Rizikové a ochranné faktory Teorie resilience Raný vývoj dítěte a vliv na jeho vývoj a chování Rizikové faktory Protektivní faktory ŠKOLA Problematický vztah ke škole, nízká motivace, slabý školní výkon Vysoká hodnota vzdělání, závazek ke škole Opakovaný neúspěch Syndrom naučené bezmocnosti Nepodporující učitel Vyčlenění z kolektivu spolužáků Úspěch, uznání a účast v aktivitách Prožívání školy jako akceptující a smysluplné Podporující učitel VRSTEVNÍCI Role odmítaného Oslabené sociální vazby Nevhodné trávení volného času, nuda Delikventní vrstevníci Členství v gangu Přátelské vztahy s vrstevníky (zapojení v aktivitách) KOMUNITA Restriktivně a negativně formulované právní i neformální očekávání chování Kriminalita a drogy v okolí Špatné životní prostředí Existence a dostupnost sociální opory Dovednost mobilizace zdrojů sociální sítě Resilience („odolnost“) –Schopnost jedinců, navzdory vystavení nepříznivým individuálním či sociálním okolnostem, směřovat k využívání zdrojů zdraví, včetně využívání příležitostí zažívat zkušenost životní spokojenosti, –jednak schopnost rodiny, –komunity a kultury tyto zdroje –zdraví a příležitosti k prožívání –životní spokojenosti –jedinci poskytnout –způsobem –pro danou kulturu přiléhajícím. Resilience - charakteristika –Má dynamickou povahu v tom smyslu, že nikdo není obdařen absolutní odolností, ale že jde o víceúrovňový jev, který se liší: –interindividuálně, –situačně, –nachází svůj zdroj jednak v jedinci, jednak v sociálním kontextu, –podléhá vývoji stejně jako jiné charakteristiky – Citová vazba (attachment) – připoutání, přimknutí, citová vazba, citové pouto či přilnutí, attachment –hypotetický konstrukt vyjadřující „trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu –klíčová osoba bývá vnímána jako moudřejší a silnější a nedá se jednoduše nahradit jinou –biologická funkce vazby: ochrana, její zformování je jedním z předpokladů přežití a zdravého vývoje jedince –jak efektivní je ochrana a emoční podpora, závisí od kvality vazbových interakcí potažmo citové vazby –(Bowlby, J. 1982) – http://www.kardiochirurgie.cz/dbpic/kojeni-250 Typy citových vazeb –Jistá citová vazba –Vyhýbavá citová vazba –Nejistá citová vazba odmítavá (ambivalentní) –Dezorganizovaná citová vazba http://nd03.jxs.cz/370/860/c093b92582_61677235_o2.jpg Kategorie organizovaných způsobů zvládání v situacích emocionální zátěže 5061690.gif.jpg kojeni-16.jpg 1.Dlouhodobé důvěrné vztahy. 2.Sklon ke zdravému sebevědomí. 3.Sdílení pocitů s přáteli a partnerem přináší příjemné pocity. 4.Vyhledávání sociální podpory. 5. 5. –JAKO DOSPĚLÝ 1.Schopnost separace od rodiče 2.Hledání podpory rodiče, v případě nejistoty, strachu. 3.Návrat rodiče je provázen pozitivními emocemi. 4.Preference rodiče před cizími osobami. –JAKO DÍTĚ Charakteristika jisté vazby –nejistá citová vazba představuje určitá rizika a zvýšenou možnost selháváním –pojí se s méně efektivní emocionální regulací, nižší sociální adaptací a s psychickými poruchami –hospitalizmus - u dětí s dlouhodobou zkušeností institucionální péče shodné specifické projevy chování a prožívání jako důsledky absence či narušení vazby – Důsledky narušení vazby a možné souvislosti s rozvojem PCHE –dítě vulnerabilní vůči psychopatologickým vlivům – poruchové a agresivní chování (Lyons-Ruth ,1996) –chybí konzistentní strategie zvládání zátěže(Greenberg, M. T., Speltz M. L., De Klyen,M. 1993) –významné vztahy vyhýbavého typu citové vazby a dezorganizace s delikvencí a zneužíváním drog v adolescenci (Greenberg, M. T. 1999) –neexistují specifické přímé vztahy mezi určitým raným typem citové vazby a určitou diagnózou (tj. diferencované vývojové trajektorie) – nejistá citová vazba je důležitým, ale nespecifickým rizikovým faktorem pro některé formy psychopatologie (srov. Greenberg, M. T. 1999; Zeanah, C. H., Scheeringa, M. N., Heller, W. B., Smykes, S. S., Trapani, J. 2004) – Důsledky narušení vazby a možné souvislosti s rozvojem PCHE Následky raných traumatických událostí (dle Pöthe, P. 2010) –poruchy paměti (amnézie jako vytěsnění negativních emocí spojených se vzpomínkou na situaci), –závislostní vztah na idealizovaných, odštěpených částech objektu (který je zdrojem traumatizace) –zaplavení emocemi –agrese při setkání s traumatickou vzpomínkou (rizikové odehrávání emočních konfliktů) –sociální izolace –strach ze separace –nerozvinutí schopnosti mentalizace - schopnost vžívat se do duševního stavu sebe i druhých lidí, odvíjí se od schopnosti reflektovat vlastní emoční a kognitivní procesy (Fonagy et al . , 1998 in Pöthe, P. 2001) –podmiňuje vznik morálního cítění, snižuje motivaci ke kriminálnímu chování a inhibuje agresivní chování –úzce souvisí se schopností porozumět významu vlastního chování i chování druhých lidí, zobecnit své zkušenosti a anticipovat následky svého chování (Pöthe, P. 2001) – Potřeby žáků s problémy v chování ve vztahu ke škole Protektivní potenciál školy –Bezpečné prostředí školy –Víra v potenciál každého žáka, vysoká očekávání –Příležitost zažít úspěch (opakovaný neúspěch začne žák připisovat vnitřním, stabilním a globálním příčinám) –Kvalitní vazby mezi spolužáky Učitel vybírá pouze ty podněty, které potvrzují jeho charakterizaci studenta Darwin se rozhodl, že u sebe bude mít vždy tužku a blok, když zjistil, že si velmi lehko pamatuje důkazy, které jeho teorii podporovaly, ale velmi lehce zapomíná na důkazy, které jeho teorii vyvracely. I my máme tendenci mít pouze selektivní paměť, pokud se jedná o naše studenty. Dilemata edukace dětí s poruchou chování Umíme vnímat odlišné strategie ….??? Problémové chování Společnost Posilování Podpora Provázení Restrikce Represe Resocializace Kvalita života Základní dilema - inkluze x segregace 18 19 Zkušenost nepřijetí, odmítnutí Nevnímání odlišností, potřeb Posilování negativních sociálních vlivů a individuálních dispozic Reflexe potřeb - výchozí podmínka 3P intervence