Nikdy předtím jsme nepodstupovali tak namáhavý pochod, jedinou hodinu spánku nám nedopřáli a dnem i nocí jsme jen pochodovali na šířku pelotonu. V řadu jsme se drželi jeden druhého, abychom nepadali, ti, co klesli, se za nic na světě nedokázali probudit. Kutáleli se do škarp a ani rány šavlemi naplocho je nesvedli probrat. Hudba vyhrávala, tamboři bubnovali jako ke šturmu, nikdo si nemohl zdřímnout. I noci pro nás byly děsivé. Moje místo bylo vpravo v jedné sekci. K půlnoci jsem doklopýtal ke kraji silnice a tam se sesunul, Kutálel jsem se dolů a zastavil se až na louce. (...) Můj chrabrý kapitán poslal lidi, aby mě šli hledat. Celý polámaný jsem z toho byl. Vzali mi tornu a pušku a já se probral (...) během šedesáti čtyř dnů pochodu jsem prošel Francií od severu k východu, prošlapal se téměř celým Švábskem a Bavorskem a dnes se nacházím v Rakousku. (...) Hodně jsem za těch dlouhých pochodů vytrpěl, byly to běhy všeho druhu, nejrůznější úkoly. Po dva týdny jsem si nemohl vyměnit prádlo a najednou mi chyběl chléb. Počasí vládlo obvykle příšerné a bláta měli koně po břicha.

KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonův voják: jaký byl, jak žil a proč bojoval. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2020. History. ISBN 978-80-7555-095-8.