STEP BY STEP ZAČÍT SPOLU •https://www.youtube.com/watch?v=7qc8bUSkY2w • PŮVOD A HISTORIE PROGRAMU STEP BY STEP •Původní inspirace vznikla jako reakce na komplikovanou situaci ve vzdělávání menšin v Americe v době „vzdělanostního (sputnikovského) šoku“ 60.-70. let •(USA a Kanada: původní obyvatelstvo, imigranti, sociálně slabé skupiny ve slumech apod.). •OTÁZKA: •Jak dosáhnout podstatně vyšší obecné vzdělanosti (ale i „vychovanosti“) v mladé populaci (konkurenceschopnost)??? •Program „Začít spolu“ (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích ZÁVĚRY A ŘEŠENÍ: •zaměřit se na to, aby každé dítě dostalo příležitost a na základě svých individuálních možností dosáhlo optimální úrovně vzdělání • •zaměřit se na to, aby se děti ve škole učily společně a od sebe navzájem; vycházely při tom ze své různosti a učily se akceptovat se navzájem (interkulturalita a výchova k toleranci) • •otevřít školu spolupráci s rodinou a širší veřejností • PROČ PRÁVĚ „ZAČÍT SPOLU“? •Dítě jako tvůrce svého vzdělávání. •Učitel jako partner a průvodce dítěte na jeho vzdělávací cestě. •Rodič jako vítaný partner školy. JE TO VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZDŮRAZŇUJÍCÍ •individuální přístup k dítěti – důraz na osobní rozvoj • •partnerství rodiny, školy a širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání • •prosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními potřebami (dětí nadprůměrně nadaných, dětí s vývojovými poruchami, dětí s postižením, velmi se osvědčuje u dětí z různých etnických menšin) • •dále klade důraz na podnětné prostředí - netradiční členění třídy do center aktivit, • •aktivizující výukové strategie - kooperativní učení, projektové vyučování a integrovanou tematická výuku • •pracuje se sebehodnocením (prostřednictvím portfolia a individuálního vzdělávacího programu) dětí, což posiluje pozitivní motivaci dětí k aktivnímu a samostatnému učení. KONTEXTY PROGRAMU ZAČÍT SPOLU A SOUČASNÝCH TENDENCÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ (PRO 21. STOL.): •Základním cílem je individuální rozvoj vnitřních možností každého dítěte (nikoli „všichni musí umět to samé“) •Směřuje k rozvoji principů demokracie (svoboda a zodpověd-nost), usiluje, aby se děti co nejvíce zapojovaly do činností a posléze do veřejného dění (srv. Kovaliková – „životní dovednosti“), prioritou je rozvoj hodnot a charakteru •Vzdělávání a východiska vyučování stojí na pilířích „evropské vzdělanosti“: učit se poznávat (učit), učit se jednat (konat - pracovat), učit se být (sám za sebe – svobodný a zodpovědný), učit se žít společně - s ostatními (komunikovat a kooperovat) •Didaktická východiska vyučování – konstruktivistické přístupy (psychodidaktika - Piaget), integrace vzdělávacích obsahů •Učitel = pomocník při učení, ale zároveň se od dětí neustále učí něco nové (cítí potřebu celoživotního sebevzdělávání a práce na sobě) •Škola je otevřenou institucí a jejím úkolem je profesionální podpora a pomoc (učitelství = pomáhající profese) dětem, rodině i veřejnosti při vzdělávání • VYUČOVÁNÍ V PROGRAMU ZAS MÁ KONSTRUKTIVISTICKÝ ZÁKLAD •Vychází z předpokladu, že každý jedinec má specifické předpoklady poznávat a učit se i zkušenosti – postupuje osobitým způsobem (ale vždycky už o světě „něco ví“) •Jádrem procesu učení je komplexní poznávání – nacházení souvislostí (směřování k jádru učení) •Úkolem učitele je vytvořit podnětné prostředí tak, aby si děti mohly své poznání budovat samy – ve spolupráci s ostatními dětmi (projekty, diskuse v kruhu, práce v „centrech“) - objevování •Je třeba vést vyučování tak, aby se provokovaly okamžiky „AHA!!!“, aby děti mohly neustále klást otázky a učily se to (učit se „do hloubky“ – nikoli rychle a po povrchu) •Zajistit, aby systematickou součástí učení bylo tzv. „průbežné hodnocení“ (řízená reflexe a sebereflexe, portfolio apod.), které směřuje k sebehodnocení a přebírání zodpovědnosti za vlastní učení • • ZÁKLADNÍ PRINCIPY •individuální přístup k dítěti •zodpovědnost dětí za proces i výsledek svého učení •sebehodnocení dětí •slovní hodnocení •respektující přístup •vyjádření vlastního názoru •přijímání odlišného stanoviska ostatních • •podnětné prostředí •vyučování v centrech aktivit •integrovaná tematická výuka •otevřené vyučování – účast rodiny •pozitivní atmosféra ve třídě •tvorba třídních pravidel INTEGROVANÁ TEMATICKÁ VÝUKA •jedno téma na delší časový úsek (1 – 2 týdny) umožní dětem poznat problematiku do hloubky, chápat souvislosti •účast dítěte na plánování vzdělávacího procesu •projektové vyučování •činnostní, skupinové a kooperativní učení •žáci se učí pracovat s různými zdroji, třídit informace •rozvoj kritického myšlení •konstruktivistické přístupy • PRŮBĚH VYUČOVACÍHO DNE: •Ráno se děti (většinou s rodiči) scházejí před začátkem vyučování •ranní kruh – zahájení výuky: slouží pro rozvoj komunitního života (pozitivní komunikace), jeho součástí je seznámení s denním plánem a aktuality •řízená výuka ve třídě – v blocích (plnění denního plánu dle osnov) cca 90-100 minut •Přestávka na svačinu (20-30 min) •práce v centrech aktivit – podle individuálních plánů, práce ve skupinách •individuální činnosti – odpoledne (kroužky, zájmové činnosti, příp. domácí příprava) • JAK VYPADÁ DEN V „ZAČÍT SPOLU“? RANNÍ KRUH •20 – 30 minut •společné setkání •sdílení •rozvoj komunikace •naladění se •seznámení s plánem na den •ranní zpráva •zpěv • ranní kruh.jpg SPOLEČNÁ PRÁCE •60 – 90 minut •řízená výuka •většinou ČJ, MA •celá třída pracuje na společném zadání •děti pracují samostatně, kooperativně ve dvojicích či malých skupinách • učíme se spolu.jpg PRÁCE V CENTRECH AKTIVIT •60 – 90 minut •práce ve skupinách – spolupráce, pomoc, společné řešení problémů •úlohy vedou děti k přemýšlení a praktické činnosti zároveň, vztahují k aktuálnímu tématu •během týdne projdou všemi centry (na začátku týdne si stanoví plán – rozpis v tabulce) •kromě povinných (základních) úkolů jsou připravené i volitelné (náročnější) úkoly •učitel přechází do role pozorovatele a pomocníka • centra_aktivit.jpg CENTRA AKTIVIT ČÍM JSOU CENTRA AKTIVIT VÝJIMEČNÁ? •práce v malých skupinách •aktivní učení na základě vlastní zkušenosti •rozvoj samostatnosti – děti mají možnost si práci zorganizovat, rozdělit role, naplánovat postup, volit pomůcky a materiál CA-pokusy a objevy.jpg Òindividualizace – děti mohou k řešení úkolů volit přístup, který nejlépe vyhovuje jejich stylu učení, schopnostem, tempu Òmožnost volby zvyšuje motivaci a zodpovědnost HODNOTÍCÍ KRUH •20 – 30 minut •prezentace výsledků práce •hodnocení dne (co se jim dařilo, co nedařilo) •výměna zkušeností (doporučení pro ostatní) •sebehodnocení i vzájemné hodnocení dětí •hodnocení učitele Prezentace - hodnotící kruh.jpg HODNOCENÍ •sebehodnocení •průběh vzdělávání (co se mi dařilo, jak jsem vyřešil problém) •výsledky vlastní práce •ústně – v rámci hodnotícího kruhu, rozhovorů s učitelem… •písemně – dotazníky, hodnotící listy •plánování dalšího rozvoje •vedení portfolia •slovní hodnocení •klasifikace jako podpůrný prostředek •zpětná vazba •konzultace •učitel – rodič – dítě •průběžná pedagogická diagnostika • •DÍTĚ •UČITEL DŮRAZ NA ZJIŠŤOVÁNÍ TOHO, CO DĚTI VĚDÍ A UMĚJÍ PORTFOLIA ŽÁKŮ •sbírka prací žáků za školní rok •pracovní listy, písemné práce, výstupy z projektů, referáty o knihách, výtvarné práce atd. •písemné sebehodnocení, slovní hodnocení •k dispozici jsou i rodičům •„zhmotnění“ sebehodnocení dětí •posilování motivace k dalšímu učení • • potfolia.jpg SPOLUPRÁCE S RODINOU •rodič = partner •otevřené vyučování •rodiče jsou ve třídě vítání •mohou pomoci jako asistenti v centrech aktivit •dělit se s dětmi o své zkušenosti a zážitky – v rámci témat •možnosti zapojení rodičů: •přítomnost ve výuce •společná setkávání rodičů, dětí a pedagogických pracovníků (třídní schůzky, konzultace, společné akce) •materiální pomoc METODY VE VÝUCE •Genetická metoda čtení •čtení s porozuměním, nejen technika čtení • •Matematika s využitím prvků metody Hejného •rozvoj logického myšlení, prostorových představ •chyba = přirozená součást procesu učení • •Anglický jazyk již od 1. ročníku hravou a přirozenou formou • • ROLE UČITELE V PROGRAMU ZAS: VYTVOŘIT STIMULUJÍCÍ PROSTŘEDÍ PRO UČENÍ •Plánuje kurikulum (vychází z vzdělávacího standardu) •Rozhoduje: (vodítkem je kurikulum a potřeby konkrétní třídy) •Usnadňuje učení – facilitace: (je manažerem třídy) •Pozoruje a hodnotí, jak se děti učí •Slouží dětem jako vzor PLÁNUJE: •Tvoří vzdělávací program (KURIKULUM) •Formuluje cíle •Provádí didaktickou analýzu učiva •Plánuje konkrétní strategie výuky (práci společnou i individuální v centrech aktivit) •Promýšlí způsoby hodnocení •Tvoří program spolupráce s rodiči 1. ROZHODUJE: (VODÍTKEM JE KURIKULUM A POTŘEBY KONKRÉTNÍ TŘÍDY) ØOrganizuje prostředí třídy (třída =„laboratoř“) •– centra aktivit, ale i společný prostor, příp. další speciální prostory (pro cvičení, sklad pomůcek a materiálů, místnost pro rodiče) ØVybírá a připravuje didakt. materiály (knihy, učebnice, prac. listy,…); organizuje práci s portfoliem (nástroj pro hodnocení a zpětná vazba pro dítě – rodiče – učitele) ØTvoří denní rozvrh - obyčejně -ranní kruh – pro rozvoj komunitního života (denní plán a aktuality) -řízená výuka ve třídě – v blocích (plnění denního plánu dle osnov) -práce v centrech aktivit – podle individuálních plánů, práce ve skupinách -individuální činnosti – odpoledne (kroužky, zájmové činnosti, příp dom. příprava) ØOrganizuje skupinovou práci (vybírá děti podle urč. záměru, sleduje rozvoj komunikace a kooperace, společně s dětmi hodnotí práci skupin) • 2. USNADŇUJE UČENÍ – FACILITACE: • ØKlade otázky 1.pokud možno „otevřené“: „Co se stalo s tvojí kytičkou od té doby, co jsi ji zasadil?“ X „O kolik ti vyrostla kytička?“ 2.osobně zaměřené – zjišťují představy dítěte o věcech („Co si o tom myslíš?“, Proč jsi to tak nazval? Jak jsi na to přišel? apod.) 3.zaměřené na podstatu věci („Proč jsou v přístavu loďky?“, „Proč magnet přitahuje hřebíky?“) •Vyhýbat se otázkám, na něž existuje jediná správná odpověď! • ØOdpovídá na otázky dětí (jasně, pravdivě, přizná neznalost, říká vlastní názor; otázky VÍTÁ) • ØPomáhá dětem zamýšlet se nad vlastním učením •- psaní deníku (čtenářský, společenský apod., záznamy o vlastním učení) -diskuse ve skupině (uvažování o problému, vyjadřování názoru, argumentace,… učitel diskusi řídí: uděluje slovo, udržuje téma vhodnými poznámkami, vybízí děti k účasti, hlídá čas apod.) -práce v centrech a projekty -poskytování zdrojů -reflexe („všimla jsem si…“ atd. – tzv. peer - komentář) - sebereflexe 1. Ø • 3. POZORUJE A HODNOTÍ: PROVÁDÍ PED. DIAGNÓZU •Na počátku roku: vstupní diagnóza ØJaké má dítě předpoklady, vlastnosti, znalosti, učební styl, zájmy a motivaci? ØKteré silné předpoklady a potřeby má? §Průběžné hodnocení ØSystematicky vede deník o každém dítěti (podává podrobné zprávy rodičům, píše slovní hodnocení) ØOrientuje se na splněné cíle (kdy a nakolik) ØNeustále poskytuje dítěti osobní zpětnou vazbu (nikoli „pěkné“, „dobrá práce práce“, ALE: „Zajímavý nápad; naučil jsi se hodně o pavoucích. Co se o nich ještě chceš naučit?“ ØHodnotí vždy výkon, nikoli celou osobnost ØVede k sebehodnocení §Závěrečné hodnocení ØSlovní hodnocení ØVyužití portfolia • 4. UČITEL JAKO VZOR •Udává tón třídy (otázky, poznámky, rozhodnutí, chování, síla hlasu, vystupování,…) •Podporuje rozvoj pozitivního klimatu ve třídě – pravidla sám respektuje: pomáháme si, nasloucháme si,… (pozitivní formulace) •Chová se jako partner dítěte, jehož úkolem je pomáhat mu při učení --- AUTORITA ZaS – TŘÍDA ZAMĚŘENÁ NA DÍTĚ (SHRNUTÍ) •Podpora rozmanitých stránek inteligence (Gardner, Kovaliková) •Specifické materiály (bádání, zkoumání, encyklopedie, vlastní zdroje,… - zapojení rodičů – besedy, exkurze,…) •Specifická organizace (různorodost, práce v centrech aktivit, svobodná volba úkolu, podpora vlastní iniciativy v plnění úkolů); • Centra: 1. čtení a psaní, 2. vědy, 3. matematiky/manipulativ, • 4. výtvarné výchovy, 5. dram. výchovy/tvořivé hry • Centra by měla být logicky uspořádána a vybavena všemi pomůckami a materiály •Výchova k celoživotnímu zájmu o učení - zaměření na vlastnosti : • Produktivita – Tvořivost – Zvídavost – Spolupráce – Empatie •Řízení chování žáků (pravidla) •Utváření komunity (rodina a škola) •Prezentace naučené látky – různé formy, individuální variabilita výstupů (podle zaměření a schopností dítěte) •Portfolio •Přebírání odpovědnosti za vlastní učení: znalost cílů, domácí úkoly, individualizace nároků • • • • • KRÁTKÉ SHRNUTÍ •podnětné prostředí – práce v centrech aktivit •integrovaná výuka – chápání světa v souvislostech •důraz na rozvoj vztahů – pocit bezpečí, důvěry a přijetí •pravidla vytváří učitel společně s dětmi •respektující přístup •sebehodnocení, zpětná vazba •spolupráce s rodinou • • PROGRAM ZaS V ČR: •od r. 1994 v MŠ a od r. 1996 na ZŠ •mezinárodní název tohoto programu je Step by Step – pouze v Česku „Začít spolu“ •Iniciátor: Sörosova nadace (Open Society Fund – pro střední a východní Evropu) Øna začátku poskytla síť Sorosových nadací (Open Society Founds) společně s neziskovou organizací Children´s Resources International finanční a metodickou podporu při zavádění vzdělávacího programu Začít spolu do vzdělávacích systémů jednotlivých zemí (vybavení škol, vzdělávání učitelů, osob. asistenti apod.) Øfinanační a metodická pomoc zvenčí trvala podle plánu do r. 1999, školy si nyní hledají peníze z jiných/ dalších zdrojů (obce – magistráty, rodiče, jiné zdroje) Øv programu ZaS pracuje dnes asi 60 MŠ a 45 ZŠ škol a neznámý počet jednotlivých tříd na běžných školách, jejichž učitelé se nechali oslovit filozofií programu „zaměřeného na dítě“ (Brno – Pramínek) •spojuje v sobě moderní poznatky pedagogické a psychologické vědy s osvědčenými vzdělávacími postupy •zcela v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Øškoly ZaS jsou metodickými a školicími centry programu Øspolupráce se sdruženími Otevřená společnost o.p.s., Kritické myšlení apod. VZDĚLÁVACÍ VÝSLEDKY PROGRAMU ZAS: • 1997-2001 - rozsáhlý dlouhodobý psychologický výzkum Vliv vzdělávacího programu Začít spolu na vývoj psychosociálních kompetencí dětí v MŠ 1997/98-2000/01, který mapoval otázky: • •Jsou výsledky dětí z programu ZaS srovnatelné s výsledky dětí z běžných škol? •Jsou tyto děti schopné pokračovat ve svém vzdělávání na běžné škole bez problémů? •Nemají děti učící se podle programu ZaS problémy při přestupu z I. na II. stupeň? •Výzkum začal u dětí v MŠ a tým nezávislých odborníků sledoval jejich vývoj až do školy základní (ať už dítě pokračovalo na ZŠ programem ZaS či přešlo na školu s jiným programem) • Výsledky tohoto výzkumu jsou k dispozici na www.sbscr.cz ZÁKLADNÍ LITERATURA: •KREJČOVÁ, V.; KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu pro I. stupeň ZŠ. Praha : Portál, 2003. •GARDOŠOVÁ, J.; DUJKOVÁ, L. Vzdělávací program Začít spolu pro předškolní vzdělávání. Praha : Portál 2003. •NOVOTNÁ, O.: Metody a formy práce Začít spolu vedoucí ke klíčovým kompetencím, Brno, 2008 •Kol. Učím s radostí (ve spolupráci Step by Step ČR a o.s. Kritické myšlení). Praha : STROM, 2003. •WALSH BURKE, K. Začít spolu (program pro děti a rodiče). Vytváření tříd zaměřených na dítě pro 8-, 9- a 10-leté děti. Vyšlo jako manuál OSF (Open Society Fund) pro potřeby ZaS (Začít spolu) – Praha 1998. •Další zdroje - internet: •www.sbscr.cz •Kritické myšlení •