NaRo Diagnostika nadání – pedagog (mimo školská poradenská zařízení) Problematika identifikace • Vymezení nadání není jednotné, ani přístupy k identifikaci • Identifikace – podstatný moment; současnost - individualizace vzdělávání • Problematika – diferenciace (jinak v PV, jinak na ZŠ a SŠ, jinak učitelem, rodičem, pracovníkem PPP), erudovanost učitelů Charakteristika nadaných dětí A. Jazyk a učení • mluví a čtou velmi brzy a mají širokou slovní zásobu • rády diskutují, vyjadřují se, mluví… • nadprůměrný rozsah pozornosti • ptají se na mnoho otázek • rozvinuté pozorovací schopnosti • pamatují si informace, které viděly, slyšely • problémy jsou pro ně výzvou, vybírají si složité aktivity, jako např. šachy, sbíraní rozmanitých věcí, a to dříve než v 5 letech, zajímají se o knihy, atlasy a encyklopedie • zajímají je kalendáře, hodiny, puzzle • šikovné v kreslení, hudbě a dalších druzích umění • specifický učební styl Charakteristika nadaných B. Psycho-motorický vývoj a motivace • chodí brzy • vykazují raný nebo zrychlený vývoj jemné motoriky v psaní, kreslení, vybarvovaní a stavění věcí • milují úkoly, které vyžadují přemyšlení • touha prozkoumat věci • zvědavé, ptají se „proč“ • extrémně aktivní a cílevědomí • chtějí „obsáhnout“ a osvojit si prostředí • baví je učení • mají široké zájmy • jsou extrémně aktivní a orientované na cíl Charakteristika nadaných C. Osobnostně–sociální (psychosociální) charakt. • potřebují (obyvykle) méně času na spánek • více zavislé na dospělých, co se týče komunikace • mnohem efektivněji interagují s dospělými než s dětmi • citliví na nečestnost, neupřímnost ze strany dospělých, silná potřeba spravedlnosti • zajímají se o témata, jako smrt, válka, světová bída Dítě bystré Dítě nadané • Zná odpovědi • Zajímá se • Odpovídá na otázky – podle požadavku • Má dobré nápady • Je vůdcem skupiny • Přijímá úkoly a poslušně je vykonává • Klade otázky • Je velmi zvědavé • Diskutuje o detailech, myslí do hloubky • Má neobvyklé nápady • Je samostatné, často pracuje samo • Úkoly přijímá kriticky, dělá jen to, co je baví Dítě bystré Dítě nadané • Poslouchá se zájmem • Lehce se učí • K naučení potřebuje 6-8 zopakování • Chápe významy • Preferuje vrstevníky • Plní zadání • Vyjadřuje vlastní názory a pocity • Většinu věcí již zná • K naučení potřebuje 1-2 zopakování • Samostatně vyvozuje závěry • Preferuje dospělé • Iniciuje vlastní projekty Dítě bystré Dítě nadané • Je vnímavé • Přesně reprodukuje • Baví ho škola • Absorbuje informace • Je "technikem" • Dobře si pamatuje • Je vytrvalé při sledování • Je spokojené se svým učením a výsledky • Je vysoce vnímavé • Přichází s novým způsobem řešení • Baví ho učení • S informacemi pracuje • Je "vědcem“ • Kvalitně usuzuje • Sleduje velmi pozorně • Je velmi sebekritické Etapy identifikace nadaného A. Nominace (navržení k bližšímu sledování) B. Screening (mapování) C. Individuální vyšetření, hloubková pedagogická diagnostika (obvykle ŠPZ, klinický specialita) D. Návazná opatření pro vzdělávání i volný čas (úprava učiva, IVP atd.) Identifikace I. • Objektivní metody 1. IQ testy 2. Didaktické testy (nejsou běžnými testy) Mohou být tzv. výstupní testy 3. Standardizované testy výkonu (měření různých schopností a znalostí), dotazníky 4. Testy kreativity (psychologové, upravené např. testy hudební umělecké tvořivosti) Identifikace II. • Subjektivní metody identifikace 1. Učitel, skupina učitelů - Jeden učitel – zaujetí - Vhodné: cca 5 učitelů - Nedostatek: hodnocení podle prospěchu 2. Spolužáci 3. Rodiče 4. Autonominace Charakteristik pro identifikaci nadaných žáků - ukázka části testu pro rodiče (Fořtík, Fořtíková, 2015) 80 % odpovědí „většinou, často“ může svědčit o nadání Příklady otázek: 1. Začalo vaše dítě číst ještě před vstupem do školy 2. Pokud ano, naučilo se to samo? 3. Hraje vaše dítě na nějaký hudební nástroj? Zaškrtněte kategorii, o které si myslíte, že nejlépe většinou často občas málokdy 1. Má široký slovník, vyjadřuje se jasně a plynule 2. Rychle myslí 3. Snadno si vybavuje fakta 4 Chce znát, jak věci fungují 5 Je vášnivý čtenář 6 Neustále se snaží měnit stávající 7 Snadno se začne nudit 8 Chce zát zdůvodnění "proč" 9 Klade otázky téměř na cokoli 10 Má rádo věci pro dospělé a chce být se staršími 11 Je dobroduh 12 Vydrží se dlouho soustředit Nejčastější nástroje pedagogické diagnostiky I. Pozorování II. Rozhovor III. Dotazník IV. Analýza výsledků žákovy činnosti V. Zapojení do soutěží VI. Spolupráce s rodiči Učitel má na diagnostiku poměrně krátké období, vhodné učitelem oslovit rodiče, kteří poskytnou informace o zájmech dítěte, mimoškolních aktivitách Nástroje pedagogické diagnostiky ad I. Pozorování - Nejčastější a nejsnazší způsob - Vědomá činnost s cílem potvrdit nebo vyvrátit hypotézu (nadání) Doporučení postupu: 1. Stanovení cíle (pravidla, doba, způsob) 2. Vlastní pozorování (archy) 3. Formulace závěrů 4. Problémy při rozhodování (rychlé a neúplné vyhodnocení, závěry vyplývají z přesvědčení pozorovatele, ne z jevu samotného, povrchní interpretace, nepřesná registrace zjištěných dat) 5. Podmínky úspěšného pozorování - Komplexnost pozorování - Objektivní pozorování - Archy, více učitelů 6. Oblasti pozorování Nástroje pedagogické diagnostika Oblast pozorování • Intelektové charakteristiky a projevy • Učební styl • Emocionální charakteristiky a projevy • Sociální charakteristiky a projevy • Tělesné charakteristiky a projevy • Zájmy a volnočasové aktivity ad 6. Oblast pozorování a) Intelektové charakteristiky a projevy - Ne vždy odpovídají aktuálním školním výsledkům! Otázky:  Má žák v některém oboru výrazně nadprůměrné znalosti?  Má žák vynikající paměť?  Objevuje souvislosti mezi jevy i tam, kde je ostatní nevidí?  Je jeho vyjadřování nezvyklé, často originální?  Jak dlouho se dokáže koncentrovat na téma, které ho zajímá?  Projevu neobyčejnou zvídavost?  Klade otázky výrazně častěji než ostatní?  Má rozvinutou představivost?  Volí často neobvyklé postupy?  Bývají jeho nápady nezvyklé?  Doplňuje verbální projevy učitele nebo spolužáků svými poznámkami? Oblast pozorování – pokr. b) Učební styl Otázky:  Je schopen se rychle adaptovat na nezvyklé učební prostředí  Preferuje výrazně skupinovou nebo individuální práci?  Dokáže pracovat samostatně?  Odmítá nebo vyžaduje při práci přesné instrukce?  Jaký je jeho učební styl?  Dokáže popsat myšlenkové postupy  Má pracovní tempo odlišné od ostatních?  Vnímá téma v širokém kontextu? Oblast pozorování – pokr. c) Emocionální a další osobností charakteristiky a projevy Otázky:  Projevuje žák výrazně zvýšenou citlivost na podněty?  Je žák přehnaně kritický ke svému okolí i k sobě samému?  Vyhýbá se riskování, soutěžení, není-li si jistý vítězstvím?  Má velmi vyvinutý smysl pro spravedlnost?  Reaguje často impulzivně?  Projevuje předčasný zájem o existenciální problémy a témata morálky?  Má zvýšenou/sníženou potřebu emocionální podpory a přijetí okolím? Oblast pozorování – pokr. d) Sociální charakteristiky a projevy Otázky: • Jaké je postavení žáka ve třídě? • Projevuje vůdcovské sklony nebo stojí většinou mimo hlavní dění? • Má potíže v sociálních kontaktech? • Má potíže při adaptaci? • Preferuje kontakty se staršími kamarády a dospělými? • Porušuje často formální pravidla chování, školní řád? • Dostává se do problémů kvůli nerespektování autorit? • Je introvert? Odmítá často kolektivní činnost? • Dokáže se identifikovat s vrstevníky? • Vyžaduje nepřiměřenou míru pozornosti k vlastní osobě a zájmům? • Vnímá dospělé jako rovnocenné partnery? Oblast pozorování – pokr. e) Tělesné charakteristiky a projevy - V pozdějším věku často negativní vztah k pohybovým aktivitám. Ale rozdíly. Otázky: - Existuje u žáka výrazný rozdíl mezi úrovní intelektového a tělesného vývoje? - Jak vyspělá je jeho motorika? - Vyhýbá se sportovním aktivitám? - Brání mu nezralost jemné motoriky v realizaci jeho nápadů? f) Zájmy volnočasové a další aktivity Proč to preferují? Rodiče sledují, čemu dávají děti doma přednost. Učitelé sledují, co dělají děti rády ve třídě, škole. Oblast pozorování - pokr. pozor na perfekcionismus nadaného - Nebývalá preciznost brání odevzdat práci v termínu - Ke správným výsledkům dochází i přes nedodržení daného algoritmu - Hledá různá, paralelní řešení - Projevuje neochotu přerušit činnost, která ho zaujala Nástroje pedagogické diagnostiky III. Dotazník - Univerzální neexistuje - Chování (behaviorální škály) - Výkony • Centrum rozvoje nadaných dětí, www.nadanedeti.cz • Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, sekce nadání a nadaní, www.ippp.cz • Metodický portál Výzkumného ústavu pedagogického v Praze • www.rvp.cz • https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10848 Nástroje pedagogické diagnostiky IV. Analýza studijních výsledků - Nemělo by být přeceňováno - Nadání nemusí mít nejlepší školní výsledky - Nadaní nemusí cítit podporu okolí, mohou ztrácet motivaci Inspirativní úlohy - Nemusí být pouze na jeden konkrétní předmět, ale mohou pomáhat při odhalování nadaných žáků Nástroje pedagogické diagnostiky Analýza studijních výsledků – pokr. Portfolio - Osobní složka žáka - Zdroj i nástroj poznání žáka - Původ slova – řečtina „prázdná peněženka“, italština „deska na spisy nebo listiny“, francouzština „prázdný spis“, čeština „sbírka záznamů o sobě“ - Smysluplné nastavení procesu vzdělávání se zohlednění jeho individuálních potřeb - Vtažení žáka do procesu vzdělávání - Důležité sebehodnocení Nástroje pedagogické diagnostiky Portfolio - typy • Dokumentační – nejširší, základní, informační funkce. Zařazovány všechny materiály vznikající v průběhu výuky, v určitém čase třídění. Kresby, testy, pracovní listy, pracovní plány, myšlenkové mapy, „deníky“ • Reprezentační – „výkladní skříň“, představení nejlepšího, ukázky maximálních výkonů. Používá se např. při přechodu na další vzd. stupeň, k PZk. Vybírá žák. • Diagnostické a hodnotící – k materiálům přidáváno žákovské sebehodnocení, učitelské hodnocení, komentáře spolužáků, rodičů apod. Vzniká obvykle na základě dokumentačního portfolia. Portfolio - zaměření • Nižší ročníky – vhodné; obsahově širší • Starší žáci – učitel jedna vzd. oblast, jeden předmět • Co žák umí, jak se učí, jaké má dispozice Tvorba: - Systematické pozorování a shromažďování materiálů - Výzvy a nabídky ke zpracování - Rozhovor a třídění materiálů se žákem - Analýza výsledků, práce s chybou, zdůraznění schopností - Shrnutí, zapsání záměrů, sestavení plánů rozvoje Portfolio • Nemají předepsanou formu • Nejčastěji desky, šanony, krabice aj. • Možná i elektronické • Výjimečně si žáci nosí s sebou domů • Úskalí: - Časová náročnost (pedagog, žák) - Formálnost (může se vytrácet rozhovor) - Obava ze zneužití „citlivé údaje“ – kde mít? Výběr nadaných Princip:  stejných šancí  vědeckosti - výběr tříd podle prospěchu  multidisciplinarita – výběrový tým (pedagog, oborový pedagog, psycholog, pediatr)  stupňovitosti a vzrůstající komplexnosti – didaktické testy, rozbory předchozích činností uchazeče  přirozené součásti výchovně vzdělávacího procesu – výběr není jednorázová akce  reverzibility výběru – Gardner považuje za nejdůležitější moment vzniku mimořádného manifestovaného nadání tzv. krystalizační zážitek. Výběr není nikdy definitivní a nezvratný.