HLUCHOSLEPÍ MEZI NÁMI „Jste-li okouzleni krásou barev, zvuků, neděkujte tomu štěstí přede mnou, raději podejte mi bez rozpaků ruku, abych šla s vámi a ne za stěnou.“ Olga Skorochodová hluchoslepá ukrajinská básnířka DEFINICE HLUCHOSLEPOTY Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. Způsobuje především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Zabraňuje hluchoslepému člověku plnohodnotně se zapojit do společnosti a vyžaduje zajištění odborných služeb, kompenzačních pomůcek a úpravy prostředí. Obsah I. Koho lze považovat za hluchoslepého? / 2 II. Desatero soužití s lidmi s duálním postižením zraku a sluchu / 3 III. Zásady průvodcovství / 4 IV. Komunikační systémy / 5 V. Lormova abeceda / 8 VI. Braillovo písmo / 10 VII. Červenobílá hůl / 11 VIII. Sluchadla / 12 IX. Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově a sluchově postiženým osobám / 13 X. Osobnosti ze světa hluchoslepých / 15 XI. Adresář lékařů předepisujících pomůcky pro zrakově postižené / 17 XII. Školská zařízení pro hluchoslepé děti a mládež / 18 XIII. o.s. LORM – Společnost pro hluchoslepé / 19 KOHO LZE POVAŽOVAT ZA HLUCHOSLEPÉHO? Hluchoslepota je samostatnou kategorií, vyznačující se individuálním a specifickým přístupem k osobě s tímto postižením, a to v otázce výchovy, následně v oblasti vzdělávání a sociální rehabilitace. Člověk s hluchoslepotou nemusí mít naprostou ztrátu obou smyslů. Podle stupně duálního postižení se rozlišuje: A) slabozraký nedoslýchavý – osoba se zbytky zraku a sluchu B) nevidomý nedoslýchavý – osoba se zbytky sluchu s totální či praktickou slepotou C) slabozraký neslyšící – osoba se zbytky zraku s totální či praktickou hluchotou D) prakticky hluchoslepý – osoba s minimálními zbytky zraku a sluchu E) totálně hluchoslepý – osoba totálně nevidomá a neslyšící Pro posouzení jednotlivých stupňů postižení jsou vymezena následující odborná kritéria: Zrakové postižení: • Slabozrakost – stav charakteristický snížením zrakové ostrosti obou očí i s brýlovou korekcí. Pokles zrakové ostrosti na lepším oku je vyznačen ztrátou pod 6/18 až 3/60. • Praktická slepota – pokles zrakové ostrosti pod 3/60 do 1/60 nebo takové poškození zorného pole, kdy je zachována percepce v intervalu 5-10 stupňů. • Totální slepota – pokles zrakové ostrosti pod 1/60 se zachovalým světlocitem s chybnou projekcí až po ztrátu světlocitu (amaurosis). Sluchové postižení: • Nedoslýchavost – stav při sluchové ztrátě 20 dB (lehká nedoslýchavost) až 90 dB (těžká nedoslýchavost). • Praktická hluchota (zbytky sluchu) – sluchová ztráta postiženého je větší než 91 dB. Sluchové vnímání bývá omezeno na velmi silné zvukové podněty, nedostatečné pro mluvenou řeč. • Totální hluchota – naprostá ztráta sluchu. Zvukové podněty nelze vnímat žádnými kompenzačními pomůckami. Hluchoslepota Posouzení vady zraku: 1) vizus s optimální korekcí 6/60 na lepším oku a horší 2) koncentrické zúžení zorného pole na lepším oku ke 30 stupňům bez ohledu na vizus 3) vizus s optimální korekcí 6/60 – 6/24 na lepším oku 4) změny na zorném poli vážnějšího charakteru (kvadrantové výpady, skotomy, apod.) bez ohledu na vizus 5) vizus s optimální korekcí 6/18 na lepším oku nebo méně vážné změny na zorném poli bez ohledu na vizus U bodu 1), 2) je člověk posouzen jako hluchoslepý U bodu 3), 4) hluchoslepotu zváží z očního hlediska oftalmolog U bodu 5) na návrh oftalmologa o hluchoslepotě rozhodne psycholog 02 Hluchoslepímezinámi 03 Posouzení vady sluchu: Vada sluchu jednostranná s průměrnou ztrátou 40 dB HL na frekvencích 500, 1000 a 2000 Hz a větší, nebo vada oboustranná s průměrnou ztrátou 30 dB HL na frekvencích 500, 1000 a 2000 Hz na lepším uchu nebo větší. Postižení každého člověka s hluchoslepotou je zcela individuální a je závislé na době vzniku, délce projevu smyslového poškození, na jeho stupni a na intelektuálních předpokladech hluchoslepého jedince. DESATERO SOUŽITÍ S LIDMI S DUÁLNÍM POSTIŽENÍM ZRAKU A SLUCHU 1. Osoby s hluchoslepotou mají různé povahové rysy, přednosti a nedostatky jako každá jiná osoba bez postižení. 2. Při setkání s hluchoslepým se vyvarujte silných projevů soucitu nebo naopak poznámek, které osobu podceňují nebo zpochybňují její schopnosti. 3. K hluchoslepému nepřistupujte náhle a zbrkle. 4. Než začnete hovořit, upozorněte hluchoslepého na svoji přítomnost dotykem na paži nebo oslovením. 5. Při komunikaci dbejte vždy na co nejtišší a nejméně hlučné prostředí. 6. Pokud komunikujete mluveným slovem, vyslovujte pomalu a zřetelně, nezvyšujte hlas. Nelze-li se dorozumět verbálně, pište tiskací písmena do dlaně. 7. Jestliže slyší hluchoslepá osoba pouze na jedno ucho, mluvte z té strany, kde je sluch zachován. 8. Během hovoru se nevzdalujte ani neotáčejte. 9. Účastní-li se vaší konverzace průvodce hluchoslepého nebo jeho rodinný příslušník, jednejte i přesto přímo s hluchoslepou osobou. 10. Při konverzaci ve skupině je třeba sdělit hluchoslepému téma rozhovoru a průběžně ho informovat. Hluchoslepímezinámi www.lorm.cz ZÁSADY PRŮVODCOVSTVÍ Každý člověk s hluchoslepotou se dostává do situace, kdy potřebuje pomoc druhého. Zde je několik návodů a rad, jak se správně zachovat, potřebuje-li hluchoslepý Vaši pomoc a Vy mu ji chcete nabídnout. Jak vést hluchoslepého člověka • Průvodce přistoupí k hluchoslepému člověku zepředu, lehce se dotkne jeho paže, představí se a vhodně zvolenou komunikační technikou se oba dohodnou na směru trasy. • Pokud má hluchoslepý člověk zachované zbytky sluchu, je nutné mluvit pomalu a zřetelně vyslovovat. V případě, že nereaguje na mluvený projev, je vhodné se zeptat, zda rozuměl. Neplatí zde předsudek, že se musí na hluchoslepého křičet. Na formě komunikace je třeba se oboustranně dohodnout, vždy se vychází z možností hluchoslepé osoby a je nutné se přizpůsobit. • Hluchoslepý se lehce přidržuje levé či pravé paže průvodce za nadloktí. • Průvodce jde přibližně jeden krok před doprovázeným. • Průvodce verbálně nebo předem dohodnutými gesty či pohybem paže upozorňuje hluchoslepého na horizontální a vertikální změny povrchu (obrubník, schodiště, svah, eskalátor apod.) • Průvodce přizpůsobí rychlost chůze a délku kroku možnostem doprovázeného. • Během delší chůze je vhodné z důvodu únavy vystřídat vodicí paži. • Je-li to možné, popisuje průvodce doprovázené osobě během cesty okolí, kterým procházejí. • Hluchoslepý člověk se do průvodce nezavěšuje, nedrží ho za rameno nebo části oděvu. • Průvodce před sebou hluchoslepého nikdy nepostrkuje, ani se do něj nezavěšuje. • Během cesty je průvodce za doprovázeného plně zodpovědný, je jeho povinností doprovodit ho bezpečně do cíle. Přecházení ulice Jestliže vidíte hluchoslepého člověka na kraji chodníku, lehce se ho dotkněte a zeptejte se, zda potřebuje pomoci při přecházení. Nabídněte mu paži a upozorňujte ho na nerovnost terénu. Dopravní prostředky Vidíte-li, že má hluchoslepý člověk při nastupování/vystupování z dopravního prostředku problémy, dotkněte se lehce jeho paže a nabídněte mu pomoc. Doveďte ho ke dveřím vozu a položte mu volnou ruku na madlo. Při vystupování postupujte stejně. Místo k sezení Potřebuje-li se hluchoslepý člověk v dopravním prostředku posadit, položte jeho ruku na opěradlo. Zjistí tak polohu sedadla a posadí se. Nerozhodovat za hluchoslepého Kdykoliv se budete domnívat, že hluchoslepý člověk potřebuje Vaši pomoc, raději se ho zeptejte. Nerozhodujte se za něho, není mu to příjemné. 04 Hluchoslepímezinámi KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY Způsob komunikace s hluchoslepým člověkem závisí především na rozsahu jeho postižení. Někteří hluchoslepí lidé využívají zbytků zraku a sluchu a mohou tak číst zvětšené písmo a slyšet pomocí sluchadla, jinou kombinací je úplná ztráta zraku se zbytky sluchu či naopak – totálně neslyšící člověk se zbytky zraku. Zde se ke komunikaci s okolím využívá Braillovo písmo, znakový jazyk, taktilní znakový jazyk, daktylografika či prstová abeceda. Největší pozornost potřebují lidé zcela hluchoslepí, kteří se mohou dorozumívat Lormovou abecedou, případně dalšími dohodnutými způsoby. Velkým přínosem pro osoby s hluchoslepotou je novelizovaný zákon č. 155/1998 Sb. o znakové řeči nazvaný „Zákon č. 423/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob“. Stručně definuje komunikační systémy a především dává hluchoslepým lidem právo na svobodnou volbu kteréhokoli uvedeného komunikačního prostředku. 05 Hluchoslepímezinámi Mezi nejčastěji využívané komunikační systémy hluchoslepých osob patří: Mluvená řeč Schopnost dorozumívat se mluvenou řečí je u jedinců s hluchoslepotou velmi rozdílná, je ovlivněna zejména strukturou a hloubkou sluchové i zrakové vady a dobou, kdy k postižení došlo. Obecně lze konstatovat, že příznivější prognózu pro rozvoj orální řeči lze očekávat u hluchoslepých osob s převahou zrakového postižení, které disponují využitelnými zbytky sluchu. Vizualizace mluvené češtiny (odezírání) Jedná se o zřetelnou artikulaci jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu. Jde o méně využívanou formu komunikace, pro čtení ze rtů musí mít hluchoslepá osoba zachované velmi dobré zbytky zraku. Písemný záznam mluvené řeči Mluvený projev se převádí simultánně do písemné podoby tak, že se text podle potřeby patřičně zvětší nebo se zapisuje alternativně v Braillově písmu. Znakový jazyk Jedná se o komunikační prostředek vhodný pro hluchoslepé osoby s využitelnými zbytky zraku. Dorozumívací systém je tvořený specifickými vizuálně – pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Modifikovaný znakový jazyk Vychází ze znakového jazyka, ale je upraven podle potřeb a podmínek konkrétního hluchoslepého člověka. Jeho uživateli jsou nejčastěji lidé se zúženým zorným polem a od znakového jazyka se liší zejména zmenšením oblasti artikulace, zpomalením rychlosti pohybů, nižší mírou využívání nemanuálních prostředků apod. Taktilní znakový jazyk Vychází ze znakového jazyka neslyšících, znaky jsou specificky upraveny tak, aby bylo možné je odhmatat. Tento systém mohou jako sekundární využívat i osoby se získanou hluchoslepotou. Znakování ruku v ruce Jedná se o speciální způsob používání znakového jazyka, při kterém jsou oba komunikující neustále v kontaktu „ruku v ruce“, na rozdíl od taktilního znakového jazyka však nejsou znaky hluchoslepým příjemcem aktivně dohmatávány, ale jsou prováděny pomocí jeho rukou. Znaky jsou upraveny podle motorických schopností konkrétního hluchoslepého, čímž se liší od taktilního znakového jazyka. Znakovaná čeština, taktilní znakovaná čeština Jde o uměle vytvořený komunikační systém vycházející z češtiny a využívající její gramatické prostředky. Současně s hlasitě nebo bezhlasně artikulovanými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky převzaté z českého znakového jazyka nebo taktilního znakového jazyka. Znakovaná čeština v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob, které ovládají český jazyk. 06 Hluchoslepímezinámi Prstová abeceda, dotyková prstová abeceda (daktylotika) Komunikační systém, při kterém se používá různých poloh a postavení prstů k vyjádření písmen. Jednotlivá písmena je možné zobrazit pomocí obou rukou (dvouruční prstová abeceda) nebo pouze jedné ruky (jednoruční prstová abeceda). Hluchoslepí mohou využívat taktilní (dotekovou) formu jednoruční i dvouruční prstové abecedy, která spočívá v odhmatávání prováděných písmen. Daktylotika do dlaně Jedná se o formu jednoruční prstové abecedy, při níž se poloha a postavení prstů neznačí do prostoru, ale jednotlivá písmena abecedy se vtiskávají do dlaně příjemce. Braillovo písmo Bodové slepecké písmo určené hluchoslepým osobám s  praktickou či totální slepotou. Kombinace šesti bodů ve dvou sloupcích o třech řádcích tvoří jednotlivá písmena. Bodové písmo se čte pomocí hmatu. Taktilní forma umožňuje zobrazovat písmena abecedy ustálenými dotyky na dvou prstech jedné ruky příjemce využitím kódového systému Braillova písma. Daktylografika Velká tiskací písmena jsou vpisována příjemci do dlaně. Tento způsob dorozumívání je využíván zejména hluchoslepými se ztrátou zraku a sluchu v pozdějším věku. Lormova abeceda Doteková dlaňová abeceda, kdy mluvčí vyznačuje jednotlivá písmena do dlaně a na prsty ruky příjemce. Každé písmeno abecedy má na dlani a prstech své jedinečné místo, jednotlivá písmena se vyznačují ustálenými body a pohyby. Tadoma (taktilní odezírání) Tato metoda spočívá v „hmatovém čtení mluvené řeči“. Hluchoslepý se palcem ruky dotýká rtů mluvící osoby a vnímá tak i pohyby čelistí a jazyka. Ostatními prsty téže ruky odhmatává vibrace na tvářích, čelistech a krku mluvčího. Výběr jednotlivých dorozumívacích systémů je individuální, jejich volba záleží mimo jiné na době vzniku postižení, závisí na věku, vývojové úrovni a na psychickém a fyzickém stavu. Jak komunikovat s hluchoslepým člověkem bezprostředně na ulici, jestliže potřebuje pomoc? Pokud má hluchoslepý člověk zachované zbytky sluchu, je nutné mluvit pomalu a zřetelně vyslovovat. V případě, že nereaguje na mluvený projev, je vhodné se zeptat, zda rozuměl. Neplatí zde předsudek, že se musí na hluchoslepého křičet. Na formě komunikace je třeba se oboustranně dohodnout, vždy se vychází z možností postiženého a je nutné se přizpůsobit. 07 Hluchoslepímezinámi LORMOVA ABECEDA Jeden ze základních komunikačních systémů hluchoslepých. Byla vytvořena hluchoslepým básníkem, filozofem a spisovatelem, rodákem z jihomoravského Mikulova, Hieronymem Lormem (vlastním jménem Heinrich Landesmann). Ke komunikaci se využívá dlaňová strana libovolné ruky. Mluvčí vyznačuje prsty jednotlivá písmena do dlaně a na prsty ruky příjemce dle následujícího schématu: A – bod na špičce palce B – čára po ukazováčku od špičky prstu k dlani C – bod na zápěstí D – čára po prostředníčku od špičky prstu k dlani E – bod na špičce ukazováčku F – současné stisknutí špiček ukazováčku a prostředníčku ze strany G – čára po prsteníčku od špičky prstu k dlani H – čára po malíčku od špičky prstu k dlani CH – současné stisknutí špiček prsteníčku a malíčku ze strany I – bod na špičce prostředníčku J – stisk špičky prostředníčku ze strany 08 Hluchoslepímezinámi K – bod čtyř špiček prstů do dlaně L – čára po prostředníčku od špičky prstu přes dlaň k zápěstí M – bod pod malíčkem N – bod pod ukazováčkem O – bod na špičce prsteníčku P – čára po vnější straně ukazováčku od dlaně ke špičce ukazováčku Q – čára po vnější straně malíčku od dlaně ke špičce malíčku R – postupné pokládání ukazováčku, prostředníčku a prsteníčku do dlaně S – ukazováčkem kruh na dlani T – čára po palci od špičky prstu k dlani U – bod na špičce malíčku V – bod pod palcem W – dvakrát bod pod palcem X – čára podél zápěstí zleva doprava Y – čára pod prsty směrem od ukazováčku k malíčku Ý – čára pod prsty směrem od ukazováčku k malíčku a pokračovat po vnější straně malíčku směrem ke špičce malíčku Z – šikmá čára přes dlaň od palce k malíčku DLOUHÉ SAMOHLÁSKY – krátká čárka na špičce prstu pro příslušnou samohlásku směrem nahoru HÁČEK NAD PÍSMENY – bod mezi palcem a ukazováčkem před příslušnou hláskou ČÍSLA – lze vyjádřit dvěma způsoby: 1) arabské číslice napsat obrysově do dlaně; označení tisíc, milión, miliarda zkratkou (tis., mil., mld.); 2) použít značení jako v Braillově písmu 1 = A, 2 = B, 3 = C, 4 = D, 5 = E, 6 = F, 7 = G, 8 = H, 9 = I, 0 = J, před číslicí použít čáru obráceného „L“ od zápěstí směrem ke špičce prostředníku. „NEROZUMÍM“ – zavřít dlaň OMYL – lehké klepnutí do dlaně MEZERA MEZI SLOVY – plochou ruky přejet jedenkrát po dlani OTAZNÍK – ukazováčkem napsat do dlaně obrys otazníku KONEC VĚTY – plochou ruky přejet dvakrát po dlani Pro snadnější komunikaci s hluchoslepým člověkem se využívá u osoby, neznalé Lormovy abecedy, rukavice s označením jednotlivých písmen. www.lorm.cz 09 Hluchoslepímezinámi BRAILLOVO PÍSMO Pro usnadnění a zdokonalení četby nevidomých vytvořil v roce 1825 francouzský nevidomý student Louis Braille slepecké bodové písmo (Braillovo písmo). Základem bodového písma je kombinace šesti bodů ve dvou tříbodových sloupcích postavených vedle sebe. Sestavení jednotlivých bodů tvoří konkrétní znak. Seskupení jednotlivých bodů plně vyhovuje hmatovému vnímání prstů. Bodové písmo pro nevidomé a hluchoslepé slouží především k psanému dorozumívání a získávání informací. Lze ho psát pomocí Pichtova psacího stroje či Pražské tabulky. U Braillova písma s využitím taktilních technik se písmena abecedy zobrazují ustálenými dotyky na dvou prstech jedné ruky nebo více prstech obou rukou příjemce sdělení s využitím kódového systému Braillova písma. Braillovo písmo se obtížněji učí osoby, které ztratily zrak v pozdějším věku. Problémem bývá nedostatečná citlivost v konečcích prstů v důsledku choroby či specifického zaměstnání. 10 Hluchoslepímezinámi ČERVENOBÍLÁ HŮL Od roku 2001 mají hluchoslepé osoby důležitou kompenzační pomůcku pro pohyb po veřejných prostranstvích, ulicích, na přechodech, a to červenobílou hůl. Vyhláška č. 30/2001 Sb. Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a řízení provozu na pozemních komunikacích, schválila 10. ledna 2001 s účinností od 31. ledna 2001 speciální označení pro hluchoslepé osoby. (2) Speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm. Až do roku 2001 používali hluchoslepí lidé hůl bílou, která je označením nevidomé osoby. Vzhledem k tomuto nedostatečnému označení však docházelo k situacím, kdy hluchoslepý člověk např. nereagoval na přechodech na výzvy řidičů nebo reagoval neadekvátním způsobem na nabídnutou pomoc ze strany veřejnosti, což vedlo k nedorozumění, někdy i k ohrožení bezpečnosti hluchoslepého. Díky červenobílé holi (s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm) se mohou hluchoslepí spoluobčané při pohybu po veřejných komunikacích i během cestování cítit bezpečněji. Červenobílé hole se rozdělují do tří hlavních skupin: • Červenobílá hůl signalizační – hůl upozorňuje na hluchoslepou osobu. Používá se při chůzi s průvodcem, s vodicím psem, v interiéru. • Červenobílá hůl orientační – tato hůl je určena k samostatnému pohybu hluchoslepých osob, chrání před architektonickými bariérami. • Červenobílá hůl opěrná – hůl má funkci opěrnou. Je určena pro hluchoslepé osoby se sníženou pohyblivostí. Červenobílou hůl předepisuje praktický nebo oční lékař. Koncovky k orientačním holím V současné době je k dispozici 7 typů koncovek – 3 pevné a 4 rotační, které se liší velikostí a materiálem použitým k jejich výrobě. Standardní koncovky jsou přímo součástí hole, na speciální je nutný poukaz vystavený praktickým nebo očním lékařem. Výrobcem holí i koncovek je Ing. Miloš Svárovský, www.svarovsky.cz. 11 Hluchoslepímezinámi § 27 SLUCHADLA Sluchadlo je elektronická pomůcka, která slouží ke kompenzaci sluchové vady. Skládá se z mikrofonu, zesilovače a reproduktoru, napájeno je malou baterií. Existuje celá řada typů sluchadel, které jsou přizpůsobeny různým sluchovým ztrátám a jsou individuálně nastaveny podle potřeby jejich uživatelů. Základní typy sluchadel • Sluchadla závěsná – pouzdro s elektronikou je umístěno za ušním boltcem. Hadičkou je spojeno s ušní tvarovkou, která se zhotovuje na míru. Je nutné, aby tvarovka v uchu dobře seděla. Tím se zabrání akustické zpětné vazbě (pískání). Také hadička musí být měkká a mít správnou délku, aby nevytahovala tvarovku z ucha a sluchadlo dobře drželo. Je proto nutné nechat si hadičku občas vyměnit. • Sluchadla nitroušní (boltcová, zvukovodová a nejmenší kanálová) – elektronika je vestavěna přímo do ušní tvarovky. • Sluchadla kapesní – mikrofon a zesilovač jsou umístěny v malé krabičce, která se nosí např. připnutá na oblečení. Šňůrkou je spojena s ušní tvarovkou. Kapesní sluchadlo je větší, a proto je vhodné i pro ty uživatele, kteří mají potíže při manipulaci s malými typy sluchadel. Sluchadla jsou buď plně automatická, nebo mají manuální regulátor hlasitosti. Většina sluchadel má přepínač do polohy „T“, která umožňuje příjem zvuku z indukční smyčky (např. v některých divadlech, kinech, při shromážděních i doma při poslechu televize). Signál jde do sluchadla přímo ze zdroje zvuku, bez rušivých hluků z okolí. Poloha „T“ je vhodná i při telefonování. Údržba sluchadel Pro správnou funkci sluchadla je nutné: • pravidelně odstraňovat ušní maz, nejlépe u lékaře • vypínat sluchadlo, pokud se nepoužívá • udržovat sluchadlo v suchu a čistotě • u závěsných sluchadel pravidelně čistit ušní tvarovku a hadičku, např. v roztoku vody a speciálních tablet. Sluchadlo je nutné udržovat v absolutním suchu – vysušení měkkým hadříkem, vyfoukání vlhkosti speciálním balónkem • u nitroušních sluchadel podle potřeby měnit filtr, který brání pronikání mazu do zvukového výstupu a pravidelně čistit plochu kolem filtru speciálním čistítkem Osoba s hluchoslepotou má možnost získat dle Memoranda příspěvek na dvě sluchadla. Více informací na www.lorm.cz/cs/hluchoslepi/memorandum.php. 12 Hluchoslepímezinámi ZVLÁŠTNÍ POMŮCKY URČENÉ TĚŽCE ZRAKOVĚ A SLUCHOVĚ POSTIŽENÝM OSOBÁM Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo dle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a dle vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených m. j. těžce zrakově a sluchově postiženým osobám, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012. Za těžké zrakové postižení se považuje: • úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, • praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) – světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 – 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti, • těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02), • ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace. Pomůcky určené pro těžce zrakově postižené osoby • vodicí pes • slepecký psací stroj • DYMO kleště • elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé • elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé • indikátor barev pro nevidomé • měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem • braillský displej pro nevidomé • tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé • hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé • diktafon • kalkulátor s hlasovým výstupem • digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem • digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem • speciální programové vybavení pro zrakově postižené • kamerová zvětšovací lupa • digitální zvětšovací lupa 13 Hluchoslepímezinámi Za těžké sluchové postižení se považuje: • oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, • oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 – 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 – 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 – 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, • těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 – 69 dB, ztráta slyšení 65 – 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02). Pomůcky určené pro těžce sluchově postižené osoby • signalizace bytového zvonku, signalizace domovního zvonku, včetně instalace • signalizace pláče dítěte, včetně instalace • speciální programové vybavení (aplikace do telefonu, programy do osobního počítače) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči • individuální indukční smyčka • elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé • elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé • zařízení pro poslech audiovizuálního zařízení • signalizace telefonního zvonění • telefonní zesilovač www.lorm.cz 14 Hluchoslepímezinámi OSOBNOSTI ZE SVĚTA HLUCHOSLEPÝCH Hieronymus Lorm (9. 8. 1821 – 3. 12. 1902) Hieronymus Lorm, vlastním jménem Heinrich Landesmann, se narodil 9. srpna 1821 v Mikulově na Moravě jako druhorozený syn váženého židovského obchodníka. Rok po jeho narození přesídlila celá rodina do Vídně. Heinrich se věnoval studiu hudby na vídeňském gymnáziu, pro niž měl nadání již od dětských let. V šestnácti letech však ztratil bez vnějšího podnětu během několika dní zcela sluch, brzy nato mu zeslábl i zrak. Landesmann začal soukromě studovat poezii a filozofii, v nichž nacházel útěchu. Vypořádat se se ztrátou tak důležitého smyslu, jako je sluch, muselo v dorůstajícím mladíkovi budit mnoho zoufalství a skepse, které nakonec vyústily v jeho životní filozofii založenou na pesimismu. V dospělosti Landesmann otevřeně kritizoval kruté podmínky politického a literárního života za Metternichova absolutismu, tím vyvolal nelibost rakouských úřadů, které ho začaly pronásledovat. Proto sbírku svých kritických studií, vydanou v roce 1847 v Lipsku, napsal pod pseudonymem Hieronymus Lorm, který pak používal jako umělecké jméno pro celou svoji další tvorbu. Před hrozbou zatčení odešel Lorm do Německa, později se vrátil zpět do Rakouska. Roku 1848 se Lorm vrátil zpět do Vídně, kde redigoval „Wiener Zeitung“, pracoval jako novinář, byl kriticky činný ve všech oblastech literatury a estetiky, komentoval politické a společenské dění. Psal povídky, divadelní hry a básně. Své nejplodnější tvůrčí období prožil Lorm v  Drážďanech, věnoval se psaní románů, filozofických spisů a dalším literárním útvarům. Roku 1856 se oženil se svou o devět let mladší sestřenicí Henriette Franklovou a z jejich manželství vzešly tři děti – dcera Marie a synové Ernst a Adolph. Roku 1881 přišel Lorm zcela o zrak. Aby dokázal s okolím i nadále komunikovat, vytvořil jednoduchý dorozumívací systém založený na hmatovém poklepávání a stiscích dlaně. V roce 1892 se Lorm odstěhoval do Brna k synovi Ernstovi, který tu působil jako lékař. U něj strávil poslední léta svého života a zde také napsal své hlavní filozofické dílo „Bezedný optimismus“. Hieronymus Lorm zemřel v Brně dne 3. prosince roku 1902, pohřben je na tamním Židovském hřbitově v Židenicích. Šest let po jeho smrti vydala Marie Landesmannová brožuru s  popisem Lormovy dotekové abecedy, která se v různých úpravách rychle rozšířila a jako velmi jednoduchý komunikační systém hluchoslepých se dodnes běžně používá. Helena Kellerová (27. 6. 1880 – 1. 6. 1968) Helena se narodila 27. června 1880 v městečku Tuscumbia v Alabamě jako dcera vydavatele novin. Po prodělané spále onemocněla počátkem roku 1882 prudkým zánětem mozkových blan. V důsledku zmíněné choroby Helena ve svých 19 měsících zcela oslepla 15 Hluchoslepímezinámi a ohluchla. Přes svůj dvojnásobný handicap vyrostla z malé dívenky velmi bystrá, inteligentní a neobyčejně krásná žena, a to nesporně zásluhou své učitelky Anne Sullivanové, která provázela Helenu po celý svůj život. Díky ní se Kellerová naučila nejen mluvit, ale dokázala absolvovat i středoškolské a dokonce vysokoškolské studium na Harvardské univerzitě, které zdárně ukončila ve svých 24 letech doktorátem. Již během studií na univerzitě napsala Helena Kellerová svoji první knihu „Povídka mého života“, která byla přeložena do mnoha světových jazyků. Nečekaný úspěch této knihy jí umožnil vstoupit i do světové literatury. Nedlouho po jejím vydání následovaly další knihy psané v Braillově písmu: „Optimismus“, „Svět, v němž žiji“, „Píseň o kamenné stěně“, „Ze tmy“ a především „Moje náboženství“. Helena se naučila kromě latiny a řečtiny také plynně francouzsky a německy. Procestovala mnoho zemí všech kontinentů a stýkala se nejen s americkými prezidenty, ale i s řadou světových osobností politického a kulturního života, pomohla mimo dalšího založit Americkou nadaci pro nevidomé. Dorozumívala se dotekovou prstovou abecedou, ale i ojedinělou metodou nazývanou Tadoma. Přes svou absolutní ztrátu sluchu i zraku byla Helena Kellerová také výbornou a nadšenou posluchačkou hudby, kterou vnímala celým povrchem těla. Zemřela dne 1. června 1968 ve věku nedožitých 88 let. Olga Ivanovna Skorochodová (24. 6. 1914 – 7. 5. 1982) Olga Skorochodová se narodila na Ukrajině v malé vesnici Bělozerka jako dcera rolníka. V pěti letech Olga onemocněla a oslepla. Ztratila i sluch na jedno ucho. Na druhé slyšela jen nepatrně. Za hladu, který nastal v době občanské války, zemřela její matka na tuberkulózu. Olgy se ujala teta, později byla přijata do ústavu pro nevidomé. Zde brzy úplně ohluchla a přestala vnímat i vlastní řeč. Naštěstí se o ní dověděl profesor Ivan Afanasjevič Sokoljanskij, vedoucí školy pro hluchoslepé v Charkově, který ji přijal do svého ústavu a začal s Olgou usilovně pracovat, naučil ji znovu mluvit, prstovou abecedu i Braillovo písmo. Vzorem Skorochodové byla Helena Kellerová. Po vystudování střední školy přerušila její plány vysokoškolského studia 2. světová válka, v r. 1944 však v Moskvě na univerzitě vystudovala ruský jazyk a literaturu. Po ukončení studií se stala mladší vědeckou silou oddělení pro otázky výchovy hluchoslepých při defektologickém institutu v Moskvě. Věnovala se psaní básní a knih, mezinárodního ohlasu dosáhla svým dílem „Jak vnímám a představuji si svět, který mne obklopuje“, které bylo přeloženo do několika cizích jazyků. V češtině kniha vyšla pod názvem „Můj svět bez zvuků a světel“. Olga Skorochodová za ni obdržela v tehdejším Sovětském svazu titul kandidátky věd. Zemřela dne 7. května roku 1982 ve věku 68 let. V CD-ROMu „Hluchoslepí mezi námi“ jsou uvedeny příběhy dalších zajímavých a slavných osobností ze světa hluchoslepých. 16 Hluchoslepímezinámi www.lorm.cz ADRESÁŘ LÉKAŘŮ PŘEDEPISUJÍCÍCH POMŮCKY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ • zz 17 Hluchoslepímezinámi Praha Brno České Budějovice Hradec Králové Jihlava MUDr. Jitka Řehořová, MUDr. Filip Beránek Centrum zrakových vad, s.r.o. – Fakultní nemocnice Motol| V Úvalu 84, 150 00 Praha 5, Tel.: 224 436 057 MUDr. Zdeňka Kafková – Oční ordinace Hrnčířská 4, 602 00 Brno, Tel.: 549 211 825 MUDr. Jan Richter – Klinika nemocí očních a optometrie, FN u svaté Anny Pekařská 53, 656 91 Brno, Tel.: 543 181 111, 543 182 849 MUDr. Naďa Pavlíčková – Oční oddělení, Nemocnice Boženy Němcové 54, 370 01 České Budějovice Tel.: 387 878 421, 387 871 111 MUDr. Jana Nekolová – Oční klinika, Fakultní nemocnice Sokolská ul. 581, 500 05 Hradec Králové Tel.: 495 831 111, 495 832 379 MUDr. Stanislav Jirka – Oční ambulance Benešova 46, 586 01 Jihlava, Tel.: 567 333 007 18 Hluchoslepímezinámi Karlovy Vary Liberec Olomouc Opava Ostrava Pardubice Plzeň Šumperk Ústí nad Labem Zlín MUDr. Jiří Prokop – Poliklinika II Jaltská 15, 360 01 Karlovy Vary, Tel.: 353 230 873 MUDr. Petr Bulíř – KNL a.s. – Oční oddělení Husova 10, 460 63 Liberec, Tel.: 485 311 111, 485 312 763 Doc. MUDr. Miloš Vymazal – Oční ordinace I. P. Pavlova 184/69, 779 00 Olomouc, Tel.: 585 412 597 MUDr. Ondřej Vláčil – Oční klinika FN Olomouc I. P. Pavlova 6, 779 00 Olomouc, Tel.: 588 444 211, 588 444 202 MUDr. Božena Vašáková – Odborná oční ambulance Slezská 14a, 747 05 Opava, Tel.: 553 765 901 prim. MUDr. Sylva Horáková – Oddělení pro děti s vadami zraku, FN Ostrava 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava Poruba Tel.: 597 372 118, 597 372 103 MUDr. Hana Adámková – Oční oddělení, Nemocnice Kyjevská 44, 532 03 Pardubice, Tel.: 466 011 111, 466 015 113 MUDr. David Toufar – Oční klinika, FN Plzeň Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň – Lochotín, Tel.: 377 104 852 MUDr. Kateřina Šinclová – Oční oddělení, Nemocnice Nerudova 41, 787 52 Šumperk, Tel.: 583 331 111, 583 332 752-3 MUDr. Tomáš Koupa – Oční oddělení, Masarykova nemocnice ul. Sociální péče 3316/12a, 401 13 Ústí nad Labem Tel.: 477 111 111, 477 112 994 MUDr. Ladislava Machová – Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín Tel.: 577 551 111, 577 552 977 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO HLUCHOSLEPÉ DĚTI A MLÁDEŽ Dětský domov a Mateřská škola speciální Mládeže 1102/8, 266 01 Beroun tel.: 311 611 728, ms.beroun@tiscali.cz Základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené tř. Kosmonautů 4, 772 00 Olomouc tel.: 585 567 111, www.sluch-ol.cz O.S. LORM – SPOLEČNOST PRO HLUCHOSLEPÉ Občanské sdružení LORM sdružuje od roku 1991 hluchoslepé spoluobčany, jejich rodinné příslušníky a zájemce z řad odborné i laické veřejnosti o problematiku osob s hluchoslepotou. Organizaci LORM se podařilo vybudovat v České republice základní síť sociálních služeb pro osoby s hluchoslepotou registrovaných u Magistrátu hl. m. Prahy pod č. j. 278548/07: • Odborné sociální poradenství • Sociální rehabilitace nácvik komunikace (Lormova abeceda, Braillovo písmo, znakový a taktilní znakový jazyk), nácvik sebeobsluhy, prostorové orientace a samostatného pohybu s červenobílou holí; průvodcovské služby na úřady a k lékaři, předčitatelská služba, informační servis formou časopisu Doteky atd. • Tlumočnické služby tlumočení ve znakovém a taktilním znakovém jazyce, Lormově abecedě, pomocí prstové abecedy do dlaně či orálně při kompenzaci sluchadly • Sociálně aktivizační služby dle § 66 Zákona č. 108/2006 Sb. pořádání týdenních edukačně rehabilitačních pobytů a klubových setkání hluchoslepých Služby jsou poskytovány terénními sociálními pracovníky ambulantně v  poradenských centrech o. s. LORM a terénně v místě bydliště klienta na území hl. m. Prahy, v kraji Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém, Jihočeském, na území města Brna, v kraji Jihomoravském a Moravskoslezském. Do ostatních krajů či regionů podle potřeby klientů pracovníci zajíždějí. o.s. LORM vydává čtvrtletně vlastní časopis „DOTEKY“, který si zájemci mohou objednat ve zvětšeném černotisku, Braillově písmu, jako zvukovou nahrávku nebo v elektronické podobě. o.s. LORM od r. 2004 spolupracuje s doc. PhDr. Evou Souralovou, Ph.D. a jejím týmem kolegů z Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně na rozvoji taktilního znakového jazyka pro hluchoslepé. o.s. LORM pořádá od r. 2007 akreditovaný kurz „Osobní asistent pro hluchoslepé a zrakově postižené”, určený osobním asistentům hluchoslepých a zrakově postižených osob. o.s. LORM provozuje Odbornou knihovnu, která je jediným uceleným zdrojem informací o hluchoslepotě v České republice. Knihovna obsahuje přes 800 titulů, od roku 2004 je knihovna přístupná také online: www.lorm.cz/cs/knihovna/knihovna.php. o.s. LORM pro osoby s hluchoslepotou pravidelně pořádá uměleckou soutěž o Cenu Hieronyma Lorma a Lormolympiádu – sportovní soutěž. 19 Hluchoslepímezinámi Adresář Poradenských center o. s. LORM o. s. LORM – Společnost pro hluchoslepé Zborovská 62, 150 00 Praha 5 tel./fax: 257 325 478, mobil: 777 764 191, e-mail: info@lorm.cz www.lorm.cz, www.cervenobiledny.cz Metodička o. s. LORM mobil: 777 764 197, e-mail: brno@lorm.cz Poradenské centrum Praha služby v rámci Prahy a Středočeského kraje Zborovská 62, 150 00 Praha 5 tel./fax: 257 325 478, mobil: 777 764 193, e-mail: jana.kasparova@lorm.cz Poradenské centrum Liberec služby v rámci města Liberec a Libereckého kraje Zahradní 415/10, 460 01 Liberec 1 mobil: 777 764 196, e-mail: liberec@lorm.cz Poradenské centrum Brno služby v rámci města Brno a Jihomoravského kraje Křenová 67, 659 58 Brno mobil: 777 764 192, e-mail: helena.jelinkova@lorm.cz Poradenské centrum Ostrava služby v rámci města Ostrava a Moravskoslezského kraje Ostrčilova 2691/4702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (5. patro) mobil: 777 764 195, e-mail: ostrava@lorm.cz Poradenské centrum Jindřichův Hradec služby v rámci města Jindřichův Hradec a Jihočeského kraje Na Točně 1/V, 377 01 Jindřichův Hradec Adresa pro korespondenci: Hvězdná 36/V, 377 01 Jindřichův Hradec mobil: 777 764 200, e-mail: jiznicechy@lorm.cz Poradenské centrum Hradec Králové služby v rámci města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje Milady Horákové 504/45, 500 06 Hradec Králové 6 mobil: 774 760 328, e-mail: hradeckralove@lorm.cz 20 Hluchoslepímezinámi Nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu s červenobílou holí Komunikace v taktilním znakovém jazyce Výuka taktilního znakového jazyka www.lorm.cz HLUCHOSLEPÍ MEZI NÁMI Autoři: Mgr. Jitka Hlaváčová a kolektiv Aktualizace 2. reedice: Zdeňka Jelínková, Mgr. Petra Zimermanová Lektorovaly: doc. PhDr. Eva Souralová Ph.D., Mgr. Dita Heřmánková Mgr. Jaroslava Jesenská Fotografie: Mgr. Petra Zimermanová, archiv o.s. LORM Grafika a technická redakce: MgA. Irena Egerová, Mgr. Martin Trčka Tisk: Jiří Laněk Fast typo-print, Praha 5 Vydalo: Občanské sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé v r. 2012  Náklad: 2000 výtisků 2. reedice NEPRODEJNÉ Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci Programu realizace specifických opatření Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na rok 2012 z  dotačního titulu Podpora zvýšení informovanosti o problematice zdravotního postižení s důrazem na integraci osob se zdravotním postižením. Pomozte i Vy hluchoslepým hledat cestu tichem a tmou. Staňte se členem Červenobílého klubka o.s. LORM – Klubu zodpovědných lidí, kterým není lhostejný osud hluchoslepých spoluobčanů. Více informací včetně přihlášky naleznete na http://www.lorm.cz/cs/klub_darcu/cervenobile_klubko.php. Tato publikace vyšla díky podpoře Moravskoslezského kraje.