HA nOHTE H B BAHKE 19 MacTib A BúyqHTe cJiéAyioiipie cjiOBá: S 6aH;iepój]b, -jih í [íxi] - zásilka, balíček 6aiiKHp, -a m - bankéř flaHKHÓTbi, -hot i -HÓroB nm. - bankovky SaHKOiviáT, -a m - bankomat Y- BapHŮHT, -a m - varianta, verze b3hoc, -nm-splátka, vyrovnaní BHeapiÍTb, -ára, -áeiiib, -siot - zavádět uplatňovat BHeapÁTbCfl, -ÁeTCfl, -áioTCH (I. a 2. os. se neužíva) - zavádět se, uplatňovat se Bocnojib30BaTi.cn, -ayiocb, -3yeuibca, -3yH)'icíi H&a - použít co, využít co BbinjiaTa, -w í - výplata, splátka, platba BbipiicÓBbmaTb, -aio, -aeuib, -aiOT - prokreslit, kreslit JJ, aéHeatHbifi, -aa, -oe, -bie - peněžní, měnový flocráBKa, -n í - dovoz, dodání ', K ai He noFDT poiviáncbi A Bbi SHaeTe, kto TaKOH no«rra-Jitóii? A1151 Tex> KTO Kanáer rojio- BÓH, 06r>5tCHSÍeM - 3TO MejIOBÉK, KOTÓpbirí pa3HÓcnT KoppecnoHMÓH-uhio no ajtpecáivi. Bm naBHÓ eró hc BCTpeHájrH? HeyííHBHTeiibHo, Benb cerófliiH ynpasjMtOT coBpeMéHHHC TexnojiórHH, h jiibflH yscé npHBbiKJui o6uj;áTbCH nocpéjiCTBOM 3jieKTpÓH-iioh CBÁ3H. Kohóiho, TaKÓe o6mé-iiHe no3BOJiáeT b KpaTHáfímne cpÓKH OTnpaBjísÍTb h íiojiyqáTt nácLMa, a Táicace nepecbutáTb d)OTorpác[)Hn ii KapTHHKM. TeM He MéHee mu cocKýiMJiHCb no xeM BpeMeitáM, Kor^á nncájiH nňcbivia póflCTBeHHHKaM, Korflá HHTájiH h nepCHÚTbiBajm cTpa-hhhkh, nanúcaHHbie jiíoôhmoh fléByuiKoíi, KOľflá BbipncÓBbiBajiH 6ýKBLi Ha iio3ApaBÚTenbHOM oTKpwTKe! )K/iaTb xaiíóe nocrráHHC houójiíimh 6bmo MyuÚTCnbHO, no icaic >ice npnsiTHO Qimo oÔHapýjKHTb b noyrÓBOM HUtHKe nHCbMÓ n yBÚ^eib 3HaKÓMbiií nÓHepic! OflHáKO coBpeMÓHHbiii noqTáMT ocymecTBJíáeT hc TÓJibKO nepecÉiJiKy nHCbMermoíi KoppecnonrténuHH,6aHrjepÓJieHH nocbijiOK,OHnpeAJiaráeTTáK)KepsijrApyrHXBOCTpé6oBaHHbix ycjiýr. CáMbiMH raáBHtiMH hbiiámtch ycjiýrn TeJie4)ÓHHoři cbh3h, ocymecTBJíéHHe flÓHOKHbix nepeBÓHOB, npncM KOMMyHájibHbix nnaTcacéň h njiaTeacéií 3a ycnýrn cb>Í3h, Mhtcphčt h TejieBiifleHHe, cípaxoBÚe ycjiýru, BÚmiaTa hóhcmh h nocóGníi, npo/rá)Ka jiorepéiiHbix ÔHJiéTOB h npÓHec. 3a nocJié^HHc róflw npoH3Be/ieHá MOflepHH3ánHa nÓHTbi, 3HaliňľejibH0 noBbiineHO Ká^ecTBO Tpa^HUHÓHHbix noLiTÓBbix ycnýr, nocTenéHHO BireapáiOTca HOBéňruHe HiiabopMauHÓHHbie h TpáHcnopímie xcxHOJiórnH. TaKíÍM ó6pa30M, 3HaHHTejibHo coKpameHbi cpÓKH flocTáBKH KOppecnoHfléHUHH, pacimípeH cneicrp npeanaráeMbix ycnýr h ycicópeHO o6cJiýíKHBanne kiihóhtob. B omiinHe ot npeíiwflýmHx srn, ceróflita Táicxíe flocTýrmo OTCJlé>KHBaHHe nOHTÓBMX O'ITipaBJICHHH C HÓMOIHbtO HHTepHeTa. 3afláB HÓtviep KBHTáHUHH na cáňTe nÓHTbi, MÓacHO y3HáTb, me HaxÓAirrca fláHHoe rraetMÓ Hnu nocruiíca, aonraó jih ohó ao noHynáTejiH hjih 3ajjepa;ájjocL. noMHMO noHTÓBbix ycjiýr, MHÓrac H3 Hac iióJib3yiOTCfl ycjiýraMH 6áiiKa. xItó6h sa^iHCJiHTb fléHesííHMe cpéACTBa, o6ecnétfflTb hx xpaHČHHe h npOBorráTi. HeoSxOAÚMwe jiéHOKHbie one- páltHíl, HejlOBCK, K3K IipáBMJlO, OTKpbmáeľ b 6áHIKHoe n He OTHHMáioiiiee mhóto BpéMeHH, n, íto cáMoe niáBHoe, ítot BapnáHT c6epe»<éHHa Ha/jěJKHee, HeM xpanéiiHe yéner b CTeicnáHnoií 6áHKe ra-no/t orypiiÓB. BáHKH npejjjiaráMT cbohm KjiHÓiiTaM orpÓMiibiii BÚ6op ycjiýr. B hx HHCiié o6cjiý)KHBaHHe CMCTÓB, bú,aalia 6ánKOBCKMX FCápTOHeK, OCyUieCTBJléHHC OriepáUHH c HaJIHHHOCTblO, aéHOKHMC nepeBÓflu, Kpe/THTOBánHe, o6mčh BairibT. B nocjiéjj.uee BpéMa xáKTKe pacnpocTpaHCHÓ o6cjiý>KHBaHHe KnHéinoB nocpéflCTBOM MiiTepeéra. ripHKěM, ochobhhm npcHMýmecTBOM HHTCpHÓT-6álIKa HBJlfleTCfl JKOHOMHfl BpCMCHH. OcynTeCTBJIflTb pa3JIHMHbie onepáirKH, onnáHHBaTb ycnýra h KpyrjiocýTOHHO KOHTpojtúpoBaTb cocTOímne cieTÓB mójkho rrpaKTHMccKM He oTpuBáacb ot paôó'iw hjih ót/tbixa. KcxáTM, litó6íj chatb aéHbra TÓace Heo6a3áTejii>no h/jth b 6aHK. J\m ároro npeflHa3ná>-ieHbi 6aiii(0MáTbi, tcoTÓpbie ycTaiiÓBjíeHH 6yicBájTT,H0 na i<á>KAOM uiarý. Hýxkct pacnJiaTHTbca c nÓMoruMo Kápxbi b jiioSóm MaraaiÍHe hjih pecTopáne. A écjiH, i< upniuépy, y nejioBÓKa cobcóm neT AéHer h einý xóneTCa npHoSpecTH äom, MaiuáHy hjih n/iásMeHubiň TejieBH3op, oh MÓaceT KynÚTb bcč íto b Kpe^ht. „ToBápbi b lepe/jar", „Bw nuáTHTe 0% ueHÚ h yxó/jHTe c noKýnKoíi", „Kpe/iíiT 3a 10 MHHýT" - c HÓMonrbio TaKňx peKJiáinnbix cjióraHOB 64hkh nwTáiOTca npHBjíéHi hóbhx kahóhtob. B icpe^HT móhcho KymÍTb He/jBH>KHMOCTb, onévKjxy, 6biT0Býio xéxHHKy h fláace onnaTiÍTb nyTeiuécTBHe b /aajieKHC cxpáHbi. ^pyj-óií Boripóc - HacKÓnbico ára BbiroflHo? Bejxh e>KeMCcaliiiaa BÚmiaTa cýMMbi Ha iioraméHHe KpeflHTa BiaiioMáeT TáioKe npoiiéHXM, pájiH KOTÓpux 6aHK h iipeiiocTaBjíácT Kpe^HT. TaKÚM ó6pasoM, b TeMCHHe Bceró cpóxa KpejíHTOBáHiia uejioBéK nepenjiáuHBaeT rácami, rccš-iku tmchh, a Hiiorjjá jxó>kc cóthh téich4. IloáTOMy ný4iue BiiHMáTCJibHO nociH'ľáTb, cKÓJibKo »e Ha cáivroM /iéjie 6ýpyr crÓHTb acejiánHbiň aBTOMOÔHJib iíjih flOMámuMň KHHOTeáTp. H móäct 6biTb, Bbi HaKÓrtHTe Heoôxo/íHMbie cpé^cTBa, a ne cTánere noanucbiBaTb 6áHKOBci je zásilka s váhou do 2 kilogramů, zatímco nocbiJiKa nad 2 kilogramy. 1. PaecKaacHTC, o léivi reiíc 1. 2. PCKBH3HTM áflpeca. KaK HanncáTb á/ipec? nocjiýuiaOTe 3ánHCb: 124 tlí A02 Hócoea Hadkmda AneKcändpoena ílanéxcKaHyn., d. 130, ks. 251 z. Moctceá 729347 Kápnoa Eezémů /JMÚmpiteem OKmAópbcKiiů nep., d. 28, iíiciiHTe hx sHawéHMe Ha pýccicoM H3bncé: 1. jJéHhra cymecTBýioT ajw Toró, HTÓ6bi hx xpáxHTb. (Kapjr MapKc) 2. KoiiéiÍKa k Konéňice - npo>KHBěx h ccMéíÍKa. (pýccicaa nocnÓBi-ma) 3. JXéHhTVí - xopóuiHH airyrá, ho mioxóft xo3Áhh. (péHCHc Báiíon) 4. Be3 iiyMCflM ämbet, kto /iéiibrn SepeaceT. (pýcciraa nocjiÓBHua) 6. noiipóSyiÍTe nepeBCCTH na hcuiľkhíí h3Ĺik iii.ipavKcmiii, «iácTo UCIIOJTb JVCMbie B pýcCKOM 51 íblK'é: 1. 6pocáTb fléHbi'K Ha Béxep 2. hh 3a Karie fléHbrH 3. He íipn ÄeHMáx/npn fleHbráx 4. copóib ÄÓHbraMH Základní rozdíly v užití vidu v ruštine a češtině Už víte, že podobně jako v češtině rozlišujeme v ruštině slovesa dokonavá a slovesa nedokonavá, která vytváří vidové dvojice (cnpocKXb - cupániHBaTb, .uaib - .iiaBáxb, 3a6bixb - 3a6biBáTB). Užití vidů v češtině a ruštině se ve většině případů shoduje. Existuje ale několik rozdílů. Základní odlišnosti si zapamatujte: 1. Ve větách s opakovaným dějem se v ruštině mnohem častěji používá sloveso nedokonavé, zatímco v češtině může být použito jak sloveso dokonavého, tak i nedokonavého vidu: Kor.ua y MeHsí 6ojmt rojioBá, a npnniiMáio Když mě bolí hlava, beru/vezmu si xaÔJiéTKy. prášelc. KáÄaoe ýrpo a yóupáto cboio KÓMHaxy. Každé ráno uklízím/uklidím svůj pokoj. i 2. V rozkazovacím způsobu ve významu zdvořilého vybídnutí ruština na rozdíl od češtiny užívá slovesa nedokonavého vidu: IIpoxoflHTe, noJKányíicTa. Pojďte dál (vejděte). CaflHTecb, noscájTyiicTa. Sedněte si (posaďte se). Dokonavý tvar je spíše rozkazem (ITpoHÄHre! CaAbxe!). 3. Slovesa pohybu nedokonavého vidu vc tvaru minulého času typu xo/im, éiwn jsou " v češtině často nahrazena slovesem být (a ne odpovídajícími formami - chodil, přijížděl): Biepá mm xoflHJin icyriáTbca. Včera jsme se byli koupat. Ohm é3flHJm 3a rpH6áMH. Byli na houbách. Z následujícího přehledu se naučte obtížnější vidové dvojice. Neznámá slovesa vyhledejte ve slovníku: Dokonavá B351Tb Nedokonavá fípaxb Dokonavá jienb Nedokonavá JtTOKMTbCa Bbrôpaxb BblSHpáxb 3axoxéTb xoxéxb yiuepéxb yMHpáTb CMOHB MOHb Hapé3axb nape3áTb peujHxb peniáxb Haňxá HCKáxt cnaTb CHHMáxb nOHOKIÍTb Knacxb o6oiHáTb oSroiiflXb CKa3áxb ľOBOpHTb cxepéxb CTHpáTb noiÍMárb JIOBHTb ciecxb ctefláTb ynácxb ná^aTb cyniéxb yMéxb 7. nepeneaÚTe: m 1. Když chceme ochutnat italská jídla, jdeme do pizzerie. 2. Vezměte si. 3. Obvykle rychle změní svůj názor. 4. Každý den maminka umyje nádobí a uklidí v dětském pokoji. 5. Zeptej se nás, na co chceš. 6. Dvakrát týdně si jde Michali zaplavat. 7. Když je venku hezky, jdeme do lesa 8. Pojď dál. 9. Vždy sem přijde, objedná si černou kávu a přečte noviny. 10. O prázdninách jsme byli v Itálii. 11. Odložte si. 12. Když mám problémy, zavolám rodičům. 13. Pokaždé sc zpozdí. 14. V neděli jsem zašel do historického muzea. 36;.' 363 8. Doplňte sloveso opačného vidu: m 9. Doplňte vhodné spojky: 1. Bu Bce BpéMH 6epere jjBa Báfla qáa, a b štot pa3 bu ......... tójilko oähh. 2. Jlaxaná nocTOHHiio o6roHáraT HOBHtiKÓB, a coBcéM He^áBHo a......... Jiaxaná. 3. O tóm, ^to ohh CKámyT 3áBTpa, mm ......... yacé ceró^iw. 4. Bára Bcemá peináex cjióacntie 3&mmi, a Kójw CHaMáiia ÄÓJJÄeH ......... Jiencyro. 5. B ítot pa3 a He cnpáBjnoct, a ohh Bceraá.......... 6. Tw KájtcflMH pa3 náflaenib Ha 3tom móctc MáuieHbKa, cMOTpií ne ......... ! 7. HbBécTHbiň peaKfly TeM Kai«/ÍIoKá oh nen, Mbi pa3roBápHBanH. zatím co He TÓJIbKO...HO h npn«eT He TÓJibico Hropb, ho h náBeji. nejen-ale i 1. Tu nOHHCTHiiib KapTÓuiKy ......... noMÓeiub KacTpKmio? 2.......... 3 nojiyný KpcAHTHyio KápTOMKy, a cpá3y Kynnfb ce6é Bejiocwnéfl. 3. Peôjŕra CKa3ájiH, ......... HaTáraa caajiá Bce sraáMeHH Hyéxana b MocKBý. 4.......... He 3a6oJiéTb, HeoĎxojjHMO peiyjiápHO saiiHMáibca cnópTOM. 5.......... na ýjiHue jihjió KaK n.3 se/ípá, MánbHHK no6e>icáji Ha miomáflKy. 6. Ohh ^o6ájiHCb Bceró, ......... áro 6hjio HenpócTO. 7. OrenáHOB nepeBČJT fléHbrH Ha moh cmčt, ......... mm noanncájiH c hhm äoiobóp. 8..........noBapá ne ttphfotóbíit Bce íth 6jiK3fla, hx yBÓJWT c pa6ÓTbi. 9.......... CTynéirm 3ananuájiH 6jiáHKH, npoípéccop mhtéui nHTepaTýpHbiH jKypHán, 10. BHeflpáioTM noBéihime TexHonóiHH, ......... cpÓKH flocráBKH 3Hawre.nbH0 coKpaTÉJiHCb. 11.......... bh 3aruiáTHTe mrpatp, ......... npoiiflěTe co mhoíí b oT^ejiéiiHe MHJiHiiHH. 12. Oná ne Bépa-r BÉKTopy, ......... b nocjiéííHHH pa3 oh TaK n He cica3áji npáBay. 13. B 6áiiKe mó>kho.........oTKpriTb cněT,.........nojrywrb KpeaiÍT. 14..........3aMecTHTeJib BblSCHHT, B ^gM «6j]0, OH BaM 06)13áTejIbH0 II03BOIIHT. Sponové sloveso fte.ijínibcji Pozorujte: HániH flenyráTbi hbjihiotch cůmbimh SoráTMMH b Mňpe. Naši poslanci jsou nejbohatší na světě. AójiJiap CIJJA HBJínercn ochobhóh Banráioři, ncnóJib3yeMoří b mhpobóh Toprósne. Americký dolar je základní měnou světového obchodu. Pamatujte, že sponové sloveso iiBJíÁTbca KeM, wm se pojí se 7. pádem a užívá se zejména v odborném jazyce. V češtině mu odpovídá sloveso být kdo/co, být jaký. 10. Následující včty napište se slovesem nejiňmhcax m 1. HoBoeéjibuen - cáMtiň ónbrniHií coTpýflHHK b Hámeň KOMnáitHH. 2. OnHáncoBbie ycjiýiH - HanGójiee BocrpéGoBaHHbie ycjiýrn Ha noMxáMTe. 3. YcKopéHne oocnýacnBaHMii KjinéHTOB - o/nÍH H3 ocHOBHbix noica3áTejieň MOflepHH3áqnH 6áHKOBCKHx ycjiýr. 4. MocKBá - CTOjinua Pocchhckoh (PeztepáiniH. 5. rToBbiménHe icánecTBa - nnáBHaa 3a^á4a 6eJiopýccKoro 3aBÓAa. 6. 3pMHTá>K - OAÚH H3 CŠMHX H3BécTHbIX My3ČeB MŔpa. 7. llHCbMÓ JTŕlflHH MaTBéCBIIM - e/íHHďBCHHoe ^0Ka3áTenbCTB0 iteBHHÓBHocTH BÉKropa. 8. HémcKaa Kopnopáuna „BoréMa-áKCiio" - Jiňflep Ha mhpobóm pímiíe. 9. floôpoTá h Tpy/ioníb6ne - 6úcrpo OTnpaBJíáTb h nonyiáib nncbMa-npeHMýmccTBO o6uj,éHH5i nocpé^cxBOM HHTCpHeTa. 366 Te6é cjiéayeT yMHTbca Zapamatujte si konstrukci cjiéVíOBaTb Korný + infinitiv: Te6é cjiéflyeT yráTbca. Eiviý He cjréíiyeT ryaá éxarb. BaM 6w cjiéflOBajio rpeHapoBáTtCJi. Eh 6w cJiéaoBaao 6ójibine HHTáTb. Měl by ses učit. "Neměl by tam jezdit. Měli byste trénovat. Měla by více číst. Zapamatujte si, že vazba cjiéayei + infinitiv vyjadřuje radu, doporučení a překládáme ji jako měl bys, měla bys, měli byste. Tato vazba je v ruštině velmi frekventovaná. Dobře seji naučte. 11. Poraďte, co by měl kdo dělat. Používejte vazbu cnédyem + infinitiv: I. Miiuia, noieMý tm ne 3aHHMáeniH.c;i cnópTOM? 2. AneKcéĚ flMMTpHeBiw, no«reMý bh He oxaoxireTe? 3. Híma, noneMý tm He roTÓBHiubcs k 3K3áMeiiaM? 4. Aazrpibina, no^eMý th He euib g}pýik. nonotó pýicy m& cepíne 3. Ha CKÓpyio pýiKflěH b /teKa6pé 2000 rófla. Mý3biKa npé>KHero cobct-CKOro nÍMiia, KOTÓpyio cohhhúji AneKcáuflp BacHJibeBtw Ajieraáii/tpoB, ocTánacb. OflHáKO oriOBá H3MeHHJiHCb, hx áBTopoM HBjráeTCH Cepréň BnatrjiMHpOBHH MiixanKÓB. riopájtOK íicnÓJib30BaHH« rocyflápcTBeHHoro rímm ycTanÓBJíeH icoiicthi7uhóiihmm 3aKÓnoM. B eró ochóbc ne TÓjii.ko Kai<, ho h b Kaiaíx cnýiiasix ncnojiHÁeTCH ihmh. H3BéCTHO, HTO THMTI 3ByHHT BO BpCMH BCTpCT H npÓBO- «ob raaB HHOCTpáHHHX rocynápcTB, npn BCTytuiéHHii b aÓJUKHOCTb IlpesH/jéHTa PoccÄHCKOH OCAepánHH, npH OTKpWTHH H 3aiípWTHH 3aCeňáHHH lbcy/rápCTBeilHOH JXJMhí, a TáKJKe BO BpČMfl pa3JlHHirbTX npá37U]HKOB H TOpMíéCTBCHHMX MeponpH>íthíí. R>cyAápcTBeHHHH i Háma CTpaHá. MorýT-iaa bójiji, BejiÚKaa cjiása -TboS flocToáHte Ha Bce BpeMená! CjiáBtcfl, OTénecTBo riáme cBo6óflHoe, BpáTCKHX HapÓ^OB c0io3 BCKOBÓH, IlpéÄKaMH aÄHHaa MýupocTb Hapó^naa! GnáBbCfl, crpaHá! Mm rop/náMca to6óh! Ot kkkhmx Mopéň ao nojiíípHOro Kpáa PacKÓnyjiHCL náimi necá h nojiá. OflHá tu Ha CBéTe! Ofliiá tm TaKáa -XpamiMaa EóroM po/máa 3eMjiá! C/iáBbca, OTé-iecTBO Háuie ĽBo6óflHoe, BpáTCKHX HapÓ/IOB COI03 BeiCOBÓH, ľlpéflKaMH náima-n Mý/ipocTb Hapó/iHaa! CjiáBLca, CTpaná! Mm rop/uÍMCji to6óíí! LUíipÓKHfi npOCTÓp flJM MCTTH H /TJJJI 5KH3HH Tpaflýmue HaM OTKpKBáior roM. HaM cHJiy aaěT náma BépHoďb OrqiÍ3He. TaK 6mjio, TaK ecTE> h tsk Sý^er Bcenná! CjráBbca, OTénecxBo náine CBoSóflHoe, BpáTCKHX HapÓflOB cok53 BeKOBÓÍi, ITpé^KaMii ftái-mafl My/ipocTb Hapófluaa! Crrásbca, CTpaná! Mm ropfliÍMca toSóíí! (C. B. MiccOMKÓe) 4. OTBČTbTĚ Ha cjiéayrouiiie BonpócM: 1. H3 KaKHx uBeTÓB coctoht (J>nar PO? 2. Kto cohhhhjt My3biKy rŔMHa PO? 3. Koraá 6bm yTBepacflěH HĹiHeuiHHH thmh PO? 4. Hto 03Ha^áK)t oxflénbHbíc iiBeTá poccáíícKoro (jmára? 5. Kto Haimcáji TeKCT rÉMHa PO? 6. B Kaiíóx anýtiaax HcnarmáeTca rocy^ápcTBeHHbiií jthmh? 7. KaK BbirjuiflHT (jjnar HP? 8. KaK HaauBáeTca ttimh 4P? 368 5. BJlACTb íijih PO^MHA? Eý£Bie ocTopó>KHbi, flpy3bá! 3ariÓMHiiTe 3riaHéHHe h rrpáBHJibHbiS nepeBÓfl cJiéflyroiuHX chob! BJ1ACTL neznamená v češtine VLAST, ale MOC -» VLAST = PO/JHHA PÓAHHA neznamená v češtině RODINA, ale VLAST -i RODINA = CEMJbá Skloňování podstatných jmen Mart a noiib Podstatná jména ženského rodu MaTi/matka a aoMb/dcera mají zvláštní skloňování. Pozor na prízvuk. Jednotné číslo Koncovky Množné číslo Koncovky 1. Ma'ľb - MÉTepH -epa 2. íviáTepn -epH MaTepéíí -epeň 3. MáTepM -epn MaTepáM -epaivi 4. MaTb ' - MaTepéň -epeň 6. o MáTepM -epw o Marepáx -epnx 7. MáľCpblO -epbio MaTepÁMH -epflMH 1. ÄOLIb - HÓqcpH -epH 2. AÓiepH -epH /lonepéä -epeň 3. fló'icpn -epw flO^iepáM -epnin 4. flOMb - «owepéíí -epeň 6. o flóLiepn -epw 0 aoMCpáx -epnx 7. flónepbK) -epbio floiiepáMH/floTiepi.MH -epHMH/-CpbMH 6. Doplňte vhodný tvar podstatných jmen Momh a dom,. Tam, kde je to možné, užijte obě dvě varianty: 1. BceMÚpnaa oprainoánHa ôópeTCfl 3a npaBá.........(mn. č.). 2. Hnna c.........(j. č.) floro- BOpjiJiMCb HHKorjiá hč pyraTbca. 3. CKÓJibKo y Bac.........? Y Hac 2..........4. O coctojíhhh .........(j, č.) MHe ne ciKHic LiTÓ-Hn6yflb o .........(mn. č.). 7. Bpan Bbirmcaji ......... (j. č.) Kánna n cHpón. 8. Korflá oná HaicoHéu. noroBopHT c.........(j. č.)? 9. Otču rop^iÍTca cbohmh..........10. B :ítom roflý npn- éxajiH Bce moh.......... 1 369 Infinitiv v ruštině a češtině Ačkoli je funkční oblast infinitivu v ruštině mnohem širší než v češtině, užití infinitivu v ruštině i češtině se často shoduje. Existuje ale několik případů, kdy se v ruštině na rozdíl od češtiny infinitiv neužívá. Zapamatujte si dva základní rozdíly: 1. Po slovesech smyslového vnímání: Ä BH)Ky, Tro/ícaK Óntra npnxóflHT. 5\ cjiúmaji, icaK MaKCJÍM noéT. Vidim Olgu přicházet. Slyšel jsem Maxima zpívat. 2. Po slovesech pohybu zejména v rozkazu a budoucím čase (+ dokonavé sloveso): HflH OTKpÓií /IBepb! rioŕŕaý BbiMoio nocýfly. Jdi otevřít dveře! Půjdu umýt nádobí. 8. Slova v závorkách dejte do správného tvaru: ryjiHTí. no ......... (ýjiHinu) ropoítKá; oxnÓHMe Méacny ......... (icoMnbfbTep) h......... (noyTSýK); cfléjraTb cropnprés jsjw ......... (floib); pac™ ne no ......... (ähh), a no ......... (nacú); BbicTynHTb npÓTHB ......... (pcBonibiira); 3a6ponnpoBaTb HÓMep ajih ......... (Konnéra); é3flHTb no ......... (6ániCH) h y3HaBán> HurJpopMánHio; naxo^HTLca MéíKfly ......... (flOM KynbTýpbi) h.........(BbicÓTHoe 3aáHHc); 6biTb npÓTHB.........(xBoe peniéHHe); óéraTb no......... (BOKsáji); noflápoií ajth.........(a); 5KHTb Ményry.........(né6o) h.........(3CMJiá); He cnaTB no.........(hóhh); noflápoK p,m.........(oTéii) h.........(Man.) 9. Přečtěte si úryvek z díla Jevgenije Griškovce. Podle smyslu doplňte chybějící slova ve správném tvaru a text přeložte. Úryvek stručně převyprávějte rusky. Neznámá slova vyhledejte ve slovníku: to 7. Tvořte věty podle vzoru: Hádo noemapámb 6&ibe. (mu) Háda nocimipámb ôejibe. (eu) -6aibě. * Mdú noemupáú 6enbe! —► H noíidý nocmupáio 6enbě. Hdúme nocmupáúme 6enběí —> Mu noůdčM nocmupáeM 1. Há/io y6páxbca Ha KýxHe. (bij) 2. Ha.no KynÚTb naKÓT MonoKá. (tu) 3. Há,ao nocoBČTOBaTbca c aflBOKáTOM. (tu) 4. Haflo 3aKa3árb ctójihk b pedopáHe. (bbi) S. Há^o uanncáTb AOMániHee 3a#áHHC. (tm) 6. Há^o CKanáTb hóbvkd nporpáMMy. (bh) 7. Há^o noincTHTh 3ý6bi. (tu) 8. Háflq côéraTb Ha nómy (tu) 9. Há,no 3anÓJinHTb tjíópMy. (bh) 10. HáflO nepeBecTK TeKCT Ha némcKHH JI3ŮK. (tm) 11. Háao npoHMráTb jiHicráHT. (bh) 12. Há/io c6éraTb b ichóck. (th) Užití předložek Zopakujte si rozdílné pády v užití předložek: no nápKaM no KOMý, qeiviý (3. p.) po kom, čem (6. p.) npÓTHB bójw npÓTHB Koró, Heró (2. p.) proti, naproti komu, čemu (3. p.) Méayry to6óh h mhoh Méacay KeM, není (7. p.) mezi kým, čím; mezi koho, co (7. p./4. p.) flJH cecTpti flJiH [K Tu Hflěnib, bot TaK, Hy, htó6h pýKH He Kacájincb .....a CKB03b bčtkh h oner Ha BTOpÓM.........CBÓTÍITCa TpH OKHá. CBéT5ITC51 TaKHM aflOBHTHM, OCÓÔHM CBÓTOM. 3ľO......... pýccKoro a3UKá. H ceňnác 6ýmr cpá3y abb ypóiKáTi>, h MÚcjiH o tom, i naxbró; Tpn xbicHMH MeTbipecxa ceMb, xpex xbicali leTKtpoxcor ceinň, xpěM xúcaiaM 'lexbípěMcxaM ceinw... xpeniá TÚcaiaMH lieTbipbMacTáMH ceMbtó atd.). 1. Na poště se vyplácejí důchody a přijímají platby za elektřinu a telefon. 2. Přestože jsem tam volal třikrát, nikdo nezvedal sluchátko. 3. Chcete si otevřít účet v bance? 4. Nezapomeňte vyplnit poštovní směrovací číslo. 5. Když mě bolí hlava, vezmu si prášky. 6. Viděli jsme ho hrát fotbal. 7. .Te nutné zadat pin kód a uvést potřebnou peněžní částku. 8. Proč rozhazuješ peníze? 9. Od rána do večera chodí po obchodech a nakupují dárky. 10. Pokud se bojíte nosit vkapse velké bankovky, můžete vše platit kartou. 11. Měsíční splátka zahrnuje také procenta za poskytnutí úvěru. 12. Jděte se podíval, kdo přišel. 13. Předložte doklad o totožnosti. 14. Nesmíš tak mluvit s matkou! 15. Tato technologie je nejefektivněji!. AneicaÓT KjiiiéHX 6áHKa cnpániHBaeT coxpýjuiHuy: „Bot xo^íý nono»áxb b Bani 6am< 1000 flójuiapoB, ho mto 6ý/tex, écjiH 6aiiK Bani 3áBxpa Becb pa3rÓHHT4 h Bce npaBjíéniie nocá/iaT5? KyM HflXH c imexéroHaMH0?! Kro BepHéx BKJiaa? ... A H3 ÓHepcflH eiviý oTBenáiOT: „A hxo. Ha xaKÓe cBaxóe äčjio Te6é icaKňx-to 1000 AÓJuiapoB »ájiKo7? 4 rozpustit 5 zavřít do vězení 6 nároky, požadavky 7 líto