VYBRANÉ TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021 ZAKOTVENÍ SP •Solidarita/koncept bližního, lidská práva, inkluze, sociální spravedlnost – sociální vyváženost, kvalita života, sociální fungování, lidská důstojnost, teorie, přístup, metody a techniky CO JE TEORIE? •Teorie – většinou míníme vědeckou konstrukci, vědecký konstrukt • •V současnosti – rovnítko mezi teorií a vědeckým, posláním, odstup od kritického a hloubavého tázání po hodnotě a významu vědy v kontextu politiky, chápání, konečnosti a smrtelnosti POJEM TEORIE •Theoria je nepostradatelná pro každého, kdo hledá moudrost, štěstí a dobrý život ve sféře praxis (starobylý řecký výraz) • •Teorie se vztahuje ke každodennímu životu •V moderní době se objevují tendence rovnosti mezi teorií a vědeckým poznáním • • •Zanedbávání teorie v původním významu znepokojuje řadu filozofů (Husserl) VZTAHY MEZI TEORIEMI - PŘÍKLADY •Sociální, politická a právní teorie •Sociální myšlení má hodnotu, když do popředí zájmu klade politické otázky (Arendtová) •Člověk je od přírody politický tvor (Aristoteles) •Občané, kteří neměli zájem o politické dění - označovali Řekové jako idiotes •Sociální teorie není ničím, pokud se nevztahuje k politice (který systém vlády podporuje svobodu, spravedlnost a rovnost….atd.) •Sociální teorie a psychologie •Sociální teorie a humanitní vědy – antropologie, filozofie,…) • • • •Teorie je uvažování o místě a funkci vědy •v lidské existenci NÁZORY FILOZOFŮ PARALELA SE SOCIÁLNÍ PRACÍ •Husserl •Věda se musí vrátit k původním zdrojům a významům pro každodenní život v přirozeném světě. • •Arendtová •Teorie mají morální a politickou odpovědnost s ohledem na křehkost pozemských zdrojů a smrtelnost lidského žití PROVÁZANOST MEZI TEORIÍ, METODOLOGIÍ A PRAXÍ •Výzkum nelze skládat pouze z teorií, postrádal by vztah ke skutečnému světu, kdyby se skládal pouze ze sběru dat, postrádal by řád a smysl •Teorie dat jsou prázdné, data bez teorií postrádají smysl (Kant, 1781) •Sociální teorie vyvěrá z každodenního života, rozhovorů, interakcí a diskusí •Každý obyčejný člověk je v podstatě teoretik, každý člověk je filozof (Gramsci, 1926) VÝZNAM TEORIÍ PRO SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA (TURNER 1979) •Vysvětlovat jevy a předvídat je •Srovnávat případy a situace •Vysvětlovat vlastní profesní činnosti jiným lidem a dávat prostor pro jejich přezkoumávání •Opravovat teorii nebo upravovat vlastní jednání, které je s teorií v rozporu •Zvýšit pocit sebejistoty pracovníka •Porovnávat explikační sílu a užitečnost teorií mezi sebou •Sociální práce se tedy vyznačuje schopností integrovat, využívat a modifikovat různorodé poznatky •ve snaze pomáhat lidem při obnově jejich sociálního fungování. …EXISTUJE VŠAK I STANOVISKO •…znalost teorií a specifických postupů nemusí být v SP podstatná •Odbornost a formace srdce (dokumenty současné katolické církve – Křišťan, Musil) •Lze předpokládat, že i řada schopných pomáhajících mají nějakou teorii i východiska – maskované praxí •Šíře záběru přináší výhodu… •Význam teorií •v sociální práci •Teoretické zázemí •usnadňuje praxi •Sociální pracovník musí jednat na základě kompaktního teoretického rámce •Část teorie čerpá z jiných vědních oborů TYPY TEORIÍ (PODLE FOOKOVÉ, 1993) •Obecná – zaměřena na politické, ekonomické a sociální struktury společnosti •Praktické – metody a způsoby práce, efektivita působení •Specifické – návody na uplatnění specifických zkušeností a znalostí • v praxi PODLE SIBEONA, 1990 • •Teorie formální qPsaná a respektovaná mezi členy profesní a akademické komunity • • •Teorie neformální qSoubor znalostí, hodnot a zkušeností z praxe q •Teorie o sociální práci, sociální práce a teorie klientova světla • VÝZKUMY APLIKACE TEORIÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE V PRAXI •Má být teorie sociální práce vědecká nebo praktická? •Není těch teorií příliš mnoho (víc než sto, některé protichůdné, atd.)? •Jsou vůbec využitelné (často jsou vypůjčené z jiných oborů, problém s aplikací)? • ZACHÁZENÍ S TEORIÍ V PRAXI (VÝZKUM MEZI STUDENTY, BARBOUROVÁ, 1984) •Obecné povědomí (nedokázali zařadit, matné povědomí, neznalost zdrojů) •Pragmatický přístup (fragmenty teorií, které považují za důležité) •Osobní styl aplikace teorie ( pouze takovou, která je jim blízká) ZACHÁZENÍ S TEORIÍ V PRAXI (VÝZKUM MEZI PRACOVNÍKY, HARRISON, 1991) • •Konvenční model (problémová situace klienta je srovnávána pracovníkem s funkcí instituce, zkušeností a precedentem) •Aplikace strukturální teorie (problémová situace je vnímána s kontextu sociální sítě nebo komunity, pracovníci akceptují spíše sociální než psychologické souvislosti) •Heuristický model (pracovník hledá různé zdroje informací, vnímání v různých souvislostech) POSOUZENÍ A VOLBA TEORIE •Sociální pracovníci mají k dispozici velký počet teorií •Málo teorií pojímá situace klienta komplexně •Potřeba využívat větší množství teoretických znalostí •Eklektický přístup – snaha využívat více teoretických modelů současně •Někteří autoři se stavějí za důsledné uplatňování jednoho modelu EKLEKTICKÝ PŘÍSTUP •Klient by měl mít možnost těžit ze všech dostupných poznatků •Empirické zkušenosti z praxe jsou validní a měly by teorii modifikovat •Teorie pokrývají různé úrovně a oblasti •Řada aspektů je shodná (například zahájení a ukončení práce s klientem) •Lidské bytosti jsou mnohostranné ÚVAHA •Teorie není v sociální práci nadbytečným luxusem. Vzhledem k stále narůstajícím problémům ve společnosti, je čím dál důležitější, aby problém klienta posuzoval odborník z různých úhlů a perspektiv. •Příkladem mohou být nejrůznější oblasti, například týrané děti, jejichž situaci nedokáže sociální pracovník zhodnotit, poněvadž nemá odvahu podat návrh na předběžné opatření, vzhledem k tomu, že si není vědom ani právních, ani morálních imperativů situace a neumí určit svou pozici vzhledem k rodině, dítěti a společnosti. •Stejné příklady můžeme hledat v oblastech práce se seniory a v dalších. PŘEHLED VYBRANÝCH TEORIÍ • HUMANISTICKÉ A EXISTENCIÁLNÍ TEORIE •Úkolem sociálního pracovníka v takto orientované sociální práci je pomáhat lidem • •V reflexi sebe samých •V odhalování významů, které pro ně prožívaná situace může mít •V pochopení, jak tato jejich interpretace světa a zkušeností na ně zpětně působí HUMANISMUS V SOCIÁLNÍ PRÁCI •Přístup orientovaný na klienta •Nejvýznamnějším autorem je Carl R. Rogers, který ovlivnil sociální práci. •Vliv je ovšem nepřímý a působí zejména tam, kde se součástí pomoci stalo poradenství. •Člověk je chápán jako osobnost •Má právo na svoji důstojnost a rozvoj, jeho podstata je přirozeně dobrá, zaslouží si respekt •Člověk je schopen uvědomit si vlastní hodnoty •Člověk je schopen uspořádat a hodnotit své pocity, myšlenky a chování •Člověk je schopen se sám rozvíjet •Člověk je schopen konstruktivní změny • K HUMANISTICKÉ TRADICI SOCIÁLNÍ PRÁCE PATŘÍ I ŘADA HUMANISTICKÝCH A TERAPEUTICKÝCH ŠKOL, KTERÉ MAJÍ SPOLEČNÉ RYSY: • •Pro sebeporozumění jsou podstatné vztahy k druhým lidem •Strach pramení ze ztráty druhých a z osamění •Pocity viny vznikají, když člověk není schopen kreativity •Svoboda a odpovědnost jsou klíčové charakteristiky lidského bytí EXISTENCIÁLNÍ TEORIE (GIDDENS, KRILL, THOMSON, BURR…FRANKL, MAYE, PERLS) •Sociální pracovníci jsou stále častěji nuceni reagovat na existenciální potřeby klientů •Proměna identity nutí k hledání odpovědí na otázky, kdo jsem, jaké mám cíle, jakou práci si mám zvolit, jaké hodnoty mám vyznávat? •Pro ET je zásadní pojem svobody a odpovědnosti člověka •Svoboda je žádoucí, ale může být i obtížná •Další pojmy – utrpení, hledání identity, smyslu, života, vyvažování protikladů, hodnoty… • EXISTENCIÁLNÍ TEORIE •ET mají blízko k sociálnímu konstruktivismu, kdy sociální pracovník pomáhá klientům odhalovat nebo konstruovat možné významy jejich zkušeností, vede je k zážitku odpovědnosti za vlastní interpretaci situace i za vlastní jednání (Burr, 1999) •ET zdůrazňují hodnotu klienta a sociální pracovník není expertem, ale partnerem. •Pracovník podporuje klienta v sebereflexi, pomáhá odhalovat problém, posiluje porozumění a podporuje schopnost svobodného rozhodnutí VYUŽITÍ EXISTENCIÁLNÍ TEORIE V PRAXI •Posouzení klientovy situace •Schopnost formulovat a následovat subjektivně hodnotné cíle •Zaměřit se na volné kapacity klienta •Povzbouzet k motivaci a jeho vůli ke smyslu •Základním nástrojem je rozhovor vytvářející prostor pro setkání dvou rovnocenných bytostí, sdílení tíhy života a souputníci při překonávání •Existenciálně laděná sociální práce je primárně orientovaná na individuální práci s klientem, ale… •předpokládá se, že sociální pracovník chápe problém svých klientů ve společenské a politické souvislosti, ale nesnaží se o politickou změnu. SOCIÁLNĚPSYCHOLOGICKÉ A KOMUNIKAČNÍ MODELY •Tento model formulovali Breakwel a Rosety, na toto pojetí měla vliv zejména teorie rolí, etiketizační teorie a další oblasti sociální psychologie. •Klade se v něm důraz na to, jak se mezi lidmi vytvářejí vztahy a jak jsou vztahy modifikovány v rozmanitých sociálních situacích. •Jsou probírány otázky identity, stigmatizace, skupinového chování, teritoriality, sociální a osobnostní změny. •Tyto modely mají styčné plochy s Rogersovým pojetím práce s klientem, zážitkovými technikami a výcvikem sociálních mikrodovedností. SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS •Jedna z teorií poznání •Veškeré poznání je utvářeno v sociálních interakcích (Berger, Luckman) •Jakákoliv komunikace s lidmi v konkrétním společenském kontextu •Partnerský vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem •Pracovník musí reflektovat vlastní předpoklady a hodnoty •Podporovat klienty při hledání a definování vlastních hodnot •Téma sociální spravedlnosti •Různorodé příčiny obtíží klientů mají různorodé možnosti řešení •Důraz na opětovné přezkoumávání hypotéz a závěrů •Důraz na aktivní participaci klientů a všech dalších aktérů životní situace •Osvojení hloubkové znalosti o klientovi a jeho situaci V SOCIÁLNÍ PRÁCI SE VYSKYTUJÍ DVA PROTIKLADY – CENTRÁLNÍ JE KLINICKÁ PRAXE S KLIENTEM NEBO SOCIÁLNÍ REFORMA (?) •V sociální práci se vyskytují dva protiklady – centrální je klinická praxe s klientem nebo sociální reforma (?) •SK zahrnuje oba rozměry, upozorňují na to, že důraz na sociální reformu je pracovníky často zanedbáván •Důsledkem znejasnění identity SP a snížení její legitimity ve společnosti (příklady…) •Cílem SK je rozvoj životních podmínek pro zkvalitnění života klientů – prostřednictvím sociální interakce FENOMENOLOGICKÝ PŘÍSTUP • •SP se opírá o zkušenost člověk v rámci jeho přirozeného světa – svět obecné základní zkušenosti, přes různá poznání až po Habermasův „systém“ odcizených institucí až ke „globální vesnici“ žurnalistů, kdy k nám vstupují informace z celého světa •Fenomenologie jako reakce na skutečnost, že pozitivistická věda nedá odpověď na otázky na nejpalčivější otázky společnosti (par. Husserl, 1972) •Kořeny fenomenologie a inspirace fenomenologií – Schopenhauer, Nietzche, Sartre, Heidegger….) •Důraz na vnímání a poznávání •V české tradici Patočka – reflexe jako součást praxe • FENOMENOLOGIE V SOCIÁLNÍ PRÁCI • •Význam filozofické koncepce podle Husserla (vnímání a poznávání) •Východisko pro výzkum •Jak lidé anticipují náročné situace, jak je vnímají, jak jim přizpůsobují své strategie chování a jak je psychicky zpracovávají •Ztráty, rozhody, traumata z agrese aj, přechod mezí vývojovým obdobím, situace nezaměstnaných, chudoba, vyloučení…. •Výzkum se může zabývat fenomény, které podporují vývoj člověka – rodinné vazby, spiritualita, kreativita…nebo naopak rasismus, týrání…nebo proces pomáhání STRUKTURÁLNĚ FUNKCIONALISTICKÉ TEORIE •Autoři Merton a Parsons •Základním metodologickým předpoklad je, že sociální jednání nemá být vysvětlováno bezprostředním významem, který má pro jednotlivé aktéry, ale spíše v rámci širší skupiny •Společnost jako systém vzájemně závislých funkcí •Parsons – čtyři dílčí systémy – behaviorální, psychický, kulturní a sociální…sociální jako jeden ze systémů V ČESKÝCH ZEMÍCH VELKÝ VÝZNAM PRO SP •Jsou dominantní teorií; ovšem ne každý člen společnosti je schopen dostát svých „závazků“ vlivem vlastní problematické situace, jedná se o členy mnoha skupin SP. •Tato teorie přináší koncept sociálního fungování, ucelený pohled na klienta, na jedné straně lidské zvládání situace a na druhé požadavky prostředí. Aby se mohly stát součástí celistvého systému musí být propojeny sociální interakcí (Bartletová, 1970) NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POJEM – SOCIÁLNÍ FUNGOVÁNÍ •Lidé a prostředí – interakce •Prostředí – požadavky – reakce jedince •Možné narušení rovnováhy •Míra zvládání problému •Příčina problémů nebo jejich nezvládání •Intervence sociálního pracovníka • • PRO ČESKOU SP – VZTAH MEZI PROSTŘEDÍM A ČLOVĚKEM •Přizpůsobení se klienta nárokům prostředí •Nový pohled – nepřiměřenost požadavků prostředí vůči klientovi (Navrátil, Musil, 2007) •Patrný posun od tyranie očekávání po uznání klientova pohledu jako něčeho hodnotného. •Sociální fungování spjato s racionálním pohledem na společnost SYSTÉMOVÁ TEORIE • •Zkoumané jevy jsou chápány celistvě ve vnitřních a vnějších souvislostech •Systém jako celek, seskupení a sjednocení •(Ve společnosti odpradávna, rozvoj v teoriích od 18. století, autoři Durkheim, Parsons, Luhmann…obecnou teorii Bertalanffy) •…systémová teorie koncept vhodný pro zdůvodnění a analýzu rozporuplného vývoje v sociálním sektoru a slouží pro určení funkcí sociální práce (Holstein – Brinkmana (2001) SOCIÁLNÍ SYSTÉMY •Rodina, škola, obec, skupina, organizace, komunita, názor, celý svět… •Mikrosystémy a makrosystémy •Typy prostředí, které tvoří kontexty sociální situace klienta 1.Sociální - individuální, skupinová, úroveň rodiny, komunity, třídy, kultura 2.Fyzické prostředí – klima a prostředí, kde žijeme 3.Časové prostředí – prostor a čas 4.Mezilidské a spirituální prostředí – způsoby a příležitosti, jak zajistit smysl života PŘÍNOS SS PRO PROFESI SP •Pro praxi SP – prostředí jako kombinace lidí a jejich interakcí a transakcí v prostoru. •Efektivní posouzení situace klienta a intervence SP – dynamika a změny v sociálním prostředí klienta. •Podle Paynové (1994) 1.Poskytla základ pro jednotnou SP 2.Teorie vstupující do metod, např. případová práce, práce se skupinou, komunitní práce. 3.Teorie významně propojila různé akademické disciplíny (sociologii, psychologii, sociální politiku…) • LIDEM MOHOU POMOCI TŘI DRUHY SYSTÉMŮ (PINCUS, MIHANOVÁ) •Neformální nebo přirozené systémy pomoci; rodina, přátelé, sousedé, spolupracovníci •Formální; členské spolky, asociace podporující zájmy členů •Společenské; školy, nemocnice, programy sociálního zabezpečení atd. JAK MŮŽE SP TENTO PŘÍSTUP V PRAXI VYUŽÍT (CHYTIL, 2002) •Sociální pracovní má k dispozici schéma, které může použít při analýze snah o změnu •Pomáhá určit úkoly, kterých musí být dosaženo •Systémový přístup znamená, že lidé, kteří žádají o pomoc, nemusí být cíli zásahu •Sociální pracovník musí respektovat to, že musí vybudovat vztahy nejen s klienty, ale i s dalšími lidmi SLABÉ STRÁNKY • •Systémový přístup má také slabé stránky, nabízí vhled, ale není schopný předepsat, co s tím •Používá odosobněného jazyka (entropie, ekvifinalita…myšlenky jsou důležité, ale problémem je mechanická konotace •Systémová teorie se v poslední době propojuje s ekologií, s ekologickými koncepcemi v SP •Ekosystémové perspektivy TEORIE ROLÍ •Role mohou být připsané, získané, vnucené •Konflikt mezi rolemi •Konflikt rolových očekávání •Dvojznačnost role •Já-role konflikt •Etiketizační teorie •Proces utváření rolí prostřednictvím sociálního očekávání a etiketizací •Komunikační teorie •Je hojně užívána v rámci rodinné terapie, poskytuje vhodný pojmový rámec pro rozbor vztahů mezi sociálním pracovníkem a klientem, zejména při supervizi SYSTEMICKÝ PŘÍSTUP • •Jeden z hlavních trendů •v humanitních vědách. •Nabízí ucelený pohled na člověka a společnost, která nabízí nové možnosti, •jak zacházet se sociálními a psychosociálními jevy v éře, •která je charakterizována jako postmoderní. SYSTEMICKÝ PŘÍSTUP •Každý člověk je plně zodpovědný za to, jaký svět vytváří a nabízí ostatním ke sdílení •Každý člověk potřebuje ostatní lidi pro upevnění svého vlastního světa •Nelze-li se již opřít o objektivní realitu jako zdroj jistoty a toho co nás vede ke správnému výkladu událostí a jevů, objevuje se naléhavá potřeba přísné a přesné reflexe našeho vlastního jednání SYSTEMICKÝ PŘÍSTUP •Pro sociálního pracovníka je velmi často důležité, aby zprostředkoval dohodu mezi velmi různými představami klientů zúčastněných v nějaké obtížné situaci. • •Prvotním úkolem je posouzení dané situace •Jaká je míra pracovního osobní angažovanosti v případu? •Jaká je pracovníkova vstupní pozice, co klienti od něho očekávají? •Jaký je kontext nebo širší souvislosti případu? •Rozlišení, kdo je cílovou osobou neboli příjemcem služeb? •Na základě posouzení se nabízí tyto postupy • oNabízení spolupráce oPřebírání starostí KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TEORIE •Zaměřuje se na konkrétní chování jednotlivce v kontextu jeho prostředí. • •Nezabývá se vnitřními motivy chování, jež je podněcováno vlivy prostředí. •Cílem behaviorální terapie je změna chování, které brání klientovy v úspěšném a samostatném fungování. • •Snížení intenzity, frekvence nebo trvání takového chování, které působí klientovi či jiným lidem potíže • •Vytvoření nových dovedností •Zvýšení intenzity, frekvence nebo trvání takového chování klienta, jehož absence nebo nedostatečnost působí klientovi či jiným lidem potíže CENTRÁLNÍM POJMEM BEHAVIORÁLNÍ TEORIE JE UČENÍ •Rolí sociálního pracovníka je umožnit klientovi získat žádoucí zkušenosti a vytvořit bezpečné prostředí pro nacvičení potřebných dovedností •Zásady: •Orientace na chování •Orientace na řešení •Pozitivní orientace •Krok za krokem •Flexibilita •Orientace na budoucnost PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA ÚKOLY •Vznikl jako jeden z mála přímo v rámci sociální práce. •Tento přístup se snaží poskytnout systematický rámec pro zvládání různých praktických problémů. • Jeho efektivita spočívá v myšlence, že malý úspěch rozvíjí sebedůvěru a sebeúctu a že se lidé více angažují v úkolech, které si sami zvolili. •Sociální pracovník je tu od toho, aby pomohl klientovi v rozhodnutí. •Základní rysy jsou partnerství a posilování. SILNÉ STRÁNKY ČLOVĚKA • •Tento přístup staví na silných stránkách jednotlivce než na analýze nedostatků a snaží se ovlivňovat problémy na individuální úrovni. •Studie, která podnítila vznik tohoto přístupu se jmenovala Brief and Extended Casework a vydala ji dvojice autorů v roce 1969 W. J. Reid a A. W. Shyne. •Tato studie měla původně potvrdit, že dlouhodobá práce s klientem je efektivnější, ale ve skutečnosti se tento předpoklad nepotvrdil, ale ukázalo se, že krátkodobá individuální práce s klientem může být stejně efektivní. PROBLÉMOVÉ OKRUHY, SE KTERÝMI SE SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI SETKÁVAJÍ •Interpersonální konflikty •Neuspokojení ze sociálních vztahů •Problémy s formálními organizacemi •Potíže v naplňování rolí •Problémy vznikající v souvislosti se sociálními změnami •Reaktivní emocionální úzkost •Neadekvátní zdroje •Potíže s chováním METODA A JEJÍ REALIZACE § §Příprava je zaměřena na ověřování mandátu sociálního pracovníka §Vyjasňování klientových zájmů §Dohoda o cílech §Formulace a plnění úkolů §Ukončení pomáhajícího vztahu, klient by měl vědět, jak dlouhá bude spolupráce se sociálním pracovníkem §Testování efektivity úsilí ANTIOPRESIVNÍ PŘÍSTUPY (ANTIDISKRIMINAČNÍ) –Namířené proti znevýhodňování a utlačování •Předcházení výbušným sociálním problémům •Nelze popsat jednou definicí •Genderová oprese, etnocentrismus, ageismus, zdraví vůči nemocným TŘI IMPERATIVY •Spravedlnost – oblast práva •Rovnost není stejnost •Spoluúčast – zapojení klienta •Čtvrtý oUschopnění (osvojení dovedností – nebere v úvahu širší kulturní a strukturální kontexty) oZmocňování jde dál – užití legitimní síly vůči diskriminaci a opresi TYPY PŘÍSTUPŮ •Asimilační •Liberální pluralismus – princip rovných příležitostí •Kulturní pluralismus – koexistence různých etnických skupin •Strukturalismus – hledisko nerovnosti skupin může být žádoucí a oprávněné nebo je impulzem k vyrovnávání společenských rozdílů PEDAGOGIKA OSVOBOZENÍ •Probuzení uvědomění (Paul Freire) •Zmocňování lidí •Kritické vědomí •Společenský stav utlačovaných lidí – kultura ticha •Nutnost dialogu – dialogická sociální práce •Sociální pedagogika se zaměřuje na sociální a kulturní alfabetizaci – prohlubování vědomí vlastní kultury a nutnosti účasti na demokratickém a kolektivním utváření společnosti •Bohužel je málo situací, kdy může vést sociální pracovník osvobozující dialog do osvobozující praxe •Ale optimální pro dobu revoluce a po revoluci KRIMINOLOGICKÉ TEORIE •Sledují, které faktury a skutečnosti hrají v genezi kriminality roli s cílem najít optimální řešení, jak kriminalitě předcházet nebo ji snižovat. •Od druhé poloviny 18. stol., průkopník Beccaria publikace O zločinech a trestech (mj. vycházejí premisy, že člověk je obdařen rozumem, jeho vůle je svobodná a on je strůjcem svého osudu) •Další vývoj, zejména pod vlivem pozitivismu – lidské chování je podmíněno faktory, které nejsou pod kontrolou jedince. DALŠÍ SMĚRY • •Francouzská kriminálněsociologická škola ovlivněná Lockem, Montesquieau, Rousseau… •„Každá společnost má takové zločince, jaké si zaslouží“ , „Možná se zločinec rodí, ale zcela určitě se jím stává“ pokud jej vedou nepříznivé podmínky prostředí •Lacassagne, Tarde, Goring.. DALŠÍ OBLASTI ZÁJMU (KONEC 20. A ZAČ. 21. STOLETÍ) •Procesy probíhající v rámci formální sociální kontroly kriminality – oficiální instituce •Stigmatizující vedlejší účinky •Výzkumy zaměřené na oběti zločinu a procesy její viktimizace •Zapojování komunit, z kterých pochází pachatel nebo i oběť do prevence •Výzkumy veřejného mínění •Výzkumy účinnosti aplikované sankční politiky •Výzkumy latentní kriminality • • Z TOHO VYPLÝVAJÍCÍ TEORIE •U některých jedinců existuje více předpokladů ke zločinnosti, bez ohledu na sociální prostředí •Teorie zdůrazňující vliv nepříznivých faktorů •Teorie formální kontroly kriminality •Postmoderní teorie současnosti • •Ani tyto teorie nemusí zodpovědět, co hraje klíčovou roli při vzniku kriminality, ale představují utříděný systém poznatků • TEORIE VAZBY A ROZŠÍŘENÁ TEORIE VAZBY •Vztah jednotlivce k blízké, pečující osobě, z které čerpá základní pocit jistoty (Bowlby, 2010, 2012) •Děti odloučené od rodičů, vazby na jiné osoby… •Vazby dětí na matku dle Ainsworthové (1978) •Jistá vazba, nejistá-vyhýbavá, nejistá-ambivalentní, nejistá – dezorganizovaná (poslední dle Mainové, projevy týraných dětí) •Varianty vazeb mezi dospělými – bezpečná, úzkostně ambivalentní, závislá, odmítavá – nezávislá, odmítavá - ustrašená • TEORIE VAZBY •Teorie vazby zdůvodňuje, proč je lepší vychovávat děti v rodinách než v ústavech. Vysvětluje některé typy sociálního selhání jako důsledku psychické deprivace •Inspirovala i některé terapeutické postupy. •Terapeutické rodičovství – důležité pro SP, výchova náhradním rodičem ROZŠÍŘENÁ TEORIE VAZBY •Využitelná pro vysvětlování lidí v konkrétních situacích, •ale i vodítko pro práci s klientem • DALŠÍ TEORIE •Teorie intuitivního rodičovství •Teorie adolescence •Teorie adaptace ve stáří TEORIE OSOBNÍ IDENTITY V POZDNĚ MODERNÍ DOBĚ • Bauman, Beck, Giddens, Ferguson… •Éra individualismu, racionalizace, funkční diferenciace, nejistota, generalizace, transformace sociálních struktur…. •Podle Baumana problémy s identitou vznikají, když selhávají tradiční sociální instituce a člověk vůči nim získal svobodu •Svoboda ho nutí vlastní identitu vytvořit •Jaký je můj cíl? Jak mám žít? Jaké hodnoty tvořit? TEZE OD ŘADY AUTORŮ •Vedle tradičních autorit (náboženství, tradice), se objevuje vliv médií, popularizovaný svět expertních znalostí a další zdroje vědění o světě a životě. •Nežijeme projektem, ale mnoha projekty, jedinec stále musí volit a rozhodovat. •Žijeme v éře nepřehledných, neurčitých kulturních a sociálních hranic, mnoho lidí sdílí tuto zkušenost •Nejdramatičtější příkladem individualizace je transformace rodiny •Kritika modelu ženy v domácnosti…..atd. •Proces individualizace je pozitivní, protože se otevřel vůči autonomii jedince, ale došlo k vzrůstu tlaku na samostatné zvládání života, sebeřízení a utváření vlastní identity, což mnozí lidé nezvládají. •Právě sociální pracovníci mohou poskytovat podporu jedinci, aby se v mnohoznačných a nejasných podmínkách orientoval a reflexivně utvářel svůj život. VÝZNAM SOCIÁLNÍ PRÁCE •SP se může stát prostorem, k němž dochází k reflexi morálních a existenciálních témat, na jejichž základě si člověk utváří postoj k životu a smrti a zvažuje cíle a plány. •V SP podpora v rozhodování •Od emancipace směrem k politice pro život. TEORIE SÍTÍ •Lidé jsou chyceni v pavučině sociálních vztahů (Hardcastle, 2011) •Sociální sítě jsou tvořeny uzly a vazbami, silnými a slabými. •Mezi silnými vazbami vzniká sociální kapitál zajišťující svým členům nejnutnější oporu. •Síťování jako podpora vytváření sítí (Gojová, 2007) •Aplikace TS pomůže sociálním pracovníkům definovat problém, dále pak v rámci sítí najít řešení, pomoc a podporu. •Mohou případně podporovat rozvíjení dalších sítí v rámci metod sociální práce •Významné i ve výzkumu. TEORIE SOCIÁLNÍHO ROZVOJE •Možnosti rozvinutí všestranného lidského společenství •Koncepce zasahující nejen sociálně znevýhodněné skupiny •Cíle sociálního rozvoje vyústily ve vydání tzv. Kodaňské deklarace (1995), světový summit OSN. •Potřeba vyrovnat se s chudobou, nezaměstnaností, sociálním vyloučením a nerovným postavením KLÍČOVÉ KONCEPTY PODLE PAYNEA (2005) •Myšlenka pokroku jako žádoucího ideálu (ovšem vývoj současných západních civilizací je kritiky vnímán jako úpadek) •Myšlenka intervence není zcela jednoznačná •Úloha ekonomických faktorů •Ideologická východiska •Cíle sociálního rozvoje jako změna celé společnosti nebo pouze ve vztahu k některým skupinám a jednotlivcům… STRATEGIE PODLE MIDGLEYE (2012) •Individualistická •Korporativní – neformální společenství občanů, ale i volené zástupce veřejnosti, změna jako společné dílo •Systémové změny – zákony a normy • •Příkladem metody, kde se uplatňují tyto a podobné strategie – komunitní práce...rozvoj komunity DALŠÍ TEORIE •Teorie sociálního konfliktu (v SP spojené se zmocňování, proti diskriminaci, získání moci nad svým životem) •Teorie komunikativního jednání (schopnost sociálního pracovníka vést dialog s klientem, rovnost v diskusi, plná akceptace klienta, někdy musí silou své profese zasáhnout do života klienta, dilema sociálního pracovníka) •Teorie společenské soudržnosti (spojení s pojmy solidarita, lidská práva, možnost participace na politických rozhodnutích…) TEORIE MULTIKULTURALISMU •Ideál dobrého soužití odlišných kultur •V SP – schopnost sociálního pracovníka pracovat na rozhraní kultur – kulturní kompetence a senzitivita SOCIÁLNĚ EKOLOGICKÝ MODEL •Ekologická perspektiva •Osoba v situaci •Vývojové cykly člověka ve vztahu k prostředí •Ztěžování situace rodiny nebo skupiny, která se vyrovnává s vývojem a prostředím •Ekologický model •Člověk v prostředí •Koncept sociální role •Vstup, výstup, styčná plocha, adaptace, zvládání, interdependence (vzájemná podpora) SOCIÁLNÍ EKOLOGIE •Mikrosystém – vzorec aktivit, rolí a vztahů – př. rodina •Mezosystém – vztahy mezi prostředími – škola x rodina, práce x rodina, atd. •Exosystém – události ovlivňující osobu (sociální politika je ekosystémem rodiny) •Makrosystém ÚVAHA •Význam lokálního prostředí •Silné sousedské vztahy •Silné rodinné vazby •Lokální sociální opory •Sociální vlivy •Systémy sociálních opor FENOMENOLOGIE V SOUVISLOSTI SE SOCIÁLNĚ EKOLOGICKÝM PŘÍSTUPEM •Konstituování našeho lidského přirozeného světa •Každodenní zkušenost •Já a druzí • SOCIÁLNÍ EKOLOGIE, METODA PIE – OSOBA V PROSTŘEDÍ (OSOBA VE SVÉM SVĚTĚ) •Cílem je nabídnout sociálním pracovníkům srozumitelné výroky a výpovědi o sociálních rolích, environmentálních problémech, problémech zdraví, zdrojích klientových sil, rezervách a zásobách energie SOCIÁLNÍM PRACOVNÍKŮM PIE POSKYTUJE •Společný jazyk k popisu klientových problémů v oblasti fungování •Popis sociálních fenoménu jež by mohli vést k léčení, řešení, zmírňování •Údaje k posouzení vhodnosti a potřebnosti služeb •Mechanismus a prostředek pro jasnější komunikaci •Objasnění místa terénní sociální práce SOCIÁLNÍ TEORIE (SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ SKUPIN, STRUKTURA A DYNAMIKA) •Vyvěrá z každodenního života •Z nespočetných rozhovorů a interakcí. •Každý člověk je v podstatě teoretik (Gramsci) • •Rozdíl mezi zdravým rozumem a sociální teorií – dobře definované pojmy, analytické metody, třídění a objasnění debaty o cílech a problémech života společnosti •Důležitost nestranných reakcí •Spolehlivost pozorování – rozeznat od předsudků a stereotypů •Odlišit nestranné postoje od slepé oddanosti • SOCIÁLNÍ TEORIE A HUMANITNÍ VĚDY •Antropologie – věda o člověku – sociologické entografii, sociální struktury rozvinutějších společností •Interakce mezi sociální teorií a historií •Zkoumání kultury – vysoká a lidová •Sociální teorie a filozofie – sdílejí reflexní uvažování •Sociální teorie a teologie – zájem o náboženství ve společnosti (zkoumání smyslu absolutního, transcendentního či nekonečného z hlediska sociální teorie nelze) • FEMINISTICKÁ SOCIÁLNÍ TEORIE •Ženy v klasické sociální teorii – vyloučení žen ze sociálního prostoru •(vypozorovat v dílech Webera, Durkheima, Simmela) •Ženy uzavřeny a zahlceny svou tělesností, zatímco muži se nad ní povznášejí a jsou definováni, určeni a odlišeni jsou společenskostí. ŽENY A SOCIALIZACE PRÁCE, REPRODUKCE A SEXUALITA •Ženy jsou právoplatnými aktéry a účastní se všech klíčových aspektů života •Třídní postavení žen je determinováno třídním postavením mužů – manželů, otců •Sociologie práce se soustřeďovala spíše na povolání spojována s muži •Hetorosexualita – mocenské vztahy, zdroj útlaku žen, vyobrazení ženy v médiích •Muži jako aktivní, ženy jako pasivní sexuální objekt •Zkoumání domácností – domácí je práce, nikoli naturalizovaná extenze ženskosti •Ideál soutěživé mužnosti a domácí pečující ženskosti • PŘÍSTUPY V SP – ŘADA PŘÍSTUPŮ (ČASEM SE Z NICH MOHOU STÁT DALŠÍ TEORIE) •Dramaturgický •Aktivační •Terapeutický •Poradenský •Administrativní •Participativní •…. V SOUČASNOSTI •Sociální práce využila mnoho konceptů a teorií •Zvědečťování oboru – monografie Sociální diagnóza (1917) •V průběhu 60.let 20 století obrovský rozmach v teoretickém myšlení SP •Společenská poptávka po SP •Pluralita teorií – snaha o jeden cíl •Hledání konceptu KLASIFIKACE TEORIÍ PODLE HOWEA •Opraváři a prostředníci (Teorie sociálních systémů, behaviorální, psychoanalýza) •Hledači významů (orientace na klienta, existencialisté) •Podněcovatelé vědomí (Antiopresivní přístupy, pedagogika osvobození, Feministická sociální práce •Revolucionáři (radikální strukturalisté, např. marxisté) ÚVAHA •Končí období snah sjednocovat a formovat teoretický aparát SP jako soubor teorií, které lze ohraničit •Zdůrazňování potřeby empirického, př. teoretického zdůvodňování praxe •Variabilita a pluralita teorií SP •Užití teorií z jiných disciplín •Teoretické zázemí jako jeden ze zdrojů profesionální identity SP •Není pouze jedna cesta •Teorie nejsou jediným zdrojem, důležitá je i reflexní praxe DEFINICE SOCIÁLNÍ PRÁCE •„pomáhat tak, aby si klient dokázal pomoci sám“ •poukazuje na obrovský vývoj sociální práce a přínosu teorie i praxe pro její efektivitu