, jako nepřátelé se Francouzi chovali slušně.“ 

KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonův voják: jaký byl, jak žil a proč bojoval. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2020. History. ISBN 978-80-7555-095-8. 

UHLÍŘ, Dušan. Slunce nad Slavkovem. Vydání čtvrté. Třebíč: Akcent, Drahomír Rybníček, 2017. Fakta. ISBN 978-80-7497-212-6.