1. Jak být v kontaktu s překladateli, kteří překládají ze stejného jazyka/věnují se stejnému typu překladu?
OBEC PŘEKLADATELŮ
Překladatelé krásné literatury a teoretici se mohou stát členy dobrovolného sdružení Obec překladatelů, které bylo založeno v r. 1990. Jeho cílem je chránit práva i zájmy překladatelů a přispívat k prestiži literárních překladů v ČR.
Tato organizace vzdělává překladatele prostřednictvím různých kurzů, poskytuje rady, vyhlašuje soutěže (Soutěž Jiřího Levého pro začínající překladatele), uděluje ceny (Cena Josefa Jungmanna) i anticeny (Anticena Skřipec), a také vede databázi osobností českého uměleckého překladu po roce 1945.
Anticena za rok 2015
"Odborná porota Obce překladatelů ve složení Jiří Hanuš, Milada Matějovicová a Jan Seidl posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a 13. května 2016 na Světu knihy udělila překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2015 (s přihlédnutím k titulům vydaným v posledních pěti letech) nakladatelství Dobrovský s.r.o. za zavrženíhodný způsob vydávání klasické literatury v dávno zastaralých překladech v edici Omega.
Edice Omega je z převážné části založena na vydávání překladů z období první republiky, či dokonce rakousko-uherské monarchie, u kterých již uplynulo více než 70 let od úmrtí překladatele. Autorská práva na překlad jsou tudíž volná a lze je bezplatně použít. Kritiku zasluhuje už to, že nedbalá redakční práce, prováděná zčásti automaticky pomocí počítače, do textů vnáší chyby, které v původních překladech nebyly, a kromě toho není schopna odhalit, že zvolený prastarý překlad je ve skutečnosti překlad zkrácený. Především však považujeme za závažné, že nakladatelství Dobrovský zaplavuje trh levnými knihami tohoto druhu za situace, kdy prakticky ke každému z takto vydaných děl existuje přinejmenším jeden moderní překlad od renomovaného překladatele. Je nepochybné, že vydávání zastaralých překladů ztěžuje porozumění textu, neboť jejich jazyk je od dnešní češtiny výrazně vzdálen. Negativně tak ovlivňuje vztah k literatuře a čtenářské kompetence, nejvýrazněji pak u dospívajících a dětských čtenářů. Mezi archaickými překlady vydanými v Omeze je totiž řada stěžejních děl světové literatury, která patří k doporučené četbě na středních školách, či tituly určené specificky dětem."
V databázi lze vyhledávat podle jazykových oblastí (či abecedně ve jménech překladatelů). Databázi lze využít, když chceme zjistit, jací překladatelé (a kdy) přeložili konkrétní dílo. Bohužel chybí údaje z posledních let.
Národní knihovna a překladatelé
Z tiskové zprávy z udílení Anticeny Skřipec za r. 2014:
"Skřipec by si nicméně zasloužila Národní knihovna pro systematické porušování autorského zákona. Obec překladatelů a Dilia s ní v současné době vedou vleklý spor. Národní knihovna totiž v řadě případů – zejména v posledních deseti letech – neuvádí jméno překladatele – respektive elektronický systém přestal uvádět příslušné dílo pod jménem překladatelovým, takže místo spolehlivé bibliografie překladatelů nabízí NK pouhá torza. O nápravě budeme jednat s novým vedením NK."
Tato skutečnost velmi ztěžuje tvorbu překladatelské databáze.
PŘEKLADATELÉ SEVERU
Spolek Překladatelé Severu, který vznikl v r. 2018 a který sdružuje překladatele severské literatury do češtiny, si klade podobné cíle jako Obec překladatelů. Také pořádá různé kurzy, v současnosti především online workshopy.
FACEBOOKOVÉ SKUPINY
1. Tváře překladu
"Smyslem této skupiny je poskytnout prostor k propagaci literárních překladů, překladatelů a překladatelství jako takového. Skupina je tedy určena jak pro překladatele (coby místo, kde mohou prezentovat svou práci), tak pro čtenáře, kteří by tento mnohdy neviditelný svět rádi poodhalili."
2. Skryté tváře překladu
"Uzavřená skupina pouze pro literární překladatele. Místo, kde mohou upouštět páru, upozorňovat kolegy na nekalé praktiky, organizovat překladatelský odboj a podobně."
A jak to odlehčit, jak se pobavit?
I mistr tesař se někdy utne, a ve většině případů ani nejde o mistra. Setkáváme se s tím často. Třeba jste někdy koukali na seriál v cizím jazyce s titulky a říkali si "proboha, kdo tohle mohl přeložit". Nebo četli knihu a najednou "ztratili nit", protože něco nedávalo úplně smysl. Možná jste "na první dobrou" věděli, co autor/herec v originále napsal/řekl a překladatel to zkrátka jen nepochopil (třeba nějaký ten frazeologismus).
Podobné lahůdky mezi sebou čtenáři/diváci/překladatelé s oblibou sdílí třeba na facebookové skupině Překladatelské perly.
3. Tlumočníci a překladatelé RU/CS
"Группа для общения переводчиков RU и CS. Интересные новости, помощь коллегам и отзывы о заказчиках."
4. Jazykoví volnonožci
"Skupina je určena všem volnonožcům, kteří podnikají v jazykových službách (výuka, překlad, tlumočení) a chtějí na sobě pracovat. (...) Sdílejte články, odkazy a tipy."
Kde hledat radu, když nevím, jak něco přeložit? Kdo mi pomůže rozlousknout zapeklitý překladatelský oříšek?
2. Jak se dozvědět o kvalitních/zajímavých/nových přeložených dílech světové literatury? Jak mít přehled o současné české překladové tvorbě?
Je možné sledovat aktuality na výše zmíněných webových stránkách a některých z facebookových skupin.
ČASOPIS PLAV
Světové literatuře a překladům do češtiny se věnuje časopis Plav.
"Plav je tištěný měsíčník věnovaný světové literatuře. Vychází od roku 2005, od roku 2019 pak desetkrát do roka a publikuje především původní překlady beletrie. Důraz klade na literatury a jazykové oblasti, které nejsou na českém knižním trhu příliš zastoupeny, a postupným prozkoumáváním bližších i odlehlejších míst na literárních mapách se snaží vytvořit vyváženější, pravdivější obraz světové literatury. Reflektuje při tom podstatná témata současnosti, jako je chudoba, rovnoprávnost žen nebo postavení menšin, pojednává o nich ovšem výlučně skrze literaturu samotnou. (...) Plav pravidelně publikuje vítězné texty ze soutěže Jiřího Levého pro mladé překladatele a také rozhovory, recenze a další publicistické a teoretické texty, spojené tématem světové literatury a jejího překladu."
3. Objevil(a) jsem knihu a chci ji přeložit do češtiny. Co mám dělat?
Nejspíš ji nebudete chtít přeložit jen do šuplíku, ale budete usilovat o její rozšíření mezi čtenáře, tedy o její vydání. Než však někoho kontaktujte, rozhodně si alespoň kousek knihy přeložte, ať víte, zda budete schopni knihu přeložit ke své spokojenosti.
Následně můžete oslovit nakladatelství. Zájem nakladatele můžou pozitivně ovlivnit různé faktory:
a) jde o bestseller
b) kniha zpracovává skandální/ožehavé/vysoce aktuální téma
c) má vysokou kulturní/morální hodnotu
d) jsem zavedený překladatel
e) autor originálu/žánr knihy je oblíbený v ČR
apod.
Ale i začínající překladatelé mohou být úspěšní při oslovení nakladatelství. Když nemáte konexe, je třeba zaujmout. Překladu nabízeného díla jste věnovali závěrečnou práci na VŠ, váš překlad byl oceněn v překladatelské soutěži, nakladateli odešlete ediční návrh.... Zkrátka ukážete, že o knize víte vše a ještě něco navíc.
Ten příběh nekončí!
Nakladatel vás poprosí o napsání anotace. Až kniha vyjde, budete ji ostošest sdílet na svých profilech, mezi kolegy atd. Zdroj: facebooková skupina Překladatelé musejí být šílení
4. A jak na tom jsou literární překladatelé v Čechách?
Uvedla bych to všeříkajícím memem:
A realita?
Zdroj: facebooková skupina Překladatelé musejí být šílení
Uživit se pouze literárním překladem je těžké až nemožné. Překladatelé často překládají ve volném čase po práci na HPP. Více si přečtěte (a poslechněte) v reportáži E. Svobodové Překladatelé nám umožňují vychutnat si světovou literaturu. Literárním překladem se ale uživit nedá.
Reportáž ke stažení případně najdete zde:
A abychom si to shrnuli:
