Metodologie 2 KVALITATIVNÍ VÝZKUM 20. 3. 2020 Lenka Slepičková Sběr dat v kvalitativním výzkumu Pozorování •výhody a nevýhody •obvykle od prvotního deskriptivního a všeobecného pozorování výzkumník postupuje k pozorování zaměřenému (na základě analýzy prvních dat) •zaznamenává se pomocí tzv. terénních poznámek • • •„Zdá se, že učiteli to dnes moc nejde.“ • •„Klientka se chovala nepřátelsky vůči personálu.“ Příklad terénních poznámek: Záznam z pozorování ve školní třídě Rozhovor • •Výhody, nevýhody a rizika rozhovoru • •Před rozhovorem •Připravte si scénář a protokol o rozhovoru •Tvorba scénáře (osnovy) rozhovoru jako nástroj systematické reflexe •Naplánujte klidné místo •Ujistěte se vzájemně o čase a místě rozhovoru, najděte si cestu •Vezměte si náhradní baterky a naučte se dobře ovládat techniku •Naplánujte si rozhovor tak, abyste po něm měli ještě čas na doplnění vlastní reflexe a terénních poznámek • • •Průběh rozhovoru •Seznamte informátora s účelem a průběhem výzkumu •Ujistěte jej, že neexistují dobré nebo špatné odpovědi •Buďte v průběhu rozhovoru flexibilní •Naučte se „double attention“ •Neskákejte do řeči, nechte informátorovi čas na jeho výpověď, nebojte se ticha •Dávejte informátorovi pozitivní zpětnou vazbu („Vaše odpovědi mi pomáhají poznat, co se u vás děje….“ „Myslím, že jsem se od vás dozvěděl mnoho užitečného…“) •Nebojte se se rozhovoru také účastnit, nabídněte informátorovi, ať se také dotazuje •Pozor na neverbální komunikaci a roli vaší vlastní osoby •Pořizujte si terénní poznámky v průběhu rozhovoru •Usilujte o emoční uzavření rozhovoru •REFLEKTUJTE A ZÁLOHUJTE • • • • Rozhovor – praktické rady Toušek 2012: 66 Příklad scénáře rozhovoru (1. část rozhovoru) Průběh rozhovoru (příklad) Sondování •Ticho. „Mhm“. Zopakování výpovědi účastníka. •„Proč ne?“, „Proč si to myslíte?“ •„Zmínil jste, že raději pracujete s tvořivými žáky, co to pro vás znamená, tvořivý žák“? •„Můžete to rozvést?“, „Tomu nerozumím, co jste tím chtěl říct?“„Rozuměl jsem tedy správně, že...?“ •„Říkal jste, že jste přišel o zaměstnání, co bylo dál?“ •„Lidé v podobné situaci jako vy zažijí ledacos, například se ocitnou ve vězení, máte tu zkušenost?“ •„To co jste řekl je zajímavé, ale většina lidí by s tím nesouhlasila, nemyslíte?“, či „To je pravda, tak by to asi mělo být, ale skutečnost je jiná, ne?“ (konfrontace) • • •A teraz už keď ste…čo by ste najviac potrebovali , vy, už keď teraz v tom štádiu ste? • •Co bych nejvíc potřeboval? Nevím. Přemýšlel bych nad eutanazií. • •Nad eutanáziou? • •(přikývnutí) • •Či by ste to ako keby zobral do svojich rúk? • •Tak. Kdyby ta možnost byla. Člověk by měl mít možnost volby. Prostě když je v takovém stadiu. Lepší už to nikdy nebude. A bude to jenom horší, samozřejmě. No, a proč potom tu bydlet, stejně nemůžete nic dělat, jenom se dívat… To je zbytečné už. Si myslím já. Jestli si to někdo zvolí, anebo ne, to už je jeho věc. Ale ta možnost by měla být, podle mě. To by tak bylo asi všechno. • • Hovoryozdravi.cz (Paliativní péče) •Co si počít s daty, která nasbíráme v kvalitativním výzkumu? Analýza dat •„Nezačíná se s teorií, která se dokazuje. Spíše se začíná s oblastí studia a zkoumá se vše, co se v této oblasti vynořuje.“ • (Glaser, Strauss: Grounded theory) Analýza rozhovorů •Jak probíhá analýza rozhovorů – tematická analýza •„A method for identifying, analysing and reporting patterns within data“ (Braun, Clarke 2006: 79). • •Popisný charakter •2 fáze – třídění dat a interpretace •Tematická shrnutí http://abovethelaw.com/wp-content/uploads/2013/01/file-cabinet3.jpg Tématická analýza: Příklad kódovacího schématu Projekt o zkušenostech lidí s osteoporózou 1. Diagnóza 2. Léčba 3. Zvládání 4. Informace a podpora 5. Komunikace s lékaři 6. Každodenní život První příznaky Léky Léčba bolesti Zdroje informací Komunikace v průběhu diagnózy Problémy s mobilitou Diagnostická vyšetření Chirurgická řešení Cvičení Zdroje podpory Komunikace v průběhu léčby Doprava Reakce na diagnózu Rehabilitace Organizace léčby Rodina jako podpora Změna lékaře Práce a peníze Svépomocné skupiny Sociální život Přizpůsobení domácnosti Příklad: Úryvky a poznámky u jednotlivých kategorií Příklad: Hotový text s ukázkami z dat Jak mi může pomoci počítač? Jde to i bez něj? Atlas.ti QDA Minerlite MAXQDA NVivo Focus group • •Skupinové procesy pomáhají lidem objevovat a ujasňovat si své pohledy na věc takovým způsobem, který by byl jen těžko dosažitelný v rámci individuálních rozhovorů •Kromě dat z přímých výpovědí účastníků dokáže využít i komunikaci mezi nimi – skupinovou interakci a dynamiku •Pomáhá výzkumníkovi využít mnoho různých forem komunikace, které lidé užívají v každodenní interakci, jako jsou vtipy, anekdoty, hádky, provokování – je to důležité, protože lidské vědění a postoje nejsou jednoduše ukryty v racionálních odpovědích na přímé otázky. •Mizí převaha výzkumníka, a tím, kdo ovládá debatu jsou sami účastníci •Uspořádání – ideální počet účastníků 6-8, moderátor, pomocný moderátor, tichý účastník (zapisuje terénní poznámky) Kdy je vhodná focus group? •jako samostatná metoda nebo jako doplněk jiných metod (případová studie, akční výzkum,…) •pro získávání prvních informací, generování hypotéz, testování jiných nástrojů sběru dat (např. dotazníku), pro interpretaci výsledků dat získaných jinými technikami •ve výzkumu citlivých, tabuizovaných nebo kontroverzních témat, či témat, u nichž se očekává kritický postoj účastníků •pro výzkum skupin (například pracovních kolektivů), sdílejících určitou zkušenost • Toušek 2012: 67 Focus group s dětmi •Výzkumnice (k dívkám): Vy s tím už tak počítáte, že to tak budete taky jednou dělat? •Dívka 1: Noo. •Dívka 2: Já zase jako, asi jo, asi budu. •Výzkumnice: Jo? Tak to jo, ještě se k tomu dostaneme. •Dívka 2: Ale nejsem s tím smířená, jakože já tak (zasměje se). •Chlapec: To přežiješ. •(7. třída, příměstská škola) •Výzkumnice: A to (uklízet, pozn.) nemůže udělat ten její manžel? •Dívka: Může. •Chlapec 1: Většinou na to jsou ženské. •Výzkumnice: Na to jsou ženské… Chlapec 2: (smích) •Výzkumnice: Na to jsou ženské určené, nebo lepší? •Chlapec 1: Oboje. •Chlapec 2: (smích, ostatní se také trochu smějí) •Výzkumnice: Co si myslíte ostatní, souhlasíte s Markem? •Všichni: Jo. •(7. třída, městská škola) Slepičková, L., & KVAPILOVÁ BARTOŠOVÁ, M. (2013). Genderové role v rodině pohledem dětských aktérů. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 14, 64-78. Jak sbírat data, aniž bychom museli do terénu/aniž bychom obtěžovali respondenty A. •CO JE HLAVNÍM PŘÍNOSEM VÝZKUMU? SEBRÁNÍ DAT, NEBO NĚCO JINÉHO? A. A.Sekundární analýza dat – analýza dat, která byla již sesbírána někým jiným (datové archivy, státní instituce, komerční agentury, mezinárodní instituce, vědecké instituce) • •B. Nevtíravé techniky výzkumu – jakýkoli typ výzkumu zabývajícího se člověkem, který není založen na dotazování nebo zúčastněném pozorování •analýzy dokumentů, artefaktů, parlamentních debat, internetových diskusí • •Pozn. I pokud tato data nepoužijeme jako hlavní zdroj, je možné s nimi pracovat v rámci předvýzkumu, jsou to data, která jsou obvykle hned po ruce. • A. A. Tipy na zdroje dat k sekundární analýze •Ústav pro informace ve vzdělávání •Ministerstvo školství •Český statistický úřad •OECD, Eurostat, PISA •European Social Survey, European Values Study •Akademické výzkumy, např. HBSC (Studie o životním stylu a zdraví školáků) •Některé komerční agentury poskytují za určitých podmínek sebraná data •Masarykova univerzita • •V ideálním případě můžeme získat datový soubor + dotazník •Tipy na zdroje dat pro nevtíravé techniky výzumu Ø artefaktů (třeba odpadků nebo kreativních výtvorů – graffiti, školní časopis) Ø psaných záznamů (slohových prací, deníkových záznamů, hesel na plakátech fotbalových fanoušků nebo účastníků demonstrací) Ø dokumentů (individuální vzdělávací plán, učebnice, třídní knihy, školní řády) Ø záznamů všeho druhu (přepisy parlamentních diskuzí, zápisy ze schůzí spolku….) Ø zdrojů z médií nebo internetu (internetové diskuse) Ø archivních dokumentů atd. Ø oficiálních dokumentů (politik) atd. •Smetáčková, I. (2010). Běžný den v životě žen a mužů–představy dívek a chlapců o vlastní budoucnosti. Studia paedagogica, 15(1), 107-124. • •Bruncová, K. (2009). Genderové stereotypy v učebnicích prvouky. Bakalářská práce, UK • •Slepičková, L. (2015). Dokdy je možné fertilizovat ženu? Parlamentní debata o zákonné úpravě asistované reprodukce. Gender rovné příležitosti výzkum, 16(02), 60-72. • •Svoboda, P., Hutyrová, M., Vitásková, K. (2015). Analýza individuálních edukačních plánů v kontextu Indexu pro inkluzi. In: Perspektivy speciální pedagogiky – potřeby, možnosti a výzvy o inkluzi. In: Perspektivy speciální pedagogiky – potřeby, možnosti a výzvy. 216-222. ISBN 978-80-244-4907-4. • •NEDBÁLKOVÁ, K. (2009): Řád veřejných toalet: Píšu pro sociologii, ne pro svoji zábavu. Biograf (49): 50 odst. • •Postižení v dětské literatuře, v televizních zprávách atd. • •