Diskuse nad volbou otázek pro hloubkový rozhovor: projekt „Zjišťování důvodů pro volbu soukromého předškolního vzdělávání v České republice“ •Rozhodli jste se pro umístění vašeho dítěte do soukromé mateřské školy na základě vlastního výběru a přesvědčení? •Nebo na doporučení někoho známého? •Volili jste školku především podle místa bydliště a dopravní dostupnosti? •Pokud máte více dětí, navštěvovaly všechny stejnou mateřskou školu? •Proč ano/ne? •Byl pro vás program mateřské školy prioritní při její volbě? •Je pro vás důležitá spolupráce rodičů a pedagogů? •Proč ano/ne? •Je pro vaši mateřskou školu spolupráce s vámi jako rodiči důležitá? Jak často se zúčastňujete akcí pořádaných školou? •Myslíte si, že menší počet dětí v soukromém předškolním zařízení zaručuje individuálnější přístup? •Jste ochotni zaplatit vyšší školné soukromé mateřské škole, protože si myslíte, že poskytuje kvalitnější vzdělání? • Odráží se nedostatek peněz ve státním školství na kvalitě výuky? •Jak dlouho vaše dítě navštěvuje předškolní zařízení? •Je pro vás rozhodující program školky nebo konkrétní pedagog? • Jak formulovat skutečně otevřené otázky a jaká struktura rozhovoru je dobrá? Co je nejtěžší na tom, když člověk nemá kde bydlet? X Co je na bezdomovectví nejtěžší? X Co vám teď nejvíc komplikuje život? Převzato z Holpuch 2015 Co může být výstupem z kvalitativního výzkumu? HEJNAL-bezdomovci-domov.emf Sociální struktura/organizace a morální ekonomie Ondřej Hejnal a výzkum bezdomovectví Typologie: Otcovství po rozchodu rodičovského páru (Dudová, 2007) Příklad typologie rodičů ve vztahu k volbě ZŠ: Simonová, J. (2015). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69-88. Sekvence •Biograf. výzkum zaměřený na vývoj profesní identity ředitelů českých základních škol (M. Pol et. al. 2009, 2010) 1.Předehra – aneb Jak se člověk stane ředitelem školy? 2.Fáze první – vstup do ředitelny 3.Fáze druhá – čas osobních zkoušek 4.Fáze profesní jistoty 5.Druhé přechodové období – čas zesílené reflexe chodu školy? 6.Fáze nových výzev – zkušený ředitel • Interpretace dat: Příklad výzkumu bezdomovectví (Holpuch, 2011) • • Tak já tomu koši nebo tý popelnici moc nedám... já se přiznám, já ale načíhnu, to je pravda, načíhnu. Třeba včera sem načíhnul na letišti, jo, tam jsem byl do půlnoci, až po půlnoci vyhazujou. Tak jsem tam načíhnul, po půlnoci, do koše a teď jsem tam a co to je, něco koženýho a ona peněženka. Tak jsem nelenil. To jsem řikal, to už je jedno, že si ušpinim ruku, ale co když je tam třeba tisíc korun. Tak jsem tam šáhnul, no. Jináč já tam nešahám takhle jen tak. (Saša) • • Saša se vůči pasivním dlouhodobým bezdomovcům vymezuje, avšak sám už zakusil některé z jejich vzorců chování. Přestože si určité bezdomovecké techniky přežití už osvojil, rámec, v němž o nich hovořil, byl prosycen studem a potřebou ospravedlnit se. • • Symbolické ušpinění ruky, jež je způsobeno sáhnutím do odpadkového koše, přede mnou Saša důrazně ospravedlnil předmětem svého zájmu a naléhavostí situace. Následně celou pasáž uzavřel vymezením se vůči této praktice: "já tam nešahám takhle jen tak". Avšak poté, co jsem vyjádřil tuto pozitivní zpětnou vazbu: "To v podstatě pro ty lidi, když jsou v takovýchto situacích, tak je to nutnost tyhle věci dělat." Saša pokračoval: • • • No, třeba ráno mě rozčílil jeden c... é... Rom, já byl unavenej z tramvaje, už bylo světlo, bylo čtvrt na sedm asi a jeden Rom vychází na Václaváku z toho, z metra, a já jsem načíhnul, měl jsem takovou chuť divnou, víte, takovej nevyspalej, nervozní, teď cigaretu jsem neměl, ani vajgla zrovna. Jsem řikal, Ježiši Kriste, kdyby aspoň v tom koši byl buřt, bych si rád zakous, mně by to už bylo jedno, jsem takhle načíhnul a von, šla parta tři, jo, tři Romové šli, z metra vycházeli. A jak von to řek ten jeden, já byl rozčilenej, víte, nervózní jsem byl, nevyspalej. A von řek, co vidíš...tak nebo co tam hledáš tak hezkýho. Já jsem se naštval a řek jsem mu, to víš, koukám, jak je tam nasráno a šel jsem pryč [smích] ne, s prominutim, jsem byl rozčilenej, tak jsem mu řek, koukám, jak je tam nasráno. (Saša) • • Saša při vyprávění o hledání jídla v koši opět zdůrazňuje výjimečnost situace. Když říká, "mně už to bylo jedno", vyjadřuje odhodlání prolomit normu, kterou běžně ctí. Tento počin ospravedlňuje svou špatnou psychickou kondicí. Nicméně svůj záměr nedokončil, díky náhodnému strážci společenských norem - zmíněnému Romovi, který jej sarkastickou poznámkou upozornil, že se chystá udělat něco zakázaného. Jelikož zdroje Sašovy sebeúcty byly v ten moment stále v souladu s jeho dřívějším životem a hledání jídla v koši bylo s jeho hodnotami v rozporu, musel volit mezi nasycením se a sebeúctou. Tím, že Saša dotyčnému řekl: "To víš, koukám, jak je tam nasráno", a šel pryč, přede mnou hrdě potvrdil, že si tenkrát zvolil druhou možnost. • Příklad konkrétního kvalitativního výzkumu Příklad – výzkum o zdraví Romů v ČR •Jak česká vláda a samosprávy přistupují ke zdraví Romů v ČR? • •možnosti zkoumání • • • •TAČR: „Aplikovaný výzkum pro inovace politik v oblasti dostupnosti zdravotní péče u sociálně vyloučené romské populace.“ Analýza dokumentů •Hlavní otázka analýzy •Jakým způsobem jsou v dokumentech prezentovaní Romové jako aktéři ve vztahu ke zdraví? Jaká role je jim přisuzována? Nakolik se počítá s jejich účastí? •Analýza •Kvantitativní – frekvence používaných slov (Romové, vyloučení, etnicita) •Kvalitativní – pomocí programu NVivo • •NÁRODNÍ DOKUMENTY •Desk research na téma zdraví ve výzkumných materiálech Agentury pro sociální začleňování •Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením •EQUI HEALTH PROJECT •EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlení •Podpora zdraví ve vyloučených lokalitách - snižování zdravotních nerovností •Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016-2020 •Strategie romské integrace na roky 2015 - 2020 •Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020 •Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (2014) + 13 akčních plánů •Zdraví pro všechny v 21. století •Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2017 • •REGIONÁLNÍ DOKUMENTY (PŘÍKLADY) •Strategie zdraví v jednotlivých krajích •Frýdlantsko - dostupnost zdravotní péče •Strategie integrace romské komunity ve Středočeském kraji •Plány SPSZ na úrovni jednotlivých obcí • TÉMA 1. Proč vůbec řešit zdravotní nerovnosti: „Neponechat nikoho stranou“ Kódy: Bydlení a zdraví, Efektivita zdravotnictví, Nerovnosti ve zdraví, Chudoba a zdraví, Inkluzivní pojetí zdraví, Přínos zlepšení zdraví populace, Vyloučení jako nedostatek zdrojů, Rizika obecně – část života prožitá v nemoci, Rizika obecně – zvyšování nákladů, Rovnost, Výzkumy romského zdraví TÉMA 2. Zdraví jako individuální volba: „Pojďme žít zdravě“ Kódy: Chudoba a informovanost o zdraví, Osvěta, Podpora zdraví jako edukace nemocných, Prevence, Zdravotně policejní metody v ochraně zdraví, Zdravotní gramotnost, Životní styl lidí z vyloučených lokalit, Životní styl Romů jako příčina jejich horšího zdraví TÉMA 3. Strukturní příčiny horšího zdravotního stavu Romů: „Nevhodné prostředí pro šíření jakékoli osvěty“ Kódy: Dostupnost zdravotní péče, Komplexní řešení strukturálních příčin horšího zdraví, Diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, Strukturálně postižené regiony, Strukturální příčiny vyloučení a horšího zdravotního stavu vyloučených TÉMA 4. Edukace zdravotnických profesionálů o specificích romské populace: „Neznalost zapříčiňuje nedorozumění“ Kódy: Vzdělávání zdravotníků, Specifické potřeby romských klientů, Participace Romů TÉMA 5. Participace především jako lepší péče o individuální zdraví: „Nutnost stimulovat občany k zodpovědnosti“ Kódy: Empowerment, Participace Romů, Partnerství, Zdravotničtí odborníci jako cesta k posilování role pacientů