KorM h EM, n rjiyx h hem 8 HacTb A Naučte se následující slovíčka: A ájibiň, -aa, -oe, -bie - rudý, nachový b fiŕ.ihiií. -aa, -oe, -bie - bílý 5opm, -á m - boršč (masová polévka se zelím a červenou řepou) 6yKéT, -a m - kytice SyTÚjiKa, -h ž - láhev óí.iľ1 pi.iii. -aa, -oe, -ue - rychlý B BererapHáHCKHH, -aa, -oe, -ne - vegetariánský Běda, -aý, -aeuib, -aýr (b. ceôa) - vést (chovat se) BHjiKa, -Hz — vidlička BKýcHbiS, -aa, -oe, -bie - chutný, dobrý (o jídle) BÚSop, -a m - výběr BbirjiaaeTb, -)Ky, -amiib, -aaT - vypadat 1 rapHáp, -a m - příloha ropáiHH, -aa, -ee, -ne - horký roTÓBHTb, -BjiMj, -BHiub, -BaT - vařit zde rpHÔHÓH, -áa, -óe, -úe (r. cyn) - houbový (houbová polévka) 3 flateHTejibMéii, -a m - gentleman aaéTa, -m i - dieta 1 eaá, -ú ž - jídlo, potrava, strava ecTb, eiM, euib, eaáT - jíst * iWb, atay, jKaěuib, jKayr - čekat ÄHpHbiň, -aa, -oe, -we - tučný, mastný i 3a6erájioBKa, -h i hovor. - rychlé občerstvení sab-a s:i i h, -TKý, -jkciiii., -acyT - objednat mk'á jbiBa"i b. -aio, -aeuib, -aiOT - objednávat MKýcoHHaa, -oň ž zpodst. - bistro, občerstvení 3HaKÓMCTB0, -a s - známost, seznámení 11 H3yMHTejibH0 - úžasně, skvěle, obdivuhodně n ji'iiuiio - vkusně, půvabně, elegantně hckýcctbo. -a s - umění K k-ap i ó(pe.ib, -aa m jen jedn. hromad. (k. oi uapnóii. k. /k-ápeiibiii. neHéHbiíí, K. cppii) - brambor, brambory (vařené b., smažené b., pečené b., hranolky) KapTÓ<)>eabHoe niopé s neskl. [p3] - bramborová kaše KoaHHecTBO, -a s - množství KOHéHHO - ovšem KOTaéia, -bi ž - karbanátek Kpáciibiií. -aa, -oe, -bie - červený KpaeoTá, -ú i - krása, nádhera kctáth - mimochodem kýpiiiia. -bi ž - slepice (kuřecí maso) KýxHa, -h i (mioerpáiiiiaH k.) - kuchyně (cizí/zahraniční kuchyně) JI .lá.iiiii hovor. - dobře, dobrá laláni.ii. -HbH ž - lasagne ni mhu, -HH i - linie, čára .ió/Kk-a. -Hz — lžíce .íKióóií. -áa, -óe, -úe - jakýkoliv, libovolný Kor/jA a EM, 5i Diyx H hem 8 HacTb A Naučte se následující slovíčka: A ájibiíí, -aa, -oe, -hie - rudý, nachový B óí'.ibiB. -aa, -oe, -we - bílý fiopm, -á m - boršč (masová polévka se zelím a červenou řepou) 6yKéT, -a m - kytice ByTbijiKa, -h ž - láhev úúcTpbiii. -asi, -oe, -bie - rychlý H BereTapHáHCKHH, -aa, -oe, -He - vegetariánský BecTH, -aý, -fléuib, -aýT (b. ceôa) - vést (chovat se) BHjiKa, -hí — vidlička BKýcHbiií, -aa, -oe, -bie - chutný, dobrý (o jídle) BbiBop, -a m - výběr BbirjiajieTb, -aty, -aHiub, -aaT - vypadat 1 rapHŮp, -a m - příloha ropáiHH, -aa, -ee, -He - horký roTÓBHTb, -BJiH), -BHuib, -BBT - vařit zde rpHOHóň, -áa, -óe, -bie (r. cyn) - houbový (houbová polévka) S flHceHTejibMéH, -a m - gentleman JHéTa, -bi í - dieta E eflá, -ú ž - jídlo, potrava, strava ecTb, eM, euib, eflHT-jíst * waaTb, acay, jitaéuib, atayr - čekat iKiipHbiň, -aa, -oe, -bie - tučný, mastný 1 3a6erájioBKa, -h i hovor. - rychlé občerstvení laica lá i h, -acý, -vKCuib, -wyT - objednat isiká ji.iBii 11„ -aw, -aeuib, -aiOT - objednávat 3aicýcoiHaa, -oň ž zpodsl. - bistro, občerstvení 3HaKÓMCTB0, -a s - známost, seznámení H my Míří eai.iio - úžasně, skvěle, obdivuhodně iHHiiuio - vkusně, půvabně, elegantně HCKýcCTBO, -a 5 - uměni K KapTÓtpejib, -aa m jenjedn. hromad. (k. OTBapnóií, k. /Kápeiibiii, iieieiibiii, k. ippn) - brambor, brambory (vařené b., smažené b., pečené b., hranolky) KapTÓipeabHoe niopé s neskl. [ps] - bramborová kaše KoaňnecTBO, -as- množství KOHéHHO - ovšem KOTaéia, -bi i - karbanátek KpácHbiíí, -aa, -oe, -bie - červený KpacoTá, -ú i - krása, nádhera KCTáTH - mimochodem KÝpmia. -bi i - slepice (kuřecí maso) KýxHa, -ii ž (HiiocrpáHiiaa k.) - kuchyně (cizí/zahraniční kuchyně) JI lámo hovor. - dobře, dobrá .ni jáiiF.H. -iit,ii i - lasagne aiuiiia. -hh i - linie, čára .lóiKKa. -hz- lžíce aioóóii. -áa, -óe, -úe - jakýkoliv, libovolný 117 M MaKiipóiibi. MaKapÓH mn. - těstoviny mchh) i neskl. - jídelní lístek, menu MOJiaáBCKHH, -aa, -oe, -ne - moldavský H íiaKOHéu - konečně, posléze námi i ok. -TKa m - nápoj ho*, -á m - nůž Upálili 1 bCSI. -H.1IOÍ1.. -HIIUII.CÍI. -Bil I Cfl - líbit se, chutnat, zamlouvat se O oĎéaeHHbiH, -aa, -oe, -we - polední, jídelní o6o*áTb, -áio, -áeuib, -áiOT - zbožňovat oBnjáTejibHO - určitě, jistě oiioiuiióii. -áfl, -óe, -we (o. cyn) - zeleninový (zeleninová polévka) oe i áBiiTi,. -B.iH). -BHiiib, -bht - nechat, zanechat, odložit o i ón unáší, -óh i zpodst. - kotleta OTKpwTb, -ók», -óeuib, -ók)t - otevřít odnímán i. -a m - číšník, obsluha n náxHyTb, -Hy, -iieuib. -Hyř - vonět nepeeaáTb, -áio, -áemi,, -áwT - přejídat se nepepÚB, -a m - přestávka, pauza iih ráinio. -hh 5 - strava, stravování mi lá n.cíi. -áiocb. -áeuibCH, -áiorcH - stravovat se nim., nbio, nbéuib, nbK»T - pít iiiímičpiia. iiiiiiuépím í - pizzerie nÓ3flH0 - pozdě nojHaKÓMHTbca, -Mjiiocb, -MHuibca, -mbtch - seznámit se noKvuiaTb, -aio, -aeuib, -aioT - najíst se noMiuóp. -a m - rajče lllllipállll 1 bCfl. -BJIKKb, -BHUIbCa, -BHTCH - zalíbit se, zachutnat noiipóóoBH i b. -6yio, -Ďyeuib, -6yK»T - zkusit, vyzkoušet, ochutnat uo\vKiiiiai i>. -aio, -aeuib, -aiOT - povečeřet npeajiaráTb, -áio, -áeuib, -áiOT - navrhovat npii i .lani 11>. -uiý, -ciíiiib, -cht - pozvat npiiiiťťní. -Hecy, -Heceuib, -HecýT - přinést P peKoiweHaoBáTb, -nýto, -aýeuib, -nýwT - doporučovat, doporučit pec ropáii. -a m (mckchk.íiickhíí. iiii.iiíiiťKiiii p.) - restaurace (mexická, indická restaurace) pÓ3a, -h i - růže pi'.ióa. -bi i - ryba C eanarópiiii. -hh m - sanatorium euii uíiiiie. -hh s - setkání, schůzka, rande cBiiiiíÍHa, -w i jen jedn. - vepřové maso eiiiiHoii. -án, -óe, -we (emilián omIiiiihúh) - vepřový (vepřová kotleta) ch-aiá n.. -Híý, -vkciiii,. ->KyT - říci coó.iio.iáTb. -áio, -áeuib, -áiOT - dodržovat eoópáiiiie. -hh s - shromáždění, schůze coBéTOBaTb, -Tyio, -Tyeiub, -TyroT - radit cio.ióiian, -oií ž zpodst. - jídelna e\ Ma i óiiiiibiií. -an, -oe, -we - zmatený, uspěchaný cyn, -a m - polévka cviiiii-Oap. -a m (mióiiehiie cýiuH-6apw) - sushi-bar (japonské sushi-bary) ctecTb, ci>eM, ei,eini,. ctecT, cteaÚM, CbeaHTe, cte^HT - sníst 1 TecT, -a m |t3) - test, zkouška Toraá - tehdy, onehdy y yxá, -á i - ucha (rybí polévka) X xo.ió.uibiii. -aH, -oe, -bie - studený, chladný IU 11111 n n á i. -a m - špenát LU iuh, uieň pomn. - šči (zelná polévka) ) 3THKČT, -a m - etiketa (chovám) íl riporojioaájica/nporojioaájiacb. ,'loópó no/Ká. iona 11. B nám pecTOpáH. fl 5ýay MHHepájibHyio Bóay c rá3oiw (6ei rá3a). H xoiý BbinHTb 3a re6ň h 3a iiáme 3H3KÓMCTBO. BýflbTe Kiópľ.i. npHHecMTe nam... Tefié iiá.io oOsuáie.ibHO iionpóóoua1b, ne iio'/Ka.léenib. Si ne cofi.no lálo lučí\. HO H ao.i/Kiiá CJieAHTb 3a CHOlí M BécOM. Tbi .iioúiíiui. in a.ibúiicK) io (MeiveiiKanek"\ io) KýxHio? B c.ié i\ loinnii pai iipiii.iaiuáio reóií B iiiiiiuepmo. Býay c ne i epnéiiiicM ,k la 11, iiámcií e.ié i> lOiiieii BCTpéHH. ( .IIOIIKH 10.1/Kllbl TeMb TÓJIbKO npH o.uióM B3rjiáae Ha ó.iib.io. Bceró ;io. i/Kiió ôi,i 11, b iviépy. ripHHTHOro aiuie i ii i a! Ha uépiioe/iia mopóc na TpéTbe H B03bMý/3aKa>Ký... Mám hlad. Vítejte v naší restauraci. Dám si perlivou (neperlivou) minerální vodu. Chci se napít na tebe a na naše seznámení. Přineste nám, prosím, ... Určitě musíš ochutnat, nebudeš litovat. Nedržím dietu, ale váhu si hlídat musím. Máš rád/ráda italskou (mexickou) kuchyni? Příště tě zvu do pizzerie. Budu se těšit na naše další setkání. Sliny se člověku musí sbíhat už při prvním pohledu na jídlo. Všeho s mírou. Dobrou chuť! Jako první/druhý/třetí chod si dám/objednám... *IacTb B 078 L08 A01 3anÓMHHTe: 3to He ói.i.iá .'iioGÓBb c népiioro n n .n'ua. Ohh ó'iem, n on pá h n. i ne b npyr apýry. noHflěM iiovHĺimacM. Tbi, HaBépnoe. nporojioaá.iacb. Zapamatujte si: Nebyla to láska na první pohled. Jeden druhému se velmi zalíbili. Navečeříme se. Určitě máš hlad. CBHfláHHe Ccró HeMBr„oTa iČ^^M^Z '""Í11"6 AM0JI°^Ie ^ n03Ha-MH,„Cb COBcéM "WfrMB hoohVcW H *°TOrpa*HH- áT0 He ™6ÓBb c népBoro B3™Aa, B PecTopáH, HTÓ6bi n03HaK™PaBH™C^T^^ ^MKáTeeyKéxL"™ ° "™ KaK HacTO^« SHceHTanbMéH, MaKc K: ripHBOT, MaKc! M: 3flpáBCTByň, Kára! KaK aeaá? K: 3aMeHáTejibH0. Tm aójiro waeuib? M: KáTeHbKa, TaKýio KpaciÍByio aéByuiKy, KaK tm, a acaaa bcio >KH3Hb, h a paa, hto HaKOHéu tm noHBHjracb b Heň. KcTáTH, 3to Te6é. (nodaem eü ôyxém) JXá-xe He 3Háio, KaKŔe UBeTbi tm aróÔHUib. Í)th 6biJiH cáMbie KpacíÍBbie. K: Yx th! Karóa KpacoTá! Cnaciíôo, MaKc. 51 oóoadio pÓ3bi. M: H óneHb paa. Hy, a Tenépb noříaěM noýacHHaeM. Tu, HaßepHoe, nporojioaáaacb. K: JXa, MHe óneHb xóneTca ecTb. e pecmopám O: ,H,ó6pbiH Bénep. ßoopo noa<ájiOBaTb b Ham pecTopáH. MeHa 30BýT Onér, a 6ýay BáuiHM oc()nuHáHTOM. (nodaem Mukcúmv u Kárne .uewb) M: floöpbiß Béiep. CnacHÖo. O: Hto ôýaeTe nHTb? M: Kára, hto th ôýfleuib? K: 9i 6ýay MHHepánbHyio BÓay. O: C rá30M hjih 6e3 rá3a? K: C rá30M, nojKáayňcTa. O: Abh? M: MHe TÓ>Ke npHHeciÍTe BÓay, ho 6e3 rá3a. O: Xopomó. M: Kára, a npeaaaráio 3aKa3áTb 6yTbuiKy BHHá. CeróaHa y Hac c toôóh TaKÓŕi KpacHBbiií Bénep. 51 xowý Bbinnrb 3a Teóá h 3a Háme 3HaKÓMCTBO. Tw jiK>6nuib KpácHoe hjth 6é,ioe? K: KpácHoe. M: ŕocpuijuáHmy) EýflbTe aoöpw, npHHecňre HaM 6yTbinKy MOJiaáBCKoro KpácHoro. M: Hy, hto 6ýaeM 3aKá3biBaTb? Eýaeuib Ha népBoe cyn? K: J\a, cyn a 6bi nonpóóoBana. A KaKÓň TyT ecTb? M: Ceňnác nocinÓTpHM. EcTb obouxhóh, rpnÓHÓň, uih, óopm h yxá. 51 6ýay yxý, a tu. K: A a 3aKa>Ky uih. TaK aaBHÓ hx He éjia. Hto 6ýaeM Ha BTopóe? M: 3aecb óneHb BKýcHo roTÓBaT oTÔHBHýio. Te6é Háao o6a3áTejibHO nonpóooBaTb, He no3Kanéeuib. K: MaKc, MHe Hejib3á ecTb oTÔHBHýio TaK nÓ3flHo. 51 He co6jnoaáK> anéTy, ho a aojiwHa cjieaiÍTb 3a cbohm bčcom. TeM 6ójiee, íto óneHb wiípHoe ôaibao. M: Xopomó, Toraá MÓHceuib nonpóooBaTb pbiôy, Kýpnuy hjih MaKapÓHbi. Tw „nbÖHiiib HTaJIbáHCKyK) KyXHK)? K: fl@, KOHÓHHO. M: Toraá peKOMeHaýro Teôé 3aKa3áTb jia3áHbio co mriHHáTOM. 3to óneHb BKýcHoe BereTapnáHCKoe ónibao. K: JláaHO, a nonpóôyio. A hto tw óýaeujb Ha BTopóe? M: 51 6ýay cBHHýio oTÔHBHýro. 3aecb eě totóbst H3yMHTeiibHo. K: A KaKÓň rapHHp 6ýaemb? M: flá>Ke He 3HáK>. MHe xóneTca KapTÓmKH, ho 3aecb TaKÓR BÚ6op - KapTÓtpexibHoe mopé, OTBapHÓH, jKápeHbiií, nenéHbiH KapTÓtjjejib, KapTÓdpeab Oppvi... 51 3aKaacý KapTÓ(j)ejib 4>pH. O: Hto 6ýaeTe 3aKa3HBaTb? M: BýflbTe aoópú, HaM luh h yxý, aa3áHbio co mnnHáTOM h CBHHýio OTÓHBHýio c KapTÓ(J)ejieM (j)pH. O: Xopomó. ebixódnm u3 pecmopáua K: MaKc, cnacňôo 3a ý>KHH. Bcě ôbijio ÓHeHb BKýcHo. M: áro 6biJi npeKpácHbifl Bénep. Tenépb a 3Háro, KaKňe ömbaa tw jiibÔHiiib. B cjiéayromHři pa3 a npHraamáfo Te6á b nnimepnio. K: HeT, MaKc, 3to a xoný Teôá npHraacHTb Ha o6éa, ho b ítot pa3 mm He noňfléM b pecTopáH. ToTÓBHTb óýfly a. M: 51 TaK paa, KáTeHbKa. Cnacňóo. R MeHTáro nonpóooBaTb Jiw6óe tboc 6mbao h 6ýay c HeTepnéHHeM »flaTb Hámeň cjiéayiomeH bctpčhh. Výklad: 1. Ruské slovo ťBii.iáiine se v současné ruštině používá velmi často ve významu rande. (Y MaKCHMa h Ká™ ceró/JHa népBoe CBH;iánHC - Maxim a Káťa dnes mají první rande.) Další významy jsou schůzka, střetnutí, shledání, setkání. 2. Slovo KapióíJH'. li, (brambor, brambory) se užívá pouze v jednotném čísle. Synonymem je hovorový výraz, se kterým jsme se už seznámili - KapTÓuiKa. 3. Slovesa KýmaTb a ecTb jsou synonyma. KýinaTb se používá především v hovorové řeči. 4. Pamatujte si, že v ruštině není slovo mající význam českého chutnat. Je nahrazeno slovesem iipáiiin i.oi: 3tot cyn MHe ÓHeHb HpáBHTca - Tato polévka mi velmi chutná. Pro vyjádření chutného jídla můžeme použít také výraz BKýcHo: BKýcHo? - Chutná ti/vám? Cyn óneHb BKýcHbiíí - Polévka je dobrá (ve významu chutná). Ochutnat něco se řekne nonpóooBaTb. Sloveso nonpóooBaTb má ale i další významy (pokusit se, vyzkoušet aj.). 5. Oslovení číšníka (ale i dalších osob jako prodavačů apod.) vyjadřujeme výrazy Eý/ibTe ao6pbi/CKa»HTe, no*ájiyiícTa aj. Slovo nojKájiyiíCTa vyslovujte [pAžálstb]. 6. V názvu lekce se objevil ruský frazeologismus Koraá n eivi, n rayx h Hein. V češtině tento frazeologismus nemá přesný ekvivalent. V ruštině vyjadřuje to, že když člověk jí, tak nic jiného než svůj „talíř" nevnímá. 1. Rusky převyprávějte text o Maximovi a Kátě. 2. Přečtěte si následující text. Poté utvořte dialogy na téma rde u tmo mómcho noécmt? EcTb j1k>,HH, KOTÓpbie CHHTálOT, hto eflÁ - 3T0 HCKýcCTBO. Ká>KÍ(Oe ójhó/JO AOJDKHÓ 6bITb m BKýCHblM, H KpaCHBbiM. 3t0 3HáHHT, hto OHÓ flOJDKHÓ He TÓJlbKO BKýCHO náXHyTb, ho h H3ÁIHH0 BbiniHfleTb Ha TapénKe, a cjiióhkh jjojdkhm Tenb TÓJlbKO npw oahóm B3rjiáne Ha Heró. Y Káayioro H3 Hác eCTb JlK)6HM0e 6jIK>,30, JIK>6HMbIH HaniÍTOK, JlK)6HMbIH HejlOBéK, C KOTÓpbIM npHHTHO nooSéaaTb h, KOHénHo, jiroGííMoe mcctčhko, rae mó>kho xopomó noKýuiaTb. H, KCTá™, ecTb Mácca TaKHX MecT: pecTopáHbi, 6ykhh b pecTopáHe CBH3aH npéxcae Bceró c ocó6mm ctojióbhm 3THKéTOM: Hý>KHO 3HaTb, KaK Ce6Á BeCTH, KaKÓH biíjikoíí HJIH JIÓHCKOÍf KýlJiaTb, K3K n03BáTb oípHUHáHTa h KaK Boo6mé BbiówpáTb h 3aKá3biBaTb 6jnbaa. IlpH Bbi6ope óýubTe ocTopó>KHbi! He b KáxyjOM MeHK) eCTb noJié3Hbie jjjih 3flopÓBba 6jnbjia. BpanH peKOMeHjiýiOT ecTb KaK móhcho MéHbiue >KápeHbix 6jiioji h, HaoĎopÓT, coBCTyiOT KýmaTb KaK mcwkho ĎÓJibuie cajiáTOB H3 cBéxHX OBoméfi h (ppýKTOB, npoflýKTbi peKOMeH^ýioT Baprirb hjih 3aneKáTb. iIomhmo toto. hto mu KymaeM, BáacHO TáKJKe, KaK h b KaKÓM KOJnínecTBe mh KyuiaeM. Emě CoKpáT roBopiíji: „Mu MCHBěM He fljia toto, htó6h ecTb, a eaáM ajih Toró, htóSm >KHTb". E,ná óneHb Ba*Há ryia Háuieň »H3HH, ho Hejib3sí nepeeaáTb. Bceró aojdkhó 6biTb b Mépy. ripHSÍTHoro BaM annenÍTa! 3. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích vycházejte z textu rde u umo móviho noécmb? 1. KaKHM jiojdkhó 6biTb 6jnoflo? 2. Tm MÓacHo noKýmaTb? 3. KaKÚe HHocTpáHHbie pecTopátm ceró^Ha cáMbie nonyjiápHbie? 4. rioneMý ceró^Ha MHÓrae nHTáiOTCH b pecTopáHax? 5. c iea CBsbaH KáatabiH noxó/i b pecTopáH? 6. Hto HaM HywHO 3HaTb, Korná Mbi HflěM b pecTOpáH? 7. KaKÚe noJié3Hbie 6jnpjia bu 3HáeTe? 8. KaKiíe BpéaHbie 6jnóaa bu 3HáeTe? 9. O něM roBopM H3BécTHbiň d)HJiócocb CoKpáT? Hto oh 3thm xoTéji CKa3áTb? 10. Hto mh acejiáeM apyr apýry, Koraa 3áBTpaKaeM, o6éaaeM hjih ýjKHHaeM? 4. Ve dvojicích tvořte dialogy. Jste v restauraci a vybíráte si, co budete obědvat. Neznámá slovíčka vyhledejte ve slovníku. V rozhovorech používejte fráze: Hmo 6ýdeM WKáíueumb? Hmo úýdeuib nuntb? KaKÓú zapnúp mu óýdeuib? Ha 3UKýciKápeHbiň BjIHHbl c HKpÓÍÍ h CMeTŘHOH Bjhíhhhkh c msícom IlépBbie 6jiH)Aa Bopm Yxá IHh rpMOHÓři cyn TopAHHe ÔJirória Cbhhhh3 Ha rpújie KoTJléTbl no-KiíeBCKH LLIaUIJlblK (H3 CBHHHHbl, H3 ÓapáHHHbl, H3 KypHUbl) CBHHbie pěópbiiiiKH í>opéjib Ha rpiíjie Taphňp KapTÓ(pejib OTBapHÓň KapTÓcpejib cppH KapTÓcbejibHoe nwpé Phc c oBomáMH Jlecépr TopT MeaÓBbIH lilTpýnejlb á6jlOHHblH Mopó>KeHoe (BaHiínbHoe, uioKOJiáflHoe, Kny6HHHHoe, opéxoBoe) ropnHHe HanHTKH Haň (qěpHbiň, 3ejiěHbiH) Kódpe 3cnpécco KanymÍHO JlaTTé KÓ(J)e CO B36HTMMH CJTHBKaMH XojióaHbie HanÓTKH Ee3ajiKorojibHbie Han 111 ku MHHepájibHaa BOjxá (c ra30M, 6e3 rá3a) KÓKa-KÓjra COK (anejlbCHHOBblH, áÔJIOHHblíí, BHLUHěBblH, TOMáTHblfl) AjiKorÓJibHbie naiiňtkh riúBo Bhhó (KpácHoe, SéjToe) LUainnáHCKoe BÓRKa KoHbHK MapTHHH TeKiuia JlHKěp Časování sloves Už umíme časovat slovesa I. časování (vzor pa6ÓTaTb, MeHáTb). Nyní se naučíme časovat slovesa II. časování (vzor roBopiiTb). II. časování Slovesa typu rOBOPHTb/MLUVIT = tj. slovesa zakončená na -HTb, a některá na -aW-aTb H TOBOpiO K) TM roBopiínib -HUIb OH, OHá, OHÓ rOBopÓT -HT MH rOBOpÓM -HM Bbl roBopňie -HTE OHH roBopáT Zapamatujte si: 1. Vzpomeňte si na pravidla psaní a, y po jk, ui, h, m. V 1. osobě jedn. čísla je -10, ale po x, ni, m, m je y: a roBopib - a flepMcý. Stejně tak ve 3. osobě mn. čísla se píše -ht, ale po nr, 4, m následuje -aT: ohií roBopÁT - ohh flépacaT. 2. Prízvuk u tohoto typu sloves může být stálý na koncovce (roBopiÍTb - roBopib, roBopnuib, roBopiÍT... roBopáT), stálý na kmeni (nÓMHMTb/pamatovat si - nÓMmo, nÓMHHiub, nÓMHHT... nÓMHaT) nebo pohyblivý (jiepacáTb - flepucý, aép>KHiiib, flépacHT... jiépacaT). 5. Podle vzoru eoeopúmb vyčasujte následující slovesa. Dávejte pozor na správný přízvuk (nápověda v závorkách). Slovesa se naučte: CToáTb/stát (na koncovce), (no)3BOHÚTb/(za)volat (na koncovce), (3a)nÓMHHTb/(za)pamatovat si (na kmeni), aepacáTb/držet (pohyblivý), (no)cMOTpéTb/(po)dívat se (pohyblivý), pa3peuiHTb/ dovolit (na koncovce), KpHHáTb/kfičet (na koncovce), ciibiuiaTb/slyšet (na kmeni), (c)BapHTb/ (u)vařit (pohyblivý), MOJináTb/mlčet (na koncovce), cTpÓHTb/stavět (na kmeni), nojiyiHTb/ dostat (pohyblivý), npeaJiojKÚTb/nabidnout (pohyblivý) 6. Tvořte věty podle vzoru. Poslechněte si nahrávku, opakujte a dbejte na správný přízvuk: 079 L.08 A02 cmpoumb dány (mu - ohú) —> Mbi cmpóuM dány, a ohú ne cmpóxm. I-CMOTpéTb (j)HJlbM (a - HáuiH rÓCTH) 2. nOJiyHHTb riHCbMÓ (ITěTp - Bbl) 3. BapHTb pne (Máina lonoBu) 4. CToáTb Ha ýjiHiie (tu - a) 5. roBopÚTb upisny (sam peoěHOK - á™ inájiyiHKH) 8 125 6. MOJináTb (ýra fléByuiKa - mm) 7. 3anÓMHHTb cjióbo (a - yneHHKH) 8. no3BOHÚTb MéHea>Kepy (oh - bm) 9. cjiúmaTb rónoc (mm - tm) 10. CBapiÍTb 6opm (flÓHKa - a) 7. Slovesa v závorkách dejte do správného tvaru v přítomném čase. Věty přeložte, neznámá slova vyhledejte ve slovníku: 1. rioneMý tm (KpHiáTb) Ha Heró? 2. R He (nÓMHHTb), kslk eě 30BýT. 3. Ha crojié (cToáTb) KpacHBaa Bá3a. 4. Mm (cTpÓHTb) äom Ha OKpáHHe rópoaa. 5. CTyaéHTbi Hámero yHHBepcméTa (nonymÍTb) cranéH^HK). 6. AjieKcáHflp Becb fleHb (CMOTpéTb) TeneBH30p. 7. MáMa (BapňTb) BKýcHbiň cyn. 8. riaunéHTbi (3BOHHTb) rjiáBHOMy Bpatý. 9. O hčm bm c hhm (roBopiÍTb)? 10. í{ Bac njióxo (cjiMiuaTb). 11. Oh (AepwáTb) eě 3á pyKy. 12. PoaiÍTe.™ He (pa3peuiHTb) hsm KynáTbca b péHKe. 13. J\énymv.a. Bcě BpéMa (MonnáTb). 14. CHanána mm (CBapiÍTb) KapTÓmKy. 15. KaKÓň BapnáHT bm HaM (npeajroaciÍTb)? 16. "A (no3BOHiÍTb) Te6é 3áBTpa BétepoM. Časování slovesa ECTb/JÍST a eM MM ť .111M TM euib BM eaŮTe OH, OHŠ, OHÓ ecT OHH eflMT Stejně se časuje sloveso ctecľb/sníst, noécľb/najíst se, pojíst, floécTb/dojíst. Zapamatujte si tvary minulého času: (a, tm, oh) eji/cbeji/noéji/iioéji, (oHá) éjia/ciéjia/noéjia/floéjia, (ohó) éjio/ebéjio/noéjio/aoéjio, (mm, bm, ohh) éjiM/cbéjiH/noéjin/aoéjiH. 8. Do vět doplňte sloveso ecmb v přítomném i minulém čase: 1. Máma ......... óboihh h dppýKTM. 2. Hto tm ......... ? 3. H HHKoraá He ......... 6jihhú c HKpóň. 4. KaKÓň cyn bm ......... ? 5. BacňuHň He ......... jKHpHbie 6nibfla. 6. CTynému ......... b ctojióboh. 7. Ham peoěHOK He ......... Kámy. 8. 5{ ......... MopKÓBHbie Koraé™, a oh.........MacHbie. 9. noneMý tm He.........cyn? Oh HeBKýcHbiH? 10. ÝTpoM mm......... 6yTep6póati- 11- Káagibifi aeHb Mapáa ......... cajiáT H3 cBésKHx noMH^ópoB. 12. 9l......... TÓJlbKO BapěHMH KapTÓCpejIb. 13. CKÓJIbKO pa3 B fleHb BM.........? 14. 3TOT MOJlOflÓH HeJlOBéK Bceraá.........MéaneHHO h cnoKÓňHo. 9. Tvořte věty podle vzoru: Cáiua, ay htac eufe ecmb cyn? —> ffa, h ezó noén u neMHÓzo ocmáeun meôé. Cáiua, a zde cyn? —* Mseunú, h ezó eben. 1. nána, a rne BaHÓnbHoe Mopówenoe? 2. Háda, a y Hac emě ecTb 6jihhm? 3. Oac, a y nac emě ecTb moKOJiá^Hbiň TopT? 4. BaciiJtHÍí HBáH0BH4, a rse cBHHbie kotoótm? 5. OKcaHa. a y Hac emě ecTb dppýKTbi? 6. LUedp, a rae nHpo>KKH c MácoM? 7. Tána, a rae KapródpejibHoe mopé? 8. ^MHTpHií, a y Hac emě ecTb uih? 9. MáMa, a y Hac emě ecTb CBHHbie pěopbimKH? 10. néTa, a rae ôjthhhhkh c HKpóň? 11. HHKHTa, a y Hac emě ecTb BHmHěBoe Mopó>KeHoe? 12. Bépa AaiipéeBHa, a y Hac emě ecTb áonoMHuň lUTpýAeub? Časování slovesa XOTÉTb/CHTÍT Sloveso xoTéTb patří mezi nepravidelná slovesa, neřadíme ho k žádnému typu časování. a xoiý MM XOTHM TM xóieuib Bbl XOTHTe OH, OHá, OHÓ xóieT OHH XOTHT ^ nebo m -zatouž,t ^ *■*— <» xo Minulý čas se tvoří pravidelně: (a, tm, oh) xaréa, (o„á) xoTé.a, (ohó) xoTé.o, (mm, bm, ohh) 3] 10. Doplňte správný tvar slovesa xomém* v přítomném i minulém čase: 3.' M0«rPÓ60BaToM0PáBCK°e BHHÓ' ^ MM n°CM0TPéTb ™TePéC„M„ CpH.bM. i oflo^eHM OTnpaBHTbca b CBáae6Hoe nyTemécTBHe 4 Oirér mí-co cbohm SpáTOM HBáHOM. 5. TaitH------ yreinecTBHe. 4. Ojter......... pa6oTaTb 8 1Ha> Tw ......... noroBopHTb c HaTámeň? 6. Áhm no3B0„„Tb eró múmc. 7. Ko,,á bm......... „oé.xarb „a .aao;,' 8. Ohh......... kvuh,, —bca? 10. 3hmóh a ......... noKaTáľbca Ha KOHbKáx h Ha ^aiUHHy. 9. 4eM tm ......... 3aH„MáT JiMÄax. 11. HáuiH cneqHajiácTbi ... OTBéTHTb H3 3TOT Bonpóc? HOByiO caejiatb HHTepécHoe npeanoacéHKe. 12. Kto Móhího? - Hejib3á! Srovnejte následující příklady: MÓHCHO MHe npOMHTáTb 3TO HHCbMÓ? Mohu KHO MHe npOHHTáTfa 3T0 nHCbMO. fla./fla, móhcho. 11. Na otázky odpovídejte záporně (Hern/nem, Hejib3Á/K coMcajiéuuw, Hejib3Ř). Rozviňte svoji odpověď o důvod, proč nemůžete: 1. Mókho no3BOHHTb HaTáme BénepoM? 2. Mó>kho nócjie oóéaa oTaoxHýTb? 3. Mó>kho ceróaHa noryjiáTb no rópoay? 4. Mójkho pa3roBápHBaTb c Báiun Ha aHrjiHHCKOM a3biicé? 5. MÓ)kho BCTpéTHTbca c to6óH b cyóóÓTy? 6. Mójkho nocMOTpéTb ítot (pH.nbM? 7. Móhího ceíÍHác CKa3áTb HécKOJibKO cjiOB o Hámeň noapýre? 8. Mójkho noMeHHTb aéHbra b pecTopáHe? 9. Mójkho nonpóôoBaTb sto ójnóao? 10. Mó>kho noMÚTb 3,uecb pýKH? 11. Móhcho Kpmán b Knácce? 12. Mójkho 3flecb KypÓTb? Skloňování podstatných jmen zakončených na -HÍÍ (mužský rod), -HE (střední rod), -Hfl (ženský rod) v jednotném cisle (caHaTÓpHH, coópáHHe, jihhim) --■---- caHaTÓpMH coópáHHe .IMHHfl 1. 2. 3. 4. 6. 7. caHaTÓpHií -HH caHaTÓpna -HH caHaTÓpHK) -HK) caHaTÓpHň/réHHH -HH/-HÍ1 0 caHaTÓpMH -HM caHaTÓpneM -HEM coópáHHe -HE coópáHHa -HH co6páHHK> -HK) coópáHHe -HE 0 COÔpáHHH -HH coôpáHHeM -HEM _i—--- J1HHHH "HA JIHHHH "HH JIHHHH "HH JIHHHK) "HK* 0 JIHHHH "HH JIHHHeíí Zapamatujte s. následující podstatná jména, která se skloňuj, podle ^J-g^ réHHa/génius, cueHápHH/scénář, BneHaT.éHue/dojem, ^f^^^^ onosaáHHe/zpoždění, coBbiTue/událost, copeBHOBáHue/zavod, názvy zem. AnrJiHfl, ro CnoBáKHH, HéxHn, ílnÓHHfl aj. 12. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. K + 3. p. (réHHH, npocbéccHH, npea.jio>KéHHe, coópáHHe, r])OTorpád)Ha) 2. Be3 + 2. p. (ÄBHacéHHe, cbaMHUHH, cueHápHň, caHarópHÍi, Hcrópna) 3. B + 6. p. (raMHá3Ha, 3jj.áHHe, caHaTÓpHií, no33Ha, copeBHOBáHHe) 4. C + 7. p. (BnenaTjiéHHe, néKirna, ono3n,áHHe, réHHň, nyTeuiécTBHe) 5. Wi + 2. p. (Árnyma, 3fláHHe, caHaTÓpHH, JlnÓHHa, CjiOBáKHa) 6. O + 6. p. (jihhhh, BnenaTjiéHHe, cueHápHň, acejiáHHe, Héxua) 13. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. roBopHTb o (npocjiéccHa, nyTemécTBHe, caHarapHÍí) 2. 6biTb b (niMHá3Ha, 3aáHHe) 3. npHéxaTb H3 (GnoBáKHa, Héxna, Pocena) 4. ycnéTb Ha (jiéKuna, 3aHá™e, coópáHHe) 5. roTÓBHTbca k (3aHHTHe, copeBHOBáHHe, nyTemécTBHe) 6. yBJíeicáTbca (HCTÓpua, no33Ha) 7. npHXoafÍTb 6e3 (ono3fláHHe) 8. ciHTáTbca (coóÚTHe, réHHň) 9. BÚópaTb ((jiaMHJiHa, npoibéccHa) 10. paccKa3áTb o (cueHápHň, cpOTOrpá(j)Ha) 14. Podle vzorů canamópuú a jiúhuh se skloňují také ruská jména. Do vět doplňte správný tvar ruských jmen a jejich domácké podoby: 1. 3áBTpa Há,no no3BOHHTb (KDpHň - lOpa). 2. Bu óýfleTe KaTáTbca Ha pÓJiHKax c (Mapúa - Márna) hjih c (KjiáB^Ha - KnáBa)? 3. Mu noJiyniÍJiH noaápoK ot (BaciÍJiHH - Báca). 4. (EBréHHa - JKéHa) npHaěTca nofl05K/iáTb Hac naTHá/iuaTb MHHyT. 5. Y (AHaTÓJiHH - Tóna) flBe coóáKH h oflHá KÓHiKa. 6. Mu npouiájiHCb c (lOnna - KXria). 7. Mapíma BbiňaeT 3áMy)K 3a (.TJ.MHTpHH - ,H,HMa). 8. Y (AHacTacna - HácTa) poaňnca peóěHOK. 9. RAasi Hanncáji 3JieKTpÓHHoe nncbMÓ (HHKOJiáií - Kóna) h (reHHánHří - TéHa). 10. Háao ópaTb npHMép c (KcéHHa - Kcibuia). 11. Komá ohh xoTáT BCTpéTHTbca c (FpHrópHH - Tpáuia)? 12. Monoaóií HejioBéK cflénan (JlňflHa - Hň«a) npeniiroKéHHe. Pamatujte: Pozorujte: noMEMy? - noTOMy hto... = proč? - protože. rioneMý tu BMepá He 3aměJi ko MHe? Proč jsi za mnou včera nezašel? rioneMý bu He noroBopHjTH c hhm? Proč jste s ním nepromluvili? IlOTOMý mto y MeHa Hé ÓbIJlO BpéMeHH. Protože jsem neměl čas. IlOTOMý HTO Mbl ÓbUlH 3áHaTbI. Protože jsme byli zaneprázdněni. x s x o 15. Spojte věty pomocí spojky nomoMý umo. Věty přeložte: 1. B pecľopáHe mu 3aKa3ájiH obouihóh cyn. Oh óteHb BKycHbiň. 2. Hpa He npHinjiá b Kny6. OHá ÔHJiá 3aHSTá. 3. nočné /tcbjitm jieT 6páKa ohh pa3Bejiúcb. Ohh tác™ pyránHCb. 4. HejioBéKy HýxcHO nBHwéHHe Ha cBéweM BÓ3ayxe. 3to nojié3Ho nj\a 3aopÓBb5i. 5. Mu 6ýaeM oôéflaTb. Mm nporojioaáiiHCb. 6. MHe npHaěTCH acaaTb flBa nacá. íl He ycnéna Ha aBTÓ6yc. 7. ÁHHa noMoráeT MaKcúiuy. 3to ee apyr. 8. CTyaéHTbi nocetuáioT Kýpcbi. Ohh xotht 3HaTb aHľJiiÍHCKHH 33biK. 9. ľiápeHb noBTopáeT rpaMMáTHKy. CerÓÄHH oh 6y.neT nncáTb Teci. 10. 9í B3MJ1 ÓTnyCK. Ä XOTÓJI OTJIOXHýTb. HacTb B MtO 3HáHHT 3TO CJIOBO? CaiwoBápHoe HaenHTHe 1. Poslechněte si text na nahrávce, poté si ho přečtěte: 080 L08 A03 Écjih cnpocÚTb ceró^hh Jiio6óro >KHTejifl Pocchh, KaKÓi4 HanáTOK oh nběT náine Bceró, OTBéT 6ýfleT oflHH - naň. MHÓrne aáace CHHTáwT, hto sto HauHOHánbHbiH pýccKHií HanHTOK, ho 3to He TaK. Maří npHuiéji b Pocchkd c BOCTÓKa h npii>KHBá.icn oh aójito. HanHTOK 6biJi páHbme óneHb aoporóií, nosTOMy eró niÍJiH TÓJibKO no npáytHHKaM. IIoHCTHHe HapóflHbiM cran Maň b 19 BÓKe. Hmchho b 3tot nepňon b Pocchh 6mjih OTKpÚTbi náíÍHbie, rae nocTOHHHO KHnéjiH ôonbuiiíe caMOBápbi. CaMOBáp caM BápHT, KHnnTHT BÓÄy. 3tot npe^MéT, chmboji pýccKoro HaeniÍTHa, ôtin npHBe3ěH H3 flaněKOH rojuiáHÄHH, a HCTÓpHH pýccKoro caMOBápa He Tatóa anHHHaa - ókojio flByx c nojiOBHHoň CTOjréTHÄ. rionaBájiH Haň Ha ctojt nápaMH: noMHMO niáBHoro npeflMČTa MaeniÍTHH npHHOCHJlH He60JIbHJÓH 'lálíllHK' C 3aBápKOH, KOTÓpblfí cTáBHJiH Ha caMOBáp.' 3aBápKy pa3JiHBánH no táuiKaM, a noTÓM pa36aanHJiH kjiiih i kóm. ľiHTb TaKÓfl lopÚMiiií naň ôbiiio hcbo3mó>kho, noáTOMy eró HariHBá™ b 6jiió,ane, rae oh 6bicTpo ocTMBáji. Haň nňiiH c sapéHbeivi, MěflOM, KOH<})éTaMH, ô.iHiiáMH HJiH nnporáMH. XoTHTe nonpóôoBaTb? npHrnaiiiáeM Bac k CTOJiý! 6jihh, -á m palačinka ÔJiróaue, -a * podšálek BapeHbe, -HbH í zavařenina, džem ropHMHH, -au, -ee, -ne horký 3aBápKa, -h ž čajová tresť kmné 11., -njiíb, -núnib, -iiht vařit se, kypět, překypovat kiiiiíi iľllb. -Hý, -TMUIb, -tht vařit (vodu) kmibtók, -TKá m vroucí voda jno6óň, -aa, -óe, -bie jakýkoliv ocTUBáTb, -áio, -áeuib, -áiOT chladnout noňcTHHe vskutku npHHCHBáTbCH, -áeTcn, -áiOTCa (1. a 2. os. se neužíva) ujímat se pa3ÔaBJiáTb, -Bjiáio, -BJineiiib, -bjihkdt ředit HáiiHan, -oň ž zpodst. čajovna HaiiHHK, -a m konvice náiue Bceró nejčastěji Pa6ÓTa c TéKCTOM 2. Vyprávějte, o čem je text. 3. Odpovídejte na otázky: 1. KaKÓň HanHTOK nbKyr b Pocchh náme Bceró? 2. Maň - 3to pýccKHň HauMOHánbHbiH HanHTOK? 3. FloMeMý páHbiue mí™ naň TÓJibKO no npá3flHHKaM? 4. Kor»á b Pocchh otkpújih népBbie HářÍHbie? 5. KaKÓR chmboji pýccKoro qaenHTHH? 6. J\m neró oh HýaceH? 7. H3 KaKÓň CTpaHbi npHBe3JiH b Pocchk) caMOBáp? 8. KaK noaaBájiH naB? 9. KaK niijiH naft? 10. C neiu nňjiH 4aň? 8 1 50 131 s KypHajiHCTOM. Otta >KypHanHCTKa. OHá ĎbIJlá 5KypHaHHCTKOH. OHá 6ýaeT jKypHajijícTKoií. Ohh 3KypHaMcTM. Ohh 6újih »ypHajiHCTaMH. Ohh 6ýnyT acypHajiácTaMH. Všimněte si, že v minulém a budoucím čase se užívá vazba 6biTb + 7. p. (6biTb k&m >KypHanHCTOM, nporpaMMHCTOM, tóxhhkom apod.). Zápor u slovesa být Zápor u slovesa být ve všech časech představuje záporka He: Přítomný čas: Minulý čas: Budoucí čas: H He >Ky p h aji h ct. OHá He acypHaniícTKa. Ohh He acypHanHcra. H Hé 6biji >KypHajiHCTOM. OHá He Ól.l.lá KypHaJlHCTKOH. Ohh Hé oblin acypHajtHCTaMH. 9l He 6ýay >KypHajiHCTOM. OHá He 6ýaeT >KypHajnícTKOH. Ohh He ôýnyr acypHajiHCTaMH. 4. Přečtěte si otázky a odpovídejte na ně záporně. Tvořte věty se slovesem být v přítomném, minulém a budoucím čase podle uvedeného vzoru: 3ma désyuiKa paôómaem 3KOHOMÚcmoM? Hem, ima déeyiUKa ne 3KOHOMÚcm. Oná ne ôbijiá skohomúcitiom. Oná HUKOzdá ne ôýdem jKOHOMÚcmoM. 1. 3tot My>KtHHa paôÓTaeT ochnunáHTOM b anÓHCKOM pecTopáHe? 2. Há/w paôÓTaeT KOCMeTÓJioroM? 3. HámH cocéan paôÓTaroT MéHe^epaMH? 4. Baiu cuh paôÓTaeT ymÍTeJieM némcKoro M3biKá? 5. ÄHacTaciÍH ľleTpÓBHa pa6ÓTaeT ncHxónoroM? 6. noapýrw paôÓTaioT Be6-^H3áňHepaMn? 7. Mojioaóň HejtOBÓK paôÓTaeT nporpaMMHCTOM? 8. Tboá aéByuiKa paôÓTaeT MeacecTpÓH? 9. Eě BHýKH pa6ÓTajOT TéxHHKaMH? 10. Tm paGÓTaeuib accHCTéHTOM? Y MeHá ecTb MaujHHa. y MeHá óbuiá MamíÍHa. y MeHá 6ýaeT MaiinÍHa. Y Heró ecTb CKeitTGópa. y Heró 6biji CKeňTÓópa. y Heró SýaeT cKeřÍTÓópa. y Hac ecTb aera. y Hac 6ÚJIH aera. y Hac 6ýayT aera. Zápor u vazby y MEHÁ ECTb V přítomném čase se zápor tvoří pomocí záporky nex, v minulém čase pomocí né 6bijio a v budoucím case pomocí ne 6ýaeT. Tato záporná vazba se pojí vždy s 2. pádem podstatného jména nebo zájmena. Přítomný čas: HeT + 2. p. Minulý čas: Hé ĎbiJio + 2. p. Budoucí čas: He 6ýaeT + 2. p. y MeHH HeT MaUJHHbI. y Heró HeT CKeiÍTÔópaa. y Hac HeT .neréň. y MeHfl Hé ÔblJIO MaiUHHH. y Heró Hé 6mjio CKeftT6ópaa. y Hac Hé 6bijio aeTéň. y MeHá He ôyaeT MauiHHbi. y Heró He 6ýaeT CKeiÍT6ópaa. y Hac He Sýaer aeTéH. Pamatujte: přítomný čas —* HeT + 2. p. minulý čas —> Hé 6biJio + 2. p. POZOR na přízvuk! budoucí čas —+ ne SýaeT + 2. p. 5. Tvořte věty v minulém a budoucím čase podle vzoru. Poslechněte si nahrávku, opakujte a dbejte na výslovnost: * - KOMmiomep, KHÚea 081 L08 A04 • y MenÁ ôbui KOMmtomep, ho y Menk ně ôhjio khúzu. y Mená ôýdem ko.unbibmep, ho y Menk ne ôýdem khúzu. 1. flOMocéa - flHBáH, TejieBH3op 2. mu - nHCbMÓ, qboTorpáqbHH 3. Mapáa - cýMKa, nnáTbe 4. Bw - 3aáHHe, Mara3HH 5. 6paT - nojioTéHiie, mmjio 6. ohh - KapaHfláui, nopTdpéJib 7. Ham CbiH - KBaprapa, aoM 8. npoqbéccop - aBTOMoOHUb, Bejiocnnéa 9. OHá - apyr, noapýra 10. HBáH -aána, oropóa 11. Hama hhhh - cecTpá, 6paT 12. aHpéicrop dpápMbi - ódpHC, accHcréHT 6. Přídavná jména v závorkách přeložte a doplňte do vět ve správném tvaru: ^ 1. y MapiÍHbi HeT (český) ynéĎHHKa. 2. y Áhhh Hé 6biJio (zelený) KapaHaauiá. 3. y MeHá hct (chutný) MOJtoKá. 4. y Bac He 6ýaeT (drahý) njiáTbfl. 5. y nánbi Hé 6biJio (anglický) qbHJibMa. 6- y yHeHHUbi He 6ýaeT (čokoládový) KOHupéTbi. 7. y MaKCtma Hé 6mjio (dobrý) MáiiiKH. 132 •C3 5 ä 8. Y He6 hct (ruský) Marp&nKH. 9. Y H^í^^^^'^^^^^^^^^^i2, t^wMMaé Ä" 15 y -a Hé to (moravské) BHHá. 16. Y hhx Hex (městsky) r„M„a3HH. Základní číslovky 30-1000 v 1. pádu Číslovky se naučte. Dávejte pozor na pravopis a prízvuk! CKÓJlbKO KOMý JieT? 30 TpHflUaTb 200 flBéCTH 110 CTO fléCHTb 40 CÓpOK 300 TpMCTa 220 flBéCTH flBáflUaTb 50 nHTbAecsÍT 400 neTbipecTa 330 TpiícTa TpiÍAuaTb 60 mecTbnecHT 500 tlHTbCÓT 440 MeTÚpecTa cópoK 70 céMbaecHT 600 UieCTbCÓT 550 naTbcÓT nHTbíiecáT 80 BÓceMbAeCHT 700 CeMbCÓT 660 uiecTbcÓT uiecTb^ecáT 90 ^eBHHÓCTO 800 BOCeMbCÓT 770 CeMbCÓT céMbfleCHT 100 CTO 900 AeBHTbCÓT 880 BOCeMbCÓT BÓCeMbfleCST 1000 TblCÍIHa 990 fleBSTbCÓT fleBKHÓCTO 1111 TÚcaMa cto oflHHHazutaTb Pamatujte: „. . 1. Víceslovné číslovky se píší zvlášť a mají jedtnou podobu (na rozdíl od češtiny): uiecTbaecáT rwTb - šedesát pět/pětašedesát. 2 U číslovek majících v 1. pádu měkký znak je tento znak vždy jen jeden. Může být na ' konci (ceMb, BÓceMb, xpiífluaTb, AécaTb) nebo uprostřed (céMbnecax, naTbflecHT). 7. Napište a vyslovte následující číslovky. Věnujte pozornost pravopisu J] měkkých znaků a prízvuku: 17, 237, 53, 548, 24, 403,44, 707,11, 654, 72, 932, 55, 898, 90,1234, 81, 720, 19, 1350,37,10; 8 Poslouchejte nahrávku a zapisujte si číslovky, které uslyšíte. Poté číslovky přečtěte a podle klíče zkontrolujte, zda jste si je zapsali správně. !B1 MHe cópoK oahh roa. Je mi čtyřicet jedna let. Moéň aÓHKe ABa róaa Mé dceři jsou dva roky. Moeiný 6páTy ABáAuarb ABa rófla. Mému bratrovi je dvacet dva let. náBny TpHAUaTb Tpu rÓAa. Pavlovi je třicet tři let. HaTáuie nflTbAecÁT neTbipe rÓAa. Nataše je padesát čtyři let. Eró cecTpé BoceMHáAuaTb JieT. Jeho sestře je osmnáct let. ÁHHe cópoK naTb JieT. Anně je čtyřicet pět let. IláBAý TpHAUaTb ceMb JieT. Pavlovi je třicet sedm let. JXÁjiff céMbAecaT JieT. Strýci je sedmdesát let. Počítaný předmět Pamatujte: OAHH 1 ro/i 1. p. jedn. č. ABa, xpH, teTbipe 2, 3,4 rÓM 2. p. jedn. č. POZOR! riHTh (mecTb, ceMb, BÓCeMb ...) 5,6, 7, 8, ... JIET 2. p. mn. č. 082 L08_A05 Podstatné jméno po číslovce oahh je vždy v 1. pádu jedn. čísla. Po číslovkách Ana, ABe, tph, leTwpe (+ ó6a, ó6e) je podstatné jméno ve 2. pádu jednotného čísla! Toto pravidlo platí i pro víceslovné číslovky zakončené na oahh, AB-a, ABe, TpH. neTbipe (MHe ABáAUaTb TpH rÓAa, naTbAecáT TpH TypricTa, apod.). Po číslovkách n«Tb, mecTb, ceMb a dalších je podstatné jméno ve 2. pádu množného čísla (MHe naTb JieT, ceMb TypácTOB, cópoK BÓceMb fléBymeK apod.). Nezapomeňte, že v ruštině je ve 2. pádu množného čísla pouze tvar JieT, zatímco v češtině jsou ve 2. pádu množného čísla tvary dva: let i roků. 9. CKÓJibKo Te6é JieT? Tvořte otázky a odpovědi podle vzoru: vatu dédyiuKa (70) —* CKÓJlbKO nem eáw&uy dédyuiKe? - E\tý céMbdecnm .tem. 1. AHpéicrop 6áHKa (46) 2. >KHTenb áToro rópoAa (94) 3. AéBOMKa (11) 4. BacruiMH (30) 5. xera Hája (32) 6. oh (18) 7. Ham nána (53) 8. moh accHCTém (21) 9. 3tot nápeHb (16) 10. ynÚTenb JiHiepaTýpbi (64) 134 p 10. Věty přečtěte. Doplňte do následujících vět slova eod, záda nebo nem: 1. B 3TOM rópoae oh »WBěT yacé 32..........2. MHe 16..........3. BÚKTop AHApéeBHH, bsm 41 .........iíjih 42.........? 4. Co /wa hx CBá^bôbi npouuió 2..........5. B pýccKoň (búpMe mu pa6ÓTae,vi 19..........6. Ckójilko Te6é.........? 7. Hámeň aóuKe 1 ..........8. IloapýrH He BÚaejiHCb 33 ..........9. Hpa yacé 4.........nony4áeT CTHnéHjjHK). 10. AHjxrjéio CrenáHOBHHy 77.......... Zapamatujte si konstrukci: oh CTápme HA BÓceMb jieT oh MOJióate HA Tpu ró/ra je starší O osm let je mladší O tři roky Pozorujte: MoeMý oxuý cópoK n*Tb Jier, a OTUý Moeró apýra cópoK BÓceMb Jiex -» 3HáHHT: OTéu Moeró apýra CTápuie Moeró OTuá Ha TpH rófla. MoK oxéu MOJiórce oTuá Moeró apýra Ha TpH róga. 11. Řekněte, o kolík let je osoba starší - mladší než druhá. Používejte obě varianty: 1. MHe 22 rórta, a MoeMý Apýry 14 JieT. 2. náBny 30 JieT, a Ojibre 33 róaa. 3. Eró cÚHy 8 JieT, a eě aÓHKe 10 jier. 4. ľláBJíy BjiafliÍMHpoBHHy 45 JieT, a Bépe CTenáHOBHe 46 JieT. 5. OKcáHe 27 JieT, a 3y3áHe 23 róaa. 6. TBoéft MáMe 37 JieT, a TBoeiviý 0Tuý 46 JieT. 7. BpáTy 18 JieT, a MHe 12 jieT. 8. MámeHbKe 3 róaa, a MúmeHbKe 7 jkt. 9. Bpaný 54 rójja, a nauuéHTy 81 ro/j. 10. LLIédpy 42 ró/ra, a MéHea>Kepy 30 JieT. Časování sloves se zvratnou částicí -en (-cb) - J^OrOBOPHTbCfl o v£w/DOMLUVIT SE o čem V 6. lekci jste se seznámili s časováním zvratných sloves typu yBHEKÁT£>C51. Zvratná mohou být i slovesa patřící k 11. časování. flOrOBOPHTbCÍI/DOMLUVIT SE přítomný čas minulý čas H aoroBoprócb -lOCb a floroBopújicsi -JICH TbI aoroBopúujbca -UlbCÍI TbI aoroBopÓJicH -JICH OH, OHá, OHÓ flOrOBOpiÍTCH -TCH OH jjoroBopájica -JICH M LI flOrOBOpÓMCH -MCfl OHá aoroBopájracb -JIACb BH floroBopiÍTecb -TECb OHÓ flOrOBOpÚJTOCb -JlOCb OHH aoroBopHTca TCJI Mbl floroBopájiHCb -JIMCb Bbl aoroBopájiHCb -JIMCb OHH rtoroBopiijiHCb -JIMCb Pamatujte: 1. Jestliže zvratné částici předchází souhláska, píše se po ní -ch: oh yBJíeKáeTCH. Jestliže zvratné částici předchází samohláska, píše se po ní -Cb: a yBJíeKáiocb. 2. V infinitivu (aoroBopáTbcn) a ve 3. os. jedn. i množ. čísla (aoroBopÚTCH, jjoroBopÁTCfl) se koncovky (-Tbca, -tch, -tch) vyslovují jako [ua]. 3. Přízvuk může být stálý (.aoroBopÚTbca - aoroBopibcb, floroBopúuibCfl... AoroBopáTca) i pohyblivý (mojiútbch - MOJiibcb, MÓJiHiubca... mójihtch). Podle vzoru .loronopíiTboi se časují např. slovesa co3BOHHTbCH c Kíw/zavolat si s kým, domluvit se telefonicky s kým, fl03BOHHTbcn k Kojuý, do /wťí/dovolat se komu, oômcHÚTbcn {na UHocmpáHHOM jwwíce)/domluvit se (cizím jazykem), (no)sKeHHTbCH/(o)ženit se, 3JiHTbCH/ zlobit se, hněvat se, MOJiHTbcn k Kaný, 3a kozo, •í/zw/modlit se ke komu, za koho. 12. Slovesa uvedená v závorce dejte do správného tvaru v přítomném čase i minulém čase: 1- Ceró/jHH h k 6páTy He.........(fl03BOHHTbC5i). 2. Ohh.........(aoroBopáTtca) c porj,Hreji8MH O HOBOM njláHe. 3. Ha KaKÓM H3bIKé Bbl C HHM.........(oÔfcflCHHTbCa)? 4. TbI.........(C03B0HlÍTbCfl) c MaMOH Ha 3TOH Hefléjie? 5. Mbi.........(aoroBopáTbca) 06 3tom b noHeaéjibHHK. 6. ÍToneMý 136 oná He.........(cosBOHHTbca) co CBoéň noapýroň? 7. noneMý tm..........(saiiTbca)? 8. Korflá Bb, ......... (noweHHTbCH)? 9. Oh peryjiápHO......... (MOJMTbca) 3a 6páTa? 10. HHKOraá He ......... (3JlHTbCa)! 13. Přeložte: 1. Mám hlad. 2. Chceme ji pozvat do restaurace na večeři. 3. Sergej je starší o čtyři roky. 4. Co si dáme jako prvni chod? 5. Jana drží dietu. 6. V květnu jsme byli v Japonsku a v listopadu v Rusku. 7. Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili. 8. Václav koupil své manželce kytici růží. 9. Nestihla uvařit oběd, protože byla zaneprázdněna. 10. Jako druhý chod si objednáme rybu a jako přílohu hranolky. 11. Kdy konečně zavoláš lékaři? 12. Chci ochutnat italské jídlo. 13. Vítáme vás! 14. Proč se pořád dívají na televizi? 15. Nedávno jsme dostali dopis z Prahy. AneKaÓT -BaM nňBO? - cnpáuiHBaeT 0Ké mó>kho nHTb mÍBo: Báuiy MauiHHy TÓnbKO hto yKpájiH. HAC IIHK 9 HacTb A Naučte se následující slovíčka: A aBTÓ6yc, -a m - autobus B BarÓH, -a m - vagón, vůz uapiiáin. -a m - varianta BÓ.nih', -a m hovor, - jízdní kolo BenépHHH, -aa, -ee, -ne (b Bciópucc BpéMa) - večerní (ve večerním čase) BÓBpeiwa - včas, zavčas iniKiíi.i. -a m - nádraží BÓMe neeó - vedle, poblíž, u čeho Bcé Bójibuie - stále více Bcé MéHbiue - stále méně Bcibay - všude BbIXOaHTb, -XOJKý, -XÓaHUJb, -XÓaHT - vycházet, vystupovat J. JtoňHpáTbca, -áiocb, -áeuibca, -áK)TCH do teeó - dostávat se kam aoôpáTbcs, -ôepýcb, -Sepěuibca, -Sepýrca do ieeó - dorazit, dostat se kam aopóra, -h i - silnice, trasa, cesta aocáaa, -u i - zlost, hněv, podrážděnost ibuiiiiTb. -mý, -uiHuib, -uiaT (a. chiHkhm BÓ3ayxoM) - dýchat (dýchat čerstvý vzduch) E éxa-rb, éay, éaeuib, éflyT-jet, cestovat 3 3a6jiya(iTbca, -afýcb, -anuibca, -aaTca - zabloudit, ztratit se JaKoýjioK, -jiKa m - zastrčená, postranní ulička 3axoaHTb, -xoiKý, -xoanuib, -xoaaT - nastupovat zde K k a k iipáBii.io - zpravidla Kopnaóp, -a m (b Kopnaópe) - ulička, chodba (na chodbě) Kyaá-aH6o - někam Kyaá-HHÔyab - někam JI jierKÓ - lehce, snadno jiýMuie (jiýiwe Bceró) - lépe (nejlépe) M Mai asiiH, -a m - obchod, prodejna ucóe.ibiibiií. -aa, -oe, -bie - nábytkový, nábytkářský MťTpó s neskl. - metro Mťiponó.iHH, -HH i - metropole muhhmym, -um - minimum H HáSepejKHaa, -oň i zpodst. - nábřeží HanpaBJíéiwe, -na s - směr Ha'iiiná i b. -áio, -áeuib, -áiOT - začínat, zahajovat HépBHHiaxb, -are, -aeuib. -awT - být nervózní, znervózňovat Hcrepiiému'. -Ha s - netrpělivost, nedočkavost nVvkiii,i ii. -aa, -oe, -bie - potřebný, nezbytný O oSuiéc i BciiHbiií. -aa, -oe, -bie - hromadný, veřejný o6T>e3JKáTb, -áio, áeim.. -áioT - objíždět