V r. 2021 opět začalo růst napětí mezi Ukrajinou a Ruskem – tentokrát kvůli větší koncentraci ruských ozbrojených sil kolem hranic zmíněných států a zesílení bojů na východní Ukrajině.
Už anexe Krymu znamenala zlom ve vývoji evropské bezpečnosti – šlo o první anexi svrchovaného území cizího státu v Evropě po r. 1945. Šlo o porušení principů mezinárodního práva. Co se přesně stalo?
ANEXE KRYMU
Revoluce, zvaná Euromajdan, spustila politickou krizi na Ukrajině. Tehdejší prezident Viktor Janukovyč utekl do Ruska – a to se rozhodlo využít vládní nejistoty k anexi poloostrova Krym. Na konci února 2014 krymští separatisté společně s ruskými zvláštními jednotkami ("zelenými mužíčky" – neoznačenými vojáky) obsadily důležité budovy na Krymu, nedlouho poté bylo obsazeno simferopolské letiště a rozhodnuto o konání referenda o nezávislosti Krymu.
1. března bylo rozhodnuto o invazi ruské armády na Krym a posléze došlo k obsazení všech strategických objektů na poloostrově.
11. března vyhlásila nová krymská vláda nezávislost Krymu a 16. března se uskutečnilo referendum o jeho připojení k Ruské federaci – pro připojení hlasovalo více než 96 % voličů. USA a EU neuznaly výsledky referenda.
Důsledkem hlasování o samostatnosti Krymu a odtržení se od Ukrajiny byly další kroky vedoucí k připojení Krymu k Rusku a vyhlášení evropských a amerických sankcí vůči Rusku. Republika Krym a město federálního významu Sevastopol se staly novými subjekty Ruské federace.
Anexí Krymu vyvrcholily snahy Ruska o opětovné podmanění či aspoň poškození sousedních národů prostřednictvím teritoriálních sporů. Zásah provází ozbrojená intervence a přímá okupace území. Tato taktika byla v předchozích letech použita také v Gruzii.
VÁLKA NA VÝCHODNÍ UKRAJINĚ / V DONBASU
V dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny začaly boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě na jedné a ruskými bojovníky a lokálními proruskými separatisty na druhé straně. Donbas, tedy ukrajinská Doněcká a Luhanská oblast, byla průmyslově bohatá oblast, důležitá pro ukrajinskou ekonomiku.
Člověk v tísni uvádí, že boje zasáhly přes 5 milionů lidí, 3,5 milionů lidí potřebují humanitární pomoc. Počty obětí nejsou zcela jasné, nyní se mluví zhruba o 14 000 mrtvých. Rusko popírá přímé zapojení do konfliktu.
Nyní Ukrajina žádá o vstup do NATO. Jako členský stát by mohla požádat o aktivaci úmluvy o společné obraně při napadení některého z členů – a NATO by se mohlo ocitnout ve vojenském konfliktu s Ruskem. Rusko už nyní chápe možný vstup Ukrajiny do NATO jako své bezprostřední nebezpečí.