Letní historická praktika

Řád Křížovníků s červenou hvězdou

Řád Křížovníků s červenou hvězdou je jediný původní mužský rytířský řád. Je to jediný mužský rytířský řád, který vůbec kdy v dějinách založila žena. 

Rytirsky rad krizovniku

Převzato z: tx.sk

Touto výjimečnou ženou byla později roku 1898 svatořečená Anežka Přemyslovna (1211-1282). Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla Otakara I., proslula jako jedna z největších intelektuálek své doby, vedla korespondenci se svatým Františkem i se svatou Klárou. Z této korespondence vzešla i potřeba  pomoci bližnímu. Z popudu Anežky České tak vznikl špitál Na Františku, Anežský klášter, celé dílo Anežka Přemyslovna završila v roce 1237, kdy po obsáhlé korespondenci s papežem Řehořem IX. iniciovala vznik řádu Křížovníků s červenou hvězdou.

O založení Křížovníků (legenda o sv. Anežce)

 Poznámka. Léta Páně 1234 bratři přišli do Čech. Léta Páně 1236 v Kristu zasvěcená panna Anežka, sestra Václava Čtvrtého, krále českého, přijala řád svatého Františka. Podle jeho vzoru, jako svatý František v předobraze tří řádů tři kostely zbudoval, tak sama postavila tři slavné kostely v Praze. Totiž první ke cti Spasitele všech, k němuž se uchýlila se svými sestrami. Druhý ke cti svaté Boží Rodičky Marie a blaženého Františka vedle něho pro Menší bratry přisluhující jí a sestrám bohoslužbami. Třetí v jejím špitále rovněž ke cti svatého Františka pro řád křižovníků, tehdy nově vytvořený Menšími bratry z příkazu samé paní Anežky, totiž Křižovníků s hvězdou, kterým ten špitál velmi bohatě vybavený z vlastního královského majetku svěřila, aby oni věrně sloužili chorým a nemocným a všem ubohým osobám tam přijatým jak ve věcech časných tak i duchovních. 

ŠTIVAR, Bonaventura J., ed. Františkánské prameny. II., Legendy o svatém Františkovi z let 1226-1235. Velehrad: Ottobre 12, 2003. ISBN 80-86528-03-0. 

0ee5a058ebcf326dbbbb510bd62cfc67

Převzato z: cnb.cz

Křížovníci záhy dostali majetky po celém českém království. Jedno z míst, které řád získal, bylo i Hradiště sv. Hypolita. V nedalekých Mašovicích vzniklo proboštství. Řád se věnoval špitální činnosti a výrazně zasáhl i do podoby okolní krajiny. V průběhu staletí však museli Křížovníci přestát i těžké časy, hradiště vyplenili husité a velmi zle bylo zpustošeno Švédy za 30leté války.  Popleněné Hradiště však znamenalo příležitost přestavět hospodářský dvůr a doplnit ho reprezentativním barokním kostelem. Křížovníci nakonec vlastnili majetky až do nástupu komunistického režimu, který více než sedm set staletí trvajíc kontinuitu přerušil. Během čtyřiceti let se na Hradišti vystřídalo několik podniků, za všechny jmenujme JZD Práče. Majetky Křížovníci získali zpět po pádu komunistického režimu. 

80041915

Převzato z: pamatkovykatalog.cz

Kniha památní na 700 leté založení českých křižovníků. Praha, 1933. 

BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. I. díl, Řády rytířské a křížovníci. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-085-3. 

Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše