Touha po západním zboží a potravinách získala v SSSR snad ještě větší rozměr než v Československu. Lidé buď nenáviděli Ameriku a zatracovali ji, nebo ji nekriticky obdivovali a toužili po všem americkém a západním. Byl to také problém generační, starší generace nerozuměla mladším "bez hodnot", toužícím po hmotném dostatku, pohodlí, luxusu – zabezpečení sama sebe. To zcela odporovalo myšlenkám komunismu: rovnostářství, společné práci i vlastnictví – kolektivismu.
Nicméně ještě před rozpadem SSSR začaly na jeho území pronikat západní vlivy. Už od r. 1972 se zde vyráběla Pepsi Cola. Monopol této společnosti trval v SSSR až do r. 1985. Pepsi dodávala colový sirup, který pak byl rozléván do lahví. Nešlo ale o klasický obchod: Moskva měla nedostatek tvrdých valut, a proto obchod probíhal formou barteru. Pepsi dostávala od sovětské vlády vodku Stoličnaja, kterou následně prodávala na americkém trhu. Stoličnaja se stala druhou nejprodávanější vodkou v USA. Pepsi však chtěla navýšit prodeje v SSSR – bylo jen třeba najít vhodný výrobek ke směně. V r. 1989 získali 17 starých ponorek, 1 fregatu, křižník a torpédoborec.
V r. 1990 se v Moskvě na Puškinově náměstí otevřela první restaurace společnosti McDonald's v tehdejším SSSR. Za otevřením stála kanadská divize společnosti (z politických důvodů) a šlo o největší provozovnu McDonald's v té době. Do provozovny, která funguje dodnes, se vejde kolem 3000 lidí, ale i přes takto velkou kapacitu se před restaurací tvořily fronty dlouhé celé kilometry a na vysněný hamburger se mohlo čekat i 6 hodin. Bylo možné zde platit v rublech, což byla velká výhoda – v jiných zahraničních podnicích se vyžadovaly americké dolary.
