Dějiny Ruska 2

1. část: Období 1725–1762, vláda žen, dětí a favoritů

Pozn.: 

Jako rok úmrtí Alžběty Petrovny uvádím rok 1762 (leden 1762). U Petra III. jsem však jako rok nástupu uvedla už rok 1761. Z jakého důvodu? 

Nechala jsem se ošálit juliánským a gregoriánským kalendářem. Dle juliánského kalendáře Alžběta Petrovna zemřela (a potažmo Petr III. se stal imperátorem) v prosinci 1761, dle kalendáře gregoriánského v lednu 1762.

To jen pro úplnost, kalendáře a změna dat jsou v historii docela zrádné.

Jak je to s těmi Romanovci?

Romanovci, kteří se r. 1613 (Michail I. Fjodorovič) stali v pořadí druhou dynastií vládnoucí v Rusku, byli původně bojarský rod. 

V r. 1730 umírá Petr II., čímž Romanovci vymírají po meči. Po Petrovi II. ještě vládnou Anna Ivanovna (dcera Ivana V.) a Alžběta Petrovna (dcera Petra Velikého). Alžběta Petrovna umírá v r. 1761/62 – a Romanovci vymírají po přeslici

Následníkem se stává Petr III., který pochází z holštýnsko-gottorpsko-romanovské dynastie (jde o vedlejší linii šlechtického rodu Oldenburků). Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií (vládla 1762–1917). Nicméně tato dynastie se běžně označuje pouze jako Romanovci.

Ale Romanovci doopravdy nejspíš končí na ruském trůnu v r. 1762 – už syn Petra III. a Kateřiny II., Pavel I., nejspíš nebyl Romanovec. Otcovství Petra III. je zpochybňováno, ale o tom si řekneme více až ve druhé části prvního bloku.


K mezinárodní politice a sedmileté válce


K sedmileté válce

Konec sedmileté války

"Konec Berlína... Ten se však nekonal. Všechno sice nasvědčovalo, že Prusko končí, ale – ještě ne. Jeho král vyrazil k Berlínu s hlavní armádou. Rakouský maršál Daun sice Fridricha pronásledoval, ale nějak se mu nepodařilo ho dohonit, a ruská armáda se o operaci u Berlína přestala starat. Důvod? Vyčerpané vojsko, chladné a deštivé počasí. Rusové se stáhli do Slezska. Ostatně když se mezi ruskými a rakouskými vojáky rozkřiklo, že se blíží Friedrichova armáda, zavládla všeobecná panika (panika ve vítězném táboře). Ještě tu noc, co zpráva o pruském pochodu přišla, vyklidily ruská a rakouská armáda Berlín. Je to braniborský zázrak, vyjádřil se pruský král, a nebyl dalek pravdy. A aby těch zázraků bylo ještě víc, dorazil k němu ještě ruský zázrak: zpráva, že zemřela ruská carevna Alžběta. Její nástupce (byl to Petr toho jména Třetí) pruský militarismus na rozdíl od ní obdivoval. Opustil dosavadní spojence a přešel na stranu Pruska. Tento zvrat zachránil velkému Fritzovi kůži. (...) Účty sedmileté války: Na rozdíl od válek předešlých v ní bojovaly všechny velmoci. Ta válka vlastně nebyla příliš dlouhá, Evropa zažila mnohem delší běsnění, ale její důsledky byly strašné. Lidské ztráty byly nevídaného rozsahu. Pro evropské bojiště (ono se jinak válčilo i v severní Americe a v Indii) se odhaduje 550 000 padlých. Z toho 180 000 připadá na Prusko, 160 000 na Rakousko, Rusů padlo 120 000."

převzato z pořadu Toulky českou minulostí

Zdroj: https://dvojka.rozhlas.cz/540-schuzka-sedmileta-valka-7939018 


Словарик

válkaвойна
povstáníвосстание
palácový převratдворцовый переворот
car, imperátorцарь, император

římské číslovky se v ruštině píší bez tečky, např. Елизавета II, Екатерина I, Петр III