Letní historická praktika

Otevřít až po odevzdání: Možná řešení

Řekněme, že pro Kimovu hru si vyberu naplnění cíle: rozpozná románské a gotické kulturní památky

Vezmeme dva kostely - rotundu sv. Kateřiny a kostel sv. Mikuláše a kartičky s krátkým historickým vhledem - pak už jen dáme žákům čas pro zapamatování a můžeme zakrýt a žáci mohou vzpomínat na detaily.


Šest dobrých sluhů

Cíl: popíše postavení českého státu za vlády Lucemburků ve 14.–15. století


Jako Pramen vezmeme Palackého text, konkrétně část o Zikmundově smrti a o nemoci


Jako problém si stanovíme: Předání lucemburských držav Ladislavu (Albrechtovi) Rakouskému 


		
		
		

Předmět a účel, jak toho poselství, tak i všech jiných péčí
a starostí Zikmundových, pokud ještě byl na živě, bylo povýšení
Albrechtovo a s ním rodu habsburského na všecky ty trůny,
jichž slavný někdy dům lucemburský s ním odumříti měl.
Svolav proto k sobě všecky ve Znojmě přítomné pány uherské
i české, poroučel jim slovy tklivým: syna i dceru co dědice své,
a prosil, aby přijmouce je za pány, šetřili netoliko přirozených
a úmluvami stvrzených práv jejich, ale i prospěchů velikých,
jež by jedné každé zemi jiti měly ze spojení všech pod jedním
panovníkem; vychvaloval také vysoce ctnosti Albrechtovy a
ujišťoval, že jim bude pánem, nad nějž hodnějšího a lepšího sobě
ani žádati nemohou. O Uhřích nebylo téměř ani pochyby, že dostojí
žádosti umírajícího pána svého; tím více pečováno tedy
o Čechy a o země náležité ke koruně české; ještě poslední známé

Zikmundovo psaní dáno bylo dne 7. prosince k šesti městům lužickým
k tomu cílli, aby vypravíce znamenité poselství ke sněmu
nejprve příštímu do Prahy, pomohli tam hájiti dědičných práv
Albrechtových i Eliščiných.
Přemáhav již dávno myslí hrdinnou množící se bolesti tělesné,
když ucítil blízký konec života, dal se obléci v roucho císařské
a pod korunou slyšel mši svatou, chtěje prý umříti co císař :
ale když to déle trvalo, kázal, aby jej hned přeoděli v roucho
umrlčí, v němž pochován býti měl. To když se stalo podle jeho
vůle, na trůně sedě usnul na věky v pondělí dne 9. prosince
u večer. Nato hned nazítří Kašpar Šlik, svolav přední pány
všech říší Zikmundových do kostela znojemského, dal tam před
nimi a před knížaty Albrechtem Rakouským i Krištofem Bavorským
skrze zlatníka k tomu povolaného zničiti všecky Zikmundovy
císařské i královské pečeti podle obyčeje, aby jich dále od
niiífeoho užíváno býti nemohlo. Tělo pak mrtvé vystaveno byvši
tři dni k veřejnému podívání, odvezeno jest do Uher k pohrebu.
„Žalostivé divadlo (dí Aeneas Sylvius) a nestálosti věcí lidsikýeh
obzvláštní důvod: císařovna jatá a císařovo mrtvé tělo
spollu vezeny jsou. Vyjeli proti nim ve smutku páni uherští, aniž
v takové neobyčejné proměně od slzí zdržeti se mohli." Hrob
Zikmundův připraven byl ve Varadíně (dnešni Oradea v Rumunsku) u nohou sv. Ladislava
krále, jehož zvláštním býval ctitelem. Panování jeho počítalo
se v Uhřích 51 let, v Němcích neplně 28, v Čechách podíle jména
18 a skutkem arci méně, císařování pak půl páta léta.
Kdo? Zikmund Lucemburský?
Co? Předává své državy (Uhry, Lužici, Čechy, Moravu a úřad císaře Svaté říše Římské)
Kde? Ve Znojmě na smrtelném loži
Kdy? 1437
Proč? Ujišťoval,že Albrecht bude dobrým pánem, Albrechta viděl jako svého syna (i když byl jeho zetěm)
Jak? Promlouval ke šlechtě v císařském oděvu, pak se nechal převléci do umrlčího. Po jeho smrti byly zničeny jeho císařské odznaky (pečetidlo)