Historie odívání

 

Pravěk:

O tom jak se lidé oblékali podávají důkaz výtvarné památky (nástěnné jeskyní malby). Primitivní oděv byl z dostupných materiálů - kůže , kožešina a listy z rostlin. Materiál byl spojen pomocí střívek , šlach, trávy či lýka. Obleky se šily pomocí kostěných jehel. Oděvy měly jednoduché ozdoby.

​Starověk:

Ve starověkém Egyptě nosili lidé jednoduché oděvy (např. bederní roušku), jako ozdoby používali šperky. Ve starověkém Řecku se nosil se řasený oděv - Tóga, lidé si upravovali vlasy a používali pevnou obuv - sandály. Oděv neměl rukávy. Lidé ve starověkém Římě se odívali obdobně jako ve starověkém Řecku.

Obr.1: Starověké Řecko a Řím - oděv (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

 

Středověk:

Za doby raného středověku byl oděv i u vznešených vrstev velmi jednoduchý. Základními prvky románského oděvu byly tuniky a pláště. Pro zhotovení oděvu se používal len, konopná příze a ovčí vlna. Oblečení bylo jednoduché a dá se říci že šlechta a chudý lid měli stejný šatník. Lišil se pouze v kvalitě, jemnosti a barvě použitého materiálu. Mužský oděv byl tvořen ze svrchní a spodní tuniky, oblékala se přes hlavu a pod ní se nosily nohavice, které se upevňovaly v pase. Svrchní tunika byla přepásána opaskem. Přes celý šat se nosil sepnutý plášť na pravém rameni. Šlechta nosila plášť dlouhý, kratší nosili bojovníci a nejkratší obyčejný lid. Ženský oděv se mnoho nelišil od mužského. Ovšem spodní tunika byla bez rukávů a jen ta svrchní část měla dlouhé rukávy, které byly na koncích rozšířené.

 

  

Obr. 2: Románský oděv (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

 

Gotické oblečení se vyznačovalo mnohotvarostí střihu, který zdůrazňoval tvar postavy. Ženy nosily spodní tuniku s úzkými rukávy a přes ni si oblékaly svrchní tuniku v různých střihových variacích, sukně těsně obepínala postavu a někdy byla protažena do vlečky. Rukávy se od loktů rozšiřovaly a mnohdy spadaly až na zem, nebo byly od ramen prostřiženy. Důležitým doplňkem byl opasek, ten byl umisťován na bedra. Na doplňcích šatů ať ženských či mužských nechyběli zvonky či rolničky, které se umisťovaly na okraje šatů či špičky bot. Svobodné dívky měly vlasy rozpuštěné a zdobily si jej čelenkami a ty bohatší portami zdobenými drahými kameny, kovovými nášivkami či perlami. Čepeč byl symbol pro vdanou ženu. Koncem 14. století vznikl populární čepec, který jistě všichni znají z filmu o Bílé paní, tzv. henin - byl kuželovitého tvaru a aby držel tvar vyztužoval se dřevem. Mužská móda byla obohacena o lněnou nebo hedvábnou košili, přes ni se oblékal kabátec. Jeho vzhled vypovídal o postavení majitele. Např. šlechtické kabátce byly kratší se širokými rameny a stojatým límcem oproti tomu měšťanské byly přiléhavé a od pasu se rozšiřovaly. Kalhoty - nebo nohavice se sešívaly mnohdy ze dvou barevných látek, pevně obepínaly nohy. Mužské pokrývky hlavy byly rozmanité nosily se různé kožešinové čapky, pletené či plstěné klobouky, které postupně přecházely do baretů. Stálým módním doplňkem jsou kapuci a kukly, které nosili muži i ženy. Zajímavé jsou také boty, ty byly úzké a vybíhali do špičky. Také dle bot se posuzoval stav, čím delší špička, tím zámožnější majitel. Špičky bot však při chůzi mnohdy překážely, a tak si je muži přivazovali ozdobnými stuhami či řetízky ke kolenům.

Obr.3: Gotický oděv (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

 

​Novověk:

Renesance

V Itálii tvořil mužský oděv kabátec a nohavice, které zdůrazňovaly linii nohou. Přes kabátec se nosil krátký pláštík, který byl řasen do záhybů a býval podšitý kožešinou. Ženský oděv tvořila košile, která měla šněrování a rukávy se přivazovaly či byly přišité. Přes tuto košili se nosil kabátek, který byl zhotoven z dražší a barevné látky, měla čtvercový výstřih a otevřené rukávy. Sukně byla nabíraná v pase a protažena do vlečky. Nejdražším kusem oděvu byla spodní košile, která byla bílá a vykukovala zpod prostřihávaných rukávů, často ji zdobila černá výšivka.

Obr. 4: Renesanční oděv - Itálie (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

Španělská móda se stala vzorem pro všechny šlechtické dvory a v každé zemi dostala svou podobu. Ženská postava byla formována korzetem, který byl vyztužen kosticemi a u dívek kovovými deskami, které měly zabránit růstu prsou. Poprvé se v módě objevila tzv. španělská krinolína, která měla udržovat správný tvar sukně. Přes korzet a krinolínu si ženy oblékají dvojité roucho z hedvábí zdobené perlami, drahokamy. Kolem krku nesmělo chybět tuhé okruží - límec zhotovený z drahé krajky naskládaný do tvaru "harmoniky". Muži nosili krátké nohavice, které byly bohatě nařasené a sahali do půli stehen, pod nimi nosili punčochy, které se staly důležitým doplňkem. Byly vyráběny ručně z vlny a bavlny a pro zámožné se zhotovovali i hedvábné pletené punčochy. Pokrývky hlavy jsou barety a vysoké tuhé klobouky ozdobené peřím.

Obr. 5: Renesanční oděv - Španělsko (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

 

V Anglii se ženy se v odívání snažili napodobit královnu Alžbětu I. Nejoblíbenějšími látkami byl vyšívaný brokát s květinovými vzory a samet, například bílé plátno bylo považováno za velmi drahé. Barvy byly módní červená, zelená a modrá. Živůtek měl opět čtvercový výstřih a měl dlouhou špičku. Rukávy byly poměrně vysoce nasazené a převyšovaly výšku ramen. Sukně měla typický sudovitý tvar a podpírala ji krinolína, pod sukni se kolem pasu uvazoval tzv. rohlík, vycpávka, která měla udržet tvar.

Obr. 6: Renesanční oděv - Anglie (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

 

Baroko

Všechna šlechta se snaží napodobit styl a francouzskou módu Ludvíka XIV. V ženském oděvu přetrvává jednoduchá spodní košile s hladkými rukávy, nejčastěji v červené barvě. Důležitým prvkem oděvu je korzet, který má hluboký výstřih a vpředu vybíhá do špičky. Korzet je vystužován kosticemi - buď velrybími či kovovými. Důležité bylo stahování pasu, aby vynikl kontrast široké nabírané sukně a úzkého živůtku.  Rukávy byly nejprve dlouhé a postupně se zkracovaly až po předloktí. Bývaly zdobeny volány či krajkami a stuhami. Sukně bývala bohatě řasena do záhybů a protažena do vlečky. V mužském oděvu byla nejlepším kouskem košile s ležatým límcem a manžetami. Přes ni si oblékali vestu, která byla vpředu z odlišné látky a delší a vzadu kratší. Svrchní kabát byl bohatě zdobený a dlouhý jako vesta. Rukávy zdobily manžety od košile, které měly spoustu kanýrků. Kalhoty byly pod kolena, které doplňovaly punčochy upevňované provázky či stužkami. I u mužů nebyla výjimka mít paruku.

   

Obr. 7: Dámský a pánský barokní oděv (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm) 

 

Rokoko

Ženský oděv se shodoval s barokním, avšak byl zhotovován z lehkých látek pastelových barev nebo se vzorem drobných kvítků. Nejdůležitějším prvkem byla elipsovitá krinolína, která podpírala mohutné a bohatě zdobené sukně.  Svrchní sukně šatů byla po celé délce rozstřižena a odhalovala spodní sukni.  Mužský oděv zůstal ve své podobě nezměněn, stále se skládal z kalhot, košile, vesty a kabátce. Velký důraz se klade i na oděvní doplňky. K nim patřil vějíř, jako součást umění ženské koketérie a taštička (pompadůrka) na drobné kosmetické potřeby, k tomu rukavice a rukávník či vycházkové hůlky.

​ Obr. 8: Rokoko - ženský oděv (převzato z ​http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm)

 

Klasicismus a empír

Oděv prošel velkými změnami a to zejména u žen. Kultura odívání byla ovlivněna antickým uměním, které se projevovalo v uvolněnosti a splývavosti. Šaty byly zhotovovány z lehkých látek, nejčastěji bílé barvy. Oblíbené byly výšivky zlatou a stříbrnou nití. Dekolty byly hluboké a používaly se i vycpávky do výstřihů – předchůdce dnešních push-up podprsenek. Linie pasu se posunula nahoru, těsně pod prsa. Korzety ženy nosily jen pod určitý typ šatů a nestahovaly jej tak pevně. Rukávy byly krátké a bohatě nabírané. Šaty měly dlouhé vlečky a doplňkem byly kašmírové šály či šátky, které se skládaly do čtverce a nosily se přes ramena či volně přes ruku. Oblíbené byly i pláště se stojatými límci.  I mužská móda prošla změnou, byla inspirována především vojenským stylem. Sestával z upnutých kalhot, které se zhotovovaly z kůže či vlněných látek, stále sahaly jen po kolena a zapínaly se na knoflíky. Nosily se vysoké jezdecké boty. Kabát tvořil opět nedílnou součást, byl však pohodlnější a užší, měl dlouhé rukávy a klopy. Elegantním prvkem byla kravata, která se třikrát obtáčela kolem krku a vázala se do ozdobných uzlů. Módně oblečený muž nosil frak, nejčastěji tmavomodrý, tmavozelený nebo tmavohnědý. Doplňkem byly cylindry, dvourohé klobouky, barevné rukavice a vycházkové hole.

Obr. 9: Klasicismus a empír (převzato z http://www.historiemody.cz/clanky/klasicismus-a-empir.html)

 

Druhé rokoko a turnýra

Dominantním znakem ženské módy je nošení krinolíny. Ocelová konstrukce tvořící kostru je vyráběna strojově. Pánský oděv se stále přibližuje dnešní podobě. V tomto období vzniká sako podobné dnešnímu. Spolu s cylindrem se nosil nízký klobouk. Oblečení doplňoval tříčtvrteční plášť, boty s nízkým podpatkem a hůlka. Módu v letech 1870 - 1890 charakterizuje nová linie ženského oděvu, která zdůrazňovala zadní část těla - sukně s turnýrou, která je v zadní části podložena kovovou obručí nebo vycpávkou. Spolu s ní se nosili i polonaisy - rozšířené dlouhé sukně, které odhalovaly spodní dlouhou sukni. Ženská móda tohoto období začala klást základy moderního šatníku žen. Rodí se ženský kostým, cestovní úbor, pláště do deště a proti prachu. V pánském oblečení slavnostní frak vystřídal na denní nošení žaket. Na společenské akce nosili páni dvojřadový prodloužený kabát. Největší novinkou se stává smoking s hedvábnými klopami. Vznikají různé druhy plášťů, které doplňují měkké plstěné a slaměné klobouky. Pozvolna se upouští od různých módních výstřelků v odívání a oděv se stává praktičtějším a pohodlnějším.

Obr. 10: Turnýra (převzato z http://www.historiemody.cz/clanky/turnyra.html)

Secece

Toto období se vyznačuje výraznou rostlinnou a geometrickou stylizací. Do světa módy přicházejí nové tendence a trendy, ale i opakování z minulých období hlavně v ženském oblečení. Vzniká nový typ oděvu se zvonovou sukní, kterou doplňuje blůza se stojatým límcem. Linie šat se stylizuje do secesního tvaru S. I v tomto období se uplatňoval korzet, který tvaroval ženskou postavu. Denní oděv se stále více přizpůsoboval současným potřebám a moderním trendům. Navzdory tomu večerní róby hýřili různorodostí materiálů a byli hotovými uměleckými díly. Pánská móda měla sportovní a praktický ráz. Tvořila ji košile, vázanka, sako a přiléhavé kalhoty. Pro sport se používaly pumpky, kalhoty s podkasanými okraji, které se používaly k jízdě na kole. Na hlavě mužů i žen se poprvé objevily slamáky.

       

Obr. 11: Secesní dámský a pánský oděv (převzato z http://www.magazin.ksoft.cz/ruzne_dejiny_odivani.htm, http://www.historiemody.cz/clanky/secese.html)

 

20. století:

20. léta

Dvacátá léta byla typická trendem pohodlnosti. Docházelo ke zkracování sukní, od prvního modelu nesmrtelné Coco Chanel v roce 1916, který představovaly šaty bez kanýrů s délkou sukně do půl lýtek, po modely se sukní ke kolenům. Novým trendem se staly také krátké účesy, kterým vévodilo mikádo. Ze šatů zmizely rukávy a nahradila je ramínka. Typickým projevem neudržitelné touhy po svobodě a volnosti bylo zavržení svazujících korzetů, do té doby neodmyslitelné součásti oděvu každé ženy. Do popředí se dostalo sportovní oblečení, krátké šortky, tílko a pásek.  Novým tipem dámského prádla bylo ve 20. letech, určeným ke spaní a jako ranní oblek, pyžamo.Velký vliv na módu ve dvacátých letech měl kubismus, díky kterému šaty získaly jakýsi strohý nádech. S tím také úzce souvisí nové smýšlení, které dávalo jasně najevo, že šaty nežijí svůj vlastní život, ale naopak je k životu přivede žena, která si je oblékne. Módními barvami se staly hnědá, béžová a šedá. 

  

 Obr. 12: Dámský a pánský oděv 20. let pro denní běžné nošení (převzato z http://www.kultur-kontakt.cz/pujcovna-kostymu-ceske-budejovice/pujcovna-kostymu-katalog/, http://partisana.webnode.cz/prvni-republika/moda/panska-moda/)

Pánská móda nepodléhala tolika změnám jako dámská. Více než-li na zdobnost oděvu byl důraz kladen na kvalitu materiálu a preciznost střihu. Pánský oděv podléhal přísným společenským konvencím. Muž měl několikatero typů obleků určené pro danou příležitost. V šatníku nesměly chybět klobouky, rukavice, kravaty, vestičky. Výběr jejich barvy a stylu opět podléhal společenským normám, které byly dané pro určitou situaci. Muž vlastnil několikatero typů obleků do práce, pro společenské události, oficiální návštěvy, pro cestování, sport a volný čas. Poměrně volnou možnost výběru měl v oblečení pro sport a volný čas, obleky do práce a různé společenské události podléhaly poměrně přísným konvencím. Na počátku dvacátých let se nosí jednořadé sako s dvěma knoflíky, vysokým pasem a vespod pod posledním knoflíkem zastřižené do obloučku. Vesta, nošená vespod, je uzavřená. Kalhoty se směrem dolů lehce zužují. Od roku dvacet dva se pas začíná posouvat směrem dolů až nabyde svoje přirozené místo. V polovině dvacátých let se veškeré vycpávky vytrácejí a upřednostňována je přirozenost.

30. léta

Šaty se sníženým pasem a délka ke kolenům byly passé, sukně se opět prodlužovaly až k zemi a pas se vrátil na své místo. Silueta byla ještě štíhlejší a protáhlá, k čemuž mohli dopomoci i dlouhé upnuté rukávy.  V roce 1935 se objevilo nylonové vlákno, které dalo za vznik populárním "nylonkám".  Dalším technologický pokrok, úprava bavlny proti srážení, tzv. sanforizace, měl za následek skutečnosti, že si zákazníci přestali kupovat velké košile i pyžama. U mužů se  navrací ramenní vycpávky pro zdůraznění maskulinní postavy, což podtrhovalo střih saka, jenž se směrem dolů zužoval. Klopy byly velmi široké a celková fazónka krátká. V této době se může sako nosit bez vestičky. Kalhoty jsou delší než ve dvacátých letech a rovně střižené. Stoupá obliba světle barevných košil (k žaketu, smokingu a fraku musí být stále bílá). Oblíbenými barvami obleků třicátých let se staly námořnická modrá, indigová, barva muškátového ořechu, hnědá a khaki odstíny béžové a hnědé. Velmi populárním vzorem se stal proužek.

 

Obr. 13: Dámský a pánský oděv 30. let pro různé příležitosti (převzato z http://www.kod.tul.cz/predmety/DOK/DOK/prednasky_2013/20.STOLET%C3%8D%20-%201.POLOVINA_DOK.pdf)

 

40. léta a 50. léta 

Válečná 40. léta opět umlčela hravou ženskou módu a nařídila maskulinnější vzhled: vycpaná ramena, úzké sukně a košilové šaty. Mezi nejvýznamnější návrháře této dekády patřili Cristobal Balenciaga a Christian Dior. Ten byl důležitý hlavně pro poválečné období, kdy se jeho new look, po počátečním odmítání, rychle rozšířil. Jeho krinolínové sukně vyztužené nylonem ve tvaru písmene A jsou pro něj typické dodnes. Koncem 40. let začaly vysoké, štíhlé a moderní ženy nosit bikiny. V 50.letech se nosily rozšiřující se šaty ve tvaru písmene A nebo zužující se sukně ve tvaru Y. Zdůrazňuje se vosí pas, široké boky a velká ňadra. Nosí se kostýmky, živůtky, vysoké podpatky a peleríny. V USA se objevují první kožené bundy a od 40. let se nosí džíny. Z módy 50. let v Evropě dýchá sešněrovanost a uniformita. 

Obr. 14: New Look - Christian Dior (převzato z http://www.kod.tul.cz/predmety/DOK/DOK/prednasky_2013/20.STOLET%C3%8D%20-%201.POLOVINA_DOK.pdf)

60. léta

Jsou nejrevolučnějším obdobím v módě. Módu ovládalo hned několik velice oblíbených stylů. Mezi nejvýznamnější patřil pop art - jednoduché střihy, geometrické vzory, výrazné barvy, mini sukně, mini šaty. Dalším významným stylem bylo hippies. V módě panovala naprostá svoboda a cílem bylo především šokovat. Nosily se minisukně, ženy i muži nosily dlouhé rozevláté vlasy, které symbolizovaly svobodu a nespoutanost. Ženy začaly nosit vyzývavé oblečení. Éra hippies přinesla do módy barevné tuniky, květinové vzory, rozevláté košile, přívěsky a korálky, Etno prvky, zvonové nohavice i rukávy. Nosily se boty na širokém podpatku, tzv. brikety. Typická byla unisexová móda, stejné prvky v oblékání pro muže i pro ženy. Nosily se výrazně nalíčené oči se silnými linkami proti výraznému líčení rtů v letech minulých.  Slavná představitelka těchto let je modelka Twiggy.

          

Obr. 15: Móda 60. let - pop art, twiggy a hippies (převzato z http://luckaahonza.blog.cz/1104/dejiny-mody-20-stol)

 

70. léta

Sedmdesátá léta, stejně jako ta šedesátá, odrážela v módě atmosféru celého období i ekonomické situace. Začátek se ještě nesl ve stylu hippies, postupně módu dobyl disko styl a konec sedmdesátých let ovládl v módě punk.

Začátek 70. let se nesl ve stylu šatů v délce do poloviny lýtek a šatů ke kotníkům, oblíbené byly také „hot pants“, neboli velice úzké kalhoty. Ženy nosily do pasu vysoké, rozšířené saténové kalhoty nebo džíny, těsné lurexové topy, sametové šaty, pajetkové topy.  Muži se pak oblékali do stříbrných astronautových outfitů, saténových sak s pajetkami, džínů a kalhot s širokými nohavicemi či do sametových kalhoty. Prostředek sedmdesátých let byl ve stylu nabíraných sukní, vyšívaných látek a květinových vzorů. V pozdních sedmdesátých létech byla móda velice ovlivněná disko stylem. Mužské třídílné obleky byly pánům nabízeny v různých variacích barev. Byly charakterizovány širokými klopy a širokými nohavicemi, širší byly také vázanky. Na konci sedmdesátých let se nosily sukně s rozparkem, hedvábné topy, topy s třásněmi. Moderní byla obuv s vysokými podpatky a nižší platformou. Na konci 70. let se objevuje styl punk - zapínací špendlíky v nose a uších se staly šperky, nosily se roztrhané džíny, rozdrásaná trička, kožené bundičky a vystříhané účesy. Punk jako styl, původem z Londýna, vnesla do módy Vivienne Westwood s jejím partnerem Malcomem McLarenem.

  

Obr. 16: Móda 70. let 20. století - široké nohavice, disko styl, punk (převzato z http://luckaahonza.blog.cz/1104/dejiny-mody-20-stol, http://www.designmagazin.cz/moda/23872-kralovna-punku-vivienne-westwood-oslavila-70-let.html)

 

80. léta

Pro módu 80. let jsou typické džínové bundy, mrkváče (kalhoty široké v pase a zúžené u kotníků), plísňáky (vyšisované kalhoty vzhledem připomínající plíseň), krátké široké sukně, leginy, ponožky v lodičkách, bundičky do pasu, propínací svetry, sáčka s vycpávkami, křiklavě růžová, zelená nebo žlutá barva, zdůrazněný útlý pas či vysoký pas u džín či kalhot. Oblíbené jsou zvířecí motivy, hadí kůže, zebří či leopardí vzory. Typické jsou také netopýří rukávy a turecké kalhoty. Make up je velice nápadný, dominují výrazné barevné oční stíny a růžově perleťové rtěnky. V neposlední řadě frčí punková móda a zavírací špendlíky.