Metoda došlé pošty patří do kategorie metod tzv. "z praxe". Mnozí, ne příliš kvalitní, pedagogové často žákům či studentům říkají: "To kdybys udělal v praxi, byl bys okamžitě na dlažbě..." Ale právě školy jsou od toho, aby si žáci mohli vyzkoušet cokoliv, proto konec konců chodí do školy, aby se věci naučili. Je žádoucí, když se žáci ve škole nebojí dělat chyby, protože chyba a zpětná vazba vede k řešení a k tomu, že se už "v praxi" chyba nebude opakovat. Podobným způsobem postupují i někteří personalisté u vícekolového přijímacího řízení, zadávají uchazečům modelové situace z běžné firemní agendy, které mají uchazeči řešit. Personalisté sledují řešení uchazečů a podle toho uchazeči postupují či nepostupují dále. Metoda došlé pošty ve škole představuje vynikající ukázku problémového vyučování. Pro žáky má zároveň přídech tajemna. Do třídy může dojít "tajemná krabice", "dopisy z neznáma"  atd. Krabice mohou obsahovat indicie, dopisy různé úkoly. Záleží jen na fantazii učitele.  Došlé pošty může být i více a žáci ji mohou třídit podle důležitosti informací v dopisech, tím dochází k hledání a třídění klíčových informací.

KOTRBA, Tomáš a Lubor LACINA. Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2015. ISBN 978-80-7485-043-1. 

PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4748-4. 

Ukažme si metodu na příkladu, představme si, že máme v ZEMĚPISU probrat s žáky téma státy oblasti Sahelu

Vytvořme např. došlou poštu tohoto znění:

Již v samotném dopisu zazněla celá řada informací, jestliže žáci budou hledat odpovědi na tuto došlou poštu, zjistí, že přestože jsou dnes vztahy ČR a Republiky Mali na neutrální úrovni, dozví se ale také, že v 60. letech ČTK pomáhla školit malijské žurnalisty, českoslovenští technici pomáhali vybudovat malijskou státní televizi, že se první malijské nezávislé peníze tiskly v Československu, že v Československu studovala první generace malijské inteligence. Dozví se i o ochabnutí československo-malijských vztahů, když se původně socialistické Mali přiklonilo k západu. Dozví se tedy o politických střetech v oblasti Sahelu i o  fenoménu "1960 - Rok Afriky". Kromě toho se dozví o nemocech v oblasti Sahelu a zjistí, proč je v Mali česká armáda na společné misi EU. Díky otázce přiměřeného oblečení zjistí, že v oblasti jsou většinově muslimové  a také otázka oblečení prozradí informace o podnebném pásu a místních klimatických podmínkách.  A to nemluvě o informacích obsažených v dopisu.  A to už stojí za to napsat pár dopisů, nebo ne?