Sociální psychologie 3
Modularita mysli
a zdroje kognitivního zkreslení
Jan Krása
Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU

¡Vztah učitele k sociální psychologii:
¡1. Učitel socializuje děti (od MŠ po VŠ). Musí tedy znát jednak cílovou nauku (např. zeměpis) a
zároveň by měl být v sociální kompetenci (klíčová kompetence dle RVP) odborníkem (komunikace, práce
s jednotlivcem, práce s dyádou, práce se skupinou, znalost sociální kognice a sociálních vlivů).
¡
¡Odbornost učitele se v jednom z aspektů blíží odbornosti herce (znalost scénáře hodiny, slov,
akčnost, gestická a mimická zdatnost, schopnost reagovat na nečekané události). Srov. přípravu
učitelů v Čes. Budějovicích.

¡2. Učitel by svoje žáky měl ovlivňovat a vzdělávat k jejich osobním mezím co nejharmoničtějším
způsobem (bez zbytečných konfliktů). K tomu je potřeba jisté sebepoznání: sebepoznání sebe jako
interpreta sociálních signálů a sebe jako tvůrce sociálních signálů .
¡

•Na počátku stojí otázka:
•
•Je lidská mysl jednotnou, na všechny oblasti života zaměřenou schopností, procesem (tzv. obecnou
inteligencí),
•nebo je lidská mysl skupinou jednotlivých „modulů“ (procesů) zaměřených na relativně úzkou oblast?
•
•Teorie modularity mysli, která je předpokládána většinou soudobých teorií kognice (Schwarzová,
1996, 2009), se kloní ke druhé možnosti.
Jak naše mysl funguje?

¡Franz J. Gall (1758 – 1828), zakladatel dnes zamítnuté pseudovědy frenologie, tvrdil, že
kognitivní funkce lze ohraničit a lokalizovat v mozku.
¡
Související obrázek

¡Paul Broca (1824-1880) a jeho výzkumy (Brocovo motorické centrum řeči).
¡
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Broca%27s_area_animation.gif

Evoluční psychologie
a modularita lidské mysli
Modularita mysli předpokládá, že lidská kognice (mysl) je hierarchický systém, který zahrnuje řadu
subsystémů (=modulů).
Strukturu a funkci jednoho modulu nelze vysvětlit ze struktury a funkce jiných modulů = moduly mají
unikátní vlastnosti a zákonitosti a liší se navzájem ve své struktuře, funkci i pozici v
architektonice nervové soustavy.

•Evolučně je výhodnější, aby jedinec vlastnil řadu jednotlivých subsystémů, než vzájemně podmíněný
komplex jediného systému: Když se něco pokazí, většina systému funguje dál!
•
•Marr (1976): Pokud není systém navržen modulárním způsobem, měla by malá změna někde dalekosáhlé
důsledky jinde. Malé zlepšení by vyvolalo kompenzační změny v mnoha dalších oblastech (dle
Schwarzová, 2009, s. 19).
•
•(srov. vývojovou teorii J. Piageta!)
•

•Jerry Fodor (1935 - 2017)
•
•J. Fodor (1983, 1985) jako první rozpracoval myšlenku modularity mysli: lidský nervový systém je
složen z mnoha kognitivních modulů.
•Kognitivní moduly vznikly za různých okolností, vyvíjely se navzájem nezávisle a jsou určeny pro
specifickou oblast adaptace.
•
Modularita mysli
Výsledek obrázku pro jerry fodor

•Mluví se o dvou skupinách modulů a procesů:
•
•1. doménově specifické (domain-specific) procesy
• (týkají s jen úzkého výseku situací) = Systém 1.
•
•2. doménově obecné (domain-general) procesy
• (mohou se týkat všech situací a domén)
• = Systém 2.
Modularita mysli

Teorie duálního procesu
•Daniel Kahneman (2002) a dual process theory popisuje zmíněné dva typy procesů jako systém 1 a
systém 2.
•Systém 1: domain-specific, implicitní, rychlé a automatické (tzv. intuitivní) procesy.
•Systém 2: domain-general, vědomé, pomalé a záměrné procesy přemýšlení.
•Systému 1 je třeba dlouhý čas a úsilí ke změnám (pokud vůbec), systém 2 je rychleji ovlivnitelný.
Systém 1 je přímo spojen s emocemi, systém 2 je ovládán pravidly.
SouvisejÃcà obrázek

Evans (2015)



Modularita mysli: Systém 1
Doménově specifické (domain-specific, Systém 1) kognitivní moduly jsou:
•zaměřené na relativně úzkou výseč vstupů (rozpoznání tváří, úleková reakce … reflex),
•relativně rychlé (milisekundy až sekundy),
•automatické: člověk si je nemůže vypnout (viz zrakové klamy a výsledky sociální percepce),
•jsou (kognitivně) málo přístupné:  často nelze proces uvnitř doménově specifického modulu jemněji
diferencovat (nevíme, jak poznáme něčí tvář, prostě ji poznáme),
•jejich výstupy mají specifický (často velmi jednoduchý) formát (např. znám/neznám; OK/pozor!
apod.). Většinou jsou napojeny na emoční systém.

Zrakové iluze (ZI)
Je několik typů ZI: 1. a 2. typ.
ZI 1. typu jsou projevem určitého druhu automatického zpracování.

Müller-Lyerova iluze
ze


Vertikální-horizontální iluze
Výsledek obrázku pro vertical horizontal illusion
Je kulturně specifická (culture-specific), tj. není univerzální.

Ponzova iluze
Výsledek obrázku pro ponzo illusion Související obrázek


Mřížková iluze (grid illusion)



Zöllnerova iluze
Image result for line illusion


Image result for line illusion



Složitější specifické moduly: modul čtení: Stroopův efekt
Výsledek obrázku pro stroops test


Zrakové iluze druhého typu
Vůbec nesouvisí s automatickým zpracováním.


Iluze 2. typu
Výsledek obrázku pro illusions neverending stairs


Iluze 2. typu
SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro illusions neverending stairs


Iluze 2. typu
Výsledek obrázku pro optical illusions Výsledek obrázku pro devils fork


Zrakové iluze (ZI)
ZI 1. typu ukazují často omezenost („chyby“) zpracování.
Jedná se však o velmi specifický problém, který často nijak viditelně nesnižuje naši adaptaci.
(Dokonce ZI není jednoduché objevit.)
Otázka: automatizace = modularizace

Lidský rozum je domain-general (Systém 2)
Fodor popsal také domain-general procesy, které jsou (oproti domain-specific procesům): pomalé,
neautomatické, řízené, většinou vědomé, mohou se vztahovat relativně k jakékoli oblasti a jsou
ovlivněné globálními cíli jedince.
Jsou mj. omezeny rozsahem pracovní paměti!!
Centrální jednotka (vědomá mysl, Systém 2) dostává data z výstupů jednotlivých doménově
specifických modulů (Systému 1) ve formátu obecné reprezentace nazývané jazyk myšlení.
Dle Fodora je vše hard-wired a geneticky předchystáno. Ke skutečnému vývoji kognitivních modulů
během ontogeneze vlastně nedochází.

Anette Karmiloff-Smith (1992)
Vedle pouhé vrozenosti jednotlivých modulů je ale asi lepší uvažovat i o jejich vývoji v průběhu
zrání jedince – tzn. že moduly se rozvíjejí i podle okolních podmínek (kdo má hudební sluch a hlas,
tak může/nemusí rozvíjet tuto dovednost).
Tzn. že jednotlivé moduly mohou být u jedince  vyvinuty rozdílně (lepší sociální vnímání, ale horší
hudební sluch atp.).
(Piaget ovšem postuloval vývoj ve všech kognitivních oblastech zaráz: odtud jeho 4 fáze!!!) – Čemu
to odpovídá?

Kognitivní moduly? Jak je chápat?
Otázkou je, jaké moduly existují (Jak lze definovat kognitivní modul?).
Příklady kognitivních modulů:
teorie mysli, rozpoznání tváří, rozpoznávání hlasu, rozpoznání emocí, intonace …
naivní fyzika, naivní biologie …
Jednotlivé moduly se vyvinuly podobně jako jiné znaky evoluční kompeticí s jinými moduly (srov.
např. Inoue & Matsuzawa, 2007).

Kognitivní moduly? Jak je chápat?
•Už H. Gardner (1983; česky 1999: Dimenze myšlení) odlišil  osm druhů inteligence – to by mohly být
ony domény:
1.jazykově-verbální
2.matematicko-logická
3.zvukově-hudební
4.tělesně-pohybová
5.vizuálně-prostorová
6.vnitřní (intrapersonální, sebereflektivní)
7.sociální (interpersonální)
8.přírodní
•https://www.youtube.com/watch?v=w7-rYp-BQJQ
•

„Efektivita a komplexnost našeho chování se vysvětluje ze vzájemných vztahů modulárních systémů
znalostí. V určitých typech chování spolu interagují různé systémy [=moduly] (např. při popisu
objektů percepční, jazykový a pojmový systém).“ (Schwarzová, 2009, s. 19)

Systém 1 a různá kognitivní zkreslení
Různá kognitivní zkreslení (cognitive biases) jsou dokladem automatického fungování implicitních
procesů systému 1.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cognitive_biases
Příklady automatických procesů mimo naši vůli postihující sociální oblast:
•Halo efekt, (sociální) stereotypizace, efekt prvního dojmu, konfirmační zkreslení (confirmation
bias), efekt zakotvování (anchoring effect), efekt známosti (familiarity effect) aj.
•Atribuční chyby.
•heuristiky (= mentální zkratky, které jsou příkladem modularizace).
•psychické obrany (např. iluze nadřazenosti, naivní realizmus… )
•
Příklady méně automatických procesů (podléhajících však mnoha zkreslením):
•Odhadování záměrů a myšlenek druhých (práce s teorií mysli).
•mnoho zkr. souvisí s ToM (teorie mysli): iluze transparentnosti, Forerův efekt aj.

Lidská mysl a emocionalita
Většina modulů ze Systému 1 je přímo napojena skrze limbický systém na náš emoční systém a skrze
něj na náš endokrinní a vegetativní systém!!
To je ta nejpřímější cesta vlivu psychiky na tělo (srov. stresová reakce).
Srov. případ fóbií (omezenost na podnět a mohutnou emoční reakci, srov. automatičnost a velkou
rychlost vzniku obranných reakcí).
I Systém 2 může vytvořit emoční a fyziologickou reakci (ale dělá to jinou cestou).

Steven Mithen (1996)
Postuloval 4 druhy inteligence: sociální, technickou,
přírodní a řečovou.
Zvířata (stejně jako naši předkové) vykazují poměrně malý transfer z jedné domény (inteligence) do
druhé. Moderní člověk má domény mnohem propojenější.
Mysl našich předků (heidelbergů a neandrtálců) byla prý jako švýcarský nůž: měla jen speciální
nástroje určené konkrétním specifickým oblastem.
Na přechodu mezi středním a mladým paleolitem (před cca 50-40 tisíci lety) došlo k propojení
jednotlivých oblastí.
Hlavně díky řeči! – vznikly metafory v řeči a výtvarné umění (tam spojení člověka a zvířete).
Člověk začal uvažovat o zvířatech i neživých věcech jakoby to byli lidé (a naopak). Začala vznikat
doménově obecná inteligence (=Systém2).
Výsledek obrázku pro mithen steven

Theriantropové
Image result for therianthropy trois freres Image result for therianthropy trois freres


Kognitivní moduly? Jak je chápat?
Problém výčtu modulů a jejich systému trvá.
Sch. určit agens dějů, sch. řeči, sch. číst emoce, rozpoznat příslušníky vlastního rodu, poznat a
preferovat zdravější partnery, sch. spolupracovat s ostatními, sch. podrobit se vedení, sch.
rozpoznat faleš, sch. péče o dítě, sch. používat ruku na držení nástroje…
Pro řeč: modul sémantický, modul gramatický, modul pragmatický…

Evoluční psychologie
a modularita lidské mysli
•Důležité dílo napsal H. A. Simon (1962): Přirozené systémy vykazují hierarchickou strukturu – tj.
zahrnují řadu subsystémů, které jsou samy o sobě strukturované (dle Schwarzová, 2009, s. 19).
•