V době, kdy území dnešní České republiky představovalo součást podunajské monarchie ztratily vnitřní hranice v podstatě smysl. Vezmeme-li jako bernou minci období Rakouska-Uherska (1867-1918), běžný občan mohl hranici mezi Moravou a Dolními Rakousy poznat jen podle řeky Dyje a starých hraničních kamenů. Jazykově pestré pohraničí očividný rozdíl neprozrazovalo. Bylo běžné, že během staletí získali místní zemědělci pozemky na rakouské i moravské straně Dyje. Do roku 1918 byl tedy na této části hranice zcela volný pohyb. Nová republika přinesla také nové hranice. Na konferenci ve Versailles byly potvrzeny historické hranice kopírující v tomto úseku řeku Dyji. Po počátečním chaosu na hranicích, kdy se v ostraze vystřídali Sokolové a armáda, byla nakonec pověřena ochranou hranic finanční stráž. 

Unnamed 12

Fotografie převzata z: np-podyji.cz a vojensko.cz

Finanční stráž fungovala v prostoru celnice na břehu Dyje a v části budovy školy v Čížově. práci finanční stráže si můžeme představit jako práci celníků. S rostoucím napětím na hranicích po anšlusu (připojení Rakouska k nacistickému Německu) se na hranicích objevila nejprve armáda a stráž obrany státu. Zde přišla nejslavnější chvíle pohraničních pevnůstek, neboť v roce 1938 došlo ke střetům jednotek Freikorps a jednotek stráže obrany státu, v nichž Čechoslováci způsobili útočníkům citelné ztráty. Vše ukončila Mnichovská dohoda 30. září 1938. Hranice jako takové přestaly v této části existovat a posunuly se velmi hluboko do vnitrozemí. K obnovení hranic v původním rozsahu došlo až po 2. světové válce.

DAMM, Alfred, ed. Hranice - historie - lidé: colloquium Vranov nad Dyjí 2013 = Grenze - Geschichte - Menschen : der Tagungsband. St. Pölten [i.e. Sankt Pölten]: Diözesanarchiv St. Pölten, 2014. Beiträge zur böhmisch-mährisch-niederösterreichischen Regionalgeschichte. ISBN 978-3-901863-44-8. 

Muži na hranici: boje se sudetoněmeckými Henleinovci v roce 1938. Praha: Toužimský & Moravec, 2019. Pohled do historie. ISBN 978-80-7264-194-9.