HEJIOBEK 4EJIOBEKY P03Hb
16
HacTb A
Bbiymnre cjiéayiomHe c.ioBá:
6ťj> mho - Šíleně, bláznivé 5o 11 ihbwh, -aa, -oc, -ue - upovídaný, ukecaný
iiiniK'iiii. -as, -oe, -ne - zručný, šikovný BécicMH, -au, -oe, -ne (BécKiie npímHHbi)
- pádný, závažný (pádné důvody) BecbMá - velice, velmi, krajné BetuecTBÓ, -á .v - látka, hmota
mi.ni i. -a m - názor, minčni, hledisko r. m ľ tán ho - náhle, zčistajasna bojik, -a m - vlk
no iiioua i i.oi. -hvioci., -iiýeuibcfl, -iiýiotch
- znepokojovat se hli iľ|)/i.K.i. -h i - výdrž Bbinojiiiiiib, -iiio, -huhu., -mír - vyplnit,
splnit, udělat
1   mi!" lllTb, -5Ký, -jtlllllb, -i|Hi Ci. ,10 KOHIlá)
- dokončovat (dovádět do konce) .loľ i á loMiiMií. -aa, -oc, -bie - dostačující,
postačující
i MniijoBiiii., -ayw, -/tyeuib, -nym - závidět iii.MKii> i biii, -au, -oe, -ue - uzavřený niiiono - znovu, novým způsobem laxoiéTb, -xoMÝ, -xÓMťuib, -xotót - zatoužit, zachtit
imiB.iéniiť. -mh i - sděleni, prohlášení metná, -u ž mn, iněiitu, 3B?3a - hvězda iiiarÓK, 3H9TOKÚ m - znalec, odborník Kfl<iecTBO, -a s - vlastnost zde K-oMiiiiiiiiH. -im i - společnost, parta
Kolib, kobíi m - kůň
KOHanrep, -a m - cukrář .1 JiácKOBbiň, -an, -oe, -ue - něžný, milý M MOJiMa.niBbiií. -aa, -oe, -ue - mlčenlivý, málomluvný
Mbicjib, -.m i - myšlenka H HaoôopÓT - naopak, obráceně
iiľiioi; i opu mi.iii. -an, -oc, -ue -neopakovatelný, jedinečný
m npe u■i..uM- <ii.io. .m. -oe, -bie
- nepředvídatelný
HÓpuHimn 11., -aio. -aeuib, -awT - být nervózni, znervózňovat < i ooViýMan., -aio. -aeuib, -aioi - promyslet, uvážil
oĎeuiáTb, -áio, -áeiiii,. -áiOT - slíbit, slibovat o6pa lóniiiiiii.iií, -au, -oe, -bie - vzdělaný, inteligent
o6maTe.il> h blit, -au, -oe, -we - společenský, družný
i ió i>c i n ii u 11,. -áto, -iii-iiii.. -awT - spojovat,
sjednocovat, sdružovat oóii mít-.ii.iio - určitě, jistě um i n unii. -a m - optimista OTiioiiiéiiiic. -nn s (no oi hoiučhiiio k veuý)
- vztah, postoj ('vůči čemu)
mpiuiáiť.ii.iibiii. -a«, -oe, -we - záporný oiiěiiK-a, -h i - známka (ve škole) zde OMepe/móň, -au, -oe, -we - pravidelný, obvyklý, další v pořadí
ii nepexiiBáTh, -áio, -áeaib, -áiOT m umo
- prožívat co, brát si blízko k srdci co neiáiiK, -a m - pétanque
muiiAiiu.li,lii.m. -as, -oe, -we - kladný iio.ioAHn.CH, -jkyci,, -ftiiiiibca, -acaTca tta
Koió, umo - spolehnout se na koho, co iiomchá 11., -«k), -áeuib, -BioT- změnit,
\ryménit
nonájoSíiTbca, -iiTCíi, -htch (i. a 2. os. se neužívá) (Mne iioiwioííhich Bpéma)
- být zapotřebí (budu potřebovat čas) nopóu - občas, nčkdy
uoréTb, -éw, -úciiib, -éwT - potit se i ni i pacá miikiiii. -aa, -ee, -ne - úžasný, ohromující
iii)\n:ii i :i i        -aiOCb, -auiil.m. -.linu m
- pochlubit se
iiuuiyTHTb, -»iý, -miiib, -tht - zažertovat si,
udělal si legraci upepBáib, -psy, -pBěuib, -pB>T - přerušit,
ukončit
n 11u\ ic i. M-..111, -jyio, -1\ eiiii.. -ayan (n. acjib) - sledovat (stanovit cíl, jít si za svým cílem) npm OTOBJíéimc, -h« 5 - příprava npioiiái bCH, -áiocb, -áeuibCH, -áwTca
- přiznat se. doznat se ii|)ii'iini;i. -bi i - důvod, příčina npopaGÓTaTb, -aio, -acuib, -aioT - propracovat nyiiKT>á.ibHbtM, -au, -oe, -we - dochvilný,
přesný, precizní r pa3B03HTb, -*ý, Olini!,, -3bt - rozvážet páiiiwň, -aa, -oe, -we - rozdílný, různý caMocioBTejibHocrb, -th í - samostatnost,
soběstačnost iiui ji.nta 11., -aw. -aeuib, -aH»T - spojovat,
svazovat, poutat C íaiiaibCH, ciaKKb, ť laniiuti. C i.norcfl
- vzdávat se
cepběiHwií, -aa, -oe, -we - vážný, seriózní cKÝKa. -ni - nuda
ck) m;i i i., -áio, -áeiiib, -áioi - nudit se,
stýskat si c.iáaKHH. -aH, -oe, -He - sladký
cneiá, -w ž mn. c.iéibi, ciě3 - slza ciióy6óp/i, -a m - snowboard cóôpaHHWil, -aa, -oe, -we - soustředěný, za ujatý
copT, -a n mn. cop ta. -ób - druh, odrůda coTpýjnnK, -a m - pracovník, zaměstnanec i npaBej.iHBwii, -aa, -oe, -we - spravedlivý c raAiipóBKa, -n J - stáž, praxe cvMMa, -w i - suma, částka i TflKCHCT, -a m - taxikář, taxikářka re.iocjioxcéiiiie, -na l - tčlesná stavba, postava
TÓiiKiiii, -aa, -oe, -ne - jemný, slabý 11ióúi»a i c n.u wii. -au, -oe, -ue - náročný Tpya, -á m - práce, námaha, úsilí i pyio.iiofiiiBbiíi, -aa, -oe, -we - pracovitý, usilovný
I > Bavnáib, -áio, -áeuib, -úmr UOÓ, umo
- vážit si koho, čeho
\bó.niibCH, -Jiioeb, -.íiiuii.cH. -.ibtcb (y. c paóii i i.i) - dát výpověď (dát výpověď v práci)
yiuiKa.iMibiň, -aa, -oe, -we - unikátní, jedinečný
yitópiibiii, -a«, -oe, -we - houževnatý, vytrvalý > npiímwii, -aa, -oe, -we - tvrdohlavý,
paličatý ycnéx, -a m - úspěch ycTpÓMibca, -óiocb, -óuuibca, -óarca (y. na paôóiy) - zařídil se (získat zaměstnání,
nastoupit do zaměstnání) yxófl, -a m - odchod c|iá6pnKa, -h i - fabrika, továrna U ue.ieycipeM.ičHiiocTb, -th ž - cílevědomost ueJieycTpe.MiiěHHbiii, -aa, -oe, -we
- cílevědomý
ueinhb, -iiib. -iiiiiub, -uar - cenit, vážit si, hodnotit
II 'h p i á. -w ž - vlastnost
> JKíoiiriecKiiíi, -aa, -oc, -ne - exotický jiupi i'ľiHi.iii. -aa, -oe, -we - energický
l< • lOpililH'ieCKHM, -aa, <k. -ne im. <|uk\ ii.i c i ,
- právnický, právni (právnická fakulta)
3anÓMHHTe!
Zapamatujte si!
Ol' Hc£ móvkiio (»IvH.i:i i i. BCeiÓ, MTO \ 1 o lim.
Bépa ne npeBpaTH.iacb n nejioBÓKu. koiópuň ce6é na yMé.
(lócjie HHCTirrýra acmiib pa»f>pocájia nač it pájHbie \ i o.ikii crpaHbi, ho iiotóm CBCJiá oôpánio.
KaK cmv im \     icn, mu. tuk n ne nciio.
V7 iihx, k<i 1 u'"l I m . eCTb cboh MU. Ml/KII MMI. III. Ir h u ■ jíl, ll.l i i. li.ii i.ir HCpTM.
MeJlOBČK HClOBCKy po JIH,.
Můžeme od ní očekávat vše, co sejí zamane.
Z Věry se nestal namyšlený člověk.
Po škole nás život zavanul do různých koutů země, ale potom nás zase spojil.
Jak se mu to daří, nemůžu pochopit. Ovšemže mají dobrě i špatné vlastnosti.
Každý člověk je jiný.
- HacTb B -
Mbl TU KÚ C pá31Ibie H BCČ-TflKM M LI BMCCTC
115 I.I6A0I
Koraá y mchí cnpáuiHBaioT npo mohx ,np>'3ČH, a Bccraá nónro aýMaio, o kom H3 mix paccKa3án. b uépByio ónepeAb. JI GeiýMHo paA, hto y Merní neibipe :jaMeiiárenbHbix Apýra. Hac oGbeAHHÁKrr coBMéciHbie HHTepécbi, paôóra, Mecrá, KOTÓpue mu uoceuiáeM. Mm nácro
COblIpáeMCH li npOBÓAHM Bpé.VlH BMCCTC - JIČTOM HipáCM B neTáHK, 3HMÓIÍ é3AHM
b ropu n KarácMCJi na cHoyoopAax, no Bc<-iepá.\i xó.'him na ,'uickotčkh. a no ni.i\o;mť.iM oTnpaanácMCfi 3á ropOA. Hac CBJtebiBaer Miióroe, no, čcjih 3aaýMaTuc», bcc mu raivúc pá3Hbic, n Ká)K7tMH tO Hac no-CBÓeMy yHiiKájien m HenoBTopÚM.
Bot, nanpiiMČp. BaaiiM. coTpýfliiHK uámen KOMiiáiuiu, ueneycrpeMněnHuň, ocpi.o iiu.iu HenoBéK. On nyHKTyáneH, cóopau n Bcerjtá tóhho 3Háer, icró xóhct AOCTHHb. KoHéiiHo, xopoujó HMérb TaKÓro xojinéry, Bea.b na Heró mó>kho no.to>KHTbCíi b;iio6óm AéJie. Oh Bcě
AOBÓAHT AO KOHUá m HMKOľAá He CAaCTCH. é<U1H oh htó-to OOeillán, oh OÔJOálCJlbHO UblllOlflJI i
51 HHKorAá ne BCTpeMán raKÚx ynópiiux 11 rpyAo;iK>6HBbix jiioach, Kax oh. Ctóht npn3HáTbca, BaAHM Becb.Má TpécoBarejieH He TÓJibKO no OTiioiuéHHK) k ce6é, ho h k ocnuibiiÚM. Or cbohx kojuiči oh auěT TaKÓn ace BbiAepMCKH m ueneycTpcMJiÔHHOCTH, OAHáxo AaneKÓ He Bce 113 hhx MÓryr uoxBácTaTbCfl XttR&Mi KánecTBaMH.
A bot nojípýra JléHomca, Korópyio mu jiácKOBO naiwBáeM JleHýcHK, ciHTáeT, hto paScna
- 3to neoôxouHMoe ino. h éc;m 6u y Heč Koraá-iiH6yai» no»bh/iacb 6ojii»iuá« cýMMa néHcr, oHá 6u yiKé HHKoraá hh 3a hto He nouuiá paooTaTb. ripopa6ÓTaB KonzíHTepoM AocTáTOHHO ÄÓJiroe BpéMH, oná BHejánHO yBÓJWjiacb C (páôpnKH. a b 3aHBJiČHHii 06 yxóac npHBcná o^ný BČCKyio Ha eě B3rjuu npuHnuy - CKýna. Hotóm oná ycrpón/iacb pacoTan, TaxcHCTOM, htóGu 6újio Becejiée. Tcnépb OHá fláace n ne BCiioMHuácT o CBoéit npóui.ioH „cná/iKoň" jkhíiih, pa3-BÓ3HT .TKyjéň no ropový 11 ne CKynáeT. Jléna - óneHb ynpáMuií HcnoBéK. Bot iaxoTé/ia »i na-«iajiá >KH3Hb c HaHájia, xoth 3áBrpa OHá 6ýaeT MeHTáib o flpyrÓM h. bo3MÓäho, bcč noMeiiáer 3áHOBO, iaK n He oóaýMaB ece 3a n npÓTHB. riopóři OHá coBepuiéHHO HenpeACKa3ýcMa, or neě viójKHo oacnnán, Bceró, hto yró/mo. Kohóhho, oná oojnjiHBaíi, ho 3aTÓ jhoôht nomyrúrb. A CMeÔTCu OHá rtpaKTH4ecKH nocToáHno, ynúÓKa ôyKBáabiio ne cxóaht c eě Jinuá - bot, 3a hto h jiwojiib eě 6ójii.uie Bceró.
EcTb emě OAHá aényujKa cpcnú cáMbix ôjihtkhx MHe /hoačh. C Bépoií mu no3HaKÓMHJincb coBcéw ueAáBHo. Cnanána oHá Ka3ájiacb MHe mojihojhibum, 3áMKHyruM nejiOBéKOM, 110 nó:i>KC, iio6jiú>Ke y:jHáB eô, n nÓHsiJi, hto ohó. HaoóopÓT, BecbMá o6uiHTe^bHa. Bépy a ucinb 3a eě caMOCTOHTenbHocTb. Oná Bceró b jkh3Hh /tooáiiacb caMá: nocTyiiÚJia b yiniBepcHréT. CTána norpacáiouiHM cneimajiiicTOM, xyiutjia KBapTňpy. Bépa - .aéayujKa o6pa.3ÓBaHiia*i, ýMHaa. HecMOrps Ha cboh ycncxH, Bépa He upeBparHnacb b nejionČKa, KOTÓpuň ceóé Ha yMé. Mhc
HpáBHTCH, hto OHá CMÓTpHT Ha BČllIH pcájIbHO.
Moh npyr HHKirra ohthmhct, cnopTCMéit, a emě mu BMécTe c hhm ynňjiHCb na lopimmiec-
KOM. í\ nÓMHlO, HTO OH népCA 'JK'táMeiiaMll HHKOniá HC HépBHMHaJI, H. kctóth, CUaBájl mx BCdM
na oTHHHHo. 51 cH/ibiio BojiHOBáncji, nepevKHBán, norén H£w ynéťiHMKaMH uénwMH hcacjhimh h b nróre no/iynán ouéHxy hhvkc eró. ílóciie HHCTHTýra >kh3Hl pa36pocána Hac b pámue yroriKH crpaHÚ, ho hotóm cBená oopáTHo. Mu npoxoAHJiH crawupÓBKy b pájiiwx ropo/táx, ho n.;ii;i>k. ii.i eoBepuiéuHo cJiynáňuo BcrpéTujiHCb b mockóbckom Merpó ■ e Tán h on»Tb oómáTtca. I InKHTa - 3neprHHHuň nenoBÓK, a evrý hcmhóto 3ajH'myio. On 3a oahh iieHb ycncBáeT cjiénsm, to, na hto MHe 6u noHáAoťÍHnocb xaK MiínuMyM rbq jhh. KaK eMý óto yaačTCH, Mne Tax h HeÁCHo. Bo3mó)kho, b eró cýTKax ne 24, a 48 nacÓB, xorá mó»eT ■ 6ónbine. Mne npánHTCH, hto IlHKHTa - cnpaBe/uiHBUH nápenb h, HecMOTpjí na cboS Kpýnnoe Te;ioc.noacéHHe, óneHb
TÓHKHň HCTOBČK. C hhm BCdVlá IipHHTHO CXOAHTb B peCTOpáH hjih Ka(J)é, HOTOMý KaK HHKHTa
- HCTHHHWií 3h3tók bhh H »K"H) 1 IľlCCKOH KýxHH. On mó)kc1 Ilé.lUMH 'I LU'; i m H paCCKá3UBaTb
npo pá3nue copTá bmh m^h onncuBaTb npHroTOB.aéHne onepctiHÓro MaJiáftcKoro 6nibAa.
Bot h Bce moh Apy^bá. Ohh 3aMeHáTejibHbie Jiiban, ji hx óneHb jhoôjiio n yBa»áK>. y hhx, Konénno, ecTb cboh nono)KHTejibHue h OTpHiiáTejibHue nepTÚ, ho ohh Miie 6jih3kh, h h naqé-iocb, hto náiua Apýwóa HHKorM ne npepBěTCJi.
Výklad:
1. Všimněte si, že Rusové často při komunikaci nedokončuji výpověď, pokud je z kontextu zřejmé, o čem je řeč: Mu BMécrc c hhm ywHJiiicb na lopHjimecKOM (z kontextu je zřejmé, že se jedná o právnickou fakultu - iophahhcckhh (baKyjibTČT). V ruštině se s takovým „nevyjadřováním" setkáváme velmi často. Zejména při běžném hovoru mluvčí vypouští výrazy zřejmé z dané situace (O h8m bu? - O čem to mluvíte?, Kyaá tm? - Kam jdeš?, Bsm Koró? - Koho potřebujete? atd.) hlavně z důvodu „rychlosti" vyjádřeni, časové tísně apod. Podrobněji se s takovými větami seznámíme v pozdějších lekcích.
2. Tvary ymiKájieii, iienoBTopňivi, TpéGoBaneiieH apod. (Bcyu. Káxc;ibm H3 Hac no-CBÓeMy yHMKáaeH n ncnosiopMM. BazutM BecbMá TpéfioBareneH ne TČJibKD no oniouiéimio...) jsou krátké formy přídavných jmen, které se tvoří od svých plných form (yHHKáabHWH, HenoBnropHMíJH atd.). Tvoření a užiti krátkých forem se naučíte v podkapitole Hacn. B této lekce.
3. Všimnete si spojení Bce ia n npóriin, které do češtiny překládáme jako všechna pro a proti. Zapamatujte si také výrazy U 3a, a on npÓTiiB/Já jsem pro a on je proti, Kto sa, a kto npóiMB?/Kdo je pro a kdo proti?
1. PaccKaaciiTe, o «ií?m -ieiccr.
2. Pomoci přídavných jmen vyjadřujících lidské vlastnosti v několika vétách charakterizujte povahové rysy Vadima, Leny, Věry a Nikity.
3. Slova ze cvičení a) spojte se slovy opačného významu ze cvičení 6). Vlastními slovy popište jednotlivé vlastnosti. Nová slovička se naučte:
ÉtHÚĚUá venoeéK —* nenošen, Komôpbiii ne .it'oôumpaôómamb... apod.
a) 3jioh zlý. jieHHBbiÄ/liný. pa3ioBÓpsiiKMii/hovorný, 3áMKHyTbin7uzavřený,
neccHMHcriťiHbiii/pesimistický, cMé.ibiii/smčIý, odvážný. uepemHTejibHbíH/nerozhodný, ujyTJiHBbiHVžertovný, ýMHbitt/chytrý, moudrý, rozumný
6) o6uiHTe;ibiibiH7společenský, družný, TpycjiňBbiii/bojácný, bázlivý, rjiýnwH/hloupý, lóópbiň/hodný, cepběiiibiň/vážný, seriózní, pcuiiiTenbHbíH/rozhodný, MOJiMa.iHBbiii/mlčenlivý, málomluvný, oinHMHCTHMiibíH/optimistický. TpyaojnoCÚBbiit' pracovitý, usilovný
4. Označte si dobré a špatné lidské vlastnosti (nepTÚ xapáicTepa). Podrobně charakterizujte povahové rysy svých přátel, známých a příbuzných a uveďte příklady, ze kterých jejich vlastnosti vyplývají:
vMiii.m, A-á/i>ibiHYlakomý, ynpäMbili, caMoyBépeHiiuH/sebevědorný, sebejistý, cnocófmi.iii, schopný, xHTpbiii/vychytralý, DOH3JiiÍBbm/bázlivý, bojácný, ynópin.m mýnbiH, caMocToňTejibHbiil/samostatný. soběstačný, CTapáTeJibiibiň /snažix \. oi hóici neinu.ni. mu lí t e.i bi i i>i ii/ned ú věř i \ v. podezíravý, iiCKpeiniHH/ upřímný, uiiiimú i imi.iii.mi: pozorný, vnímavý, 3ronci MHHMii/egoistický, sobecký, cyeniHUbiň/uspěchaný, neklidný. uejieycTpe.MJiČHHbiH, MCTHTe.ibMbiň/pomstychtivý, Tcpiie.iHBbiiVtrpělivý, i a\< i imiiii.iíí ohleduplný. "HCnwiio6HBbiň/ctižádostivý, jiioooiibiiiibiií/zvčdavý, Jipy-Ac.iióňm.iij/ přátelský, přivčtivý, iaGó-iviuBbiií/starostlivý. UMiiyjibciiBHbíH/impulzivni, Hciopoii.iúnbiň/ neuspěchaný, pomalý, iiepeMéHMHBbiuVnáladový
Moii opye Tómoiu/moú 3iiaKÓ\iaH Haéma/HÚiua mentu Hna - ó«/ewb omeémctmetiMbiů vatoeéK. Ecnu oh/oiió tmo-mo oóeufáem. oh/onó eceedá sbinojiřuiem inw...
Stupňováni přídavných jmen
I. Komparativ - 2. stupeň přídavných jmen
2. stupeň přídavných jmen můžeme tvořit dvojím způsobem pomocí jednoduchých tvarů (ókicTpée, Guiúace, CTápuie atd.) nebo pomocí tvarů složených (6ójiee cjiÓNciibiii, 6ó.iec TpýAiiMH atd.).
Jednoduché tvary
Jednoduché tvary se tvoří od I. stupně přídavných jtnen pomocí přípon -ee, -e, -uie. Tyto tvary jsou nesklonné a jsou totožné pro všechny rody v jednotném i množném čísle. Jednoduché tvary mohou být pouze v prísudku!
111 Pomocí přípony -ec se tvoří 2. stupeň u takových přídavných jmen, jejichž kmen konči na souhlásku (kromě r. k, x, a, r, cr):
KpacHBbiií - KpacŮBee, ipýsuuR - 'ipy/wée, oÉitTpuH - Gucrpéc apod. Prízvuk u jednoduchých tvarů:
1. Prízvuk je na prízvučné příponč -ée u dvojslabičných přídavných jmen (TpýujiMH - TpyoHce) a u několika málo trojslabičných přídavných jmen (xoJiÓAHbiň xoiiojuiée).
2. ľfízvuk je stálý (jako v 1. stupni) u většiny trojslabičných (a víccslabičných) přídavných jmen (KpacÚBbiň - jcpacÚBce).
6) Pomocí přípony -e se tvoři 2. stupeň u takových přídavných jmen, jejichž kmen končí na i, k, x, a, i, ct. Pozor na změnu kmenové souhlásky.
r-JK AOpOIÓH - aopÓ/KC. CTpÓrHH - CTpÓíKC
k-m jičrKHÍí (lehký) -.néme, mhikhh (mčkký) - Máme
x-iu TÚxnň   TiiiJic, cyxóii (suchý) - cýuie
a->k i Rcp.'iiiiň (tvrdý) - TBěpwe. mojioaóh - MOJiónce
t-h KpyTÓíi (prudký) - Kpýne, 6orá™ň - 6oráie
CT-m MHCTbiň - m nim', róncibiň (tlustý) - TÓjiuie
Zapamatujte si tvary: cnáAKnň - iviáiue. wyooKMň (hluboký) - i.iýó>ki\ AcuiěBbiň (levný) - jeuiéBJíe. Pozor na výslovnost přídavných jmen jictkmh [ch] a uitKBR [ch], ve kterých nevyslovujeme [g], ale [ch]. Stejně bude jičrqe [ch] a máihc [ch].
Výjimkou 7. uvedeného pravidla jsou přídavná jména na -n i mhz-hctmu (AapOBHTwň/ nadaný, talentovaný, nyiuHCruň/hebký, huňatý, chlupatý), která 2. stupeň tvoři pomocí přípony -ee bez změny kmenové souhlásky (AapoBňree, nyiuúcrce).
U nÔklerých přídavných jmen končících na -khh či -okiiíi (kterým předcházejí souhlásky a, t. c, 3) se 2. stupen tvoři také pomocí -e. ale -k a -ok mizí. Opét pozor na změnu kmenové souhlásky.
lUHpÓKHH - UlilJJC
BbicÓKuň (vysoký) - Bbiuie pé^KHÍí (řídký) - péacc
ÓJ1H3KHH - 6. 1 i'i av
KopÓTKiifl (krátký) - k-opóne
u) Pomoci přípony -me se 2. stupeň tvoři pouze u šesti přídavných jmen. Věnujte pozornost pravopisu!
páHHHH (ranní) - páHbine		JU. M.IIU-
tóhkhh (tenký) - tóiii.iiic	AaJICKHH	- ;iá.ii,ine
crápuM - CTápuie	rópbKMÍí	- 1 (ipiii.
r) Následujících osm přídavných jmen tvoři 2. stupeň příponou -uihh i příponou -c. Tvary na -uihh mohou označovat jak 2. stupeň, tak i 3. stupeň (podle kontextu).
MOJioaoií	M. lil.llllllH	MOJióxce
mladý	mladší, nej mladší	mladší
CTápbIH	ClápiUHU	ciápiiie
starý	starší, nejstarší	starší
hh3kiim	hhjuihM	iiiYhcc
nízký	nižší, nejnižší	nižší
BblCÓKHH	BblCUIHH	Bbiuie
vysoký	vyšší, nejvyšši	vyšší
MájieiihKHÍÍ	wini.iiiim	iwéHbuie
malý	menší	menší
60/ibuióří	66 .11.1111111	liň. 11.nu-
veliký	větší	větší
IlJlOXÓň	\> mi i, 11	
špatný	horší, nejhorší	horší
xopóuiiuí	lýlIIIHií	
dobrý	lepší, nejlepší	lepší
Pamatujte:
1. 3to eió crápuian cecTpá - To je jeho starší/nejstarší sestra (podle Širšího kontextu). Tvary BŮciutffi a hitcuihm se dnes používají zejména jako 3. stupeň: íhx> Bbicuiiiň copT - Je to nej lepší jakost apod.
2. Můžete se setkat i s tvary ôojiee, Ménee - 2. stupeň přídavných jmen ťm.u.nmii Má.ieHbKHii. Tyto tvary se v dnešní ruštině vyskytují pou2e v ustálených spojeních (tvar 60/icc také ve složených tvarech 2. stupně přídavných jmen). Zapamatujte si: 6ÓJiee mih MCHee - více méně, bcc" Ďójiec h 6ójiee - stále více.
Složené tvary
Složené tvary se tvoří pomoci příslovci 6ánce/Ménee. které přidáváme k základnímu tvaru přídavného jména. Složené tvary mohou být jak v prísudku, tak i v přívlastku!
GÓJiee CHJtbHbiH	Gójiee Těaijbtň	ôo.iec BÚroAHMH apod.
MÓHCC CM.IbHbIH	MČHee Tenjiwii	Méuee BÚixviHbiň apod.
o Složené tvary se skloňují a mění se podle rodu a čísla: 6ónee Bbiro/Wbiň - 6oJiec BwroAHoro • - 6ÓJiee BbiroÄHOMy...; oVwree cúnhuan - 6ó;iee ciínbHOH - čónee cííjii,hoií... atd.
Pamatujte, že od slov viá.ibiií, Má.ieiibKiiii. iuviiíkiiů a óo.imiióíí se složený tvar netvoří.
II. Superlativ - 3. stupeň přídavných jmen
3. stupeň přídavných jmen můžeme tvořit opět dvojím způsobem - pomocí jednoduchých tvarů (KpacÚBeňiUHH, BemiHáňniHň atd.) nebo pomoci tvarů složených (cáMbiň tcpacÚBbiň, Hančó/iee KpacHBbiň, Kpacňnee Bcex, jiý»uue uceió atd.).
Jednoduché tvary
Jednoduché tvary se tvoři pomoci koncovek -aiiniiuí, -ciiiuiiii Tyto tvary se v dnešní ruštině používají převážně pro zdůraznění znaků a vlastností vysoké míry nebo v ustálených výrazech. Do češtiny sc překládají volněji. Pozorujte:
Oh Toiľiáľmiitií jHarÓK.	Je to vynikající znalec.
!^ro > Miicmiiiin nenoBéK.	Je to velmi moudrý člověk.
3to 6bi.ná n h i epéciieiiiiiasi Mbic.ib.	Byla to velmi zajímavá myšlenka.
lípu 6jin*áňuieM paccMOTpÓHiiu...	Při bližším zkoumání...
B i:i 11'lH'lillHM H3.10)KéHMM...	Při dalším výkladu...
300
Prízvuk u jednoduchých tvarů:
1. Prízvuk je na stejné slabice jako u jednoduchých tvarú 2. stupně přídavných jmen tvořených pomocí přípony -ée: KpacúnwH - KpacÚBec - tcpacÚBeľuuiiit. TpýAHMH
- TpyuHéc - TpyaHéHiiiHH apod.
2. Pokud jsou jednoduché tvary 2. stupně přídavných jmen tvořeny pomocí přípony -e, poté je prízvuk u 3. stupně jednoduchých tvarů vždy na -ériiiiHii/-áitiiiHu (oVihíkhíí ojiúwe
- 6. ni/Káli m híí. upocTÓH   npótne - upoci éfliiinii apod.).
Složené Ivary
Složené tvary se tvoři trojím způsobem:
1.	cáMblií	-   1. stupeň	cáMblíi Tpý/UIMH
2.	nanfxi.ici iiaiiMUirc	+  1. stupeň	HauDOJiec/uauMČiiee TpýaHbiň
3.	2. stupeň	+ Bceró/Bcex	xpacÚBCe Bcex, jrýHUie Bccró
Tvary Kpacánee ncex, ;iýniue Bccró apod. se užívají pouze v prísudku! Tvary cáMbiii ipýAHbiií, HaMOÓJiee TpýitHbiH se užívají v prísudku i přívlastku. Pozorujte:
3ro eáiMbiH c/iówHbiH Bonpóc.
J70 iiauftójiec rpýanan laiiána.
3to HaiíMéiiee c.ióvkhuh npoíí.icMa.
3tot Bonpóc cjiOMCHČe Bcex.
Jlýnuie Bceró 6ýaeT, écjni mu noéaeM Ha Mauuíne.
Je to nejsložitější otázka.
Je to nejtěžši úkol.
Je to nejméně složitý problém.
Tento problém je ze všech nejsložitější.
Nejlépe bude jet autem.
16
Tvary s pomocí slov Bceró/eccx se používají při srovnávání. Slovo Bcex se používá při srovnání vlastností předmětů či osob (oHá CHjibHée bccx, a óiibiTHee Bcex apod.). Slovo Bceró se používá zejména u neosobních vazeb (Jlýmue Bccró 6ýaer, ccjih mu noé^eM Ha Maiumie).
5. Tvořte jednoduché tvary 2. stupně od následujících přídavných jmen:
ĎOráTMH, XOpÓUIMň, CTápbJÍÍ, t.lUIIHKlii. THXHH, CMéJIMH, AÓÓpblfi, HHCTbtň, CyXOH, 6éflHbIH, ri/lOXÓií, 3JIOH. HH3KHH, ľJtyÔÓKHH, MOJlOaÓň, ý3KHH, CHJII.Hblíi, tlpOCTÓff. sácTbiň, Becějibiíí,
AeuuCBMň, npnáiHbiň, rycTÓii, nnirintutf, péztKHÍí, tójictmh, cná6uň, MěpcrBwň, iTiá/uoui, TBěpAWH, iionynflpiiuti. uiiipÓKHH
6. a) Tvořte věty podle vzoru. Užívejte jednoduché tvary přídavných jmen
ve 2. stupni: I « I
y nux HŮcmax aodá. (mu) —* A y hcic eodá mime.
301
1. y rionoBwx no/ié3Hoe jieKápcTBo. (HBaHÓBbi) 2. y PoMána KpacHBax /iČByiuKa. (JJmhtphr) 3. y Hac Ha /iBopé nnyóóicafl «Ma. (ohh) 4. y cocéjia ýMiiuií cwn. (Máma) 5. y GáGyuiKH c/iáflKHc ÉSboOL (tcth JIáaa) 6. y Hac b rópozie coBpe.MéiiHMH KHiioTeáTp. (bu) 7. y MBBGBDf 3áBTpa ipýflHbift :)K3á.MCH. (on) 8. y TáHH 4Ó6pwň liána, (a) 9. y Te6á iHcrax KÓMiiara. (oHá) 10. y Bac HHrepécHbie Kiiňni. CffftíafBň AneiccéeBHH) 11. y 3iiaKÓMoro aoporóň icoMiibió-Tcp. (mu) 12. y rob BbicÓKoe iflámie. (bij) 13. y MáJibiiHKa imoxiíc pe3y^bTáTw. (Ťra yne-HHiia) 14. y Háuicro y<iHTcna .ucuičaax Maiuima. (hx npotbéccup) 15. y poAHTe;ieň mhikhh :.:i'..n (a) 16. y Spára 6onbuiáa Ksaprúpa. („iBoiopoAnaa cecípá) 17. y hcč xopÓTKaa k>6Ka. (Tána) 18. y Áhhh yAÓčnuň cryn. (moh oziHOKJiácCHHic)
6. 6) U včt zc cvičení 6a) vytvořte podle vzoru 2. stupou přid. jmen pomocí složených tvarů:
y m/x HŮcman eodá. (Mbi) —» A y Hac óónee uůcmusi fíodá
7. Tvořte spojeni s jednoduchými tvary 3. stupně od následujících rSl přídavných jmen: LU
a) ynóÓHbiň cryn, CKpÓMHbiň nápeHb, KopÓTKHň cpoK, /lóópuň ^ctobók, ývniufi tpúiHK, ápicmi
UBCl, UéHHblíí COBČT, I7iy6ÓKIIH nOKJlÓH, ÓJ1H3KHÍÍ MeailýlIKT. BájKHblň Bonpóc
6) cTápas pýKonncb, tóhkíui MaTépita, tcpacÚBaa pemca, rpýflHaa lapána, Kpýnuan KOMiiáutia, 6oráTaa KOjméKUím, niýnaa nerópna, tjixhů ró;ioc, cviéjiaH aÓByuiKa, crpórax yHÚTeJibHiiua
b) BejiHKHH npá3AHHK, no/ié3Hoe cpěacTBo, npocTÓe 3anáHne. Bbicótcoe 3^áHiie. BKýcHoc ojikwo, MŮcToe nonoTéHue. KopÓTicoe Bpé\ia, 6jih3koc Gýayuiee, péflKoe co6wthc aoCpoc cépaue
8. Tvořte věty podle vzoru:
3ma udén xopóiaan, a ma moxán. —> 3ma udén siýmue, včm ma. 3ma aóéx Jiýuiue acesó. 3ma udéji xopóuiaH. a ma n.ioxáfi. —* Ta udén xýme, hoh Jma. Ta udén xýitce ocecó.
3mom 'tenOHÓK ciiibubiú. a mom aiáObtú. —♦ ýmom uaioeČK cwibnée, iej» mam. 3mom ucnoeČK cu.ibnée ecex./Tom nenošen ciačée :imoeo. Tom ueJioeéK aiaóée ecex.
1. 3tot nenoBéK AÓGpuH, a tot 3^oň. 2. $th yHcmiKii rnýiiwe, a Te ýMHbie. 3. ">th rpýuw aoporne, a tc aeuiěBhie. 4. j>th jí6;iokh cjiáyiKHe, a tc KHcnwe. 5. 3iot Bonpóc upocróň. a tot c/iówhuh. 6. ^itrr noprtpé/ib TsnicěJibift, a tot aBrnriL 7. 3ro 3fláHHe BbicÓKoe, a to bÉBROOl 8. ^ni pýKH HŮCTwe. a Te rpa3HMe. 9. ^tot UBer tčmhmh. a tot cbčtjimh. 10. '>tot nejioBéh-
MOnOAÓH, a tot CTáptlň. 11. $T0T 3ByK thxhh, a tot rpÓMKHH. 12. 3ta 6pK)KH iilIHHHbie, a Te KOpÓTKHC
Vztažná a tázací zájmena nen, «ii,m, m»ě\ hhii a khkóíí, kotóphih
Naučte se skloňoval vztažná zájmena neň. Hbn. si>e\ Hbn
	Mužský rod	Ženský rod	Střední rod	Množné číslo
1.	neu	alt	Hbě	MbH
2.	iberó	HbCň	Mbcró	SbHX
3.	HbeMý	Mhefl	4i»eMý	HbHM
4.	neň, Hbeió	'ibMJ	HbČ-	MUH. HbHX
6.	0 HbC'M	o mi	0 MbéM	0 HbHX
7.	HI.HM	ibeň	HbHM	MUHMH
Pamatujte:
1. Vztažná zájmena mch\ ibH, »tbč, mi.h uvozují vedlejší včtu vztažnou.
2. Zájmena «ieit, muh. iw, HbH mohou být i tázací (Mi.a Ťro Mbicjib?/Či je to nápad?).
3. Zájmena Káicoii/jaký, který a icoTÓpbiii/ktcrý, kolikátý se skloňují jako tvrdá přídavná jména.
4. Zájmeno KOiópbiii může být vztažné nebo tázací.
Vztažné zájmeno Korópbiň/ktcrý
ÁBTOp, KIWI \ KOI Oporo Mbl HMTáJIH. ÁBTOp, HbIO KHŔI.V Mbl HHTájIH.	Autor, jehož knihu jsme četli.
GiynélITKII. po/lllICMH KOTÓpbIX OTCJTCTByiOT. Crynéirncu. m.ii poaniciH OTCýixTByioT.	Studentky, jejichž rodiče chybějí.
POZOR na rozdíl mezi tázacími zájmeny KAKÓH a KOTÓPbIR
KoTÓpyHi ta 7THX KHHT b m B03b.MCTc? Kutou knihu (; těchto nabízených) si vezmete ' KaKÝio KHiiry bi,i Kaic pa3 MuráeTe?      Kterou knihu čtete?
Pamatujte:
1. Se zájmenem kukóíí. které odpovídá českým zájmenům jaký/který, se setkáváme ve včlšinč otázek (Ha kb kom ipaMBáe mu hočucm? KaKiie uéciiH m\\ BfÉMSGrf? atd.). Závazné je použití zájmena kukóíí při otázce na datum: KaKÓe ceróitna hhcjió? B khkóm roaý ona po/m.nácb? a|h)d.
2. Sc zájmenem Korópbiti, klení odpovídá českým zájmenům jaký/který/kolikátý, se setkáváme většinou ve vedlejších vétách. V otázkách se používá zejména tehdy, pokud se jedná o výber z několika předmětů (KoTÓpyio m árnx khhf bu Bo:iuMěTe?). nebo očekáváme odpověď s poukázáním na číselný pořádek (KoTÓpwň étú yacé cnýsaň? - népBMH, BTopóň, TpČTuň apod.). Závazně se užívá u otázky KoTÓpuň »iac?
9. Do vět doplňte zájmena ueii, ui,n. HbS, >u,n v náležitém tvaru:
1. Te, ......        MécHMiiwe aoxóam cocraB;nÍK)t MéHbine 50 ÓBpo, uonýnai nocó6ne. 2.......
pýMKoň tm núiuenib? 3. Tor, ......        HMeim x He 3Haji, npHBO^úji HHTepécneiíiune (párau.
4.0......iipanáx bm roBopťrre? 5. "$tot yMéSmiK a-t> Tex,......       'mámíc ínuicá oi paiiú'iHBaeTCJi
HÓC koj i b K H m H  <ppá3a.MH.  6.  BcS 'iaBIlCHT ot Toró, Ha ...... CTOpOHČ 3«KÓH.  7. HláBHaH
rÓpÄOCTb HáUJCH KOMľláHIIH      KOJ1J1CKTHB, .1K>AH, ...... yCH/lHflMH MM npoÔHJIHCb BnepCA.
8. ripo^aBÓu.......KHÓCK HaxóAHTCJi pjtaoM, peuiún cwtonTb néHW. 9.......pbi6y bm cahtc?
10. C......fpOTorpáipneň ona npmu.iá?
10. KaKÓlí ľl. IH KOTÓpblH? I Y I
1..........Mani nu 1)1 Te6é upáBjrrca? 2..........m ťthx JieKápcTB h>tkho u|MwflJ»? 3..........
KBapTiípy bm cašah? Ty, hto b uóirrpe hjih Ty, hto Ha OKpáHHc? 4..........cci óahh hmchó?
5..........pa.3 a 3TO o&bjjcmito? 6.0.........Mcpiáx xapáiaepa mier pent? 7. B.........cýMKe
mu nonecôM upoAýKTM? 8. C.........nétucKHMU (púpMaMH bm paGóraere? 9..........no CHěry
TCTpáAb ucnHcána Háaa? 10..........Mitciá npM/teTáeT tociioamh LLlBapu? u..........nac?
12..........uBeTM lAecb pacrýT?
HHKOl AH HU I K ť M HU O HÍ;M llť |)» 3HIUiÍ|)ll liiliO
-záporná zájmena a příslovce
V dřívějších lekcích jsme se seznámili s konstrukcemi typu mi o »i£m (o ničem), hh aah Koró (pro nikoho) apod. Nyní se na záporná zájmena a příslovce zaměříme podrobněji.
Pamatujte:
1. Záporná zájmena hmktó/nikdo, mmró/nic, iiHMéň/ničí, iniKaKÓH/žádný se skloňují jako zájmena tázací (hhktó - tuiicoró - iiHKOMý...; hhttó - hh«teró - HHHCMý... atd.).
2. Zájmeno hhhtó se užívá velmi zřídka (Hiihtó eró hc HHTepccýcT). Českému nic v převážné většině případů odpovídá forma mmeió (Oh iiHHcró hc CKarón.).
3. Zapamatujte si záporná příslovce uuraé/nikde, HitKomá/nikdy. miKy/tá/nikam, mioTKýaa/ odnikud.
4. V předložkových pádech u záporných zájmen a příslovcí stoji předložka mezi zájmenem a částici m n (hh y Koró, hh k KOMý, hh Ha Koró, hh o kóm, hh c kóm apod.).
5. Částice hh je vždy neprízvučná.
Pozorujíc:
Oh hii c kóm h-.: coBéTOBäJica. S nikým se neradil.
Oná HiiKoró mi b mSm hc yupeKána. Nikoho v ničem neobviňovala.
Hn o k;ikóii BCTpéne onú ne AoroBápuBanncb. Na Žádné schůzce se nedomlouvali.
11. Odpovídejte záporné na otázky:
1. C kcm noHnaKÓMHJinci, pe6>na? 2. B «i£m hcoGxoahmo eró yoeAHTb? 3. Mro tu Kýniiini. b cynepMápiceTe? 4. KoMý Hýaoio cooounÍTb 06 nx npné3Ae? 5. B ícaKÓň pecropáH tu coóh-páeiubca hx npHrnacHTb? 6. iAe ctoht cáMoe bwcókoc jAánne? 7. B m.eň KÓMHaie ctoht uiKatp? 8. Kyaá m>i 0TnpáBn;iH imcbMÓ? 9. Kto tkact Báiurana Ha BOKiáne? 10. y Koró mó>kho ciipociÍTi, iió.viep Te;ie^)óna? 11. O «iôm mówiio 6mjto yanáu BMcpá? 12. MeM tw nójibjyeuiboi, Kor^á nepcBÓAHuib HiiocTpáHHWH tckct?
Zijmena :i příslovce iiékoio, uČMero, ucí.-ic. HéicorTia, hčjuhcm, hcoikvjh
Hé c MM no6oJiTáTT>.	Není si s kým pokecat.
Mne né c KeM ňw,io nofkwiTáTb.	Nemel jsem si s kým pokecat.
Mhc Hé c kcm 6ýaeT noôo/iTáTb.	Nebudu si mít s kým pokecat.
B reáTpe iiénie cecrb.	V divadle není kam si sednout.
Hm iiéiase.m obi.no noiBpautaTbca.	Neměli proč se vracet.
Ha\i né'ieio 6ýAer hm CKa3áTb.	Nebudeme jim mít co říct.
EMý Hé 0 kom AýMaib.	Nemá na koho by myslel.
Eň Hé'ieM 6bi.io jamiMáu.l'i	Neměla co dčlat.
Pamatujte:
1. Záporka né je vždy prízvučná a vyjadřuje jediný větný zápor. Se zájmenem se pise dohromady. V předložkových vazbách je zaporka né před předložkou (hč y kóto. né k KOMy, né na Koro, Hé o kom, h6 c kcm; hč y sero, Hé k <jcMy atd.).
2. Těmto infinitivním větám se zápornými zájmeny a příslovci v češtině odpovídají konstrukce utni nemám + zájmeno/příslovce + infinitiv.
3. Pozor na tvoření infinitivuích vět v minulém nebo budoucím čase - tvar slovesa být sloji až po zájmenu/příslovci.
12. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
UoueMý mbi hukom)' ne /yaccKOiái 06 imOM? —» Mne néKOMy óň.io 06 ímo.\t paccKcnánib. 1. IloMeMý Bbi «HKyaá He cxoah.'ih? 2. íloneMý bu wv-wv ne 3aHHMáeTecb? 3. rioneMý oh hh
c KCM HHKVilá Ite ó3aht? 4. IlOMCMý OIHÍ HHOTKýzW He n03BOHHJlH? 5. rioweMý Bbl HHUei ó ne
6ýaeTe 3anňcwBaTb? 6. rioneMy ApKá,THň iniKorná He OTAbixáer? 7. rioneMý iTa HcéHuiniia hh o kom ne 3a6óiHTCJi? 8. ľloHCMý )Kchm hh k MCMý hc upmibiKáei? 9. QOQNjý tm hh o hčm HHKOMý hc HHcá-i? 10. íloweMý spanií hh c KeM ne nocoBeTOBaJiHCb? 11. ľloucMý Jléna HHHCró hc ôý^ei roTÓBHTb? 12. rioHevý bm iinraé He ycTpóHJincb? 13. noscMý pa6ó™nKH hh k KOMý He oópamáioTCji? 14. rioneMý tw hh 3a KeM He 3auié\n?
HacTb B
tm
t
I o
5
5 T
fpýniia „Khiió"
1. i lin\!\ nimi i c. a la mi iipoHiiTáiiic icKCi o ipynne „Khiió":
„Khhó" - o/vná H3 cáMwx nonynápHbix cobótckhx poK-rpynn. B 1981 roirý b JleHUHrpá^e o6pa30Bájicji ne6o/ibuiÓH KOJi/ieKTHB. Ei-6 HjiCHaMii cTájin Bhktop Upíí, AneKcéň Pwďhh h Oiiér BajiiÍHCKHH. B 1982 ro/iý ohh ;ie6wi npoBann na cuéHe „PoK-KJiý6a" npn no i.ič|>/Kk»> MyibiKáHTOB ywcé HunécTiibix b to BpéMn rpyiin „AKsápnyM" h .,3oonápK" h 3anncáj!h cboh
106
népBhiň ajibGÓM „Códok iwrb". Ilócjie Jroro ohh BbicTynájiH Katcóe-TO bpčmh, ho noróM iieo*h^aHHO paciiá.mcb.
B 1984 ro,ný rpýnna uonBHnacb BHOBb. ho Ha ítot pai b hóbom cocTáBe: Búicrop Uoii (i HTápa. BOKá.1), A/ieKcátwp Thtób (6ac), FOpiift KacnapáH (ruTápa) h TeóprHň TypbánoB (yaápHbie). B Tenčíme nécKOJibKux MécaucB ohh OTpafiáTMBa.m HÓByio nporpáuMy, c ko-TÓpoii npoHiBcuí nacToámyio ccucáuHK) na jienHHrpáACKOM (pecTiiBá.ie. CBéacnc maÓJOOí h oTKpÚTbie ickctu, 01 paacáiouuie BHýrpcHiiHH MHp mojiojióiy) ne.ioBéKa, larpÓHy/in ný6-/inxy. B hx ttécBJtX Gú/io Bcě: rpycTb, upórnia h itáwe ibMOp. riócjie BÚxo/ta ycnéniHoi o aiibóoMa „I pýiuia kpóbh", a TátoKe dntJibMa „Mrciá". rite Bňiaop Hoň curpán rnáBHyio pojib ii iiťiió.iiiiui HéCKO.ibKo néceH. rpýnna oflpc.iá nropóe auxámic. Ohh crájiH no-HacToámeMy iiiaMťiiinlimu. Ohh ompáBiiJtucb c racipójiiiMH no Pocenu, YRpanHe h Bejiopýccnn, nóc/ie Hcró no6biBájiH bo Opánunn, CLUA1 h jtpyrúx jánaaHbix crpáHax.
„Khhó" moijió CTaTb népBOH coBércKOří rpýnnoň MOKnyHapóajioro ýpoBHa, ho HacTynnji 1990 ro^. JIiucp rpýnnu, BiÍKTop LJoň, norn6 b aBTOKarracipó(be noa Púroň. nočně eró cxiépTH, ciáBiacň uiókom :uia TbicHH. mojioaúx jnonéH, rpýnna npcKpaiii.ia cBoě cviucctbo-
Hiillllť. k CláCTbK), hx TBÓp<tCCTBO Hť HCHČJJIO h hč GbtlIO taňl.l i ti  IlOK.IÓHIIHKH .'in CHX Hop
co6npáioTca y „Ctchú Uóa" b Kpitnoap6á'rcKOM nepeýnKc b Mockbč m iioiot hóchh TajiáirrnH-Boro icyMňpa, a no páano bcč cíne tcpy-rin „CónneMHuc auh" h „B náuinx niaiáx".
l!TO 3I1UMHT ítq c.iono?
racTpó.m, -cií mn.	vystoupeni
IpyCTb, -th i	smutek
HlJlá, -u i	jehla
HCIIÓJIHM Ib, -II10,  MIIIII 1», -mi l	zazpívat zde
Kp) 1 HTb, -lý, ■ i um i.. -TaT	otáčet, točit, pouštčt
K*y.Miip. -a m	idol
OÓpCCTH, -T)',   mm.. -THT	získat
orpaOáibiBaib. -aro, -aeuib, -aior	vypracovat, propracovat
OTpaacá tonut ií, -aa, -ee, -ne	odrážející
in i Mrp,k    . -H	podpora
ii.ii,. inniiiii.. -a m	ctitel
iipckpaTiin., -uiý, -niiiib, -Tfli	přerušit, skončit
ii|n)ii íi.u' i u. -jrý, -nciiib, -jt)t	vzbudit
pacnácrbca, -itetea, -flýTca (l.a2. os. se neužívá)	rozpadnout se
coeráB, -a m	sestava zde
cyuiceiBOBá inie, -ua s	existence
1   ClllA je zkratka názvu Coe^HiiCHHwc UlTáiw Amčphkii - Spojené státy americké
PaÔÓTa C TČKCTOM
2. PaccKavKHie, o hc\m leKCT.
3. Kto tokom noteióuhuk n kto iaKÓÍÍ Ky.%nipl
4. MyiuKájibiibíc hhc i p) Men i t.i. Naučte se ruské názvy některých hudebních nástrojů:
i mapa caKcotbóu
c|> nu I a \ ill pill ať
kytara saxofon flétna bicí
aKKop;teoH ck-púiiKa
u 11 :i 11 ií im> 'tlIO.IOlľlľ n.
harmonika housle pianino violoncello
5. Ilpďini;iiiie tckct nécHii .Jiň.a-.mi homi.", nepcoeaúre eió na moiiickhh hiliu h uoiipnó) m rc BKpáiue pacťKaián>, o hSm iučt pe»ib:
Mu Búui.iM m /tÓMa, icoraá bo Bcex ównax
ľlorácjin OTBÉ, oaňii 3a o^hiím.
Mu BHjtejiH, KďK ye3"*ácT nocncAHuři rpa.vtBáň.
É3AHT TdJCCH, HO H3M Ilé'ieM lUiaTJfTb,
11 UM HérianeM éxaTb, mu ryjiáeM oahh,
Ha HáuieM xacccTHHKe KÓHmtnacb ruičHtca, motóh.
BňaeJin HOMb,
Tykánu bchd HOMb no yrpá.
3aň^n b TenecpÓHHyio 6ýaKy, cKaacn, mtoó 3aKpúnH jtBepb b KBaprňpe tbočh, Chhmh cbohd óôyBb, mu ôýiteM xozu'iTb ôochkóm, Edb cHiapeiu, cniÍHKH. CyrúiiKa bhhá, h oná rioMÓweT hbm »caaTb. noMÓacer noBépHTb. hto Bce cnai n mu wecb bäbočm.
Bn/iejut H04b, 1'ynájin bck) noi«b flo yipá...
BÚKmop U,ou
Skloňování podstatných jmen typu epértin
V ruštině se můžeme setkat s deseti podstatnými jmény končícími na -mh: BpéMH čas, iimii/ jméno. SHáivia/prapor, céMH/semeno. ii;iÓM«/kmen. 6péMH. břemeno, CTpéMH/trmen, u.iáMJi/ plamen, réMSi/temeno. bwmh/vemeno. Tato podstatná jména mají zvláštní skloňováni.
	Jednotné	číslo	Množné číslo	
1.	Bpé.Mfl	-	BpcMcná	-ehA
2.	BpÓMeHH	1 lili	BDCMěll	-éh
3.	BpÓMCHH	1.11 ll	BpeMeHÁM	-EHÁM
4.	npéMJi	-	BpCMCHá	-EHÁ
6.	0 BpČMeHH	-ehm	o BpeMeiiáx	-eháx
7.	BpÓMCHCM	-ehem	BpeMCHáMH	-1 II \ M ll
Pamatujte:
1. Podstatná jména luiáiviii, réivm, fipcMu a bĺimh se nepoužívají v množném čísle.
2. Pozor na tvar 2. p. množ. čísla: BpcMená - bpcmčh, HMCttá - hmčh, njieMeHá - nneMČH ald.. ale crpeMeiiá - crpeMÚH a ccMCHá - ccmůh.
3. Podstatné jméno jhíímh má v množném čísle tvary waMěHa - 3i<aMěu - 3iiaMěnaM atd.
6. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
C HCM? - (ímo CÁUM) —* C ífflUM i v 'i    11;
1.0 h Cm? - (.lémee BpeMfl) 2. B mčm? - (atbpHicáiicKiic ruicMeiiá) 3. MeMý? - (KpácHoe 3HÓmm) 4. C ieM? - (Báiue HÓBoe hmh) 5. Mexrý? (lonoTÓe cTpéMJi) 6. O mCm? - (TJDKéaoe 6péMa) 7. He3 qeró? - (/iý4inne ceMeHá) 8. C mcm? - (crápwe CTpeMeHá) 9. C weM? - (<iy»(He mtc&á) 10. McMý? - (re BpeMená) 11. Be:i Meró? - (h:íbócthoc luiéMa) 12. C MeM? (Heoojibutóe céMfl) 13. MeMý? - (uáuiH 3HaMfíHa) 14. Be3 »ieró? - (3to anáMa)
7. Slova v závorce doplňte do vět podle smyslu v náležitých tvarech [W\
(ÚMfl, BDÓMH, CČMH, 6pČMH, BpéMfl, 3HáMH, n.léMH, nJláMg, HMH. tUléMfl): LXJ
1. CrpoHTCJibCTBO iiónoro AÓMa cráno nnn iicró iicnocii.ni.Hi.tM..........2. K i<aKÓ.\iy.........
upmtajuiexcáT nHaéfim>i?3. B KHiíre áBTop noapóĎHo onucán Káacaoe H3 HeTwpéx.........ró,aa.
4. On Ha3BÓn Měna iiyaci'iM ..........5. PeKOMCHAýcM Ba.v nó;u.:M)BaTt.cfl ......... npóuinoro
ró^a. 6. y Meini cobcčm neT .......... 7. upoíbéccop nncáji paóóiy o KpáctioM ..........
8. Ilá/to Ha3biBán> bčiuh cbohmh..........9. Ohh cropéjiH b.........no>Kápa. 10. nonotáne
ŮkĚB O/IHHM H3........., H3 KOTÓpbIX ClJlOpMMpOBá^OCb ílOJlÓUKOe KHáweCTBO.
Počítaný předmčt s přídavným jménem neho zájmenem
Už vite, že po číslovkách ABa (abc ABa), Tpn. HeTbipe. 66a (66e, ó6a) následuje 2. p. jednotného čísla (abc AéByuiKH, /taa oKHá, Tpn oTKpbiTKM, HeTbipe Má/tbMMKa, ó6a tópoAa, Ó6e cecTpw apod.). V ruštině se také setkáváme s počítaným předmětem, který je rozšířen o přídavné jméno či zájmeno. Pozorně si prohlédněte následující tabulku.
2. p. množ. č. přídavného jména	1. p. množ. č. přídavného jména
MUŽSKÝ + STŘEDNÍ ROD	ŽENSKÝ ROD
Tpn CTápux crýjia	Tpt1 UIOKOJláAHKie KOHfpéTbl
66a mohx OKHá	Ó6e tboh CýMKH
Pamatujte!
Při skloňování číslovky s počítaným předmětem je počítaný předmět i číslovka ve stejném
pádil (ABe TBOH CýMKH, AByX TBOHX cýMOK, AByM TBOHM CV.MKaM; TpH MOHOJÚX MáílbHHKa, TpěX MOJlOAblX MáAbMHKOB, TDÔM MOJIOAWM MájIbHHKBM; HCTÚpe AJ1HHHM.X HHCbMá, HeTbipcX
AmiHHbix núceM, neTwpěM ajihhhmm nňcbMaM atd.).
8. Přeložte slovní spojení:
obé mladé divky, čtyři červená jablka, tři mladší bratři, obě stará zrcadla, čtyři nové automobily, tři správné odpovědi, čtyři hezké obrazy, tři otevřená okna, dvě velká města, čtyři malé holčičky, oba užitečné léky, tři dlouhé ulice, dva temperamentní lidé, tři zajímavé události, dva důležité úkoly, tři vzácné rady, čtyři hluboké talíře, dva luxusní hotely, obě české továrny, tři pohodlné židle
H/uí iioc.moi pii, ivi o upniiKvi!
Pamatujte si, že se v ruštině po slovesech pohybu neužívá infinitiv, následuje-li sloveso
dokonavého vidu!
Hah nocMorpií, kto npHuiěn.
% nOHAý OTKpÓK) okhó.
Hah n o i ono i h c í m m! Uouah ikk". iľ.iii 3a BCIuáMH!
Jdi se podívat, kdo přišel. Půjdu otevřít okno. Jdi si s nim promluvit! Jdi dohlédnout na věci!
Konstrukce hah iiocMorpá..., mam iioc.ieAÚ atd. užíváme pouze v přítomném čase a v rozkazovacím způsobu. Minulý čas tvoříme jako v češtině (Mu noui/iů Kyrurib 6njiéTu,
H HOlUěJl UOCMOTpÓTb (DHJlbM).
9. Přeložte:
1. Půjdu se podívat, kdo přišel. 2. Jděte se zeptat, kolik stojí noviny. 3. Jdi připravit oběd! 4. Jdi napsat zprávu! 5. Půjdeme zarezervovat pokoj. 6. Jděte napsat domácí úkol! 7. Jdi uklidil pokoj! 8. Jdi koupit chléb! 9. Půjdu zjistit, v kolik odjíždí vlak. 10. Jděte si přečíst dopis od Aleny! 11. Nikolaj půjde vyměnit koruny. 12. Jdi umýt nádobí! 13. Půjdeme koupit lístky do divadla. 14. Jděte se projít!
10. Poslechněte si úryvek z povídky „O tóm, neró né 6bi.io" Viktorie Tokarevové. Při prvním poslechu úryvek /kuste napsat jako diktát. Zkontrolujte si správnost poslechu. Poté si povídku poslechněte jt šté jednou a doplňte si do textu přízvuky:
M 6t>t:t deiib, Koeda nana man ManwuKa fluMy e 30onapK u noKa.3au &vy muepa. Ymuepa tfbUN 3eněHbie ejtaia c aeprnuKa.ibHbiMu jpmKOAur. eonpye uěpnoeo kudkohozo noca pacxodwiucb uěpHbte Kp)vu. a yum mopvcuiu na eoxuae, kcik dea paanoóedpennbix' mpeyeonhnuna.
- ílana- CKa3Cui Říma. Koeda onu omouuiu om KJiemKU4. - * xouy muepa. ílana měn u dyMon o ceoěAt.
- Hy, na-na...- jaKciHfOvwi Jjitua.
- Hy umo, vmo?~ paiópajtcěnno cnpocwt nana.
Ecjiu nhi ,'Jinia 6btn nocnwptue, on 6bt nonuMan, vwo e maKue Muuymbt o denax eoaopumb ne aiedyem. Ho tfiuue 6bt;io maibKO mecmb stem, u on CHKBúMi
- >l xouy. nmoóbi muep mcuji y mcuh óomo.
- Romo .Ttcueym kouikii u coóoku, - omaemujt nana. - A mmpht da»a ne Muaym.
H npoutno deadifamb nem. JluMa paóaman apamiM « neonviojicnou nauoiqu. JJ/odu ebiíbieajiu eso K ceóe óomoů, Kop.ňa um 6njio n.ioxo, u meHb padoaajiuch JJuMimoMy npuxody. Ho kok manuto um anakáatonon jmmqnmb u/Jumo yxoóu.i, onu ooupuumno o ucm utóbteanu. Tokooo ceoůcmfíos veJioeenecKoú namyphi. Paňoma óhi.na ne maopuecKan, odnooópajuax. H modu, c KomopbiMit flJHJHa cmanKUfíaJicn, 6ttMU mouce odnooOpaJHbie. Korday WOMU nmo-Hu6ydb óanum. on coeopum c apauoM ino.tbKo na omy mexty u cmanoaumcH MajiouumepeceH.
B ňeiib, o Kcmiopau noúděm /*?</6. Jluua 6bi:i «bi?aan k nanuenmxe, y Komopoii úaiesio anympu.
- róe um€Hho?  ymomun* Jilma.
- HMenHO anympu, - ymounusia naifuenmna.
Koeda JJwua nuwo anympu ne oónapyncu.i, jtcenuuiHa oOudaiach u ahipaw.ta caoe omnowenue k Medwpme aoodiife u k Jjitue, a uacinnocnw. JJuMa Můi 6hi óocmouuo aoipaiunth, ho npepeKambcfi c nauuenmaMU 6bino 3anpeu{eno, On ynodKun cnoii věpnbtů koj/coi/míi veModaimiK u ňbtw&i (...).
2 zornice
3 rovnoramenný
4 klec
5 vlastnost
6 upřesnit
Krátké tvary přídavných jmen
Krátkě tvary přídavných jmen tvoříme od tzv. přídavných jmen jakostních (= přídavná jména, která označují jakost předmětu - tj. příznak, který může být v menší či větší míře; př.: BeccjiwH - 6ójiee BecěJiwfl, KpacHBMH - 5ójiee KpacíiBuň apod.).
Tvoření krátkých tvarů
Krátké tvary přídavných jmen se tvoří od plných tvarů odtržením koncovek -ijíí/-mh/-oii V mužském rodě je nulová koncovka (KpacÚBwň - KpaciiB(biH) - KpacťiB; MopóBbin - JAopÓB(bifl) - 3aopÓB; xopóuiHH - xopóiu(nH) - xopótu). Ke koncovkám mužského rodu se v ženském rodě připojuje koncovka -a (KpacůBa, laopÓBa, xopoiuá), ke střednímu rodu koncovka -o (xpacňBo, rytopÓBo, xopoinó) a v množném ěísle je pro všechny rody koncovka -i»i/-H (KpacŮBbi, 3AopÓBbi. xopouiň). Krátké tvary přídavných jmen jsou nesklonné, mění sc pouze v rodu a čísle.
Pozorujte:
KpacÚBwň	KpacHB	KpacHBa	KpaCHBO	KpaCÚBU
3J0pÓBMH	3Ä0pÓB	3£opóna	JjjopÓBO	3A0pÓBbl
xopótmďi	xopóuj	xopoujá	xopoutó	xopoinií
Pozor:
U krátkých tvarů mužského rodu, jejicliž kmen v plných formách končí na skupinu souhlásek, se často objevují vkladné samohlásky o, e, e" (v ženském a středním rodu a v množném čísle mizí).
1. Vkladné o sc objevuje pred souhláskou k (před k stojí tvrdá souhláska - neplatí pro tk)\ GmnKnň - o.iihok (6jin3Ká, 6jih3kó, ojunioi), hh3khh - hh30k (mnKá, hh3KÓ, hmjkh), pé/iKnň - péflOK (peitKá, pe/uíó, pcitKŮ), mhtkmíI - mhi ok (Marica, MarKÓ, mjitkh) apod.
2. Vkladné e se objevuje před souhláskou k (před k stoji tk, uj, h, m. měkké souhlásky nebo ň) a před souhláskou -nx
TJÍJKKHH - IÁJKCK (TJJIKKá, TflíKKÓ, THVKKŮ), TpýaHblň - Tpýj3.eil (Tpyauá, TpyitHÓ, TpyOHbl),
CBOÔÓMHWH - CBočóacH (cBoocvtHa, CB060AH0, cBořJÓAHbi), Hýxciibiň - nýmen (HyiKHá, iryjKHÓ, Hy»hu), rópbKuii - rópeK (ropbKá, rópbKo. ropbioí), 6óhkhh - 6óeK (6oňKá, 6ohkó. ďohkh), cnoKÓHHwň - ciiokóch (cnoKÓňna, cnoKóňHO, cnoKÓňHbi) apod.
3. Vkladné C se vyskytuje jen u několika přídavných jmen:
cH/ibHbiň - cnaCH (CMJibná, CHJibHÓ, ciuibHbi), ýhiiujň - y.vtěH (yMiiá, y.viHÓ, yMHbi) a|X)d.
4. Pouze u přídavného jména aocroňHbiň (hodný čeho) je vkladné h: aocrÓHit (hoden). Ostatní tvary jsou aocrólína, /ioctóhho, moctóhhu.
U nékterý'ch přídavných jmen (ačkoli se objevuje skupina souhlásek) je mužský tvar bez vkladných samohlásek. Platí to zejména pro přídavná jména, jejichž kmen konči na:
a) souhlásku p nebo ji: aóôpwii - ao6p, 66iCTpbiii - Gwcrp, nóaabiií - noÄJi apod. Výjimkou jsou přídavná jména khcjimh, CBéTjiwň, rěnawň, u kterých se objevuje vkladné e: KHceji, cbčtcji, Těnen.
6) na skupinu er: npocróň - tipocT, hhctuh - hhct, rójicTbiň - toner apod.
5. Zapamatujte si krátké tvary přídavných jmen úo.-ii.iiióii   bcjihk, ae^HKá, bc.ihkó, bcjihkii a Má.iľiii.iciiií - k<a;i, \muá, Ma/ió, Ma.<iú.
Prízvuk krátkých tvarů
Ve většině případů prízvuk u krátkých tvarů zůstává na stejné slabice jako u plných tvarů. Toto pravidlo (ani níže zmíněné poučky) není definitivní. Zapamatujte si:
1. U trojslabičných přídavných jmen většinou prízvuk krátkého tvaru v mužském rodu přechází na první slabiku (kopótkhh - KÓpoioK, xojióhhwh - xónofleH, mo^oaóh - mó/ioji) apod.
2. U dvojslabičných (u ženského rodu i trojslabičných) přídavných jmen je prízvuk v mužském rodě většinou na stejné slabice jako v plném tvani, u ženského rodu zpravidla přechází na koncovku (jifinatň - něroK - ,ieníá, Maio^óii - móaozi - Mo/iaaá) apod.
3. U středního rodu a množného čísla sc přízvuk zpravidla nachází na stejné slabice jako u krátkých tvarů mužského rodu (mójiou - mojioM - mójioao   MÓnoubi) apod.
Pozn.: Prízvuk krátkých tvarů MS středním rodě o množném čísle kolísá (nontmít nójinó. nójtubi, ,?ópbKuii - aópbKit) ajyod.
Význam a u/ití krátkých forem
Zapamatujte si hlavni rozdíly v užití a významu krátkých a plných (dlouhých) tvarů přídavných jmen.
1. Dlouhé tvary označuji trvalý příznak, jakost nebo stav, zatímco krátké tvary označují přechodný/dočasný příznak (jakost, stav):
On ůójich.
Je nemocný, (momentálně, nyní) CcrÓMHH h néeeji.
Dnes jsem veselý, (dnes nuje veselo)
Oh (jo.II.lIÓil
Je nemocný, (trvalý stav)
Ďto Bece.ibirt >icjiobck.
Je to veselý člověk, (stále veselý)
2. Dlouhé tvary mohou ve větě plnit funkci prísudku a přívlastku. Krátké tvary vystupuji ve větě pouze v roli prísudku. Dlouhý tvar přídavných jmen ve funkci přívlastku zpravidla stoji před podstatným jménem, ke kterému se váže. Krátký tvar (v roli prísudku) stoji zpravidla za podstatným jménem:
'•ho ó'ieub Báaciibin Bonpóc. Je to velmi důležitá otázka. ^to HurcpécHbiii vKypnáji. Je to zajímavý časopis.
"Ítot Bonpóc ó»teHb aáiKeii. Tato otázka je velmi důležitá. $tot JKypnán mu cpécea Tento časopis je zajímavý.
3. Krátké formy užíváme při vykání a po slovech 6yab/'6ýabre: bw cBoooiiHbi, bu lámihi, 6ýai>Te Ao6pw, 6yub MopÓB apod.
4. Pozor na užiti slov KaKoň - raKoii. Ve spojení s dlouhými přídavnými jmény se užívají tvary Katcoii - raKoii, ve spojení s krátkými formami se užívají tvary KaK - tak:
3to Gbuiá laKán Kpactinan ,iéByniKa. Byla to taková krásná dívka.
^ra jiéByuiKa iaic KpacÚBa! Tato dívka je tak krásná!
11. Tvořte věty podle vzoru: | ^ [
Momepuái —* 3mom Mumepuán mázok.
1.6éflHbiH HCJiOBéK 2. iipocTÓíi Boripóc 3. Kpacňnafl JiéByuiKa 4. uojiéiiioc jieKápcrBO 5. umpó-khh ujKadj 6. a/iHHiioe Ha-jBámie 7. BáwHaíi BCipéna 8. aoporófi conér 9. MO/io;tóň yHHTCJib 10. ďinbHbie pe6xra 11. Ao6po>KcnáTCJibHbiři nepcoHáji 12. 6oJibiuás KÓMHara 13. ýMiiwe aeru 14. yHHKáJibiiMM cjrýHaft 15. KopÓTKaa .léKítna 16. Máieubk-nií ódnic 17. CBoooauoc Mécro 18. iiibie mban
12. Do vět doplňte vhodné tvary níže uvedených přídavných jmen. Přídavná jména uveďte ve správném tvaru. Svojí volbu odůvodněte:
5KHBÓH - JKHB, ÔOJlbHOH - 6ÓJieH,   XOpÓlUHÍÍ - XOpÓUl. HHTepéCHUH - HHTepéceH, JlÓ6pMH
- Ao6p, néjibiň - uen, Becejibift - BČce;i, MaimanŮBuň - viojľiajiÚB, kodótkhh - kódotok, cbo-řjóiiHbiH - cBOÔÓAen
1. HaTáuia ......... /rcHb chjjht aómb. CraKáH ynáii, no ocráitca .......... 2. KaK y3HáTb,
.........jih eň 3T0T HCJiOBéK? '3to ómchí..........HCTÓpHM. 3. AéjryniKe ywé 87 jier, oh, k coaca-
jiéimto,..........Hb3Hób He cmó)kct no/troTÓBHTbCH Ha ťtoh Hcaé/ic, oh..........4. yxojtHTe,
bw .........! KaK Tbi npOBÓAHuib CBoe ......... npéMfl? 5. HHKírra raKÓň ......... pe6eiiOK!
BáuíM poairrcJTH enté .........? 6. Y Mená óneiib ......... apyr, oh nácro paccká.MBaer .vine
aneicjrÓTbi. AnarróJiHH Bhktopobhh ceixvtHfl..........oh ycrpón/ica na paGÓTy. 7. íha flénytUKa
.........coôoň! Kanáa......... \ .■..■a'. 8. ^ro ruiáTbe reôe........., hyjkho Kymm. apyíóe. Bw
naiiHcáJiii C1HIUKOM.........coo6iiténne. 9. bý/tkie..........OTBéibTC na moh Bonpóc. B náuieň
aepčBHc JKiiBýr.........Jiiban. 10. JltoaMitria c yrpá........., OHá nnóxo ce6a 'týBCTByer. Moh
tóm........., HepairoBÓpHHBbiH He.iOBéK.
Cpciľi 11 if x i'ijiii MÓvK.iy irwMH?
Oh ckhiít táémpu céihom n äó^koíí Sedí mezi šynem a dcerou,
Kaitáíi pá3HHU,a iwcway iihmh? Jaký' je mezi nimi wzdíi?
oh CKiUÍT CptMIÍ C-ryAÉHTOB.
Sedí mezi studenty.
ÍI JKimý cpcjiÁ fyaíiix jnofléft. Žyj merř c/zíW lidmi.
Pamatujte:
1, Po předložce Méawy následuje 7. pád (MéiKay kbm, ven/mezi fcýwt, &'m), řidčej i se objevuje 2. pád (nHTá-rr* Méwry crpoK - Cist me2i řádky). Předložku MÍHUiy závazně užíváme při výběru ze dvnu předmětu, osob apod, (Méisay hhůhh toooíí hůt nnns&ók pásmimi/Mezi námi není řádný rozdíl.)
2, Po předložce cpeaň následuje 2. pád (cpejuí kopo, verá/mezi kým, čím, uprostřed koho, čeho). Předložku cpenii užíváme při výběru z více než dvou předmětů.
1- Jeho zkouška je těžší než tvoje. 1. Já jsem pro, ale oni jsou proti, 3. Který hudebník se vám Kbí? 4. Je to velmi zajímavý nápad, 5, Věraje cílevědomý a zodpovědný člověk. 6. Jeho žena je nejkrásnějSÍ ze všech, 7, Nemám kam jít &. Kterou z těchto knih si ťybcrete? 9, Je to jeho nej mladší sestra. 10. S nikým jsem o ničem nemluvil. 1L Nebylo komu zavolat, 12. Jdi otevřít dveře! 13, Anton je o dva roky starší.1 4. Ma stáž pojedou dva naši studenti. 15. Nebudeš se mít a kým poradit.
J 3, IlepeBeflHTe;
Pa-iroiióp cTápwx apyacíí: - O, Mo/ionéti! Búrji^AHiuB käk otýpHmc! - Koněm t o, e 6áHKe sejtb paGÓTaio...