ODKRYVANI LEDOVCE
Dokument o Ernestu Hemingwayovi
pdtrd po muzi za macho mytem, ktery
uz dnes neobstojf
J I N D R I S K A B L A H O V A
kultura dokument
Lovit... ...a milovatpropublikum.
ernovlasy vousaty muz s sirokym usmevem vitezne kleci
vedle Iva, ktereho prave skolil. O mrtve zvife ma opfenou
pusku. Fotka patfi k tem mnoha ikonickym, z nichz
se skladal obraz americkeho spisovatele Ernesta Hemingwaye.
Testosteronovy kral americke moderni literatury byl
vedle nebojacneho lovce divoke zvefe rvac,valecny veteran,
milovnik bycich zapasu, zen, valecny reporter, svetak, rybaf
na sirem mofi - a samozfejme milovnik alkoholu. Casto
svleceny do puli tela pozoval i za svym psacim strojem.
Sam si pro sebe ve dvacatych letech vymyslel patriarchalni
pfezdivku Papa, kterou pfevzal literarni svet i novinafi,
vcetne jeho kritiku. Byl chodicim zosobnenim „skutecneho
chlapa" s obrovskym dopadem na americkou kulturu a spolecnost.
„Hemingway, jako spisovatel i jako vefejny iiber-chlap,
stale strasi nasi kulturu. Ernest (Papa) Hemingw^ay
strasi nasi kulturu stejne, jako nasi otcove strasi nase
vlastni zivoty," napsal v roce 1977 ve svem clanku v deniku
The Nevv^ York Times Aaron Latham. Mozna by se divil,
ze Hemingwayova extremni persona „strasi" dodnes. Spisovatele
obdivoval napf iklad senator John McCain. A to
natoUk vasnive, ze jeho tfi roky stary televizni portret si vypujcuje
nazev z Hemingwayovy knihy Komu zvont hrana.
Navzdory vsem rolim, ktere si peclive pestoval, je ale
slavny autor ze vseho nejvic ledovec. Aspoii k takovemu
pohledu vybizi aktualni velkorysy trojdilny dokument Hemingway
z produkce americke PBS. Vznikl k letosnim sedesati
letum od spisovatelovy sebevrazdy 2. cervence 1961.
Hemingway razil pro sve vlastni minimalisticke psani teorii
ledovce - co bylo z pfibehu vynechano, bylo dulezitejsi,
nez CO V nem bylo pfitomne. Podle ni jakoby se fidili i dokumentariste
Ken Burns a Lynn Novick. Snazi se ukazat,
CO bylo schovane pod hladinou vefejneho obrazu. Oddelit
mytus od skutecnosti. Z archivnich materialu a vypovedi
expertu se vynofuje nejednoznacny i znepokojivy obraz.
Cast mytu dokument narusuje: jak moc si spisovatel vymyslel,jak
se choval k zenam a k vlastnim detem nebo jak
silny skutecne byl. Cast ale zustava pfekvapive nemenna.
Dokument je kazdopadne zajimavym cvicenim: jak dnes
tocit o „velk^ch bilych umelcich", ktefi zfejme nebyli v soukromi
nijak zvlast' pfijemni lide?
58 R E S P E K T 1 7 I 2 6 . D U B E N - 2. K V E T E N 2 0 2 1
Taktroch.. . ^i. \ na milovanych
bycich TMpasech)
Neodolatelna sfla
„Spisovatel, dobrodruh, pitomec - ale pof ad fascinujici,"
nadepsal denik The Dallas Morning News svoji recenzi
dokumentu Hemingway. Trefne tim vystihl jeho zaber
i ton, ktery autofi voH. I to, co noveho o nem fikaji. Zajimaji
je hlavne rozpory a protiklady spisovatelovy existence.
Na jedne strane soustfedeny, disciplinovany autor, ktery
bral sve psani smrtelne vazne jako profesi. Na strane druhe
clovek rodici chaos, v neustalem pohybu, touzici
po nekonecnych podnetech a vzrusenich.
Mladik, ktery zazil fez prvni svetove valky,
ale miloval krveprohti bycich zapasu i safari.
Muz, ktery potfeboval byt nepfetrzite zamilovany,
ale nevefil zenam. Pecujici otec, jenz
umel zatratit vlastni deti. Kritici^ syn, jenz
nakonec zvolil stejnou cestu ven jako otec,
ktereho po jeho sebevrazde nazval zbabelcem.
Umel byt velkorysy a obratem kruty vuci tem,
kdo mu pomohli. Prodaval publiku velikasske
fantazie o sve vlastni osobe. Ale neschopny
jim ve skutecnosti dostat.
Duraz na rozpory ma jasnou logiku. Vyse popsany macho
obraz s Hemingwayem neoddelitelne spojeny uz dnes
neobstoji. Ostatne cast jeho silactvi byla komicka uz pro
nektere jeho soucasniky. Kritici se napf iklad ohrazovali
proti jeho az sadisticke lasce k bycim zapasiim. Figura velkeho
bileho muze, miry vsech veci, uz davno neni zdrojem
autority ani obdivu, ale kritiky. A autofi dokumentu to
vedi. Nahhzenim za mytus se snazi velikana poHdstit bez
lakovani naruzovo a pfiblizit soucasnemu pubUku i mysleni.
Zarovefi je vsak zjevne, ze chteji najit rovnovahu mezi
pojmenovanim nepfijatelnych aspektu jeho zivota a psani
vcetne rasismu nebo antisemitismu a jeho „nevymazanim"
v dobe, kdy se „rusi" kdekdo a kdeco. Nechteji ho „zrusit",
ale ani „oslavovat". Hemingway ]t tak i testem,jak spisovatelovo
dilo obstoji ve svete citlivejsim vuci rasismu, kolonialismu
nebo krutosti vuci zenam.
Vypravi proto dva pfibehy. Pfibeh literatury
a pfibeh muze, ktery j i psal. Nejdfive
literatura. Dokument ma temef povahu
eseje na tema Hemingwayuv styl a jeho vHv
na moderni americkou prozu. Dobfe ukazuje,
jak jeho revolucne strohy, pfimocary
sloh ovlivnila novinafina. Konkretne jeho
pusobeni v deniku The Kansas City Star,
kde jako osmnactilety pokryval policejni
akce. Motto deniku znelo: „Piste kratke vety.
Piste kratke prvni odstavce. Pouzivejte zivou
anglictinu." Hemingway si ho pfetavil pro sebe. Jeho heslo
bylo: „Vsechno, co musis udelat, je napsat jednu pravdivou
vetu. Nejpravdivejsi vetu, kterou znas."
Zastup slavnych spisovatelu vcetne Maria Vargase
Llosy vysvetluje, ze Hemingway od zakladu zmenil, jak
je mozne psat. Slovy Tobiase Wolfa: „Zmenil rozestaveni
nabytku v mistnosti." Zadny americky spisovatel pry nemuze
nebyt ovlivneny Hemingwayem. Nemuze zacit
Hemingway \e
testem, jak spisovatelovo
dilo
obstojf ve svete
citlivejsim k rasismu
ci zenam.
R E S P E K T . c z 59
CO se nosi
Maj 2021
KAROLINAVRANKOVA
B
yl pozdni vecer, prvni
maj a vsechno melo tenkrat
grady. Srdce pukalo,
slavik pel a pro lasku Vilem zabijel.
To vsak davno jiz. Dnes V i lem
brouzda po Tinderu a pojida toust
s avokady. Doba se zmenila, laska se zmenila; kdo by se
chtel naveky zaslibit po prvnim rande s typkou ze seznaml^^?
Jmenuje se Jarmila a nevypada spatne. Vilem se
ale neciti na vazny vztah. Chram vecne lasky? Tentokrat
fakt ne. Radeji situationship.
Je to neco jako relationship, tedy vztah. Ale zaroveii to
vztah neni, zalezi na situaci. Je to ucelove spojeni dvou
osob, ktere nechteji hyt ani samy, ani ve vztahu, takze jsou
tak nejak plus minus obcas trochu spolu. Jako spousta lidi
dnes. Jako Vilem s Jarmilou. Situationship je nezavazny.
Dvojice se schazi, kdyz se jim to hodi, uzivaji si sexu a neni
nikde feceno, ze ho nemohou mit jeste jinde s nekym j i nym.
Rodice, pfatele a budoucnost nefesi, takze se da jen
tak V pohode koukat na serial a popijet bile ze spolecne
lahve.
Melo by to zahnat pochybnosti, ale ony hlodaji. Co
vlastne bude dal? Spolecne vize jsou hnacim motorem kazdeho
vztahu, fikaji psychologove: vyhh'dka na spolecny byt,
papouska, miminko, stafi. A bez toho to nejak dfe. Pak jednoho
dne potka Vilem s Jarmilou kamose a ani ji nepfedstavi.
Nemuze pfece fict, ze je to holka, se kterou zrovna
obcas spi - kdyz je na to situace. A Jarmila breci, hlubol^^
sten ji iiadra zdviha, v slzach se zrcadli umfele hvezdy svit.
Vilem se diva na boty a namita, ze pfece nejsou spolu, a pak
Jarmila zacne googlovat vztahove rady.
Nevypada to dobfe, zborcene harfy ton, ztrhane struny
zvuk. Situationship nepfinasi dlouhodobe mnoho pozitiv.
Ale nejak to patfi k dobe. Stejne jako vahavost milenialu.
Jako unava tech, ktefi to uz zaziU a nemaji silu jit do toho
znovu na sto procent. A fesi praci a najem a spoustu planu
a mozna jeste neco vystudovat a otevf it si kavarnu. Jak pf i
tom vsem jeste nekoho milovat? Na tvafi lehky smich, hluhoky
V srdci zal.
Ale tedje skoro prvni maj, vecerni maj je lasky cas a hrdliccin
zve ku lasce hlas. O lasce septal tichy mech a Vilema
ten podvecer zas svedi ekzem na zadech. Co kdyby zavolal
Jarmile? Mohla by mu zada namazat, otevfeH by si bile
a podivaH se na serial. Treba ten o chlapkovi, co ho popravili,
protoze z lasky vrazdil. Po oudu laman oud, je to trochu
psycho. Jak se to jmenuje? Maj? Jarmila bude vedet.
Vilem j i napise pfes Messenger, ale nic, tak radsi zavola:
Jarmilo! Jarmilo! Ale zni nejak divne, neni nastvana? Coze
Jarmilo, ty jsi u Hynka? Tak to je situace. To je situationship.
Hynku! Vileme! Jarmilo! ©
psat, dokud bud'„nezabije jeho ducha", nebo ho „nepfijme".
Literarni vedci se nofi do procesu psani. Rozebiraji
do detailu knihy, povidky. Silu carky ve vete. Temata
jako valka a smrt. Mluvi o revoluci formalni i obsahove.
Psal o „osklivych" jevech zivota jako homosexualita, nevera,
potrat. T i m zustava stale aktualni. Svuj pozorovaci
talent znasobeny zjitfenym vnimanim pfecitlivele mysli
zacilil na extremni detail. At' to byla navsteva holice
nebo valecna vfava. Dokazal vzit ctenafe dovnitf deni.
Jeho modernismus, slovy literarniho kritika Stephena
Cushmana, sel proti „kultu slozitosti" reprezentovanemu
Jamesem Joycem ci jeho paf izskou mentorkou Gertrude
Stein. „Vsichni byli obtizni, jen Hemingway mel odvahu
byt pfimocary, zosobnit jednoduchost, vtahnout s jeji pomoci
ctenafe a pak si s nim hrat." Promlouva i samotny
Hemingway. Prostfednictvim svych romanu a novel, povidek
a dopisu. Z nich pfedcita pomalym, hypnotizujicim
hlasem herec JefF Daniels.
Charisma v kombinaci s obsahem nabizi cast odpovedi
na otazku, proc Hemingwayovi tolik lidi nebylo - a stale
neni - schopno odolat. M a v sobe magnetismus manipulatora.
Vladnouciho slovy a emocemi lepe nez kdokoli jiny
z jeho „ztracene generace" otfesene prvni svetovou valkou
a tvofici V Pafizi. Hemingwayovo charisma ani po letech
nevyprchalo. I nektefi zpovidani jsou do nej az pfilis „zamilovani".
Treba irska spisovatelka Edna O'Brien omlouva
moznou mizogynii v jeho psani hledanim idealu romanticke
lasky. Pfed citlivymi tematy jako rasismus (pouzival
ve svych dopisech slovo „negr") nebo otevfeny antisemitismus
(v prvnim romanu I slunce vychdzt) dokument neuhyba.
Ale zaroveii je rychle opousti. Nebo je fesi sokem,
ktery nad nimi zazivaji nektefi zpovidani. Nepatra po duvodech,
nepfipousti moznost, ze by mohl byt Hemingway
jakkoh netolerantni.Jako by bylo dulezite zachovat urcitou
fantazii. V kultufe, kde se vse podoba nebezpecne tekutym
piskum, je pfitazlive mit pfed ocima neco, co se nemeni.
Konstantu - minimalne literarni.
Vlastni' hologram
V psani tak zustava Hemingway nedotceny. V soukromi uz
je to ale jinak. Dokumentariste ukazuji, nakoUk se podilel
na vytvafeni sveho „hologramu", ktery nabizel svetu. Jak
moc si vymyslel, zveHcoval a lhal. Na stylizaci statecneho
hrdiny, dobrodruha a muze vasnive milujiciho zivot, lov,
piti, bitky a sex pracoval uz od navratu z bojiste prvni svetove
valky. Pracoval u zachranky a vratil se domu jako prvni
zraneny American. V rodnem meste Oak Park ve state lUinois
za poplatek vypravel o svych dobrodruzstvich. Nutkava
potfeba publika, jez by bylo svedkem jeho zivota, mu uz
zustala. A jen se znasobila pote, co se proslavil. Pokracoval
V tom po vydani knihy Sbohem, armddo v roce 1929. Tvrdil,
ze chtel byt profesionalni boxer, sedmkrat byl zraneny
behem valky a temef zemfel hlady v Pafizi, kdyz se zkousel
prosadit. Ani jedno z toho nebyla pravda. V Pafizi zil
celkem pohodlne z penez sve prvni zeny. Vlastni mytizaci
mohl maskovat alkohoUsmus ci behani za suknemi. Nebo
si drzet hdi od tela. Postupne ale mytus zacal zit vlastnim
zivotem. „Bylo extremne namahave byt Hemingwayem,"
poznamenava spisovatel Michael Katakis.
60 R E S P E K T 1 7 I 2 6 . D U B E N - 2. K V E T E N 2 0 2 1
Zajimaji nds rozpory. (Autofi dokumentu Lynn Novick a Ken Burns)
V mytologizaci pokracoval i ve svem psani. Psal jakoby
o sobe, o svych dobrodruzstvich, o svych prozitcich.
O svych valecnych i safari dobrodruzstvich {Snehy na Kilimandzdru,
Zelenepahorky africke), fascinaci bycimi zapasy
{Smrt odpoledne) nebo mUostnych aferach vypravel obratem
ctenafum. Zamerne ale matl, kde konci on a kde zacinaji
fiktivni postavy.
Pfekvapenim dokumentu je, jak velky vliv
na jeho psani melyjeho ctyfi manzelky. Prave
ty dostavaji vetsi prostor, nez hywi. u podobne
dostfedivych del zvykem. Ve vztahu k nim se
ukazuji nektere z temnych Hemingwayovych
stranek - detinskost, nedospelost, sobeckost,
krutost. Stfidani manzelek a milenek
jako na bezicim pase neni romanticke.
Odhaluje patologickou zavislost na silnych
emocnich impulzech. Kdyz opustil svoji prvni
zenu a dite, dokazal pfesvedcit sam sebe, ze
je obet'. Katolickym rodicum sve nastavajici tvrdil, ze jeho
prvni manzelstvi je neplatne a jeho dite nelegitimni. Jeho
tfeti svazek s americkou novinafkou Marthou Gellhorn,
s niz se seznamil behem spanelske obcanske valky, byl piny
vzajemneho nasili, krutosti a ponizovani. „Me budou cist
jeste dlouho pote, co tebe uz davno sezerou cervi," vmed ji
do tvafe. Nikdy j i neodpustil, ze ho opustila.
Dokumentariste nic z tohoto neodsuzuji pfimo. Spise
nechavaji tizi vyplout na povrch. Z jeho chovani vuci nekterym
jeho pfatelum. Z jeho kolonialisticke nadfazenosti
vuci mistnim obyvatelum v Africe. Z jeho krutosti vuci
zvifatum, ktera byla stejne sebestfedna, jako jeho milostne
vztahy. Pfirodu dokazal milovat jen egocentricky,jako kuUsu
pro sve ego.Je vyslovene nepfijemne sledovat, s jak bezohlednou
nenasytnosti archetypalniho bileho muze v ere
pfed koncem kolonialismu pfistupoval ke svetu kolem sebe.
Neni na tom nic dramatickeho ci dobrodruzneho. Spis tra-
gickeho.
Hemingway se tak pozvolna vynofuje jako tragicka figura.
Obrovslq^ talent, ktery pod fasadou neotfesitelneho
mytu silneho muze a skveleho umelce zil osobni destrukci.
Obzvlast' tragiclq^ je ve tfetim aktu. Byl alkoholik. Propu-
Pfekvapenim
dokumentu je, jak
velky vliv na jeho
psani melyjeho
ctyri manzelky.
kaly u nej klinicke deprese. Opakovane se lecil elektrosoky
na psychiatrickych klinikach. Na fotografiich pusobi jako
zanedbany bezdomovec. Jeho problemy prohlubovala tezka
zraneni hlavy a otfesy mozku, ktere za svuj zivot opakovane
utrpel. Psychiatfi dosli pfed par lety k zaveru, ze trpel chronickou
traumatickou encefalopatii, takzvanou boxerskou
demenci, kdy opakovane narazy do hlavy poskodi
mozek. Vzacne video pofizene k pf ebirani
Nobelovy ceny, kterou ziskal v roce 1954,
zachycuje muze,jenz pfisel o podstatnou cast
svych mentalnich sil. O svoji pamet'. Dekovnou
fee cte mechanicky z karticek - vcetne
tecek a carek.
Dokument Hemingway ]t po vsech strankach
bohaty portret sloziteho muze. Nakonec
ukazuje jeste neco jineho nez to, ze
se V jeho textech vyskytuje slovo „negr".
A vlastne dulezitejsiho, protoze stale platneho.
Ze v zapadni spolecnosti tolik ceneny a romantizovany
kreativni uspech neco podstatneho stoji. Nejen odfikani,
discipHnu a nekdy zdravy rozum ci vlastni zivot. Ale
i sobecke obetovani vsech kolem sebe. •
I WWW.RESPEKT.cz/AUDIO
'Pnpravek proti plisnim a stimulatmiVStu.
Polyversum-^iogarden zakoupite
V zahradkafskych prodejnactt H f '
nebo zahradnich centrich. Ml It
www.polyversum. eu
Vyrobcsa driitet jfatentu:
Biopreparaty s.r.d
Tyliiovska 1, ISO 00 Praha 6 G SEVERS
R E S P E K T . c z 61