Organizace státu a státní správy Veřejná správa Organizace státu a státní správy v ČR STATNI SPRÁVA SAMOSPRÁVA 1 ZÁJMOVÁ + PROFESNÍ ÚSTREDNÍ | ÚZEMNÍ ÚZEMNÍ Výkon veřejné správy se zpravidla realizuje ve dvou typech působností * působnost přenesená, tedy delegovaná - jménem státu orgány obce nebo kraje vykonávají dané záležitosti • působnost samostatná - obec nebo kraj si spravuje své záležitosti samostatně Členění veřejné správy • podle různých kritérií A. dle subjektů veřejné správy • orgány státní správy - vykonávají státní správu a mají vlastní působnost a pravomoci ve státní sféře (např. ministerstva) • samosprávné orgány-vykonávají samosprávnou činnost (orgány územní samosprávy - kraje, obce a jejich orgány) • orgány zájmové samosprávy (advokátní, notářské, obchodní a živnostenské komory) B. dle územního hlediska • ústřední-jednotlivá rezortní ministerstva • oblastní-orgány krajů • místní - orgány měst a obcí Pojetí veřejné správy Široké pojetí • Organizace záležitostí celého státního společenství • Zahrnuje orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní Užší pojetí • Správní činnost vykonávána zmocněnými subjekty na základě zákon v rozsahu přikázané pravomoci a působnosti • Může být realizována jen exekutivou vlády, státními a pověřenými nestátními orgány a dělí se na státní správu a samosprávu Instituce, které ovlivňují veřejnou správu, ale dle užšího pojetí ji nevykonávají Zabývají se organizací záležitostí celého státního společenství Parlament Vláda Ústavní soud Nejvyšší správní soud Obecné soudy Nejvyšší kontrolní soud Ombudsman Státní správa v ČR • Správními úřady se de lege lata v souladu s Ústavou rozumí pouze státní orgány, které jako institucionální součásti moci výkonné vykonávají působnost a pravomoci v rámci státní správy. • Správní úřady jsou v Ústavě ČR upraveny výhradně v hlavě třetí „Moc výkonná" • Existence a právní postavení správních úřadů jsou upraveny v čl. 79 Ústavy (spadají tedy pod vládu). Jiné správní úřady než ty podle čl. 79 Ústava nezná • „nezávislé správní úřady na vládě" (diskuze -legislativa zná, nezná?) • https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/druhy uradu I. Orgány mocí zákonodárné • Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR • www.psp.cz • Senát Parlamentu ČR • www.senat.cz II. Orgány moci výkonné Státní správa prezident - kancelář prezidenta, www.hrad.cz, (či. 54 - 66 Ústavy), vláda - úřad vlády, www.vlada.cz, (či. 67 - 79 Ústavy) ministerstva státní zastupitelství (čl. 80 Ústavy). další ústřední orgány státní správy, např. Český statistický úřad nebo Národní bezpečnostní úřad správní orgány s celostátní působností, podřízené ministerstvům, např. Česká obchodní inspekce nebo Generální ředitelství cel zvláštní územní orgány státní správy, např. krajské hygienické stanice nebo inspektoráty práce veřejné ozbrojené sbory, Armáda České republiky nebo Policie České republiky II. Orgány moci výkonné • Kancelár prezidenta • Úrad vlády ČR (právo hospodařit s majetkem státu, který slouží potřebám vlády; zajišťuje odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti vlády) Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ústřední orgány státní správy Český báňský úřad Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Energetický regulační úřad Národní bezpečností úřad Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad průmyslového vlastnictví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad vlády České republiky Ústřední orgány státní správy v jejichž čele nestojí člen vlády České republiky Dředsedu Českého statistického úřadu, Úřadu pro ochranu Hospodářské soutěže a Energetického regulačního úřadu jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu předsedu Národní sportovní agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády https://aaenturasport.cz/oraanizacni-struktura/ předsedy ostatních úřadů jmenuje a odvolává vláda České republiky činnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy řídí, kontroluje a sjednocuje vláda. Jako poradní orgán zřizuje Legislativní radu, jejímž čele stojí člen vlád, nejčastěji ministr spravedlnosti nebo ministr bez portfeje (např.. Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti) https://agenturasport.cz/organizacni-struktura/ Příklady správní orgánů s celostátní působností Oblast ministerstev MD Státní fond dopravní infrastruktury Centrum dopravního výzkumu Odbory dopravy (městské atd.) MF Finanční ředitelství a finanční úřady Celní ředitelství a celní úřady Finanční arbitr MK Národní památkový ústav a jeho odbory MMR Stavební úřady, stavební odbory Příklady správní orgánů s celostátní působností Oblast ministerstev MO Krajská vojenská velitelství M PO Živnostenské úřady Česká obchodní inspekce Výzkumné a zkušební ústavy MPSV Úřady práce Česká správa sociálního zabezpečení Okresní správy sociálních věcí Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty Technická inspekce MŠMT Česká školní inspekce Odbory školství (krajské, okresní) MV Krajské a obecní úřady - matriky, doprava aj. Portál veřejné správy (např. CZECH Point) Příklady správní orgánů s celostátní působností Oblast ministerstev MZ Státní zdravotní ústav Státní ústav pro kontrolu léčiv Hygienické stanice Ústav zdravotnických informací a statistiky MZV Velvyslanectví (primární diplomatický úřad země v jiné zemi) Konzuláty („malá forma velvyslanectví, tj. úřední úřad země na území jiné země; pasy, víza, občané dané země) Stálé mise Česká centra, české domy (organizace - propagace ČR v zahraničí; kultura, cestovní ruch, vnější ekonomické vztahy; nejpozději otevřená Jeruzalém, Athény) MŽV Česká inspekce životního prostředí Český hydrometeorologický ústav Správy národních parků AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny MZe Pozemkový fond a jeho pracoviště Státní zemědělská a potravinářská inspekce Česká plemenářská inspekce Státní zemědělský intervenční fond Státní rostlinolékařská správa Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský III. orgány územních samosprávných • Podle Ústavy ČR, hlava sedmá, čl. 99 se ČR člení na obce (základní územní samosprávné celky) a kraje (vyšší územní samosprávné celky). • Jejich činnost upravuje zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) a zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení); zvláštní postavení má Praha • Na hlavní město Prahu se zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (v Praze primátor; volby se konají v jiném termínu) • Obce a celky mají dvojí působnost: samostatnou (samosprávnou) a přenesenou (delegovanou) • orgány krajů, měst a obcí, městských částí a městských obvodů v případě územně členěných statutárních měst jako jsou např. krajské, obecní úřady nebo stavební a živnostenské úřady vykonávající přenesenou působnost • další samosprávné orgány, např. přestupková komise • Obce s matričním úřadem se stavebním úřadem s pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností Krajská správa a samospráva kraje zřízeny ústavním zákonem o vytvoření vyššíchúzemních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sbv Ústava ČR platný od 31.12. 1997 a účinný od 1. 1. 2000 zavádí se sedmiletým zpožděním to, co bylo od počátku zakotveno v ústavě (od ledna 1993) ČI. 1 ustanovil 14 vyšších územních samosprávných celků Např. původně Brněnský kraj později název změněn na Jihomoravský kraj Zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.) blíže definuje působnost kraje, jeho orgány apod. v rámci samostatné působnosti kraj pečuje o komplexní rozvoj svého území a v rámci přenesené vykonává na svém území státní správu kraj je spravován zastupitelstvem, dalšími orgány jsou rada, hejtman a krajský úřad V rámci vlády České republiky byl v roce 1991 vytvořen vládní výbor pro zemské zřízení, který vypracoval osm variant, verzí zemského nebo krajského zřízení, případně jejich kombinace. file:///C:/Users/PETRIK~l/AppData/Local/Temp/Katalog k výstave 100 let proměn hranic našich regionu.pdf Samosprávné kraje vznikly k 1. lednu 2000 a po přechodném období, ve kterém na podzim roku 2000 proběhly volby do krajských zastupitelstev, začaly od 1. ledna 2001 fungovat naplno. Záhy po ustanovení krajů se objevily požadavky na změnu krajské hranice, předtím však došlo ke změně názvů některých krajů, které se většinou přizpůsobily zažitým názvům celků nebo přírodním a historickým podmínkám (Jihlavský kraj na Vysočinu a později na Kraj Vysočina, Buějovický na Jihočeský, Brněnský na Jihomoravský a Ostravský na Moravskoslezský. Působnost územně samosprávných celků Dělí se na dvě skupiny: * Působnost samostatnou, samosprávnou Jedná se o věci, které si obec či kraj spravuje samostatně. Do skupiny samostatné působnosti jsou zařazeny záležitosti, které se dotýkají v prvé řadě života obyvatel a jejichž význam tento rámec nepřesahuje. Samostatná působnost neznamená libovůli obce a jejích orgánů. Možnost obce "samostatně" řešit své záležitosti je třeba neustále poměřovat v kontextu s platnými zákony a ostatními právními předpisy. * Působnost přenesenou, delegovanou Jde o záležitosti veřejné správy, které náleží státu, avšak tento je na obec či kraj přenesl. Jejich význam přesahuje rámec územně samosprávných celků a stát má zájem na ovlivňování jejich výkonu. Pokud jim zákon svěří výkon státní správy, je jejich území správním obvodem a příslušné orgány jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti. Mezi přenesenou působnost patří např. výkon činnosti na úseku územního plánovania stavebního řádu, projednávání přestupků, zajišťování státní správy ochrany ovzduší, sociální zabezpečení atd.