Dějiny Ruska 2

20. léta 20. století

A co nebo kdo vůbec byl ten proletariát, leninismus...?

Pod slovem proletář chápeme příslušníka dělnické třídy, proletariát je pak dělnická třída jako celek, která nevlastní výrobní prostředky a je závislá na vlastnících (kapitalistech a buržoazii). Ti však vykořisťují, využívají proletariát. Řešením je třídní boj, boj proletariátu s kapitalisty a buržoazií, vedoucí k jejich vyvlastnění a k diktatuře proletariátu, která je však jen přechodnou fází na cestě k beztřídní komunistické společnosti.

Buržoa je měšťan (příslušník buržoazie, tedy měšťanstva). Historicky se tak označovala společenská třída tvořená zámožnějším městským obyvatelstvem, "zbohatlíky".

Kapitalista je soukromý vlastník výrobních prostředků, podnikatel disponující kapitálem.

Leninismus je myšlenkový proud, založený na marxismu a idejích V. I. Lenina, který je založen na diktatuře proletariátu. Marxismus-leninismus je komunistická ideologie, vycházející z marxismu a leninismu, prosazovaná ve 30. letech 20. st. J. V. Stalinem. Počítá s transformací kapitalistického systému na socialistický s vůdčím postavením komunistické strany.

Komunismus je politická ideologie založená na společném vlastnictvím a absenci třídních rozdílů.

Gregoriánský kalendář

Možná jste si všimli, že v této přednášce už nebyla "dvojí" data. 31. ledna 1918 byl totiž v Rusku zaveden zvláštním dekretem Rady lidových komisařů GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ, tj. Rusko se dočkalo tohoto kalendáře až po převzetí moci bolševiky. A jak se říká v jednom vtipu, došlo k tomu po tzv. Velké říjnové socialistické revoluci, která nebyla velká, nebyla socialistická, nebyla revolucí a neodehrála se v říjnu (dle kalendáře juliánského), ale v listopadu. 

Po 31. lednu následovalo 14. února.


Další rozsah revoluce: kultura

Revoluce zasáhla nejen politiku, ale i kulturu a společnost. A co vůbec prosazovali bolševici?

Chtěli vytvořit beztřídní společnost bez titulů, hodností, soukromého vlastnictví. Ideálem mělo být rovnostářství a kolektivismus. Tlustou čarou chtěli oddělit carskou minulost, změnili proto kalendář, zmodernizovali abecedu. 

A starého člověka potřebovali přetvořit v nového, bylo třeba změnit myšlení lidí. Cenným prostředníkem se mělo stát umění a umělci: avangardisté, futuristé, konstruktivisté. Ti byli nástroj propagandy. Třeba hnutí Proletkult (proletářská kultura) si kladlo za cíl vychovat proletářskou inteligenci zcela nezávislou na inteligenci buržoazní. Byla organizována divadelní vystoupení, byly tištěny agitační plakáty. 

Na masy, dělníky i rolníky, mířila filmová propaganda. K 10. výročí VŘSR natočil S. Ejzenštejn snímek Deset dní, které otřásly světem (Říjen), v němž jsou rekonstruovány událost bolševické revoluce, nejde však jen o historii, ale o přesah revoluce, její symboliku.

Rozvíjí se cenzura tisku a jejím řídícím orgánem se stává Glavlit (Главное управление по делам литературы и издательств – Hlavní ředitelství literatury a tisku). Jsou kontrolovány nejen tiskoviny, ale i veškerá hudební, filmová a divadelní produkce. 


Další rozsah revoluce: společnost

Bolševici cíleně potlačovali individualismus, omezovali a měnili rodinný a soukromý život. Stát měl převzít základní funkce domácnosti. Aneb děti do jeslí, na oběd do společné jídelny a bydlení v komunálce. Prudce narostl počet rozvodů, které bolševici znatelně ulehčili.

Ženy pomalu přestaly být diskriminovány, ačkoliv hodně změn vedoucích k zrovnoprávnění s muži zůstala jen na papíře. Ještě ve 20. letech plní pomocnou úlohu, stojí v pozadí hrdinného dělníka. Mají menší plat, zaměstnání nachází hlavně v lehkém průmyslu, např. textilnictví či potravinářství.

Z dětí měly být vychováváni uvědomělí komunisté. Byla zavedena povinná školní docházka. Na děti od útlého věku působil kult Lenina. Zakázané skauty vystřídal pionýr (Всесоюзная пионерская организация, masová organizace určená pro děti), který měl mít hlavní vliv na výchovu budoucích komunistů. V patnácti letech jeho úlohu přebral komsomol (Коммунистический союз молодёжи; politická a výchovná organizace komun. strany určená pro mládež a dospívající), v němž začínala cesta ke členství ve straně.



Словарик

Ústavodárné shromáždění Учредительное собрание 
ústavaконституция
občanská válkaгражданская война (pokud bychom mysleli tu ruskou, napíšeme první slovo velkým písmenem: Гражданская война)
Rudá armáda, rudí, rudoarmějciКрасная армия, красные, красноармейцы
Bílá armáda, bílí, bělogvardějci
válečný komunismusвоенный коммунизм
Nová ekonomická politika, NEPНовая экономическая политика, НЭП
Svaz sovětských socialistických republik, SSSRСоюз Советских Социалистических Республик, СССР
vůdceвождь
kolektivizaceколлективизация