KOMUNIKACE osob s MP (vývoj kom. schopností dítěte s MP, NKS u LMP, možnosti LI KOMUNIKACE •Celoživotní proces nejvýznamnější v dětství •Communicatio=spojování, sdílení •Umožňuje navazování a pěstování sociálních vztahů •Eliminuje deprivaci a izolaci •Ovlivňuje: vzdělávání, pracovní uplatnění, trávení volného času, inkluzi do společnosti, vztahy, samostatnost, sebevědomí, psychickou pohodu, rozumový rozvoj, orientaci ve světě •Verbální, nonverbální, grafická • •ŘEČ - základní prostředek komunikace, socializace a seberealizace NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST (NKS) •Když některá jazyková rovina (nebo několik jazykových rovin současně) působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru jedince •Když narušení komunikace omezuje schopnost člověka navazovat a udržovat sociální vztahy, vyjadřovat své myšlenky, přání a potřeby •Narušení v oblasti slovní zásoby, gramatické struktury řeči, zvuku řeči a schopnost praktického využití komunikace (dle jaz.rovin) •Narušení receptivní nebo expresivní složky řeči •Narušení verbální, nonverbální i grafické formy komunikace LOGOPEDICKÁ INTERVENCE •Specifická, odborně cílená aktivita, kterou uskutečňuje logoped s cílem identifikovat NKS, eliminovat, zmírnit nebo překonat NKS a předcházet jejímu dopadu do dalších oblastí života člověka • •U MP se řídí specifiky danými tímto typem postižení VÝVOJ KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ U DĚTÍ S MP JAKÁ ZNÁME OBDOBÍ VE VÝVOJI DĚTSKÉ ŘEČI? JAKÁ JSOU SPECIFIKA VÝVOJE ŘEČI U DĚTÍ S MP? ČÍM JE CHARAKTERISTICKÝ VÝVOJ KOMUNIKACE DÍTĚTE S LMP? VÝVOJ KOMUNIKACE U DĚTÍ S MP • • • • Děti s MP, mají vždy nějaký druh a stupeň narušené komunikační schopnosti Stupeň narušení kom. schopností závisí na stupni mentálního postižení, přidružených vadách, vrozených dispozicích a vlivu prostředí Důvodem NKS je celkové opoždění psychomotorického vývoje Všeobecně platí, že čím těžší stupeň mentálního postižení, tím těžší je i narušení v oblasti komunikace U NKS u MP hovoříme o tzv. symptomatických poruchách řeči Vždy se vyskytuje opoždění ve vývoji řeči a určité omezení v oblasti slovní zásoby, gramatické struktury a praktickém využití komunikace U těžších forem MP výskyt echolálie Emocionální dráždivost patrná i v rámci mezilidské komunikace Infantilní projevy v komunikaci PŘEDŘEČOVÉ OBODOBÍ • • •Období křiku •Období žvatlání •Období porozumění řeči • • •Dítě s MP prochází všemi stadii jako dítě intaktní, ale s opožděním a částečným omezením, dle rozsahu MP • • STÁDIA VASTNÍHO VÝVOJE ŘEČI • • •Stadium emocionálně – volní •Stadium asociačně – reprodukční •Stadium logických pojmů •Intelektualizace řeči • •Dítě s MP prochází všemi stadii jako dítě intaktní, ale s opožděním a částečným omezením, dle rozsahu MP • • • STÁDIA VASTNÍHO VÝVOJE ŘEČI • •Stadium Emocionálně-volní (1.-2.rok života) - IP •Dítě vyjadřuje své primární pocity a přání formou prvních izolovaných slov (egocentrické stadium řeči) •Období jednoslovných vět (pa, ham, mama, bác…). • •Stadium asociačně-reprodukční (2.-3.rok života) - IP •Slova mají pojmenovávací funkci, slova která zná reprodukuje na jevy podobné, dochází k prudkému rozvoji komunikace, začíná chápat význam komunikace, chce komunikovat s dospělými. Objevují se i víceslovné krátké věty (mama pá, chci papat…). •Kolem 2. roku:1. stadium otázek (Co to je?). • •Stadium logických pojmů (3.-4.rok života) - IP •Rozvoj gramatické struktury řeči, časování, skloňování, rozvoj slovní zásoby, abstrakce v komunikaci, vyjadřování pocitů •Po 3. roce: 2. stadium otázek (Proč?). • •Stadium intelektualizace (od 4 let do dospělosti) -IP •Kvalitativní i kvantitativní rozvoj a obohacování komunikačních schopností, prohlubování gramatických forem, sociálního využití řeči… • • STÁDIA VASTNÍHO VÝVOJE ŘEČI U DĚTÍ S MP • • •Všechna stadia s opožděním a omezením ve vývoji •LMP: lehké opoždění, spíše v rámci období nástupu verbální komunikace, slovní zásoby, gramatické struktury a pragmatizace • VLIV NA VÝVOJ KOM. SCHOPNOSTÍ Prostředí (řečový vzor, podnětnost prostředí, výchovný styl, otevřenost rodiny vůči společnosti, kulturní odlišnosti, sociální zkušenosti…) Vrozené komunikační a charakterové dispozice (temperament, nadání pro řeč, otevřenost povahy vůči sociálním vztahům, osobnost) Intelekt a úroveň kognitivních schopností Odborná podpora v oblasti rozvoje komunikace (včasná diagnostika, vhodně nastavená a systematická logopedická péče) Přidružená postižení Orofaciální patologie •komunikace NKS U LEHKÉHO MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ KDY SE PROJEVÍ NARUŠENÍ KOMUNIKACE A JAK? JAKÉ JSOU PŘÍČINY NKS? JAKÉ TYPY NKS POZORUJEME U LMP? DŮVODY NARUŠENÍ KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ U LMP •Mentální postižení •Opoždění psychomotorického vývoje •Možná menší podnětová stimulace z rodiny a okolí •Mluvní vzor a sociální zázemí •Snížená koordinace mluvních orgánů (oromotorická neobratnost) •Snížené sluchové vnímání a sluchová diferenciace •Negativní sociální zkušenost, selhávání v komunikaci •Biligvismus (romské děti s LMP) •Neodborný přístup v rozvoji komunikace •Orofaciální patologie (zuby, patro…) • • • • Specifika v komunikaci dětí s LMP •Vždy nějaký druh a stupeň NKS •Spíše lehčí narušení, hlavně v oblasti slovní zásoby, gramaticky a sociálního využití •Omezení si může i nemusí uvědomovat •Vše závisí na úrovni kog. fcí, rozsahu snížení intelektu, vlivu prostředí a vrozených dispozicích •Vývoj opožděný a omezený v různé míře •Širší receptivní slovník než expresivní slovník •Snížené využití abstraktních pojmů •Zjednodušená komunikace •Motorická neobratnost mluvidel •Potíže ve složitějších a neznámých komunikačních situacích •Stereotypy v řeči, zvýšená impulzivita, emocionální labilita patrná i v komunikaci DŮSLEDKY NKS •Snížená srozumitelnost řeči •Redukované možnosti komunikace s majoritou •Stresující bariéra, pocity beznaděje, nesamostatnosti, selhání, osamělosti, nepochopení, nezájmu, nepřijetí, izolace •Snaha upozorňovat na sebe a prosadit se nevhodným způsobem chování, agresivitou vůči sobě, okolí •Uzavřenost, ztráta snahy komunikovat • NEJČASTĚJŠÍ DRUHY NKS U OSOB S LMP •Opožděný vývoj řeči •Dyslalie •Koktavost •Breptavost • DYSLALIE •Porucha artikulace jedné nebo více hlásek •Nejčastější druh NKS •Vynechávání, záměna nebo nesprávná výslovnost •Nutná odborná logopedická péče KOKTAVOST • •Narušení plynulosti řečového projevu •Neúmyslné přerušování, opakování či zvýšený tlak (prodlužování) na skupinu hlásek •Nutná logopedická intervence, vhodnost využití rytmizace, zpěvu •Zklidnění, pohodový přístup BREPTAVOST • •Narušení plynulosti řeči •Extrémně zrychlené tempo řeči •Vynechávání částí slov, nedůslednost ve výslovnosti, nesrozumitelnost, opakování hlásek a slov, nádechy uprostřed slov, nedostatečná technika dýchání, narušené koverbální chování (mimika, gesta, hlasitost, nesoustředěnost) LOGOPEDICKÁ INTERVENCE U OSOB S MP KDO ZAJIŠŤUJE LI U DĚTÍ S LMP? JAK LOGOPEDIE PROBÍHÁ? ČÍM JE PSECIFICKÝ PŘÍSTUP V RÁMCI LI U OSOB S LMP? NÁPOMOCNÉ OSOBY V RÁMCI LI •LOGOPEDIE: klinický logoped, školský logoped (MŠ, ZŠ, SPC, NO) • •Pediatr, psycholog, pedagogové, rodina, kolektiv OBLASTI LI ØPREVENCE ØDIAGNOSTIKA ØPROGNOSTIKA ØINTERVENCE (TERAPIE) Ø • SPECIFIKA LI ØVČASNOST ØKOMPLEXNOST ØSYSTEMATIČNOST ØODBORNOST ØSPECIFICKÉ ZAMĚŘENÍ NA POTŘEBY ŽÁKA S LMP • MOŽNOSTI VYŠETŘENÍ •Orientační vyšetření (Má dítě NKS?) •Základní vyšetření (O jaký druh NKS se jedná?) •Speciální vyšetření (Jaký typ, forma, stupeň, příčiny a následky NKS má?) • • POSTUP LI •Navázání kontaktu •Anamnéza (lékařská, rodinná, prostředí) •Vyšetření sluchu •Vyšetření porozumění řeči (receptivní složka) •Vyšetření řečové produkce (expresivní složka) •Vyšetření artikulace •Vyšetření motoriky a laterality •Terapie (stimulující, korigující, redukující) • ZÁSADY LI •Od raného věku podporovat sání, žvýkání, udržení očního kontaktu a reakce na komunikaci •Nabízet dostatek podnětů (hmatových, sluchových, zrakových, čichových, motorických) •Udržovat stabilní, klidné a láskyplné zázemí, pozitivně dítě motivovat a velmi často a srozumitelně chválit •Komunikaci rozvíjet při všech každodenních aktivitách, být systematický, citlivý a důsledný •Princip individuálního přístupu a názornosti ve všech složkách podpory vývoje dětí s MP (rozvoj slovní zásoby, zaměření na konkrétního jedince, propojovat s reálnou zkušeností) •Nedostatečné funkce nahrazovat jinými (znakování, obrázky, konkrétní předměty) – nezaměřovat se na dokonalou výslovnost ale na praktické využití komunikace •Podporovat jakékoli vyjadřovací schopnosti a vztah ke komunikaci, vytvářet pochopení významu komunikace •Orofaciální regulační terapie, logopedická péče, Vojtova metoda, Znak do řeči, VOKS, piktogramy, sociální učení • NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI KOMUNIKACI S LIDMI S MP •Podceňování, nedůvěra a předsudky (nemá to smysl) •Ignorování při opakovaném selhání •Nedostatek trpělivosti, spěchání •Málo snahy porozumět •Neodborné vedení (nesprávný přístup, komunikační metoda) •Nízká nabídka komunikačních prostředků, ignorování a podceňování problému (logopedie, AAK) •Komunikace za člověka s MP •Přílišné zaměření na nedostatky, tlak a stálá snaha zlepšovat (nepřijetí) •Mluvení o člověku v jeho přítomnosti •Nízká informovanost majority, výsměch, vyčlenění (spolužáci, populace) • • MOŽNOSTI ŘEŠENÍ A SPRÁVNÉHO PŘÍSTUPU PRO PODPORU KOMUNIKACE • •Člověk na prvním místě •Respektovat •Důvěřovat •Nabídnout maximální odbornou podporu (logopedie, škola) •Včasná odborná diagnostika, orientace v příčinách a možnostech intervence •Významný vliv rodinného prostředí a propojení se školou •Být partnerem, pomocníkem a rovnocenným rádcem •Nabídnout dostatek podnětů ke stimulaci vývoje řeči •Komunikační učení formou hry, nácvik sociálních situací, vědomé zapojování komunikace •Osvěta (pochopení a informovanost majority, odbourávání bariér) •Zeptat se a požádat o pomoc není selháním •Tolerance k preferovanému způsobu komunikace • • • •Zapojení co nejvíce osob do komunikačního rozvoje •Ve všech prostředích komunikovat jednotnou formou •Nabídnout dostatek času k sebeprojevení •Motivovat ke komunikaci (neboj se, má to smysl) •Pozitivní přístup, klidné vedení, předcházení deprivaci a nechuti komunikovat – nezaměřovat se na negativa •Příliš neopravovat – řekni to správně •Vyhýbat se situacím, kde je pravděpodobné selhání – budovat sebevědomí •Vlastní odborné znalosti, správný přístup, respektování odborných doporučení • • • •Vlastní správný řečový vzor – využít napodobovací schopnosti •S dospělým komunikovat jako s dospělým •Nikdy neignorovat, neshazovat, nepodceňovat (již malé dítě to intenzivně vnímá a vznikají bariéry a nedůvěra) •Mluvit o pocitech a obavách rovnocenně, neřešit potíže před dítětem •Zaměřit se na problematické oblasti bez nátlaku, vše formou hry, nácviku (artikulace, jazykový cit, gramatická stránka řeči, slovní zásoba, abstraktní pojmy •Stimulovat svalstvo orofaciální oblasti •Logopedická péče : nestresující, nenárazová, přirozená, společná běžná každodenní aktivita, nehodnocená, ne povinnost, nesouvisí se školou •Výběr vhodné formy komunikace - efektivní způsob dorozumívání (verbální, AAK, kombinace) • • KOMUKACE S ŽÁKEM S MP V RÁMCI ŠKOLY – úloha učitele • •Smysl inkluzivního vzdělávání na rozvoj komunikace •Významná role vztahu škola-rodina- asistent pedagoga (komunikace, upřímnost, rovnocennost, nenucenost) •Učitel = nejvýznamnější řídící prvek, rádce a determinant úspěšné komunikace a vztahů ve třídě •Důraz na informovanost spolužáků a jejich rodičů – předcházení nepochopení, předsudků, bariér •Vyzdvihnutí oboustranného přínosu •Zapojení do kolektivu pod pozitivním vedením, atmosféra přijetí (všichni jsme na jedné lodi, respektujeme se, nesoudíme se) – významný vliv správného přístupu na komunikaci •Podpora zapojení a sociálních vazeb i mimo vyučování • • •Nutnost průběžné práce s kolektivem (pravidelně od primárního sdělení) •Včasná detekce šikany, vyčleňování, citlivý přístup •Příliš netlačit na zapojování, přirozeně vytvářet příležitosti ke společným aktivitám, nenutit •Cílené vedení ke spolupráci nenásilnou formou •Potřeba zapojení rodičů do vzdělávání, podpora mimoškolních přirozených vztahů •Netrhat vazby (podporovat vztahy dětí již z MŠ) •Volit vhodný přístup k žákovi s odlišností – vyhnout se pocitům selhání (přizpůsobit hodnocení, aby se nikdo necítil ukřivděný či preferovaný, hodnocení má motivovat) • KOMUKACE S ŽÁKEM S MP V RÁMCI ŠKOLY •Nezaměřovat se na negativa, chválit a budovat pozitivní atmosféru a pospolitost •Nabízet sociální aktivity, ve kterých mohou obstát všichni •Zapojovat do výuky skupinové aktivity s důrazem na spolupráci a komunikaci •Dát spolužákům najevo, že jsou důležitým prvkem a pomocníky, poskytnout pocit hrdosti za nabídnutí pomoci bez lítosti •Zapojovat aktivity, kde není zásadním prvkem verbální komunikace (výtvarné, dramatické) • • MOŽNOSTI PODPORY KOMUKACE • •Dle závažnosti •Vždy pod odborným vedením •Dbát na preference dítěte – v čem se cítí dobře • • •Logopedická intervence (škola, klinická logo, neziskový sektor, rodina)